Hungary

5.7.2011

Rano po vydatne hotelove snidani (smazena vajicka, parecky, musli s jogurtem, sladke pecivo, kremova horka cokolada a kava)  se jdeme projit s Viki do města. Musime ji vyvenčit, protože my pak jdeme do termálních lazni a ona na nas bude cekat v hotelu. Město je zajimave velkym poctem krasnych kostelu.
Pak jdeme do vodniho světa. Jsou tu bazeny s ruzne teplou vodou. V kazdem bazenu jsme chvilku stravili, pak jsme blbli na toboganech, pak zase v chvilku v teplych bazenech. Mistni langos nas neuchvatil, takova tlusta buchta, … no u Marusky si posmakneme jinak. Po 3 hodinach nas touz nebavi a tak jdeme pryc. 
Sedame do auta a jedeme na dalsich 37 kesi. Vecer pak planujeme dalsi dny.

6.7.2011
Rano po vyborne snidani, michana vajicka, sladkosti z listoveho testa, zakysany jogurt s mandlovymi lupinky :-) horka cokolada, kava a  ovoce, balime veci a jedeme smerem k Balatonu. Cestou se zastavujeme na jeden poklad, ale je velke horko a tak radeji rychle frcime dal. 
Ubytovali jsme se v kempu v bungalovu z roku 1974. Jak jej postavili, tak tu stoji dodnes. Zadna oprava, zadna poradna udrzba ci renovace, proste totalitni chaticka :-(  Ale tak uplne to sem zapada. Ve stejnem duchu je i okoli a mistni samoobsluha. Jako u nas pred rokem 1989. Dost nas to zaskocilo.
Sli jsme se podivat na Balaton a cekalo nas dalsi prekvapeni. Voda smrdela rybinou, byla spinava a plaval v ni had. No, tak jsme ani prsticek nesmocili :-(  Vzali jsme si sebou knizky na cteni, tak jsme sebou placli na brehu a cetli si. Ale ani to nebylo ono, vsude byli mravenci a tak jsme to asi po 2 hodinach stehovani se z mista na misto vzdali a sli zpatky k chatce. 
K veceri jsme si udelali lunchmeon, ktery tuhle totalitni idilku jen podtrhl. Naveceru jsme se sli projit  a nasli jsme zmrzlinarnu, ktera byla zalozena roku 1954. Zmrzlina docela usla, ale ta obsluha, ta byla si take 20 let pozadu..


7.7.2011
Po snidani vyrazime na serii kesek, ale nejak to neni ono. Jedeme se po hodne rusne silnici, zastavujeme kazdych 300 m. Je to unavne a ani to neni nijak zajimave. A tak Martin vybira jen zajimava mista, stare kosteliky a mista s vyhledem. Je hrozne horko a na obloze ani mracek. I kdyz klimatizujeme, Vikousek ma v kufru auta hodne teplo, tak se vracime do "nasi totalitni chatky" pres Tesco, kde kupujeme nejake potraviny a veceri.
Odpoledne travime ve stinu stromu u chatky ctenim knih a relaxovanim a vecer jdeme na zmrzlinu a projit se. 


8.8.2011
Dnes nas ceka presun do Budapesti. Je opet krasne slunecne pocasi. Cesta nam trvala asi 3 hodiny. Zase jsme se ubytovali ve stejnem kempu "U Veverky". Postavili jsme stan ve stinu pod stromy, vse zabezpecili tak aby se nas Vikousek ve stanu neupekl a vyrazili jsme na prohlidku Budapeste. 
Na zastavce u kempu jsme nasedli to autobusu, tedy lepe receno totalni stare kraksny. V centru jsme k obedu dali kebab a naskocili do tramvaje. V tramvaji jsem s hruzou zjistila, ze jedeme nacerno. Spatne jsme se pochopila s pani v kempu, u ktere jsme kupovala listky a to jsem se vyptavala, jak to funguje. Nastesti nas revizor nepotkal. Od spolecnosti HOP ON, HOP OFF mame listky na vyhlidkovy bus, ktery turistum ukazuje krasy Budapeste. Jednou jsme vystoupili, to abychom zasli do Starbucksu pro hrnecek do me sbirky. Autobus nas provezl po nejzajimavejsich pamatkach. Budapest je velmi podobna Praze, reka, hrad a i pamatky jsou ze stejne doby. 
Vecer jsme si v kempu dali gulasovou polevku a langos. Polevka chutnala jinak nez jsme zvykli, ale byla dobra a langos take. Jedni lide tu meli mensi soukromou oslavu s zivou hudbou. Trosku se rozjeli, dokonce i tancovali. Hudba privabila i ostatni kempujici a tak to byla mezinarodni zabava. 


9.7.2011
Po snidani, pro nas uz zname (langose, palacinky s marmeladou, pomazanka z lilku a meltova kava) balime stan, vse sackujeme do auta a vyrazime pres par pokladu smerem Ceska republika. Jeste kupujeme u silnice melouna, na kterem jsme si moc pochutnali, byl sladoucky a vonavy. Delali jsme si kratke zastavky a tak jsme do Vlasimi dorazili okolo 16 hodiny. 

Za celou dovolenou jsme ujeli 1199 km, ulovili 210 kesek a mame novy rekord v poctu 83 kesek za jeden den.

Publikovat příspěvek

Hungary

2.7.2011

Kazdy clen nasi rodiny Soucku proziva odjezd na dovolenou jinak. Odlezd byl planovan na 10 30 hodin a kazdy se k tomu postavil dle sveho uvazeni.

Jana, ta si privstala, aby vse stihla. Sprcha, vyvencit Vicky, nakup peciva, pak udelat housky na cestu (tak jak je mame radi,maslo +  salam + syr + zeli); nasleduje zaliti všech pokojovych kvetin a muskatu na balkone (to mi zabere 20 minut); dobalit veci na stanovani, zabalit si obleceni, veci pro psa, …  Mela jsem to tak tak …

Vicky, tak ta vstavala o poznani pozdeji nez panicka, tu probudilo sypani basty do misky J  Po venceni a snidani pak pozorovala nervozne cvrtkot doma. Mela starch, abychom ji doma nenechali a tak stale chodila za panickou jako ocasek a lehala si tak, aby co nejvice prekazela.

Martin, ten vstaval jako posledni, po snidani jeste dodelaval veci do prace, neustale telefonovat a v 10 30 byl jeste v pyzamu. K tomu asi nemusim nic dodavat. Je pravda, ze mel sbaleno velmi rychle a v patek vecer si nachystal nutnou a potrebnou elektroniku a udelal nam  pripravu na  hledani pokladu.

Z Berouna vyrazime v 11 30 hodin smer Vlasim, kde jsme pozvani na obed. Pribalili jsme jeste par veci a v 15 40 naseda posadka na sva mista (nacelnik Martin sedi vpredu napravo, ridicka se pevne drzi volantu a Vikousek, tak ta vse kontroluje pohledem z okna kufru) a „zirafici vozidlo RAV4”  vyjizdi  smer Budapest. Jede se pomerne dobre, neni zadne horko. Dalnice je plnejsi, ale jde to. Za Brnem smerem na Bratislavu jeste dotankovavame naftu, kupujeme dalnicni znamku pro Slovenko a pak na Madarskych hranicich dalnicni znamku pro Madarsko. Je pod mrakem, neprsi, ale obloha je zatazena a hrozi, ze prset bude,  dalnice je misty mokra.

