Toulave OKO - Australie

Dne 24. 05. 2012 - 19:30v klubu OKO probehne prednaska o Martinove studijnim pobytu v Australii. Blizsi info ZDE

Srdecne vsechny zveme:-)

Toulave OKO - Irsky vecirek

26. 04. 2012 - 19:30

Pratele a priznivci naseho blogu zveme na prednasku v "irskem stylu" a o Irsku, o zemi, lidech a nejen pracovnich zkusenostech
Irsko, zeme, lidi, drsna pracovni zkusenost ale i dobre pivo.

Vecer doplni original toceny GUINNESS a typicka irska hudba.

Toulave OKO - Nase Australie

Ve ctvrtek 29.3. Martin prednasel v Havlickove Brode v klubu OKO o nasem cestovani po Australii. Doma si pripravil velmi peknou presentaci fotografii, zakladni informace o Australii a dalsi zajimavosti. Dorazili i nasi kamaradi "kaceri" a to v hojmen poctu. Dlouho jsme je nevideli a tak setkani s nimi bylo prijemne. Uz pred zacatkem povidani byly vsechny zidle v klubu obsazene a tak se mohl Martin ujmout slova. Moje malickost s nasi malou Nelinkou v satku jsme ho bedlive sledovaly. 

Myslim, ze se to Martinovi povedlo, uzasne dovedl vypravet a vtahnout posluchace do deje. Zpetna reakce od posluchacu byla take velmi pozitivni a opet byla posunuta latka urovne o kousek vyse.

Dalsi povidani tentokrate o Irsku bude 26.4.2012 v 19:30 v Klubu OKO, vice informaci naleznete  na  http://www.kluboko.cz/program/145-toulave-oko-irsky-veirek

Timto vsechny srdecne zveme :-)

Splnene prani

Na Silvestra jsme si pustili lampion stesti a prali jsme si prani. Netusili jsme, jak brzo se nam splni. 14.2., tj den, kdy hodne zamilovanych paru slavi Sv. Valentyna, my jsme prozivali jednu z nejkrasnejsich chvil naseho zivota. Do rodiny nam pribyla mala princezna Nelinka. Od teto chvile nase rodina jiz plne obsadi v aute vsechna sedadla a kufr :-)

Silvestr a Novy rok v Zelezne Rude

Odkaz na fotogalerii ze ZDE

Nasi pratele, se kterymi jsme jiz jeden Silvestr a prichod Noveho roku slavili pred 2 lety, nas pozvali do Zelezne Rudy. Nevahali jsme a jeli. Zmena prostredi nam prospela, cerstvy vzduch, snih, ... pohadka.

Odpoledni prochazka po Rude, nase Vicky sla s nami a cokoladovy psi kluk cekal v domecku.  Pekne jsme se provetrali, trosku vymrzli. Kluci se pak chopili lopat a pomohli sousedovi odhazovat snih.

My jsme zatim pripravily neco k veceri a drobne pochutinky navecer. 

Vecer jsme stravili klabosenim a po chvilkach jsme sledovali TV. O pulnoci jsme si pripili sampanem a pustili lampionek stesti. Nadherne letel, snad se nam nase prani splni ...

Madeira 2011

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Jak jsem jiz psala, dovolena na Madeire byla odlisna od ostatnich. Stan a hostely jsme vymenili za uzasny **** hotel na brehu Atlantiku. Jak snidane, tak i vecere meli bohaty vyber a chutnalo to bajecne. 

Pujcili jsme si na tri dny auto a objeli jsme cely ostrov, za pomoci kesek jsme navstivili krasna mista. Zdolali jsme i nejvyssi horu Madeiry sopku Pico Ruivo 1 862 m. Prosli jsme se podel levad a vecer jsme chodili na promenadu na neco dobreho k piti nebo jen na neco maleho k zobnuti - prazene mandle nebo buraky ... mnam, mnam :-)

Dovolena se nam libila, pekne jsme si odpocinuli. Vrele vsem doporucujeme, Madeira stoji za navstevu! :-)

Audi sraz Ventilek 2011

24. - 25.06.2011

Jsme se vydali na audi sraz Ventilek 2011, ktery se konnal v kempu Velkoparezity na Jihlavsku. Byl tematicky zameren a nesl se v piratskem stylu. Deti meli satky, pasky pres oko, obcas byla k zahlednuti i savle ci bedna s pokladem :-) cela akce nebyla primo nas styl, ale libilo se nam.

Annie

Od konce dubna v dome kde bydlime pribyla jedna ctyr-noha frajerka. Jmenuje se Annie a je to smetanova labradorka. Jake je to roztomile stenatko, ze muzete podivat ZDE

Udoli Berounky

Bylo krasne sobotni odpoledne a tak jsme vyrazili na vylet do udoli Berounky a nedilnou soucasti byly i poklady.

