3.1.2008 - Chang Mai, prijezd, ubytovani, vyber horskeho treku
Fotogalerie je ZDE.
Vlakove nadrazi v Chang Mai nas prijemne prekvapilo. Po prijezdu jsme vyuzili cekajici vlcaky z ubytoven a hotelu a nechali se zadaco odvezt do levneho penzionu Eagle house, o kterem jsme vedeli jiz z pruvodce. Plan na pobyt zde na severu jsme meli jiz pri odjezdu z Ayutthayi, tzn. 3.1.08 se ubytovat, najit nejlepsi spolecnost, se kterou se vydame na 3 denni trek za obyvateli horskych vesnicek. Vybirame si jednu v centru mesta, vlastni ji sice ladyboy Julia/Julian - ted asi uz naporad Julia :)), ale mame na ni doporuceni mmj. i z knihy hostu (od ceskych cestovatelu). Uz nas to tu neprekvapuje - sem tam se tu objevi najaky ten chlapik, co je dnes zenou. Bereme to jak je to, i kdyz si o tom interne vzdycky pekne pokecame. Platime dopredu 750 Kc/os. za tri dny/dve noci, start zitra 4.1. a v planu je jizda na slonech dzungli, nekolik prechodu hor a casti dzungle, navsteva dvou domorodych vesnic (jedne, kde ziji zeny "dlouhe krky"), v jedne z nich prenocujeme, navsteva a koupani se u vodopadu a zakoncene by to melo byt raftingem na bambusovych vorech. Spojene je to s nezbytnym nakupem mistnich suvenyru a veci vyrobenych primo obyvateli domorodych vesnic. Tito lide (rika se jim narody 4. sveta), ziji udajne prapuvodnim zpusobem zivota a civilizace se jich dotyka jen diky turistickemu ruchu. Uvidime - a vy spolu s nami (jiz za par dni). Vratime se dle planu v nedeli 6.1.08 vecer a v pondeli chceme jeste vyrazit na jednodenni zajezd do oblasti "zlateho trojuhelniku" - mista, kde se setkavaji hranice tri statu - Thajsko, Laos, Barma. Toto misto bylo vzdy vyhlasene jako krizovatka transportu opia. Z toho je zde dnes jen muzeum, ale i tak je to misto, ktere si nechceme nechat ujit. (vzkaz kacerum.HB - keska je i tady :))
Chteli bychom koupit rovnou i jizdenku na vlak zpet do Bangkoku prave na 7.1.08 a pres noc se opet posunout zpet na jih o cca 900km. Pak bude nasledovat presun do jizni provincie Pattaya, kde si mame v planu intezivne zalovit - asi 60 kesi v dojezdu skutru. Tot prozatim od nas vse, tem co nam pisi prispevky dekujeme a tesime se na dalsi dojmy od Vas vsech. Ahoj za par dni s radnou davkou informaci a fotodokumentace. Lakon kha/khap (neboli bye bye)
Zajimave informace:
- psi jsou zde na ulici vsude, behaji divoce a vetsina jich asi nebude uplne ready, ale jsou pekni
- thajci ziji pro nas divnym zpusobem zivota - hygiena silena, domy (chatrce) hrozne, ale ve vetsine z nich najdete skoro LCD televizi a poradne Hi-Fi, taktez na poradne mobily si vetsina potrpi.
- cena pripojeni v inet kavarne - mezi 0,25-1 Kc/min. (sever nejlevnejsi)
- teplotni rozdily:den/noc
-- jih: 32/20
-- sever: 30/0 (hrozi nam i -4C) - tak si radsi koupime na trek svetr
čtvrtek 3. ledna 2008
12. Thajsko 07/08 - Ayutthaya II. - odjezd
2.1.2008 - Ayutthaya II. prohlidka mesta - odjezd, zmena planu
Fotogalerie je ZDE.
Rano si pujcujeme dva skutry a spolecne vyrazime na obhlidku tohoto kdysi uzasneho kralovskeho mesta. Stephanie se zda byti v pohode, Janikovi potize take zacinaji lehce ustupovat. Zaciname nabyvat dojmu, ze vse je zpusobene prilis korenenou thajskou kuchyni. Pokud pisi prilis myslim nenormalne, my s Janou mame radi hodne ostra jidla, Janik ten vydrzi vse, ale tady toho je asi uz moc i na ni :)) Kdyz jsem psal, ze se situace marodeni muze zmenit z hodiny na hodinu, tak jsem asi vymenu roli privolal. Dnesni den se necitim nejlepe ja, lehce me boli zaludek.
Navstivili jsme par chramu - zbytku (ve meste a okoli jich je asi 15-20), nasli par mistnich kesi (slovy vsechny dve :)) a dali si neco z nasi oblibene restaurace - ulice. Objevili jsme uzasne palacinky, tentokrat plnene jakymisi provazci curkove trtiny - uzasna basta.
Dle planu se chceme dnes busem, ktery jede ve 13:00, presunout do mesta Sukhotaj, cesta ma trvat 6h. Zamlouvame si rovnou ubytko a transport z autobusu. Na misto se presouvame mistni soukromou dopravou - vozitkem nazvanym TUK TUK - viz. foto (cervena minikara) za krasnych 60Kc/posadku. Na nadrazi nas ovsem nemile prekvapi s tim, ze vzhledem ke svatkum Noveho roku jizdni rady dnes neplati a autobus do Sukhotaje nepojede. Mame pockat jestli nepojede neco kolem a svezt se nekam pobliz. To se nam vubec nezamlouva a proto menime komplet plan a Sukhotaj v nasem itinerari preskakujeme a vyrazime na vlakove nadrazi, poridit si jizdenky na nocni vlak primo do Chang Mai (severni cast Thajska). Jizdenky na statni vlaky se nedaji rezervovat a protoze jiz na dnesni odpoledni spoje nejsou volna mista, kupujeme tri mista na 19:21, s prijezdem do cile v 7:15 rano (cena cca 420/os).