Do kempu u Budapeste prijizdime pred 21 hodinou, stavime stan a kolem pulnoci jdeme spat. Noc mame veselou, Vikousek se roztahuje mezi nami a kdyz se ji snazime usmernit a poslat ji na sve misto u nasich nohou, tak na nas vrci a hlasite protestuje.  Je to potvora roztahovacna. 3 kese

3.7.2011

Rano se probouzime do chladneho dne se ztazenou oblohou, ktera vesti dest. V cene kempu je i snidane, langose, palacinky, vajicka na tvrdo, chleb, k tomu marmelada, syr, maslo; k piti caj a kava s mlekem.  Neni to snidane dle naseho gusta (langos byl hodne mastny, chleba divny), ale “ lepsi nez dratem do oka“. Na dnesni den Martin naplanoval okruh asi 9 km dlouhy, kde je možno nalezt asi 40 pokladu. Tesime se na to, protoze pokud to vyjde, tak pokorime nas denni rekord z Australie, 33 kesi za 1 den. Horlive sbirame, pocitame kazdy ulovek, … jupiiii. Stary rekod byl prekonan o 9 pokladu, tzn. Novy rekod je 42. Pocasi se zhorsilo, citelne se ochladilo a zacalo prset. Do kempu prijizdime uz za vydatneho deste, ktery dnes jiz neustal. Naveceru jsme se vypravili do nedalekeho McDonaldu, kde je nase oblibene McKaffee a WiFi zdarma. Stravili jsme tu 3 hodiny a dest stale neustava. Vyhlidky na dalsi dny nejsou nikterak priznive a tak menime plan a misto zitrejsi prohlidky Budapesti se presuneme do lazenskeho mesta PaPa.

4.7.2011

Po snidani, ktera ma stejne slozeni jako ta predchazejici (vlastne chybela vajicka natvrdo) balime stan a veci a jedeme po dalnici zpet k hranicim se Slovenskem. Asi 50 km pred hranicemi sjizdime a jedeme smer Balaton. Okolo mesta Papa nejaky aktivni kacer zalozil serii 100 kesek. Cast jich davame jeste pred samotnym prijezdem do mesta. Pak se ubytovaveme v hotelu Villa Classica, kde jsme meli zamluvene ubytovani ze ctvrtka do soboty, nastesti meli volno a tak nasi rezervaci posunuli a my jsme krasny pokoj v loveckem stylu (nechybel trezor na zbrane a patron J  Celkove byl hotel laden do loveckeho stylu,  nad schody byla vycpana hlava zebry, obrazy se zveri, … hlavne, byl “pet friendly”, takze byl Vikousek vitanym hostem.

Po kratkem odpocinku vyrazime opet do boje o poklady a prekonavame rekord s predesleho dne, a to u cisla 79! Jsme docela zmozeni a uz nas to ke konci moc nebavilo.

Pratele, když uz Vam tu popisujeme nase zážitky, tak by mi asi draha polovicka neodpustila na sebe něco prasknout. Jiste znate takove ty „rádoby vtine“ obrazky, tak zena tankuje pohonne hmoty do svého vozu a zapomene v nadrzi zastrčenou hadici od pumpy, ci jiné tomu podobne … Vždy jsem se temto obrazkum smala a rikala jsem ji, je tohle vůbec mozne aby se stalo? Odpoved jiz znam. Mozne to opravdu je, me se to malem stalo. Udalost se seběhla takto: Nejdrive jsem spatne odbocila na kruhovem objezdu (tedy dle navigace), ale zase to bylo k benzinove pumpe, kterou jsme potrebovali. Navigator rika, kam to jedes, ja koukam po silnicnim provozu, Martin rika odboc k pumpe, odbocuji, ale nevsimla jsem si vyssiho obrubniku. Trosku to trnclo, ale v pohode. Zastavuji u stojanu cislo 3. To ze nam nebrzdi rucni brzda, to vim a tak vzdy zaraduji rychloct cislo 1. Ovsem tentokrat jsem v tom z matku zapomnela.  Manik nam tankuje naftu, ja myji celni okno a Martin telefonuje a v tom okamziku se nase auticko pomalinku rozjizdelo vzad. Manik zacal pokrikovat, ja jsem si rikala, ze se mi to asi zda. Nastesti Martin rychle zareagoval, otevrel predni dvere a auto zabrzil. Historka usmevna, ponauceni z ni plynouci jest: nechat opravit rucni brzdu a vzdy dusledne kontrolovat zarazenou 1.

Velikonoce v Zelezne Rude

23. - 24.04.2011

Fotogalerie je ZDE

Svatecni nedeli a pondeli jsme stravili u Pirneru v Zelezne Rude. Vyjeli jsme z Berouna v pul osme a cesta nam trvala skoro dve hodiny. Spolecne jsme posnidali na slunicku s vyhledem na Javor se zbytky snehu. My jsme se pak vypravili na Certovo jezero. Rozrostli jsme se o jednu ctyrnohou fenku Sandy, ze ktere bude asistencni pes. Martin sel s nasi Vicky a ja s goldenkou. Pirnerovi se vydali na projizdku na kole.

Pocasi nam pralo, slunicko svitilo a krasne hralo. Moc turistu jsme cestou nepotkali, ale na jezere jich byly desítky. Posedavali na brehu zezera, nekteri se brouzdali vodou. My jsme si odlovili poklad a pak jsme smerovali zpet do Rudy. Pirnaskove nas uz cekali, udelali jsme malou pripravu na grilovani a za dohledu Santa Klause jsme se do toho pustili. Martin si osefoval gril a my ostatní jsme si masicko vychutnavali.

Druhy den rano (Velikonocni pondeli) nase zenske prdylky „polechtala“ Martinova pomlazka a nezapomnel dodat, ze pry jen pro jistotu, abychom neuschly. Po snidali jsme se rozdeli na dve skupinky. Hanka s Petrem zustali doma, rozhodli se odpocivat a my, Martin s Vicky, ja s Haidy a Hanicka se Sandy, jsme se vydali na nedaleky kopec pro poklad.  Sli jsme cestou necestou, kousek po sjezdovce (tady jsme potkali dve zmije), pak chvilku po cyklostezce a nakonec jsme se prodirali lesem. Cesta k pokladu nam trvala skoro dve hodiny a  usli jsme asi 5 km, cesta zpatecni, byla o mnoho kratsi, schudnejsi, no proste lepsi.

Po vybornem pozdnejsim obede jsme si ještě povidali a pak vyrazili k domovu. Opet jsme stravili prima dva dny s prateli a Martin si alespon trochu odpocinul od denniho shonu.

Vylet na Karlstejn

17.10.2010

Fotogalerie je k nakouknuti ZDE

Mame to blizko domova a Martin delsi dobu nebyl na Karlstejne, tak jsme vyrazili. Martin omrknul kesky a naplanoval jejich sber. Pocasi se vyvedlo, slunicko svitilo a tak jsme na lavicce s vyhledem na hrad chvilku posedeli. Dnesni skore bylo 2 (nalezene) :1.

Cyklo vikend ve Valticich

21. - 22. 08.2010

Fotogalerie je ZDE

Nasim puvodnim planem bylo vyrazit s koly k Bodamskemu jezeru, ale nejak nam to nevyslo a nakonec jsme jeli do Lednicko-Valtickeho arealu. Je to cyklistu raj, krasna krajina propletena cyklo-stezkami, vinice a vina v dosahu, ... co vic si prat? Pekne pocasi a to nam vyslo.
V sobotu slunicko prazilo tak, ze si Martin prismahl oblicej a v nedeli i ruce. Pamatkou mu je "bile tricko" :-) Po cestach i necestach nas provedli poklady. Bohuzel skoro z poloviny jsme byli zklamani urovni, nebo jsme jej vubec nenalezli :-( Bud jsme zhyckani nebo se uroven zhorsila.
Prvni vecer jsme zasli na veceri do Avalonu , kde jsme si pochutnali. Soucasti restaurace je cajovna, tak jsme tam zasli si zarelaxovat. Dali jsme si vodni dymku s visnovym tabakem. Pro me to byl zazitek, protoze jsem to zkousela poprve. Zajimave ucinky, mozna i diky nim jsem nad Martinem vyhrala "damu". V nedeli jsme vecereli ve vyhlasene Valticke rychte Drive jsme ji uz navstivili a byli jsme spokojeni. Tentokrate se to nejak nevydarilo a jeste nas tam malem "sezrali komari". Behem 10 minut na nas utocili, ze jsme si jidlo dojidali v restauraci a ne na zahradce.
Celkove se vylet vydaril, jen jeste dnes mame pamatku na komary v podobe strupu po stipancich.