Ftotogaleri je ZDE

Velikonoce v Zelezne Rude

23. - 24.04.2011

Fotogalerie je ZDE

Svatecni nedeli a pondeli jsme stravili u Pirneru v Zelezne Rude. Vyjeli jsme z Berouna v pul osme a cesta nam trvala skoro dve hodiny. Spolecne jsme posnidali na slunicku s vyhledem na Javor se zbytky snehu. My jsme se pak vypravili na Certovo jezero. Rozrostli jsme se o jednu ctyrnohou fenku Sandy, ze ktere bude asistencni pes. Martin sel s nasi Vicky a ja s goldenkou. Pirnerovi se vydali na projizdku na kole.

Pocasi nam pralo, slunicko svitilo a krasne hralo. Moc turistu jsme cestou nepotkali, ale na jezere jich byly desítky. Posedavali na brehu zezera, nekteri se brouzdali vodou. My jsme si odlovili poklad a pak jsme smerovali zpet do Rudy. Pirnaskove nas uz cekali, udelali jsme malou pripravu na grilovani a za dohledu Santa Klause jsme se do toho pustili. Martin si osefoval gril a my ostatní jsme si masicko vychutnavali.

Druhy den rano (Velikonocni pondeli) nase zenske prdylky „polechtala“ Martinova pomlazka a nezapomnel dodat, ze pry jen pro jistotu, abychom neuschly. Po snidali jsme se rozdeli na dve skupinky. Hanka s Petrem zustali doma, rozhodli se odpocivat a my, Martin s Vicky, ja s Haidy a Hanicka se Sandy, jsme se vydali na nedaleky kopec pro poklad.  Sli jsme cestou necestou, kousek po sjezdovce (tady jsme potkali dve zmije), pak chvilku po cyklostezce a nakonec jsme se prodirali lesem. Cesta k pokladu nam trvala skoro dve hodiny a  usli jsme asi 5 km, cesta zpatecni, byla o mnoho kratsi, schudnejsi, no proste lepsi.

Po vybornem pozdnejsim obede jsme si ještě povidali a pak vyrazili k domovu. Opet jsme stravili prima dva dny s prateli a Martin si alespon trochu odpocinul od denniho shonu.

Filipojakubská noc

Fotogalerii si muzete prohlednout ZDE

Az ted mi doslo, ze neznam presne vyznam, puvod a ani historii tohoto zvyku a tak jsem si o nem neoc nasla na webu tradice.cz

 

Pálení čarodějnic patřívalo a do dnešních dnů patří k velmi populárním lidovým zvykům. Ona magická filipojakubská noc (z 30.dubna na 1.května) patřívala mezi noci, kdy prý zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly nečisté a zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt  různě poschovávané, zakopané a před lidmi ukryté poklady. Aby se hledač pokladu dokázal před silami úspěšně bránit, musel prý mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a řadu dalších předmětů.

Lidé věřili, že této noci v povětří poletuje spousta čarodějnic, letících na sabat. Proto se této noci také říká "noc čarodějnic".
Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejichž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý bývala zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Při reji byla volena královna sabatu, která potom vládla hostině a tanci - "čarodějnickému kolu" – to se tančilo pozpátku. Jídla vypadala sice lákavě, ale byla bez chuti a nezahnala hlad. Nesměl chybět ani kotel plný žab a hadů stejně jako nádoby s jedy. Čarodějnice se tu, jak lidé kdysi věřili, s oblibou proměňovaly ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěly si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo lidem natropit.


Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem proměnila v pověru, ze ďábel může moc na zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí - čarodějnic a někdy i čarodějů. Zvláště staré ženy bývaly často podezřívány, že spojení s ďáblem a před uhranutím jimi se venkované bránili rozmanitými praktikami:

• před vrata domu i chlévu se pokládali narýpané drny, dříve, než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela všechna stébla přepočítat, což jí trvalo až do rána, kdy její moc pominula
• stavení se kropilo svěcenou vodou, před vrata a na dvůr se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se čarodějnice poranila, na ochranu před nimi se zapichovaly i vidle a košťata, pod drn se dávalo vejce. Aby se čarodějnice zahnaly, práskaly čarodějnice na návsi biči a také se střílelo z pušek

Existovala řada praktik, které měly umožnit čarodějnici vidět, případně potrestat. Lidé věřili, že ji lze zahlédnout v noci na křižovatce nebo opuštěném místě.


Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích (zvláště v Německu) velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo "pálení čarodějnic" - mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli čarodějnici létající na košťatech v povětří. Jinde se říkalo, že je tak možno čarodějnici srazit k zemi.