Protoze muj zaludek neni uplne pripraveny prijimat horici thajskou kuchyni a Janikovo ouska jsou take jeste zarudla vyrazime si gastronomicky odpocinout do naseho oblibeneho a z thajskeho pohledu vuuubec nepaliveho KFC. Koho pali KFC, umrel by s thajskou kuchyni :))) Je to tak, ze kdyz jsme na trhu objevili prodejce grilovaneho masa (na spejli napichnute kousky "masa") tak nam nabizel ochuceni v asi peti kadich s ruznymi omackami - dle stupne palivosti - na treti stupen nas varoval a do ctvrteho kastrolu nam odmitl maso namocit - to bychom asi skutecne neprezili :)))
Po veceri jsme se vydali primo na vlak, zakoupena 2.trida, lehatkova uprava s vetrakovou klimatizaci nebyla zase tak spatnou volbou. Sice na vyrobnim stitku vagonu byl uveden rok vyroby 1996 (Jizni Korea), ale standardem a kvalitou vuz odpovidal spise 60-70.letum minuleho stoleti. Po nasi bus-zkusenosti jsme money belty nesundali ani na vterinu a jizda tak probehla bez problemu. Ve 22:41 jsem mel prijemny telefonat z Cech na thajsky mobil, za ktery panu J. dekuji - potesil :)) - foto z vlaku jsou soucasti tohoto dilu.
Fotogalerie je ZDE.
Rano si pujcujeme dva skutry a spolecne vyrazime na obhlidku tohoto kdysi uzasneho kralovskeho mesta. Stephanie se zda byti v pohode, Janikovi potize take zacinaji lehce ustupovat. Zaciname nabyvat dojmu, ze vse je zpusobene prilis korenenou thajskou kuchyni. Pokud pisi prilis myslim nenormalne, my s Janou mame radi hodne ostra jidla, Janik ten vydrzi vse, ale tady toho je asi uz moc i na ni :)) Kdyz jsem psal, ze se situace marodeni muze zmenit z hodiny na hodinu, tak jsem asi vymenu roli privolal. Dnesni den se necitim nejlepe ja, lehce me boli zaludek.
Navstivili jsme par chramu - zbytku (ve meste a okoli jich je asi 15-20), nasli par mistnich kesi (slovy vsechny dve :)) a dali si neco z nasi oblibene restaurace - ulice. Objevili jsme uzasne palacinky, tentokrat plnene jakymisi provazci curkove trtiny - uzasna basta.
Dle planu se chceme dnes busem, ktery jede ve 13:00, presunout do mesta Sukhotaj, cesta ma trvat 6h. Zamlouvame si rovnou ubytko a transport z autobusu. Na misto se presouvame mistni soukromou dopravou - vozitkem nazvanym TUK TUK - viz. foto (cervena minikara) za krasnych 60Kc/posadku. Na nadrazi nas ovsem nemile prekvapi s tim, ze vzhledem ke svatkum Noveho roku jizdni rady dnes neplati a autobus do Sukhotaje nepojede. Mame pockat jestli nepojede neco kolem a svezt se nekam pobliz. To se nam vubec nezamlouva a proto menime komplet plan a Sukhotaj v nasem itinerari preskakujeme a vyrazime na vlakove nadrazi, poridit si jizdenky na nocni vlak primo do Chang Mai (severni cast Thajska). Jizdenky na statni vlaky se nedaji rezervovat a protoze jiz na dnesni odpoledni spoje nejsou volna mista, kupujeme tri mista na 19:21, s prijezdem do cile v 7:15 rano (cena cca 420/os).
Protoze muj zaludek neni uplne pripraveny prijimat horici thajskou kuchyni a Janikovo ouska jsou take jeste zarudla vyrazime si gastronomicky odpocinout do naseho oblibeneho a z thajskeho pohledu vuuubec nepaliveho KFC. Koho pali KFC, umrel by s thajskou kuchyni :))) Je to tak, ze kdyz jsme na trhu objevili prodejce grilovaneho masa (na spejli napichnute kousky "masa") tak nam nabizel ochuceni v asi peti kadich s ruznymi omackami - dle stupne palivosti - na treti stupen nas varoval a do ctvrteho kastrolu nam odmitl maso namocit - to bychom asi skutecne neprezili :)))
Po veceri jsme se vydali primo na vlak, zakoupena 2.trida, lehatkova uprava s vetrakovou klimatizaci nebyla zase tak spatnou volbou. Sice na vyrobnim stitku vagonu byl uveden rok vyroby 1996 (Jizni Korea), ale standardem a kvalitou vuz odpovidal spise 60-70.letum minuleho stoleti. Po nasi bus-zkusenosti jsme money belty nesundali ani na vterinu a jizda tak probehla bez problemu. Ve 22:41 jsem mel prijemny telefonat z Cech na thajsky mobil, za ktery panu J. dekuji - potesil :)) - foto z vlaku jsou soucasti tohoto dilu.
