13. Australie - Vychodni pobrezi - Townsville, Bowen, Mackey

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 30.08.2009

Townsville - mesto, ve kterem je vetsi koncentrace kesek, tak jsme se rozhodli tu stravit cely den. Bohuzel stesti nam vubec nepralo a po nekolika marnych pokusech (uroven veskera zadna a mesto zvlastne roztahane (spis velka vesnice), zkratka nic moc) jedeme do centra. Navstivili jsme akvarium, kde je unikatni zivy koralovy utes s veskerym zivotem, je zde morska voda, simuluji vlny, priliv a odliv, vseskery zivot zde probiha jako v mori. Shledli jsme film o meduzach, jak nebezpecne je jejich zahnuti. V letnich mesicich (rijen az kveten) je v cele vrchni polovine Australie od vychodu na zapad velmi nebezmecne se koupat v mori a to prave z duvodu vyskytu meduz. Jejich pozahani muze byt pro cloveka smrtelne nebezpecne. Prvni pomoc je okamzite politi postizenych mist vinnym octem, ktery je na kazde plazi k dispozici a pak urychleny prevoz do nemocnice. Vinny ocet neutralizuje jed. Dalsimi nasledky pozahani jsou silne bolesti hlavy, bolesti zad, zavrate, zvraceni, zhorsene dychani, vysoky krevni tlak, muze nastat sok a hrozi zastava srdce. Na nekterych plazich jsou intalovany ochranne site aby bylo mozno se koupat.

Videli jsme zraloky, zelvu zespoda :-)) velikeho mecouna, ... spoustu barevnych rybicek, ktere jsme videli pri snorchlovani na Velkem barierovem utesu, morske koniky, morskeho hada, ... a spostu dalsi morske haveti:-))

Na pesi zone byl zrovna nedelni trh, tak jsme si za 1 AUD koupili 4 kusy karamboly (star fruit) a jeden kousek jsme dostali jako pridavek:-))

Kemp jsme si nasli v blizkosti plaze (v recepci nas obslouzila pani puvodem z cech). Vyprali jsme si obleceni, uvarili veceri a pochutnavali jsme si na vynikajicim cokoladovem dortu. Dobyvali jsme se do kokosoveho orechu. Je to pekna makacka, nemame poradne nacini a na rukou uz mame puchyre od drive dobytych kokosu. Odmenou pak nam je kokosove mleko, ktereho je hooodne a samotny kokos.

Statistika:

- ujeto 24 km z celkovych 891 km

- nalezeny 2 kese z celkovych 114 kousku

- pocasi je stale prijemne, cca 25°C, na obloze je videt sem tam mracek

Pondeli 31.08.2009

Opostime Townsville a presouvame se o 200 km po pobrezi smerem na jih do mestecka Bowen. Cestou nic zajimaveho nebylo a tak kesujeme. Krajina se opet trochu zmenila. Puda neni jiz tolik cervena, na polich se pestuje a momentalne sklizi cukrova trtina, kterou pak vlacek dopravi do cukrovaru. Stale mame na jedne strane kopcovitou krajinu, spise je to pas kopcu, ktere jsou vice skalnate. Na pastvinach potkaveme kravy, obcas kone.

Kempujeme v Bowenu, kemp je primo u plaze. V odpolednim slunicku si lebedime v bazenu a chytame bronz. Naveceru pak jdeme varit veceri na barbeque k mori. Grilujeme si mrkev se zelim, korenene parecky a hovezi masou pokrajene na kousky, k tomu cinske nudle s vajickem. Pridavame koreni .... namina. Mezitim se nam setmelo a foukal chladny vitr z more. Jeste jsme si po sobe uklidili a hura k nasemu vozu, kde internetime, pracovavame si kesky, denik a trochu chatujeme s rodinou.