Sutronada

13. - 15.08. 2010
Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

"Šutronáda" ??? Co to pro boha znamena? To je oznaceni prodlouzeneho vikendu, na ktery jsme vyrazili s Martinovym kolegou Milosem a jeho zenou. Milos je nadseny mineralog (pro me šutrolog - odtud ten nazev :-)) a podarilo se mu svuj konicek nadchnout i Martina. Puvodni plan byl sber grantu (neee valecnych, ale kamennych :-) v alpach v oblasti Brenneru.
V patek rano jsme vse nasackovali do auta, Vikousek jela samozrejme s nami a z Berouna jsme si to valili smerem na Teplice. Tam jsme se potkali s Milosem a Danou, doprovod jim delala fenka Bibina. Pocasi nebylo moc pekne, po cele republice byly hlaseny prehanky a misty i zaplavy. Jeste jsme si zaskocili koupit nejake pecivo, pastiky a syry na svacinky a hura do Loucne pod Klinovcem, kde Milos zajistil ubytovani v penzionu Anna. V blizkosti vesnicky Medenec jsme si udelali prestavku a vyrazili se podivat na "halze" Milos si vzal sve nacini, kladivo a stary kozeny batoh s novinami. Ukazoval nam, kam nemame chodit - takove doliky o prumeru asi 2-5 metru - stara stola, pres kterou napadali vetve a pomalu zarustala, ale dira pod zem zustala. Vsude bylo plno boruvek a tak jsem za chvilku byla cela fialova. Kdyz jsem se boruvek prejedla, tak jsem jimi krmila Vicky. Ta si je dokonce i trhala sama :-) Tato oblast bylo mistem vyskytu cervene halze a tak Milos rozklepaval kladivem kameny jako divy. Nasel par peknych kousku, hodne fialovych achatu a jeste dalsi, jejichz nazvy si nepamatuji.Prosli jsme se okolo stareho (nyni jiz nefunkcniho dolu), na Medenci jsme si odlovili poklad a tim pridali bod do nasi, letos velmi spatne, statistiky. Cestou jsme natrefili na hlavni centrum vetrne elektrarny, ktera citala 21 vrtuli, kazda mela vykon asi 2 MW.
V miste naseho ubytovani vyborne varili, tak jsme si dali veceri. Polevka cesnekova se syrem, sunkou a opecenymi chlebovymi kostickami - vyborna. Ja mela lososa se spenatem a smetanou, Martin a Milos meli steaky a Dana tataraka z lososa. Vsichni jsme si pochutnali. Pak prisly naradu kosticky, ktere jsme si dovezli z Thajska. Pekne jsme se u toho bavili. Dali jsme 4 hry a z toho jsem 2krat prohrala :-( Spat jsme sli okolo pulnoci.
Rano po snidani jsme vyrazili se podivat na doly Rudolf II. a dalsi, po kterych nas provedla multi-kes. Bohuzel jsme na konci poute poklad nenasli. Hledali jsme dlouho, prepocitavli sve vypocty (vse se zdali v poradku), ale poklad nam zustal skryt. V Jachymove po dalsim, jiz uspesnem nalezu pokladu, jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli na Cerny potok sbirat cerne halze a my po dalsich pokladech v okoli Jachymova. Mesto nic moc, takove usmudlane, mozna na nas pusobila minulost. Kazdopadne zvlastni misto. Poklad z dopoledne, ktery nam odolal nam lezel v zaludkach a tak jsme na nej znova vydali. Zkouseli jsme mozne varianty, ale stejne nic. Zklamani jsme se vydali na ubytko.
Opet byla vyborna vecere a pak jsme hrali clovece napij se. Uz ani nevim kdo prohral, ale hra byla plna taktiky, vyhazovani ze hry a soupereni, kdo bude mit vsechny figurky v domecku. Martin delal holubicku a kvakal, Dana 10 drepu, ...
V nedeli dopoledne jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli do Jihlavi a my pres poklady do Berouna.
Akce "sutronada" se i pres nepriznive pocasi vydarila, nahlidli jsme pod poklicku Milosove zalibe v kamenech a sami si trosku vylepsili geostatistiku.

Geo vylet na Senecak

Fotogalerie je ZDE

Ponekud zanedbavame nase keserske povinnosti a tak jsme se rozhodli to trosku napravit. Pekne letni pocasi zvalo k vyletu. Martin vybral lokalitu velkeho Seneckeho rybnika, ktery se nachazi v blizkosti plzenske casti Bolevec.
Auto jsme zaparkovali na konecne tramvaje cislo 1 a odtud jsme pokracovali uz po svych. U prvniho rybnika si Vikousek poradne zaplavala. Pak jsme uz nasledovali "sipku", ktera nas dovedla k prvnimu pokladu. Obtiznost 4 z 5ti nas trosku prekvapila. Stali jsme pod stromem a cca 2 m nad zemi byla v dutine stromu schovana mala pixlicka s cedulkou "hledej vyse". Martin se tedy vydal vzhuru do koruny stromu. Po chvilce se vratil s tim, ze nic nenasel. Sla jsem zkusit stesti ja. Splham, splham a uz pomerne hodne vysoko (viz foto, pokud me tam najdete :-) jsem poklad objevila. Zalogovala jem nas, vse vratila na puvodni misto a opatrne jsem lezla dolu, coz bylo o trosku narocnejsi nez cesta nahoru :-) Me to nevadi (Martin rika ze jsem jako z gumy) a zavrate z vysek take nemam. Po male svacince jsme vyrazili na dalsi poklady, ktery jsou rozesety kolem rybniku.
Pekne jsme se prosli, konecne skore je 6, coz nas plne uspokojilo.

Geo u Losine

Fotogalerije je ZDE

Pres cely tyden prselo, predpoved pocasi na vikend slibovala jen destove prehanky a od rana svitilo slunicko, tak jsme se po obede vypravili na lov pokladu do blizkeho okoli. Jeden poklad je ukryt v blizkosti staveni, kde chovaji lamy. Maji krasny vybeh, ktery sdili s grosovanym konem. U vybehu jsme kochali pohledem na tela krasnych dospelych lam a jejich letosnich prirustků. Vikousek si je prohlizi a pak po jejich vzoru se pousti do okusovani travy :-)) a Martin foti jako "o zivot".
Oba poklady jsme nasli bez potizi, pekne jsme se prosli lesem, Martin pokukoval po kamenech (inspirovan kolegou z prace), Vikousek si uzival volnosti.
Domu nas hnala bourka, ale nezmokli jsme, za to jsme si z vyletu privezli hrebik v pneumatice. Martin nastesti nasel pneuservis, ktery ma otevreno i v sobotu v podvecer a tak tam ihned vyrazil. Krome hrebiku si jeste Vikousek prinesl na brisku zakousle kliste.

Klatovy a Beroun

Sobota 03.04.2010

Na prvni dubnovou sobotu jsme si naplanovali vylet do Klatov. Nejeli jsme tam nahodou, ale Martin si tam nechal opravit svuj fotoaparat. A tak jsme toho vyuzili a naplanovali si keskovani. Prohledli jsme si Klatovske namesti se zajimavou radnici, badali jsme nad hodinami, ze kterych jsme na porvni poled neumeli odecist hodiny. Po chvilce jsme na to prisli a presny cas jsme pak hrave urcili :-) Chteli jsme na prohlidku katakomb, ale pani pokladni jsme nepresvedcili, ze nase Vicky je vcelku maly druh psa :-) Prosli jsme si mesto a pak jsme zavitali do prirody. Podivali jsme se na zriceninu Koksin, ze ktereho je krasny pohled na vodni hrad Svihov. Cestou domu jsme se zastavili na Zamku v Dolni Lukavici. Za sobotu jsme nasli 9 pokladu.