úterý 1. ledna 2008
11. Thajsko 07/08 - Ayutthaya
1.1.2008 - Ayutthaya, nemocna Stephanie, muzeum zeleznice smrti na rece Kwai, prejezd z Kanchanaburi
Fotogalerie ze dnesniho dne je ZDE.
Slibeny specialni fotoset: domecky pro duchy ZDE - (budeme doplnovat)
Fotoset: Kral a jeho milion podob ZDE.
Dnesni den mel byt predevsim o presunu do dalsiho zajimaveho mista: Ayutthaya, coz je mesto, ktere sveho casu bylo centrem Thajska a take jeho hlavnim mestem. To az do te doby nez se rozhodli udelat to skutecne moderni hlavni mesto z Bangkoku. Plan byl vstavat cca v 7h a v 8h nasednout na bezny linkovy autobus s jednim prestupem za celkovou cenu asi 50Kc/os. Cesta mela trvat cca 4h. My jsme s Janikem byli rano ready, Stephanie bohuzel ne. Bylo ji pry celou noc spatne, nespala a noc prozila na zachode. Zvraci a ma silny prujem. Zacala pouzivat klasickou lecbu pro tyto pripady a my jsme ji jeste predepsali z naseho balicku Smectu. Zmena planu, zkusime se presunout odpoledne nikoli rano, pojedeme spolecne. Stephanie sla zkusit spat a dali jsme si sraz ve 12:00 s tim, ze do 14:00 opustime Kanchanaburi. Zatimco Steph asi spala my jsme se s Janikem vydali navstivit mistni valecne muzeum z 2.svetove valky, ktere se venuje nechvalne krvave casti teto valky - Stavbe zeleznice Thajsko-Barma, kterou pri sve invazi Asii stavela za pomoci zajatcu japonska armada. Zemrelo az 150 tis. lidi, vsichni pracovali v neskutecne tezkych podminkach zdejsich tropu pod krutou vladou japonskych vojaku. V blizkosti muzea a znameho mostu pres reku Kwai je take jeden ze dvou valecnych hrbitovu - na tom co je zobrazen ve fotogalerii je pohrbeno "jen" 6900 mrtvych valecnych zajatcu. Toto byl hlavni duvod proc jsme se vydali do techto koncin.
Ve 12:00 jsme si spolecne rekli, ze zkusime prejezd zvladnout, Stephanie uz se citila trochu lepe, ale pro jistotu jsme zaplatili 180Kc/os a objednali si maly minibus, ktery nas prevezl za krasnych 2.5h. Cestou se k nam pridal ital Marco, ktery nam doporucil penzion, kde uz byl ubytovany a tak se tam take na jednu planovanou noc usadili. Misto je to super, za 180Kc/pokoj s teplou vodou, primo ve stredu mesta. Vecer jeste jedeme na hodinkovou projizdku po mistnich pamatkach - zbytcich tehdejsich uzasnych chramu - viz. foto.
Zitra planujeme zustat zde do 13:00, pujcit si kolo nebo skutr, projet si pamatky za bileho dne a dat dve mistni kesky. Ve 13:00 bychom radi chytili autobus do 400km vzdaleneho mesta Sukhotaj, ktere je udajne nejkrasnejsim mistem Thajska z hlediska pozustatku puvodnich staveb, chramu a palacu.
Stephanie se neciti uplne nejlepe, uvidime rano. Ma obavu, aby neslo o Malarii. Telefonovala se svym znamym, ktery ji prodelal a mel tehdy stejne priznaky. Doufame, ze to ale bude jen reakce na mistni jidlo, napr. papayovy salat, ktery byl docela sila :)) a mozna i Janik neco chytila. Pravdepodobne ma alergickou reakci na nejake jidlo, licka ma cely den ruda a tvar nateklou. Snad se to brzy vytrati. Zustavam tak jediny telesne nepoznamenany z nasi miniskupiny :)) (Coz se muze ovsem behem hodiny zmenit - zkousime tu lecos - ale do tech larev a cervousu jsme se neodvazili).
Tak to snad pro dnesek asi tak vse.
Fotogalerie ze dnesniho dne je ZDE.
Slibeny specialni fotoset: domecky pro duchy ZDE - (budeme doplnovat)
Fotoset: Kral a jeho milion podob ZDE.
Dnesni den mel byt predevsim o presunu do dalsiho zajimaveho mista: Ayutthaya, coz je mesto, ktere sveho casu bylo centrem Thajska a take jeho hlavnim mestem. To az do te doby nez se rozhodli udelat to skutecne moderni hlavni mesto z Bangkoku. Plan byl vstavat cca v 7h a v 8h nasednout na bezny linkovy autobus s jednim prestupem za celkovou cenu asi 50Kc/os. Cesta mela trvat cca 4h. My jsme s Janikem byli rano ready, Stephanie bohuzel ne. Bylo ji pry celou noc spatne, nespala a noc prozila na zachode. Zvraci a ma silny prujem. Zacala pouzivat klasickou lecbu pro tyto pripady a my jsme ji jeste predepsali z naseho balicku Smectu. Zmena planu, zkusime se presunout odpoledne nikoli rano, pojedeme spolecne. Stephanie sla zkusit spat a dali jsme si sraz ve 12:00 s tim, ze do 14:00 opustime Kanchanaburi. Zatimco Steph asi spala my jsme se s Janikem vydali navstivit mistni valecne muzeum z 2.svetove valky, ktere se venuje nechvalne krvave casti teto valky - Stavbe zeleznice Thajsko-Barma, kterou pri sve invazi Asii stavela za pomoci zajatcu japonska armada. Zemrelo az 150 tis. lidi, vsichni pracovali v neskutecne tezkych podminkach zdejsich tropu pod krutou vladou japonskych vojaku. V blizkosti muzea a znameho mostu pres reku Kwai je take jeden ze dvou valecnych hrbitovu - na tom co je zobrazen ve fotogalerii je pohrbeno "jen" 6900 mrtvych valecnych zajatcu. Toto byl hlavni duvod proc jsme se vydali do techto koncin.