Statistika:

- ujeto 219 km z celkovych 1110 km

- nalezeno 10 kesi z celkovych 124 kusu

Utery 01.09.2009

Dnes nas ceka prejezd autem cca 200 km do mesta Mackey. Odjizdime z jednoho z nejlepsich kempu (co se umisteni, soc.zarizeni a dalsiho vybaveni tyce) v 9:30 hodin a jedeme se podivat na blizkou plaz. Zatim co se Janik opaluje, Martin se koupe. Na parkovisti jsme potkali stejne auto, shodou okolnosti je to mlady cesky par a tak se s nimi dava Martin do reci. Vedle stoji nenapadne pan a posloucha, pak se na nas obraci s otazkou: "Kam jedete?" Mistni cesky par (68 let), vyborne mluvili cesky, jejich dcera umi cesky take, ale vnuk jiz nee.

Po hodince na plazi odjizdime smerem na jih. Pocasi se rapidne zhorsuje, je velika oblacnost, chvilemi pekne prsi a citelne se ochladilo. Cesta je nezazivna, sem tam keska. Do mesta jsme dojeli okolo 16 hodiny, nakoupili si potraviny, natankovali a zastavili jsme se na kave a vybornem skoricovo-jablecnem muffinu u MC Donald Caffee (u nas je prvni otevrene na dalnici D1 v Pruhonicich - exit 6 - trochu drazsi, ale vyborne; jedna zajimavost - McDonads pochazi z USA, ale dosu zadny Mc Caffee tam neni otevreno, uplne prvni bylo otevreno pred vice nez 10 lety v Irsku). Pak jsme jeli hledat kemp v blizkosti cukrovaru, kde mame na zitra na 9 hodinu domluvenou prohlidku.

V kempu kazdy den v 5 hodin odpoledne krmi ptactvo (ruzne druhy - hodne ruznobarevnych papousku, vetsi bilo-cerne, .... nezname jejich jsmena). Martin se pustil do dobyvani poslednich dvou kokosovych orechu a pripravujeme si veceri.

Statistika:

- ujeto 212 km z celkovych 1327 km

- nalezeno 5 kesi z celkovych 129 kusu

- pocasi: ochladilo se, oblacno, dest

12. Australie - Vychodni pobrezi - Plaze

Predchozi # Seznam # Dalsi

Patek 28.08.2009
Pristi dny budou ve znameni plazi, plavek, opalovani, hledani musli, ... Prejizdime na pobrezi a rovnou si to valime na Kurimine beach. Je to uuuuuzasna plaz, kde "nebyla skoro ani noha". Nejdrive jsme si odlovili poklad a pak se sel Martin projit po plazi a ja jsem se vyvalovala na plazi a snazila se nachytat nejaky ten bronz a dohonit tak opaleni do svatebnich satu. Po hodine se Martin vraci a me to uz take nebavi, tak se jdeme projit na druhou stranu plaze. Tam jsme uz nepotkali ani zivacka. Byl odliv a na melcine jsme videli uvizle morske hvezdice a nejake krabi. Plaz lemuji mangrove a pri prilivu vecer a v noci je mozne videt krokodyli.
Po poledni prejizdime na jinou plaz - Mission Beach. Tady jsme si nasli kemp hned vedle plaze. Naveceru jsme si zasli na kaficko a zmrlinu a k veceri testujeme parecky - strivko plnene mletym masem s cesnekem a bylinkami.