Nedele 04.04.2010

Dnes se pocasi pokazilo, nebe je zamracene a obcas sprchne. I presto jedeme prozkoumavat okoli Berouna. Opet jsme zavitali do centra na namesti, kteremu dominuje radnice, ktera je velmi pekne oprava. Prosli jsme si prilehle ulicky a hledali nejakou restauraci, kam by nas pustili i s Vicky. Bohuzel jsme nenasli a tak jsme ji dali do auta a sli do "ciny". Moc jsme si pochutnali a vyrazili smerem domu. Dnes jsme tedy moc uspesni nebyli, jen dva poklady :-((

Zimni poklad

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Tento vikend travime u Martinovo rodicu na Domazlicku. Jsme po vybornem obede a rozhodli jsme se vypravit na zimni lov pokladu. Martin pripravuje vse potrebne, nalozili jsme Loisu a Vicky do auta a vyrazime. Nas cil je stary zidovsky hrbitov.

Auto parkujeme ve vesnici a vydavame se cestu. Nejdrive jdeme po polni ceste mirne dokopce. My mame snih po kolena, ale nase fenky ho maji po briska :-)) Rucicka na GPS se staci vice a vice doprava a tak opoustime cestu a stoupame lesem vzhuru. Snehu pribyva a hrne se nam do nohavic. Na kopci zjistujeme, ze pred nami je danci obora a ze tudy cesta k cili nevede :-(( Na rozlehle plani je ale pocetne stado danku. Pohled zvirata je to opravdu skvostny.

My se vydavame zpet na cestu a pokracujeme po ni. Obesli jsme kopec a pred nami se objevil hrbitov. Martin si vzal z auta lopatku urcenou na domaci pouziti a hned po par zaboreni so snehu se mu rozlamala. Poklad jsme nasli snadno, i kdyz tu byl nekdo pred par dny, snih stopy zaval. Jsme nadseni, je to nase prvni letosni kes. Uspokojili jsme sva keserska srdicka a hura domu na teply caj.

IRL - Pokracovani poznavani Irska

Streda 08.07.2009
Probouzime se okolo 8 hodiny - neprsi, tedy zatim. Z mraku se da odtusit, ze nas dest nemine. Opakujeme ranni ritual a pred 10 hodinou odjizdime smerem na Donegal. Hledani pokladu nas protahlo krajem po nejzajimavejsich mistech. Podivali jsme de do maleho pristavu, a pak jsme zamirili na utesy "Slieve League". Jsou to nejvyssi evropske utesy, ktere dosahuji vysky 600 m. Vysli jsme na vyhlidku - tezko se popisuje ta nadhera kterou jsme videli. Temne modry a cisty Atlantik, vysoke a prikre utesy, obloha s mraky, mala pisecna plazicka ... romantika jako filmu:-)) Kupodivu tu nebylo ani moc turistu. Je mozne si udelat vyjizdku lodi pod utesy, ale my nemeli kam dat Vikouska - psi na lod nemuzou. Odtud jsme se presunuli do Glenveagh Natioanl parku, ktere zacina stejnojmenym udolim "Glengesh Valley", kde jsme si zapiknikovali:-)) V parku zije mnoho druhu vysoke zvere, roku 1991 by vyhlasen za oblast s nejlepsi kvalitou vzduchu v Evrope. U velikeho jezera je znamy hrad Glenveagh Castle s krasnymi zahradami. Na parkoviste jsme dorazili v 17 hodin a hrad se uzavira v 18. Z parkoviste to ale byly jeste 4 km pesky (tabule uvadela 30 minut chuze - na prvni zamysleni nerealne). Presto jsme se vydali na cestu k hradu. Po chvili rychle chuze zjistujeme, ze neztihame se vratit do 18 hodin - rozdelujeme se, Martin se vraci pro auto a prijede "neverejnou cestou" a ja pujdu s Viki dal. Cesta je uzka, jen pro jedno auto, od parkoviste k hradu jezdi kyvadlove male busy. Martin nas dojel a zaparkoval asi 1km od hradu. Mastime to rychlou chuzi, cas utika. v 17 45 jsme u hradu, vse je zavrene, nic se jiz nemuzeme prohlednout a ani udelat poradnou fotku. Zahajujeme urychleny navrat k autu a opoustime areal - brana jeste enni zavrena, to jsme si oddechli:-)) tedy hlavne Mrtin. Diky rychle chuzi jsme si poradne "protahli" plice cistym vzduchem a pokracovali smerem na severo-vychod. V pruvodci jsme si nacetli, ze na poloostrove Rossguill se nachazi zricenina Doe Castle - jedna z nejkrasnejsich v Irsku, tak jsme si ji chteli prohlednout. Nikde jsme ji nevideli znacenou, po chvili hledani jsme na ni narazili. Cekalo nas male zkalamani. Zricenina byla opravdu zrizeninou, ale nejakou "zpatlanou" z vicero stavebnich stylu. Pod slovy "nejkrasnejsi v Irsku" jsme si predstavovali neco jineho. Posledni presun jsme udelali do campu - stan jsme meli asi 70 m od pisecne plaze, tak jsem neodolala a zasla na lov musli. Vratila jsme se asi po pul hodine s hrstkou musli - byla to bida, ale zapad slunce byl mooc pekny.

Ctvrtek 09.07.2009
Rano nas opet probudili prehanky, volime vyckavaci taktiku - prestava prset a tak balime, snidame a pachame ranni hygienu. Od campu se vydavame po silnici zvane "Atlanic Drive". Po ceste jsme mnoho vyhlidek, kde zastavujeme - fotime a kochame se. Jeden poklad nas zavedl k nejhlubsimu jezeru oblasti Donegal - Laught Salt.
Oblast Donegalu je celkove hornatejsi, kamenitejsi a jsou zde k videni i jehlicnate lesy, pusobi drsnejsim dojmem. Mistni lide se zivi prevazne tezenim raseliny, chovem ovci a krav, take casto videli osly. Co nas mile prekvapilo byla uroven bydleni - vetsinou jsou to nove nebo opravene domy, spise vily a "male hrady" s peknymi ploty, upravenymi zahradami, vsude kvetiny, .... radost pohledet. Kdyz ma rodina deti, vzdy maji na zahradce vyziti v podobe houpacek, skluzavek, piskovist, ...
Pres Letterkeny jsme se presunuli do Severniho Irska a tady jedeme po okruhu North CoastDrive. Navstivili jsme kruhovou pevnost "Grianan of Aileach" s obvodem vice nez 70m, v nich od 5. do 12. stoleti sidlili pralove Ulsteru. Zricenina "Dunloce Castle" z 16. stoleti je ze trech stran obklopena rozbourenym morem - je historickym skvostem. Bohuzel jiz byla zavrena, tak jsme si ji prohledli alespon z venci.
Stan jsme si postavili v campu blizkosti mestecka Bushmills. Campik je to luxusni, tepla sprcha, kuchynka, k veceri mame vrtule se syrovou omackou, ceske susenky ... pohodicka. Vecer travime opet psanim techto radku, upravou fotek a planovami patecni trasy.

Patek 10.07.2009
Nase prvni zastavka byla v destilerii Bushmills, kde jsme koupili nejake suvenyrky. Odtud pak rovnou na Giant's Causeway. Je to jedna z nejvetsich prirodnich zajimavosti Irska - pas pobrezi tvoreny asi 37 000 ruzne vysokymi cedicovymi sloupy ve tvaru sesti - až desetihranu. V jednom miste je jsou sloupy az 24 m vysoke. Na ostrove Staffa u skotskeho pobrezi vystupuje z more podobna skalni formace - legenda proto pravi, ze si odtud na antrimske pobrezi vystavel cestu obr Finn McCool, aby se dostal za svou milou. Je to v teto oblasti turisty nejvice navstevovane misto.
Jeste jsme se zajeli podivat na "rope bridge", coz je visuty most, ktery spojuje ostrov Carrick-a-rede s pevninou a slouzi lovcum lososu k pristupu na rybarske uzemi.
Odpoledne jsme se uz zacali vracet smerem do Dublinu.