Ve 12:00 jsme si spolecne rekli, ze zkusime prejezd zvladnout, Stephanie uz se citila trochu lepe, ale pro jistotu jsme zaplatili 180Kc/os a objednali si maly minibus, ktery nas prevezl za krasnych 2.5h. Cestou se k nam pridal ital Marco, ktery nam doporucil penzion, kde uz byl ubytovany a tak se tam take na jednu planovanou noc usadili. Misto je to super, za 180Kc/pokoj s teplou vodou, primo ve stredu mesta. Vecer jeste jedeme na hodinkovou projizdku po mistnich pamatkach - zbytcich tehdejsich uzasnych chramu - viz. foto.
Zitra planujeme zustat zde do 13:00, pujcit si kolo nebo skutr, projet si pamatky za bileho dne a dat dve mistni kesky. Ve 13:00 bychom radi chytili autobus do 400km vzdaleneho mesta Sukhotaj, ktere je udajne nejkrasnejsim mistem Thajska z hlediska pozustatku puvodnich staveb, chramu a palacu.
Stephanie se neciti uplne nejlepe, uvidime rano. Ma obavu, aby neslo o Malarii. Telefonovala se svym znamym, ktery ji prodelal a mel tehdy stejne priznaky. Doufame, ze to ale bude jen reakce na mistni jidlo, napr. papayovy salat, ktery byl docela sila :)) a mozna i Janik neco chytila. Pravdepodobne ma alergickou reakci na nejake jidlo, licka ma cely den ruda a tvar nateklou. Snad se to brzy vytrati. Zustavam tak jediny telesne nepoznamenany z nasi miniskupiny :)) (Coz se muze ovsem behem hodiny zmenit - zkousime tu lecos - ale do tech larev a cervousu jsme se neodvazili).
Tak to snad pro dnesek asi tak vse.
pondělí 31. prosince 2007
10. Thajsko 07/08 - Kanchanaburi a okoli
31.12.2007 - Kanchanaburi, tygri klaster, ubytovani na rece na rece Kwai, narodni park Sai Yok
Jeste se na uvod tohoto normalniho dilu preci jen kratce vratime k poslednimu karambolu. Protoze se mnozi otazky typu "jak se to mohlo stat" atd. Tak par poznamek na vysvetleni.
I prestoze jsme se na tuto situaci dukladne pripravovali, poridili jme si zamky na vse co jde zamykat, zakoupili specialni Money belty (doslova - opasky na penize), kam jsme si umistili sve na nekolik casti rozdelene penize, pasy, doklady) a davali si na vse pozor. V tomto pripade jsme podlehli dojmu, ze kdyz jedeme zajezdem od cestovni kancelare, spolecne s dalsimi turisty v privatnim autobuse, ze jsme v bezpecne zone. Proto jsme si pred usnutim vsichni v klidu odlozili sve dulezite veci ke svym noham. Spat s Money beltem kolem pasu neni zadny zazrak a proto jsme si je hloupe dali tez do osobnich batuzku. Behem spanku nas tak meli borci nalozene jako babajaga pekne primo na lopate. Vybrali nam nase osobni batuzky a ani dole v suterenu ulozne velke bagly lustraci neunikly - z nich nastesti nic nebrali - brali jen hotovost a karty.
Dekujeme take rodicum, kteri zprostredkovali bleskove odblokovani nasi karty a po vyzkouseni stejneho PIN je vse funkcni a vybery funguji - netusime tedy proc a od kdy byla karta zablokovana. Takze nyni je vse jiz OK a my mame za sebou dalsi zazitku plny den (je nyni 31.12. - 21:38 kdyz piseme tyto radky a cekame na Novy rok).
Jen pozn. k CSOB: na otazku na krizove lince, jestli nam muzou zavolat zpet do Thajska, ze jsme absolutne bez prostredku a kradit nam dojde za cca 1min, odpovedeli bohuzel - "ne nemuzeme je nam lito - papa" Tim nechceme nasi banku pomluvit, jen konstatujeme, ze nektera interni narizeni jsou proste nepochopytelna a stupidni - mohli by nam preci poplatek za tel. hovor strhnout z naseho uctu.