Statistika:
- ujeto 71 km z celkovych
- nalezeny 2 kesky z celkovych 107

Sobota 29.08.2009
Rano vstavame v 6 hodin, snidame a balime cele auto. V 7:20 nas vyzvedava auto a jedeme na mistni letiste do Tully. Mame totiz objednany tandemovy seskok padakem s pristanim na Mission beach (nejlepsi misto v cele Australii). Po vyrizeni administrativnich formalit jde prvni skupinka na seskok, my zatim cekame na letisti. Po necele hodince se nasi "skydaveri" vratili, zabalili si padaky a nas oblekli do postroju. Pak jsme dostali male skoleni, jak se chovat pri vystupu z letadla, jak za letu - vlastne padu a jak budeme pristavat. Na trave jsme si to nacvicili a hura do plechove okridleneho stroje:-)) Budeme stoupat do vysky 14 000 stop, coz je 4 300 metru. Je to nejvetsi vyska, z ktere se da seskocit. Vyhled z letadla je uzasny. Vidime pole s cukrovou trtinou, cukrovar, bananove plantaze, hory ve vnitrozemi, plaze,... tyrkysove more, ostruvky, koraly - ktere tvori jakesy cary v mori, Velky barierovy utes, .... tezko se to popisuje, asi se to musi zazit... Kdyz jsme nastoupali na nasi "vysadkovou" hladinu, tak jsme meli 2 minuty na to, aby 7 tandemovych skokanu vyskocilo + 2 kameramani. Ja sla naradu jako treti a Martin jako 6. Muj instroktor se jmenoval Igor a byl puvodem ze Sibire. Musim rici, ze se mi venoval, vse mi vysvetlil, pak chtel abych mu vse vysvetlila ja (jak jsem to pochopila); cestou v letadle mi ukazoval kreainu, ..... to Martinuv tandemovy partner byl z Holandska - Marcel, ten byl pry jak ryba - nemluvil, nevysvetloval,.... asi to pro nej byla rutina. Prvni dva pary byli uz pryc, ani nevim jak jsem se presunula k vychodu z letadla, provedla nacvicene ukony, jen si uvedomuji jak mi vitr bral nohy a ja jeste sedela na zadeli v letadle, pak jsem videla oblohu a behem okamziku jsem videla moooooorrreee - padali jsme po hlave ... netusimjak dlouho, ale pak jsme se stabililovali a leteli jsi "na brise" s roztazenyma rukama, trosku jsme se otaceli kolem osy (asi abych si to vsechno prohledla z uhlu 360°). Po 60 vterinach volneho padu se nad nami roztahl tyrkysovy padak a my zacali plachtit. Konecne jsem se mohla poradne nadechnout. V te rychlosti volneho padu nebylo vybec mozne (celou dobu jsem mela zrychlene dychani jako kdybych bezela a slo mi o zivot:-)) Zatocili jsme se nad plazi, videla jsem z vysky velikou morskou zelvu, koraly, ... koupajici se lidi.... jednim slovem ohromujici (vlastne to jednim slovem nejde popsat - uzasny, nezpomenutelny, nadherny, oslnivy, skvely, senzacni) zazitek. Pristani na plazi probehlo naprosto hladce, Igorovi jsem podekovala za nezapomenutelne chvile a vyhlizela jsem Martina. Ten se nad plazi objevil se zlutym padakem, jeste na me zavolal a uz pristaval. Hnedka sel ke me a ptal se jake to bylo, ....
Zaverem: Za 60 vterin volneho padu jsme spadli asi 3 500 metru a 1 200 jsme plachtili s padakem. Za tuhle "legracku" - ale nezpomenutelnou a fakt mooooc peknou jsme dali 320 AUD/os. Super, super, super - kdo mate chut, tak zkuste, ale vyberte si peknou lokalitu at to Vas zazitek jete umocni:-)) Timto dekuji svemu budoucimu muzi za to, ze me vzal na tento seskok s dopadem na Mission beach.
Pak jsme sedli do auta a prejeli do mestecka Townsville, kde jsme se ubytovali v kempu. Cestou jsme ze zatavili v Mango-Tango obchudku, kde prodavali zmrzlinu a Po veceri jsme se spojili s nasimi rodinkami v Cechach, tu netrpelive cekali na zpravy, zda jsme prezili a v jakem jsme "stavu".

Statistika:
- ujeto 256 km z celkovych 868 km
- 5 nalezenych kesi z celkovych 112 kousku