Canisterapeuticka premiera

28.04.2010
Na dnesni dopoledne jsme meli v domove pro seniory na Doubravce (cast Plzne) domluvenou nasi prvni canisterapeutickou dvouhodinku. Vicky se 1000% tesila, protoze 2 hodiny intenzivniho hlazeni, drbani a mazleni je jedna z nejvetsich slasti jejiho psiho zivota. Ja mela trosku obavy z "neznama", ale byly naprosto zbytecne. Hodne casu jsem stravila brouzdani po netu a hledanim dobrych rad ci ctenim zkusenosti ostatnich. Dokonce jsem si poridila odbornou literaturu :-)
Pred pul desatou jsme byly na miste, jeste jsme se zasly do blizkeho parku vycurat. Pani na recepci nam s usmevem oznamila, ze jsme ocekavany :-) Vicky jsem otrela tlapicky od prachu a hura do ergonomicke dilny. Tam uz babicky a dedeckove byli v plnem pracovnim nasazeni - vyrabeji Pletou) z novinoveho papiru kosiky, ruzne misky a dalsi predmety. Po vzajemnem predstaveni se Vicky s kazdym pomazlila, podavala pac a kdyz se nahodou hladici ruka prestala pohybovat, tak se Vicky nestydela o dalsi hlazeni prihlasit :-) To se "starikum" moc libilo. Behem toho jsme vedli zive rozhovory, vetsinou na tema pes. Vypraveli mi sve zazitky a zkusenosti se zviraty, ... Asi po hodine jsme se rozloucili a sli jsme navstevovat jiz konkretni klienty na jejich pokoje. Vicky byla opravdu zlata a trpeliva. Jedna pani trpela studenymi nohami, tak jsem Vicky polozila na bok a pani si polozila chodidla (na boso) na Vikincin bok a pres nohy jsme polozili rucnik. Po chvilce rikala, ze citi velmi prijemne teplo. Takto jsme jeste navstivili dalsi 3 pani.
Cas straveny se "stariky" byl velmi prijemny a Vicky byla uzasna. Kazdemu se libila, chvalili jeji strst (jaka je jemna a pekne cerna). Takova slova me pekne zahrala u srdicka :-) To jajy ucinek maji zvirata na lidi, to jsem vedela, ale az tato zkusenost mi ukazla, jak moc dokaze jeden pes udelat radost, zprijemnit stereotypni dny ... nenachazim vhodna slova k vyjadreni vlastnich pocitu ...

Martinovy narozeniny a pobyt ve Vlasimi

20.04. - 26.04.2010
Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

V utery odpoledne mi Martinovi rodice privezli do Plzne svou fenku Loisu na hlidani. Jedou si odpocinout do Madarskych lazni (nejen od 4-noheho certika). Shodou okolnosti i moji rodice jedou do termalnich lazni, ale na Slovensko. Tak pekne se to seslo :-) Nasim jsem slibila hlidani a krmeni jejich psu a tak jsem v utery naveceru nalozila obe cerne holky (Loisa jela v kufru - tam mam clonu proti slunci) a Vicky jela na zadnich sedackach. Nandala jsem ji postroj, ten jsem uchytila k bezpecnostnimu pasu, tak jela jako spravny pasazer :-) Cesta probehla v pohode, jeste jsme se zastavili na Chodove v Praze v nakupnim centru, kde jsem se potkala se sestrou a Martinem. Dali jsme si kavu z vybornou zmrzlinu.
Streda, ctvrtek a patek jsem byla s holkama sama. Bylo pekne slunecne pocasi, tak jsme si uzivaly zahrady. Vicky s Loisou aportikovaly jako o zavod, predhanely se, kdo bude u aportu drive.
V sobotu jsme se sli (i s Martinem) za babickou do domova duchodcu. Vedli jsme je na jednom voditku, tak sly jako konickove :-) Na lavicce pred domovem nas uz vyhlizel "nas pan" (ten nasi Vicky zboznuje, mazli se spolu, ...) Babicku jsme take potesili, k uternimu svatku dostala kyticku drobnych karafiatu.
V nedeli dopoledne jsme uklizeli a pripravovali vse na prijezd rodicu - obou :-) Jeste jsem pekla Martinovi dort k narozeninam, muffinky a zelny zavin. Odpoledne rodicove dorazili odpocinuti a zrelaxovani. Poprali jsme Martinovi k narozeninam a vyrazili jsme na veceri do nasi oblibene a osvedcene restaurace. Vsichni jsme si pochutnali. Doma jsme si dali dort a kaficko a povidali a povidali ...
Tak nam pobyt ve Vlasimi rychle utekl a bylo to super.