Tak a ted jiz ke dnesnimu dni, poslednimu v tomto roce. Pujcili jsme si opet skutry a vyrazili do okoli reky Kwai (mozna nekteri znate slavny film - Most pres reku Kwai). Cekala nas narocna cesta, vyrazili jsme brzo rano a po 50km jsme dorazili do udajne nejkrasnejsiho thajskeho narodniho parku, kde jsme stravili asi 2h prochazkami a prohlidkou zejmena uzasne serie vodopadu - nekolik km se kaskadovite dolu valici reka Kwai tvorila nejkrasnejsi vodopadovou scenerii jakou jsme dosud kdy videli. Fotografie z dnesniho dne jsou ZDE. Vstupne do parku 120Kc pro cizince a 20Kc pro mistni :)) Park byl zaplneny asi milionem thajcu, kteri se pravdepodobne vydali vsichni slavit k vodopadum posledni den roku 2007 a to i presto, ze dle Thajskeho kalendare je prave rok 2550 a Novy rok maji v kvetnu :)) Je to dane budhistickym nabozenstvim, kdy datuji zrozeni Budhy prave 543let pred Kristem. Thajci maji presto dnes volno a vsechny urady jsou zavrene a vsichni slavi Novy krestansky rok - asi zasneme take v kvetnu slavit ten jejich :)) Davy lidi v parku muzete videt na fotografiich. Z parku jsme to valili asi dalsich cca 50km do zvlastniho klasteru - Tiger temple - mnisi se zde snazi zvlastnim zpusobem prispivat k zachrane populace ohrozenych druhu tygru. Za poplatek (vstup 150Kc/os) Vas vyfoti s lezicimi tygry - vse probiha pod relativne prisnym rezimem - tygri ovsem lezi/spi jakoby byli uspani pouzitim nejake drogy nebo tak. I kdyz jsme o tom diskutovali s jednim z osetrovatelu a ten rika, ze tomu tak neni, nemuzeme se tohoto dojmu stale zbavit. Nicmene stravime v klastere asi hodinu a pul, odlovime mistni kes a razime zpet domu. Stephanie po ceste jeste pro jistotu pichla zadni pneu, tak jsme zastavili u opravare, ten za 50Kc kolo spravil za 10 min. a jeho zena nam zatim udelala za 10Kc superpalivy salat z Papay. (Thajska kuchyne je totiz nenormalne paliva - a to milujeme paliva jidla - ale to co mistni pozrou, to by nam vypalilo vsechny vnitrnosti). Vracime se kolem osme vecer, zajedeme na nocni trh, doprat si vydatnou veceri a spokojene se valime k netu napsat Vam par radek. Zadne velke oslavy Noveho roku nejsou v planu, brzo rano cca mezi 7-8 chceme nasednout na verejny autobus a prepravit se do 300km vzdaleneho mesta Ayutthaya (puvodni hlavni mesto Thajska), kde bude videno mnoho z pradavne historie.
Zajimave informace:
- i presto, ze cele Thajsko je v tropickem pasmu tak zde cca 700km severne mizi destne pralesy a krajina se celkove meni, pocasi stale teple (30C), ale neni jiz tak vysoka rel. vlhkost
- severni Thajsko je take vice propojene z historii a nabozenstvim, vice nez turisticky jih
- take poznani - cim vice na sever, tim levneji - nekdy vyrazne
- Thajsko je od roku 1932 konstitucni monarchii - maji tedy sveho Krale a Kralovnu, kteri jsou zde propagovani na kazdem metru - prineseme specialni fotoedici o Kralografii
Jeste se na uvod tohoto normalniho dilu preci jen kratce vratime k poslednimu karambolu. Protoze se mnozi otazky typu "jak se to mohlo stat" atd. Tak par poznamek na vysvetleni.
I prestoze jsme se na tuto situaci dukladne pripravovali, poridili jme si zamky na vse co jde zamykat, zakoupili specialni Money belty (doslova - opasky na penize), kam jsme si umistili sve na nekolik casti rozdelene penize, pasy, doklady) a davali si na vse pozor. V tomto pripade jsme podlehli dojmu, ze kdyz jedeme zajezdem od cestovni kancelare, spolecne s dalsimi turisty v privatnim autobuse, ze jsme v bezpecne zone. Proto jsme si pred usnutim vsichni v klidu odlozili sve dulezite veci ke svym noham. Spat s Money beltem kolem pasu neni zadny zazrak a proto jsme si je hloupe dali tez do osobnich batuzku. Behem spanku nas tak meli borci nalozene jako babajaga pekne primo na lopate. Vybrali nam nase osobni batuzky a ani dole v suterenu ulozne velke bagly lustraci neunikly - z nich nastesti nic nebrali - brali jen hotovost a karty.
Dekujeme take rodicum, kteri zprostredkovali bleskove odblokovani nasi karty a po vyzkouseni stejneho PIN je vse funkcni a vybery funguji - netusime tedy proc a od kdy byla karta zablokovana. Takze nyni je vse jiz OK a my mame za sebou dalsi zazitku plny den (je nyni 31.12. - 21:38 kdyz piseme tyto radky a cekame na Novy rok).
Jen pozn. k CSOB: na otazku na krizove lince, jestli nam muzou zavolat zpet do Thajska, ze jsme absolutne bez prostredku a kradit nam dojde za cca 1min, odpovedeli bohuzel - "ne nemuzeme je nam lito - papa" Tim nechceme nasi banku pomluvit, jen konstatujeme, ze nektera interni narizeni jsou proste nepochopytelna a stupidni - mohli by nam preci poplatek za tel. hovor strhnout z naseho uctu.