Slovo zaverem: "Dovolena se vydarila a libila se nam. Kdo se necha zlakat temito radky a navstivi Irsko, tak vrele doporucujeme oblast Connemara. Pro ty, kteri cestuji s nami prstem po mape ... juknete na zaznam nasi trasy na obrazku:-))"

Ireland - circle trip at EveryTrail

IRL - Pokracovani poznavani Irska

Tato nase dovolena je pokracovani te z lonskeho zari, kdy jsme byli nuceni se vratit. Pocasi nam tenkrat tak nepralo, ze kdyz jsme stali na utesech a meli jsme videt Skotsko, tak jsme nevideli ani 10 metru pred sebe, natoz Skotsko. Tak snad tentokrat se pocasi alespon trosku povede - bydlime pod stanem i s nasim Vikouskem, ktera nam jeste zacala harat.

Zapisky do deniku piseme ve stanu po vecerech, fotky bohuzel nezvladame zpracovavat - Martin foti o 106:-)) Po protrideni a naslednem zpracovani bude fotogalerie zverejnena.

Nedele 05.07.2009
Planovanu vyjezdu na 10 hodinu predchazelo baleni vsech potrebnych veci na tyden - obleceni vseho druhu, spacaky, stan, nejake to jidlo a varic. Samozrejme nechybi basta pro Vikouska a jeji veci (rucniky na otirani a velika osouska misto pelisku:-)) Martin pripravil nase GPS pristroje a vse potrebne k hledani pokladu. Posledni vec kterou jsme doma udelali byla kontrola predpovedi pocasi - na pristich 5 dni hlasi dest, dest a obcas vykoukne slunicko. Tak uvidime.
Z Dublinu vyjizdime smerem na zapad po silnici N4 na Galway. Cesta nam zabrala asi 4 hodiny. Cestou jsme se zastavili na jednom pokladu, dalsi u krasne plaze jsme nenasli. Pomerne caste jsou destove prehanky, obzvlaste silne jsou ty, kdy jsme v terenu:-)) Mesto Galway nas mile prekvapilo, takove utulne, prijemne, krasne plaze, uprevene, ciste a turisticky zive mesto. Nedivime se, ze si mnoho Cechu vybira prave toto mesto za svuj docasny domov. Pokracuje do oblasti Conemara. Je to jedna z nejuchvatnejsich oblasti Irska - nadherna krajina plna jezer, raselinist a zvlastnich kopcu.
Mala vychazka na jeden z mistnich kopecku nas prijemne protahla po delsim sezeni v aute - zrovna neprselo a obloha se protrhla. Z vrcholku se nam naskytl pohled na rozlehly Atlantic a do vnitrozemi na jezerni oblast s mnoha ostruvky, plachtenicky a rybarske cluny. Pokracujeme po silnici N59 a zatavujeme se u pokladu. Jeden nas zavedl k jezirku s ostruvkem porostlym borovicemi, ktere se tu skor nevyskytuji.
Na veceru jsme zakempovali nedaleko Clifdenu. Postavili jsme stan, dali Vikouskovi najist a vyrazili na veceri a na prohlidku mestecka. Metecko je poklidne, hodne turiticke - cestina ty byla slyset pomerne casto:-)) K jidlu jsme si dali "seafood chowder" a "fish and chips". Asi v polovine vecere se spustil hrozny lijak - jsme si libovali ze uz mame postaveny stan a jen si zalezeme do spacaku ... Ovsem pravda byla uuuplne jina. V campu nas cekalo nemile prekvapeni v podobe stoupajici hladiny vody, ktera se valila pres camp a nemela kam odtekat. Chudacek Vikousek byl ve stavu. Chvilku jsme pozorovali rychle stoupajici hladinu, pak jsme se rozhodli stan prestehovat. Vikouska jsme presunuli do kufru auta, prenosili veci a prestehovali stan na lepsi misto. Vse jsme zvladli, nase veci byli v suchu. Ale nasi sousedi - ti dopadli mnohem hure. Primo pres jejich stan tekla voda stekajici s vrchnich stanovych mist a nemela kam odtekat. Manik prisel v holinkach a zacas s resunem stanu. Martin mu sel ochotne pomahat. Vsechny veci uvnitr meli mokre. My jsme nechali Vikouskovu misku na miste, kde stal nas stan a behem dalsich 30 minut byla pod vodou, tzn. ze v nasem stany bychom se mohli koupat:-))

Pondeli 06.07.2009
Rano nas probudil dest, tak jsme jeste vyckavali ve spacakach. Po chvili dest ustal, tak jsme zahajili rychle baleni stanu a nandali veci do auta. Pak prisla na radu snidane a dalsi veci. Vyjizdime okolo 11 hodiny na vyhlidkovou cestu zvanou "Sky road". Aby Martin mohl fotit a navigovat na poklady, tak za volat usedam ja. "Sky road" je misty velmi uzka silnicka pro jedno auto s mnoha vyhlidkami na Atlantik s jeho krasnymi utesy. Pocasi je stejne jako vcera, jakmile vylezeme z auta - spousti se dest. V mlze je zahalen "Diamont hill". Na jednom jezere jsme videli motorovou lodku s jednou pasazerkou, tak vyplouva proti vlnam, ktere jsou diky vetru nemale. Jeste jsme si udelali projizdku po silnici zvane "Atlantic drive", ktera vedla po okraji poloostrova a tak jsme videli jine utesy a plaze Atlantiku. V teto oblasti se tezi vsude pritomny kamen, ktery se pouziva na stavbu domu, na oblklady fasad, ... nevim na co vsechno jeste. Puda je tu raselinistni - podel silnic jsou videt hromady s vyskladanou raselinou.
Vecer jsme se zabydleli v campu u plaze, ale protoze nam pocasi opet nepralo ani jsme se na ni nebyli podivat. Stan se nam podarilo postavit za sucha, ale pak se spustil dest.

Utery 07.07.2009
Probudili jsme se okolo 8 hodiny - neprselo. Rekli jsme si jeste chvilku si polezime a pak vstaneme a ejhle... behem par minut se spustil dest. Prselo tak pul hodiny. Opet se opakovala ranni akce - rychle vse sbalit a pak teprve prijde na radu snidane a ranni hygiena. Foukal vitr od more a tak jsem v ramci suseni poustela stan misto draka. Akce nam zabrala hodinu, ale vse "zasucha". Nase cesta lemuje pobrezi, zatavujeme se na dvou pokladech, kdy jdeme prochazkou po kamenite plazi. Kameny jsou omlete od vln, maji ruzne barvy a tak si jich par bereme do auta a pak si je umistime na "nasi zahadku". Povedlo se mi ztratit Vikouskovo voditko, ale asi o 1 hodinu pozdeji jsme nasli jine:-)) To patrilo nejakemu mensimu pejskovi.
Priblizili jsme se k mestu Sligo, ktere ma ve sve blizkosti stolovou horu s dvema poklady. Nasi cernou "karu" parkujeme na upati a vyrazime na vrchol. Pocasi je stale stejne, uz pocitame s destovou prehankou, ktera nas neminula. Vyhledy z vrcholu jsou prekrasne - v dalce dalsi hory, plaze omyvane Atlantikem, majaky, nekonecna paleta zelene barvy, ...
Odtud jedeme smerem na Donegal. Kempujeme na brehu jezera, varime ve stanu, protoze opet prsi:-)) Vecer travime psanim techto radku a planovanim cesty na dalsi dny.

IRL - Dingle, Mount Brandon, Ring of Kerry, Carrauntoohill - strecha Irska

Sobota 30.05.2009
Predpoved pocasi nezklamala (obloha bez mracku a slunicko) a tak jsme nabalili veci do auta, nalozili Vikouska a vyrazili smerem na jiho-zapad. Cestou sbirame kesky v mestecku Naas, ktere je nedaleko Dublinu. Kdyz jsme prijeli na poloostrov Dingle, tak hory byly v mrakach, mlze a nebylo temer vubec nic videt. V 7 p.m. jiz mame postaveny stan a Vikousek i my jsme po veceri. Jdeme si prohlednout mestecko Dingle, ktere je zamereno na rybolov (jedno znejlepsich mist, kde si koupit cerstvou rybu), turisticky ruch a je plne tradicnich irskych hospudek :-)) pomer asi tak jedna hospoda na jednoho staleho obyvatele:-))

Nedele 31.05.2009
Vikendova fotogalerie je ZDE

Do nedelniho rana nas probudil budicek v 6:45, nasledovala snidane, osobni hygiena a prichystani batuzku na trek pres Mount Brandon. Se Zrzavymi jsme byli domluveni na spolecny vystup na Mount Brandon. George prijel nacas, jeho auto jsme odvezli do ciloveho bodu naseho pochodu a jeli pro Petru a Pavlu, ktere cekaly v hostelu. Na startu jsme byli pred 9 hodinou. Mistni cedule nas upozornovala na nahle zmeny pocasi, na dulezite vybaveni jako je lekarnicka, teple obleceni ... byla tu i informace, ze s kazdymi nastoupanymi 300 m se ochladi o 10% (vychozi nadmorska vyska je 150m), coz v nasem pripade bylo cca o 10 stupnu. Piktogram "preskrtnuty pes" jsme pochopili po svem a pro dnesni den jsme Vikouskovi rikali "kocicko". Zakaz psu tu byl proto, ze se slo pres soukrome pastviny s ovcemi a farmari nemaji radi, kdyz psi prohaneji jejich sverenkyne. Vrcholu jsme dosahli za cca 3 hodiny, GPS ukazovala 955 m. Vystup nebyl az tak narocny, jen v jednom miste jsme Vikouskovi museli pomoct a vysadit ji. Celkem jsme usli necelych 14 km v prekrasnem slunecnem pocasi - krem na opalovani jsme vyndavali z batuzku velmi casto:-)) Vecer jsme si zasli do mistni hospudky na "fish & chips" a meli jsme to i s zivou hudbou. Prijemne unaveni jsme zalezli do spacaku po 23 hodine.

Cely trek tak, jak jsme jej sli si muzete prohlednout na tomto zaznamu:
Ireland Dingle Mt.Brandon at EveryTrail


Delka: 13.7 km, Cas straveny na ceste: 7:44 hod., Max. vyska 955 mnm.
Podrobnejsi informace naleznete ZDE.

Pondeli 01.06.2009
Po snidani jsme zbourali stan a vyrazili na okruzni jizdu po poloostrove Dingl (okruh meri asi 30 km). Silnice tu vede podel pobrezi, tak jsme mohli vse sledovat z auta - plaze (videli jsme plaveni koni v Atlantiku), utesy, stare kamenne stavby, delfiny ... a samozrejme nadhernou prirodu. Cestou jsme se potkali s Petrou, Pavlou a Georgem, kteri se naveceru vraceli do Dublinu. Na obed jsme se zastavili na osamocene plazi, kde se Vikousek poradne vykoupal a zaplaval si. Pres hospudku South Pole Inn - tuto hospudku zalozil Tom Crean v roce 1900 a jeji zdi jsou venovany fotografii z vyprav na Jizni pol. Dali jsme si kavu a vykoupali - odsolili Vikouska v potoce a presunuli jsme se do oblasti Ring of Kerry. Je to oblast s podobnou krajinou jako je Dingle, ale o vetsi rozloze. Tady se nachazi i nejvyssi hora Irska Carrauntoohill se svymi 1038m. V jednom z mestecek jsme resili multi-poklad a odmenou nam byl "letter box" nadherne zpracovany, prvni v Irsku. Naveceru jsme jeste vysli na Gap of Dunloe s krasnym vyhledem na okoli, na jezero a v dalce byly hory na Dinglu. Zakempovali jsme v blizkosti teto hory, uvarili si veceri a pripravili se na zitrejsi vystup.

Utery 02.06.2009
Fotogalerii se muzete prohlednout ZDE
Rano po snidani jsme prejeli autem asi 3 km na misto odkud se na Carrauntoohill jde. Vychazeli jsme z nadmorske vysky 130 m. Cesta nejdrive vedla mezi pastvinami s ovcemi, to jsme meli Vikouska na voditku aby je nehonila, pak uz behala navolno. Vrcholu jsme dosahli po narocnem 3,5 hodinovem stoupani a nase GPS ukazovala nadmorskou vysku 1038m. Odlovili jsme si vrcholovou kesku, posilnili jsme se a Vikousek se trosku prospal. Klesani nam slo mnohem pomaleji nez vystup. Mela jsem Viki na voditku, protoze teren byl velmi nebezpecny (strme srazy na obou stranach, skaly, ...) bylo treba hledat schudnou cestu. V jednom miste jsme meli trosku potize s Vikouskem, ale zvladli jsme to:-)) Meli jsme jeste stoupad na dalsi vrcholy, ale ty jsme vynechali. Na Vikouskovi uz byla znat unava. Teren byl pro ni narocny, sli jsme po velikych hrubych kamenech (tlapicky a drapky mela osoupane). Odmenou nam byla koupel a relaxace u jednoho z jezer pod horou. Vikousek si tam doslova lebedila, plavala a chladila si tlapky. Cely den prazilo slunce, pravidelne jsme doplnovali tekutiny, ale jezero je jezero. Na ceste jsme byli pres 9 hodin a potkali jsme asi 10 horalu. V kempu jsme si uvarili k veceri testoviny a zalezli si do stanu pred doternymi muskami, ktere nas radne zestipali (jeste dneska se drbeme:-))

Zaznam prosle trasy je zde v nahledu:
Ireland Carrauntoohill 2009-06 at EveryTrail


Delka: 14.5 km, Cas zde sraveny: 9:09 hod. (5:19h ciste chuze), Max. vyska 1038 mnm - irske maximum :)
Podrobnejsi informace naleznete ZDE.

Streda 03.06.2009
Fotecky jsou pripraveny ZDE
Az s podivem nas opet probudilo slunicko, to je jiz 7 den bez deste a to jsme v oblasti, kde 270 dni v roce prsi:-)) Po zabaleni veci jsme vyrazili hledat benzinku, v nadrzi jsme meli benzin na asi 50 km. Osobne nemam rada pocit, ze nedojedu ani ke stojanu, coz tady realne hrozilo. Natesti jsme dojeli:-)) Projeli jsme si cast okruhu Ring of Kerry, projizdeli jsme nadhernou krajinou - jezirka, hory, ohromne rozkvetle rododrendrony... Navstivili jsme hrad Ross, koupili si veceri v cinskem take a way a vyrazili jsme k domovu.
Tento nas vylet bych dohnotila jako velmi povedeny - hlavne diky slunecnemu pocasi, ale i jak se rika je dulezitejsi s kym cestujete nez kde cestujete:-))

IRL - Glencree Trek

Doporucujeme zhlednout novinku na nasem blogu: vsechny dokonale zmapovane treky (tury), ktere budeme podnikat najdete v budoucnosti ZDE a prvni vlastovka s nahledem primo v textu clanku je
Ireland Glencree trek at EveryTrail