Tak a ted jiz ke dnesnimu dni, poslednimu v tomto roce. Pujcili jsme si opet skutry a vyrazili do okoli reky Kwai (mozna nekteri znate slavny film - Most pres reku Kwai). Cekala nas narocna cesta, vyrazili jsme brzo rano a po 50km jsme dorazili do udajne nejkrasnejsiho thajskeho narodniho parku, kde jsme stravili asi 2h prochazkami a prohlidkou zejmena uzasne serie vodopadu - nekolik km se kaskadovite dolu valici reka Kwai tvorila nejkrasnejsi vodopadovou scenerii jakou jsme dosud kdy videli. Fotografie z dnesniho dne jsou ZDE. Vstupne do parku 120Kc pro cizince a 20Kc pro mistni :)) Park byl zaplneny asi milionem thajcu, kteri se pravdepodobne vydali vsichni slavit k vodopadum posledni den roku 2007 a to i presto, ze dle Thajskeho kalendare je prave rok 2550 a Novy rok maji v kvetnu :)) Je to dane budhistickym nabozenstvim, kdy datuji zrozeni Budhy prave 543let pred Kristem. Thajci maji presto dnes volno a vsechny urady jsou zavrene a vsichni slavi Novy krestansky rok - asi zasneme take v kvetnu slavit ten jejich :)) Davy lidi v parku muzete videt na fotografiich. Z parku jsme to valili asi dalsich cca 50km do zvlastniho klasteru - Tiger temple - mnisi se zde snazi zvlastnim zpusobem prispivat k zachrane populace ohrozenych druhu tygru. Za poplatek (vstup 150Kc/os) Vas vyfoti s lezicimi tygry - vse probiha pod relativne prisnym rezimem - tygri ovsem lezi/spi jakoby byli uspani pouzitim nejake drogy nebo tak. I kdyz jsme o tom diskutovali s jednim z osetrovatelu a ten rika, ze tomu tak neni, nemuzeme se tohoto dojmu stale zbavit. Nicmene stravime v klastere asi hodinu a pul, odlovime mistni kes a razime zpet domu. Stephanie po ceste jeste pro jistotu pichla zadni pneu, tak jsme zastavili u opravare, ten za 50Kc kolo spravil za 10 min. a jeho zena nam zatim udelala za 10Kc superpalivy salat z Papay. (Thajska kuchyne je totiz nenormalne paliva - a to milujeme paliva jidla - ale to co mistni pozrou, to by nam vypalilo vsechny vnitrnosti). Vracime se kolem osme vecer, zajedeme na nocni trh, doprat si vydatnou veceri a spokojene se valime k netu napsat Vam par radek. Zadne velke oslavy Noveho roku nejsou v planu, brzo rano cca mezi 7-8 chceme nasednout na verejny autobus a prepravit se do 300km vzdaleneho mesta Ayutthaya (puvodni hlavni mesto Thajska), kde bude videno mnoho z pradavne historie.
Zajimave informace:
- i presto, ze cele Thajsko je v tropickem pasmu tak zde cca 700km severne mizi destne pralesy a krajina se celkove meni, pocasi stale teple (30C), ale neni jiz tak vysoka rel. vlhkost
- severni Thajsko je take vice propojene z historii a nabozenstvim, vice nez turisticky jih
- take poznani - cim vice na sever, tim levneji - nekdy vyrazne
- Thajsko je od roku 1932 konstitucni monarchii - maji tedy sveho Krale a Kralovnu, kteri jsou zde propagovani na kazdem metru - prineseme specialni fotoedici o Kralografii
neděle 30. prosince 2007
09. Thajsko 07/08 - pruserari
30.12.07 - Kanchanaburi - 150km zapadne od Bangkoku
Fotogalerie je ZDE.
Na zacatek kratka odpoved Hance, ktera se ptala jestli jsme jiz meli sracku. Asi myslela z mistniho jidla. Ne sracka se nam vyhla obloukem, ted snad jiz neprijde, ale to co se nam stalo mezi 29.12. a 30.12. k posrani tedy bylo.
Dnesni dil je jako vystrizeny z romanu, trochu je zde kriminalky, trochu westernu a na zaver snad i trochu te cervene knihovny.
Objednali jsme i za super cenu 275Kc/os. dopravu z ostrova Kho Samui primo do Bangkoku. Sice to byla cesta o trochu delsi nez bylo mozne udelat napr. kombinaci trajekt+vlak, ale zase cena byla na polovine. Rozhodli jsme se, objednali si cestu v cestovni agenture, kterou jsme meli jiz vyzkousenou z pujcovani motorky a v jednu po obede cekali domluveny odvoz primo z naseho resortu. Borec dorazil v 1:20 a trajekt mel jet mezi 1:30-2:00pm, pricemz jsme bydleli tak 20km od pristavu. Mala dodavka s 9 lidma na palube se ritila ulicemi mestecka 110km/h (povoleno je 40km/h). Jel jako debil, uz jsme mu rikali, aby se hodil do klidu, ze jiste vsichni zemrit musime, ale neee ted. Trajekt jsme stihli, ale divocina nas teprve cekala. Jelo nas celkem asi 15 cestovatelu, vetsina z ang. mluvicich zemi jako Australie, UK, Novy Zeland, Kanada. Vypadalo to vse v pohode. Po trajektu jsme meli pokracovat jiz autobusem primo do Bangkoku. Nacez nas prekvapili, kdyz jsme pred odjezdem pretoupili celkem 3x vzdy do jineho busu. Bagly jsme meli tak nebyl