Fotecky jsou k nahlednuti ZDE.
Slunicko, ktere jsme delsi dobu nevideli, protoze poslednich 14 dni stale prselo, nas vylakalo na mensi trek. Cestou autem jsme si odskocili na jeden novy poklad (doufajic ve FTF), ale byli jsme predbehnuti jiz v noci:-)) mistnim lovcem. Kdyz jsme se vraceli k autu, tak jsme potkali skupinku 3 kaceru, Saly a spol. Prijemne jsme si popovidali s krajany.
Auto jsme zaparkovali a vyrazili po ceste. Smer nam udavala rucicka na nasich GPSkach - smer poklad. Vikousek behala navolno, casto se brouzdala v potuckach a s velkou oblibou se rochnila v bahne. Cesta vyslapana mezi vresy nas vedla pres plane, les na jeden s mensich vrcholu Wicklow Mountains. Protoze v posledni dobe hodne prselo, tak byla cesticka misty rozbahnena a podmacena. Slunicko svitilo jako v lete, foukal prijemny vetrik a tak sme vubec necitili, jak nas paprsky opaluji. To jsme zjistili vecer, jak mame mirne pripalene krky a a ruce:-)). Na nejvzdalenejsim miste od auta jsme se rozhodli jit zpet jinou cestou - dobra volba to nebyla. Sesli jsme z kopcu az k silnici a pak jsme po ni pokracovali neco pres hodinu. Silnice vedla stale mirne do kopce, byla rozpalena, moc dobre se po ni neslo. Bylo to opravdu umorne. Vikouska asi palily tlapicky, pac se tahla a vyadala unavne. Kdyz ale zahledla ovce, tak to najednou ozila a utikala by za nimi:-)) Kdyz jsme tedy dorazili k autu, tak jsme zasli vyplavat a omyt Vikouska do blizkeho potoka. Co jsme zde videli, to se neda popsat:-)) Potok byl "obsazen skupinkami lidi, sedeli na dekach a opalovali se; nechapali jsme - uprostred vresovych plani, nikde nic, jen kopce ... misto aby jeli k nejakemu jezeru nebo rece (kterych je v okoli dost) tak sedi u potoka 50m od parkoviste.
Dnesni vyslap si muzete prohlednout na obrazku nahore, usli jsme 15,8 km asi za 4,5 i se zastavkami.
Po navratu domu jsme si udelali na zahrade podvecerni siestu:-)) Kava, medovnik se zmrzlinou a rozbalovani darecku ...

IRL - Geo lov Malahide Castle

Je pondeli 04.05. a my nepracujeme - mame Bankholiday. Pocasi se bohuzel dopoledne nepovedlo, prselo, foukal silny vitr a tak jsme se rozhodli trosku doma lenosit. Po obede prestalo prset, tak vyrazime na poklad Afrika. Je u pekneho hradu, kde je velke detske hriste, park, ... Viskouska jsme vystojili - nasadili jsme ji bahuzky (nesla v nich svacinku pro nas, pro sebe dobrutky - odmeny, nejake drobnosti a lekarnicku) a chvilku jsme ji meli i na ohlavce (to aby tolik "netahala a necmuchala"). Meli jsme sebou letaci talir, tak jsme si nejdrive hazeli mezi sebou a Vicky behala mezi nami a cekala naprilezitost, kdy talir nechytneme. Nevahala a po taliri se vrhala i s batuzkama na zadech. Pak jsme hazeli talir jen ji a Martin ji fotil. Na nasi modelku a hratky s ni se muzete podivat ZDE. Dnesni skore je 3 nalezy:1 nenalezeno.

IRL - Geo lov Navan

Probudili jsme se do krasneho nedelniho rana a tak jsme po priprave (Martin planoval poklady, trasu a dalsi potrebne veci; ja jidlo na cely den a veci pro Vikouska) vyrazili autem smerem 5o km na sever od Dublinu. Martin nam poridil novou GPS (ale zatim si s tim hraje sam :-)) a tak ji budeme zkouset a ucit se s ni zachazet.
Vydavame se po proudu reky Boyne a kanalem. Sbirame poklady, cvicime Vikouska - aportiky do voda ma nejradeji:-)) V kanalu bylo bahno a tak jsme ji chteli umyt a hodili ji klacek do reky. Byl tam pomerne silny proud, Vicky bojovala proti proudu, ale stejne ji trochu strhaval. Stale hledala klacek, ale ten byl davno pryc. Vzdalovala se od naseho brehu, volali jsme - to moc nepomahalo, mavali jsme - to zabralo. Kdyz se priblizila ke brehu, tak ji Martin vytahl z vody (byl tam vysoky breh, tak musel za kuzi). Moc se ji to nelibilo, ale myslim, ze byla rada, ze je na brehu. V jednu chvili jsme si rikali ze pujdeme do vody pro ni, ale vse dobre dopadlo:-)) Pro nas to bylo pouceni, ze ricni proud je zradny a u Vikouska jsme zjistili, ze posloucha sveho pana naslovo.
Pocasi nam pralo (1 lehka destova prehanka) jinak svitilo slunicko, naslapali jsme asi 11 km, posbirali 9 pokladu - nove zarizeni otestovano - proslo. Spokojeni a stastni (ze mame silneho a statecneho psa) jsme se vratili domu.
Obrazkova dokumentace dnesniho dne je k nahlednuti ZDE.

UK Londyn - prodlouzeny vikend

25. - 28.04.2009

Fotogalerie z Lodnyna je ZDE a fotky z musea Madam Tussaud's jsou ZDE.
V sobotu rano jsme se rozloucili s nasim cernouskem, ktery zustava s Luckou a Sergiem a jeli jsme na letiste. Tam vse probehlo v poklidu, jeste jsme si dali snidani - latte a mufinka. Startujeme na cas a v Londyne na Lutonu pristavame take podle planu. Behem letu jsme poslouchali MP3, ktere nam tu zahali:-))
Londyn nas privital mraky na obloze, teplota cca 16 stupnu - tak to je pohoda. Nasedame na shuttle bus a pak na vlak, ktery nas dovezl do centra Londyna. Kupujeme Oyster kartu na mestskou dopravu a pak hura do naseho hotylku. Ten nachazime snadno, je prakticky v centru a jen 5 minut od stanice metra. V nasem pokoji cislo 8 (meli jsme mit 6, ale nebyl jeste uklizen:-)) jsou postele, TV, varna konvice, skladaci zidle a koupelnicka - takova pidi jako je na trajektech (tedy tam je mozna vetsi). Ale nam to stacilo. Po zabydleni se vydavame do vyru Londyna.
Kde vsude jsme v sobotu byli a co jsme videli:
SOBOTA

• Okoli Victoria metra
• Westminster cathedral - z venku zajimava stavba, ale vnitrek nas zklamal - hodne tmave, surove sedive cihly ...
• Westminster Abbey - zrovna bylo zavreno, tak jsme se jen prosli okolo
• Big Ben
  
• Houses of Parliament - take bylo zavreno
• pokracovali jsme pres Parliament Square - misto, kde se stale stavkovalo - k Trafalgar Square; cestou jsme videli vymenu strazi na konich
• navstivili jsme "centralmi market"
• v obchudku se sportovnim vybavenim Kathmandu (Martin ho zna z Australie) jsme si koupili prakticky plastovy pribor - 3 v 1, penezenku a tasticku na cestovni drobnosti
  
• prohledli jsme si stare centrum
• Muzikal The Lyon King v Lyceum Theatre - k popisu muzikalu bych pouzila slova jako: uchvatne, prekrasne, fantasticke, rafinovane kostymy a masky = nezapomenutelny zazitek; ani jeden z nas doposud nevidel neco tak uzasneho, vrele doporucujeme - zklamani nebudete; prevazna cast hercu jsou cernosi a jsou vyborni:-))
• vecerni prochazka po nabre Temze - foceni, romantika ... oooo
  

NEDELE - po snidani (toustovy chleb, vajicko, maslo, syr a marmelada, k tomu caj ci kava)

• London Eye - meli jsme rezervaci pres internet na 10:30 (nestoji se fronty na listky) - pekny vyhled na cele mesto; jedno otoceni trva cca 35 minut a kapsle je pro cca 20 lidicek
• pres poklady k valecnemu muzeu
• prohledli jsme si Tower of London, korunovacni klenoty
• prosli jsme se po Tower bridgi
• projeli jsme se po Temzi
• vecere v Thajske restauraci - vecere, thajke pivo, kava a zakusek .... hmm to jsme si pochutnali
  