problem. Mysleli jsme, ze jsou "neorganizovani", coz se v zaveru bohuzel vyvratilo :)) :((. Autobus odjel z pevniny smer Bangkok az v silenych 9h vecer, oproti avizovanym 6:00pm. Cas prijezdu se nemenil, tak jsme byli v klidu. Klimatizovany autobus, nove datum vyroby, DVD na palube, dokonce i deky nam dali. Protoze nas bylo malo, meli jsme obvykle dvojsedacku pro jednoho - krasa, i spat se dalo dobre, coz nasi borci potrebovali. Vse bylo OK, proto jsme si vsichni normalne dali nase osobni male batohy k noham, pod sedacky. Rano, kdyz jsme dorazili do Bangkoku, dle planu v 6:00am tak nas silene rychle vypakovali ven, to me prislo dost nevkusny, ale co mozna meli hosi naspech za dalsim kseftem, rekl by si mozna kdokoli z nas. Kdyz jsme vystoupili, tak se na nas (jako obvykle) sesypala banda "taxikaru", nabizejici 10x predrazenou prepravu kamkoli. Autobus zmizel v minute, vsechno mame pri sobe, je to OK. Jedna ze spolucestujicich kanadanka Stephanie, ktera mela dokonce stejny dalsi cil cesty jako my (Kanchanaburi) najednou pri otevreni baglu zjistila, ze se ji nekdo v nem "prehraboval", ale nic na prvni pohled nechybelo. Nam take ne, tak jsme se nechali prepravit do statni turisticke informacni kancelare, pozadat nekoho o radu jak se nejlepe do Kanchanaburi dostat. Tam jsme bohuzel vsichni tri zjistili, ze tu hajzlove thajsky nas okradli, o to radne - nemame zadne penize, jedna ze dvou kreditek je fuc. Ukradli nam cca 12tis.Kc, pasy naststi mame, vse ostatni take. Nechali nam sikulove, MP3, fotaky, vse krome penez a karet. Bohuzel si ti kreteni vybrali Janino kartu, kterou bezne pouziva. Ja mel svou (tu nevzali), kterou nepouzivam, protoze pouzivam tu dalsi k jinemu uctu atd. ale tu mam doma. Mysleli jsme, ze to bude OK, zablokovali jsme ukradenou kartu, provolali tak nas zbyvajici kredit na thajske SIMce a vydali se spolecne s nasi novou kamaradkou (ktere sikulove nechali cca 500Kc) k nejblizsimu bankomatu vybrat si prachy a holt dal dle planu pokracovat v ceste. Fiha, pruser byl, ze muj PIN, ktery jsem zkousel nefungoval (tuhle kartu jsem pouzil jen parkrat a naposledy ani nevim kdy). Mam nastesti na mem Flash disku s sebou ulozene veskere kody atd. Zbyvalo tedy najit misto s pocitacem a PIN overit. Ten jsme v Bangkoku nikde na nadrazi nenasli, tak jsme si pujcili dalsi penize od Stephanie a koupili si spolecnou jizdenku na bus do Kanchanaburi. Pri prijezdu nas rovnou nalozil nas predem smluveny domaci a odvezl k sobe. Odtud to bylo jiz jen kousek do nejblizsi inet kavarny. Podarilo se otevrit muj magicky excel seznam se vsemi kody a hesly a for byl v tom, ze mnou zadavany PIN byl ten samy co byl na flasce. To znamenalo ovsem velky pruser. Trochu to zkratim, protoze to byly minuty plne akci a reakci :)) Za dalsi pujcene penize jsme se snazili odblokovat mou kartu - coz neslo a tak jsme zacali resit posledni sanci jak se dostat k penezum a tim byla sluzba Western Union - funguje na vsech postach a bankach a je mozne pres ne za nemaly poplatek poslat odkudkoli na svete kamkoli penize, ktere jsou okamzite k dispozici. Smula byla, ze jsou svatky, nikdo zde nedela, existovala zde jedna banka v luxusnim hotelu, ktera mela otevreno i v nedeli 30.12. Zkracene receno, po akcnim zarizovani nam nase zachrankyne Jita zaslala smluvenych 1500 USD a my jsme tak mohli pokracovat v ceste Thajskem :)). Diky Jito. Vratili jsme pujcene penize Stephanie a hodili se konecne trochu do pohody. Ted budeme s sebou ovsem vlacet cele jmeni v hotovosti - 47 000 Bathu (jidlo 50B, ubytko 300B/noc/bungalow). Tento den jsme toho meli uz docela dost a proto jsme sli jiz na kute. Se Stephanii jsme se dohodli, ze mame stejny plan cesty do 9.1.08, kdy odleta a tak budeme mozna spolecne pokracovat smerem na sever. Stephanie je sice kanadanka, ale protoze je z francouzky mluvici casti Kanady je na tom s anglinou asi tak priblizne jako my :))) Takze se domlouvame velmi dobre. V dalsim dile uz snad prineseme jen normalni zpravy z cestovani - cekaji nas totiz velmi zajimave aktivity.
Fotogalerie je ZDE.
Na zacatek kratka odpoved Hance, ktera se ptala jestli jsme jiz meli sracku. Asi myslela z mistniho jidla. Ne sracka se nam vyhla obloukem, ted snad jiz neprijde, ale to co se nam stalo mezi 29.12. a 30.12. k posrani tedy bylo.
Dnesni dil je jako vystrizeny z romanu, trochu je zde kriminalky, trochu westernu a na zaver snad i trochu te cervene knihovny.