PONDELI - prsi

• Westminster Abbey - fronta na prohlidku jako blazen, navic prsi - tak to vzdavame
  
• Buckinghamsky palac - je otevrena galerie, ale ta nas nezaujala; kralovske zahrady - nechavame na jindy - huste prsi
• Natural History Museum - pekne, hlavne zvireci sekce - dinosauri, ...
• Science Museum
  
• Madame Tussaud's - museum voskovych figurin - tady jsme potkali sve stare zname a uzili si s nimi legraci
• Houses of Parliament - prohlidka a navsteva verejneho jednani snemovny a senatu - tema rozpocet
• YUM YUM - cinske take a way
  

UTERY - oblacno, neprsi

• poklady
• St. Paul's cathedral
• navsteva Stani - Janikovo spoluzacky ze stredni
• centrum Londyna - nakupovani suvenyru, ... kavarna Costa, obchudek s caji Twinings
• vyzvednuti zavazadel z uschovny a presun na letiste

Pocasi se nam vydarilo, krom jednoho dne, kdy prselo bylo slunecno; dokonce jsme si i opalili obliceje.
Vylet se nam vydaril, 4 dny jsou dostacujici na prohlidku mesta a pamatek.

IRL - Kaceri v Dublinu

18.-21.04.2009

Fotecky z vecerniho Dublinu jsou ZDE.
Okolo pul devate vecer dorazili kaceri po tydenim cestovani po krasach Irska k nam domu. Cely dum provoneli cestovatelskym oderem :-)) Pri priprave vecere jsme si popovidali - co videli, co zazili, ... kde se libilo. Pocasi meli uplne paradni, krom jednoho dne kdy prselo, svitilo slunicko. To zrovna u nas v Dublinu bylo "hur jak pod psa" - prselo, zima ...
Po 22 hodine vyrazime se podivat na nocni Dublin a samo, jsou tam dva poklady. Jedeme pres centrum, tak se kochame, nektera mista si projizdime i dvakrat:-)) Konecne dorazime na misto urcene, kde parkujeme sve vozy. Vybaveni celovkami (i Vikous ma sve svetlo pridelane na obojku) jsme vyrazili do terenu. Brana zavrena, tak lezeme dirou v plote a asi jsme vlezli nekomu na pozemek. Nevadi, jdeme za sipkou. Z jednoho paloucku uz je krasne videt Dublin, fotime, ale bez poradneho stativu to neni zadna slava (tedy alespon moje fotky). Jeste to mame k pokladu 370 metru, tak se prodirame lesem, prelezame plot, pak pres les a nakonec pres vykaceny les - ne moc uklizeny, kde prorostla uz nova trava a "jeden hnusny druh keru, co ma velky pichavy bodlaky" - hnus fialovej, ale dosli jsme na misto. Vikous statecne skakala pres pichlave vetve a hledala nejschudnejsi cesticku. Konecne jsme dorazili na misto. Bohuzel jsme poklad nedohledali - teren a tma byli pricinou neuspechu, ale za to o par metru dal byl opravdu nadherny vyhled na mesto. Byli jsme 383 m nad morem na miste zvane "Pekelna hospoda". Rika se, ze toto misto bylo a stale je pouzivano k "satanistickym praktikam a okultnim aktivitam". Z dalky byly slyset hlasy, vsude tma a v dali pulsoval Dublin nocnim zivotem. Zajimave a mysticke misto. Uz bylo po pulnoci, tak jsme se vratili domu. Nekteri se odebrali do svych spacaku a zbytek se zive bavil u slivovice, piva a jinych tekutych dobrutek.

V nedeli po snidani se kaceri sli podivat na ostrov North Bull, vzali to pres nabrezi a vraceli se pres nas park. My jsme zustali doma, Martik stale v posteli a ja po drobnych domacich prace a priprave obeda jsem sla s Vikulinkem ven. Svitilo slunicko, teploty se vysplhali na krasnych 15 stupnu, tak uz jsem chodila v tricku.
Po veceri jsme se vydali do viru Dublinu. Nejdrive jsme zasli do suvenyru a pak nas poklady protahli trosku centrem. Nase dalsi kroky vedly do Porterhouse - na pivko. Hrala ziva hudba - naprosto uchvatne. Vsichni pili pivo a ja koktejly. Bohuzel cas se nachylil a my museli jit na posledni bus. Ridic nas uz znal, prodal nam 11 listku za €1,60. Obsadili jsme si prvni rady v patre a Lemurek ridil autobus, kroutil volantem, radil a chvilkama i brzdil:-) Po vystoupeni z autobusu jsme ridici udelali mexickou vlnu a zatleskali. Pokynul nam a zmizel v zatacce; jiste byl rad, ze jsme vystoupili:-)) Doma jsem jeste hrali "nerviky" a spat jsme sli po druhe hodine.
Rano si kaceri zasli na irskou snidani, zabalili veci a po rozlouceni odfrceli jeste na par pokladu a pak na letiste. Charlie si u nas zapomnel "par nepotrebnych veci a cestovni pass", ale nastesti mel u sebe obcanku, tak vse dobre dopadlo.
Kaceri, snad se Vam tu libilo, geomapa se krapanek rozsirila ... brzy navidenou:-)

IRL - Kaceri z Havl Brodu

Za Souckovi sepsal Janik a mimo staleho a vsude-pritomneho fotografa Martina prispivam tentokrate i ja, podivat se muzete ZDE.

11.04.2009
Kratce po pulnoci na dublinske letiste pristalo letadlo s 10-ti clennou skupinkou nasich pratel z Havlickova Brodu. Po privitani na irsky zpusob (polibek na obe tvare) jsme polovinu nasackovali do nasich fiesticek a odvezli k nam domu do Vernon Avenue . S druhou pulkou jsme jeste zajeli navstivit mistni "TB hotel". Doma jsme si chvilku povidali, ochutnali vzorky mistnich pivek, dali par kolecek slivovice a dohodli plan na rano. Kaceri do svych spacaku ulehli okolo 3 hodiny rano.
Rano Martin s Charliem a Pawlickem vyrazil na letiste do pujcovny pro auta. Vratili se po vice nez dvou hodinach s novou Skoda Octavia a VW Passat namisto objednanych dvou Opel Zafira, takze si museli prebalit zavazadla, aby se vubec vesli do aut. Asi si umite predstavit, jak nas Jon nastval (ten nam auta zajistoval). Martin si myslel, ze auta je jedina vec, ktera je jista a klapne a ejhle ..... no zkratka Irsko. Po doslovnem nacpani veci do aut jsme vyrazili pres Dublin na jih. Kaceri mysleli na vsechno a privezli si vysilacky - do kazdeho auta jednu - tak meli prujezd Dublinem i s vykladem:-))
Projeli jsme Wicklow mountains, prosli jsme se, nasli par pokladu, navstivili par kosteliku podel trasy. Pocasi nam pralo, svitilo slunicko a tak jsme se jeste vypravili na Brittas bay. Je to plaz, kde je mozne se koupat - jsou tu teple proudy. Na plazi bylo spousta lidi, ale jediny kdo se koupal byla nase Viki:-)) Vrhala se do vln za klackem a byla radost se na ni divat:-0)
Na Brittas bay jsme se s kacery rozloucili, my pokracovali domu a kaceri do Waterfordu, kde meli prespavat. Vecer jsme si jeste telefonovali, zda dojeli vporadku - preci jen rizeni na leve strane neni jen tak. Tak kaceri good luck in green ireland and c u next saturday.

IRL - Geoodpoledne Dublin

Za Souckovi sepsal Janik, fotil Martik a fotogalerie je ZDE.

15.03.2009
Dnesni odpoledne jsme si vyrazili do Dublinu pro par pokladu. Podivali jsme se na zajima mista - velke muzeum na brehu Liffey, jezirko Blessington, pamatnik valky, ... Fotogalerie Vam priblizi navstivena mista:-))