Objednali jsme i za super cenu 275Kc/os. dopravu z ostrova Kho Samui primo do Bangkoku. Sice to byla cesta o trochu delsi nez bylo mozne udelat napr. kombinaci trajekt+vlak, ale zase cena byla na polovine. Rozhodli jsme se, objednali si cestu v cestovni agenture, kterou jsme meli jiz vyzkousenou z pujcovani motorky a v jednu po obede cekali domluveny odvoz primo z naseho resortu. Borec dorazil v 1:20 a trajekt mel jet mezi 1:30-2:00pm, pricemz jsme bydleli tak 20km od pristavu. Mala dodavka s 9 lidma na palube se ritila ulicemi mestecka 110km/h (povoleno je 40km/h). Jel jako debil, uz jsme mu rikali, aby se hodil do klidu, ze jiste vsichni zemrit musime, ale neee ted. Trajekt jsme stihli, ale divocina nas teprve cekala. Jelo nas celkem asi 15 cestovatelu, vetsina z ang. mluvicich zemi jako Australie, UK, Novy Zeland, Kanada. Vypadalo to vse v pohode. Po trajektu jsme meli pokracovat jiz autobusem primo do Bangkoku. Nacez nas prekvapili, kdyz jsme pred odjezdem pretoupili celkem 3x vzdy do jineho busu. Bagly jsme meli tak nebyl problem. Mysleli jsme, ze jsou "neorganizovani", coz se v zaveru bohuzel vyvratilo :)) :((. Autobus odjel z pevniny smer Bangkok az v silenych 9h vecer, oproti avizovanym 6:00pm. Cas prijezdu se nemenil, tak jsme byli v klidu. Klimatizovany autobus, nove datum vyroby, DVD na palube, dokonce i deky nam dali. Protoze nas bylo malo, meli jsme obvykle dvojsedacku pro jednoho - krasa, i spat se dalo dobre, coz nasi borci potrebovali. Vse bylo OK, proto jsme si vsichni normalne dali nase osobni male batohy k noham, pod sedacky. Rano, kdyz jsme dorazili do Bangkoku, dle planu v 6:00am tak nas silene rychle vypakovali ven, to me prislo dost nevkusny, ale co mozna meli hosi naspech za dalsim kseftem, rekl by si mozna kdokoli z nas. Kdyz jsme vystoupili, tak se na nas (jako obvykle) sesypala banda "taxikaru", nabizejici 10x predrazenou prepravu kamkoli. Autobus zmizel v minute, vsechno mame pri sobe, je to OK. Jedna ze spolucestujicich kanadanka Stephanie, ktera mela dokonce stejny dalsi cil cesty jako my (Kanchanaburi) najednou pri otevreni baglu zjistila, ze se ji nekdo v nem "prehraboval", ale nic na prvni pohled nechybelo. Nam take ne, tak jsme se nechali prepravit do statni turisticke informacni kancelare, pozadat nekoho o radu jak se nejlepe do Kanchanaburi dostat. Tam jsme bohuzel vsichni tri zjistili, ze tu hajzlove thajsky nas okradli, o to radne - nemame zadne penize, jedna ze dvou kreditek je fuc. Ukradli nam cca 12tis.Kc, pasy naststi mame, vse ostatni take. Nechali nam sikulove, MP3, fotaky, vse krome penez a karet. Bohuzel si ti kreteni vybrali Janino kartu, kterou bezne pouziva. Ja mel svou (tu nevzali), kterou nepouzivam, protoze pouzivam tu dalsi k jinemu uctu atd. ale tu mam doma. Mysleli jsme, ze to bude OK, zablokovali jsme ukradenou kartu, provolali tak nas zbyvajici kredit na thajske SIMce a vydali se spolecne s nasi novou kamaradkou (ktere sikulove nechali cca 500Kc) k nejblizsimu bankomatu vybrat si prachy a holt dal dle planu pokracovat v ceste. Fiha, pruser byl, ze muj PIN, ktery jsem zkousel nefungoval (tuhle kartu jsem pouzil jen parkrat a naposledy ani nevim kdy). Mam nastesti na mem Flash disku s sebou ulozene veskere kody atd. Zbyvalo tedy najit misto s pocitacem a PIN overit. Ten jsme v Bangkoku nikde na nadrazi nenasli, tak jsme si pujcili dalsi penize od Stephanie a koupili si spolecnou jizdenku na bus do Kanchanaburi. Pri prijezdu nas rovnou nalozil nas predem smluveny domaci a odvezl k sobe. Odtud to bylo jiz jen kousek do nejblizsi inet kavarny. Podarilo se otevrit muj magicky excel seznam se vsemi kody a hesly a for byl v tom, ze mnou zadavany PIN byl ten samy co byl na flasce. To znamenalo ovsem velky pruser. Trochu to zkratim, protoze to byly minuty plne akci a reakci :)) Za dalsi pujcene penize jsme se snazili odblokovat mou kartu - coz neslo a tak jsme zacali resit posledni sanci jak se dostat k penezum a tim byla sluzba Western Union - funguje na vsech postach a bankach a je mozne pres ne za nemaly poplatek poslat odkudkoli na svete kamkoli penize, ktere jsou okamzite k dispozici. Smula byla, ze jsou svatky, nikdo zde nedela, existovala zde jedna banka v luxusnim hotelu, ktera mela otevreno i v nedeli 30.12. Zkracene receno, po akcnim zarizovani nam nase zachrankyne Jita zaslala smluvenych 1500 USD a my jsme tak mohli pokracovat v ceste Thajskem :)). Diky Jito. Vratili jsme pujcene penize Stephanie a hodili se konecne trochu do pohody. Ted budeme s sebou ovsem vlacet cele jmeni v hotovosti - 47 000 Bathu (jidlo 50B, ubytko 300B/noc/bungalow). Tento den jsme toho meli uz docela dost a proto jsme sli jiz na kute. Se Stephanii jsme se dohodli, ze mame stejny plan cesty do 9.1.08, kdy odleta a tak budeme mozna spolecne pokracovat smerem na sever. Stephanie je sice kanadanka, ale protoze je z francouzky mluvici casti Kanady je na tom s anglinou asi tak priblizne jako my :))) Takze se domlouvame velmi dobre. V dalsim dile uz snad prineseme jen normalni zpravy z cestovani - cekaji nas totiz velmi zajimave aktivity.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)