Ochrana úrody a dobytka se zejména soustředila na noc filipojakubskou, kdy se vesničané chránili především proti čarodějnicím, které očarovávaly a tak poškozovaly dobytek i úrodu. V ten den se jednak prováděly pověry na ochranu chléva (zelené větévky na hnojiště, osypání chléva pískem). Jak již bylo řečeno, v ten den se pálil oheň dodnes zvaný čarodějnice. Ochrana úrody a celého hospodářství před neúspěchem, to byl hlavní účel tohoto lidového svátku.


Čarodějnice však nebyly jen zlé, těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny si lidé vážili. V některých jazycích dokonce slovo čarodějnice znamenalo "moudrá žena". Bylinkářky - vědmy se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní. Jejich poznatky, někdy zdánlivě nesmyslné a bláznivé, přispěly mnohdy k užitečným vědeckým objevům. A tak stará "přírodní magie" ovlivnila lékařství, chemii, biologii a fyziku. Kromě bab bylinkářek působili jako léčitelé i kováři a jejich manželky. Když kovářovy kleště vytáhly bolavý zub, hned přispěchala kovářka s hojivým obkladem. Ani tyto hodné "čarodějnice" to ale neměly lehké. Většina z nich se ve středověku stala obětí "honu na čarodějnice". Desetitisíce, možná statisíce (některé zdroje uvádějí dokonce miliony) nevinných žen byly odsouzeny a upáleny na hranicích po celé Evropě, ale i v Americe.

My jsme byli pozvani k sousedovi Valikasovi na divocaka, ktereho vyhral na plese. Jidlo (divocak, kruta i spekacky) bylo naprosto bezchybne a piti, toho bylo take dost :-) Podrobne asi neni treba Vam to licit, popisky u fotek Vas vtahnou do atmosfery posledniho dubnoveho vecera :-) 

Canisterapeuticke prezkouseni

Fotogalerie je ZDE

Sobota 9.4. jsem stravila s Vicky v Tremosne u Plzne, kde se konaly canisterapeuticke zkousky. Uz jsme obe vedely, co nas ceka a tak nebyl duvod k nervozite. Prubeh zkousek Vam priblizim z psiho pohledu, tedy tak jak to vnimala Vicky. A zacneme pekne od zacatku, tedy o brzkeho rana.

"No proboha, co se to tu deje? Venku tma, pet hodin rano a moje panicka uz leze z postele. Vzdyt je sobota, tak to se snad spi o trosku dele ne? A dela mi snidani a jde do koupelny, to je divne. Poustim to z hlavy a pokracuji ve spani jako panicek :-)  Zdaji se mi pekne psi sny, jak si na odpoledni prochazce cucham, bastim "blbosti" jak rika moje panicka a hlavne beham za novou hrackou, kterou jsem dostala k narozeninam. Ruzovy letajici talir, to je panecku hracka. Dospelaci mi ho hazeji a ho nosim zpatky, obcas ho chytnu i v letu a to mi pak tleskaji a volaji bravo :-)

Je 6:15 a z postele vyleza i panicek, tak to si asi opravdu dneska nepospim. Taha me z boudicky, z meho domecku a mluvi o rannim venceni. Brrrrr, nechce se mi, je moc brzo a venku je tma. Delam jako bych nic neslysela. Panicek je ale neodbytny, trese boudickou a tak vylezam, protahuji si ztuhle nozicky a zada. Chvilku nevericne koukam, ale to mi uz nasazuje obojek a otevira dvere na chodbu. Tedka uz je mi jasne, ze se opravdu dneska brzo vstava a bude se neco dit.

Po snidani me nalozili do auta a jedeme do Tremosne, cestou jeste zastavujeme na autobusovem nadrazi v Plzni, tam si Martin vystoupil a jel k rodicum busem. V Tremosne parkujeme v 8:15 a jdeme se vycurat a jeste trosku "proskocit". Od 8:30 zacina prijem psu. Je jich tu dost, asi tak dvacet. Vsichni jsou hodni, nikdo nesteka a poslusne posloucha sveho pana. Pani veterinarka me okoukla zkusenym okem, prohledla si muj cestovni pas, zkontrolovala ockovani a dalsi zapisy. Vse je v poradku, jak pak by ne, tohle totiz hlida moje panicka a ta je desnej puntickar a ve vsem musi mit poradek. Nasleduje uvodni slovo pani Jany Stercliove, ktera nas seznamuje z prubehem a harmonogramem zkousek. Je nas 21 tymu a jsme rozdeleni do skupnek po ctyrech. My jdeme na radu v 10:15 hodin a do te doby se jdeme trosku proskocit ven. Panicka mi bere na louku a hazi mi aporty. Nosim ji je ukazkove a ona me za to chvali slovem i pohlazenim. Drbe mi za usima, tam to mam tuze rada :-) Po chvilce me to uz nebavi, radeji bych se sla honit s ostatnimi psy, urcite by se nejaky nasel. No to bohuzel tak nedopadlo, vracime se zpatky.
Nase skupinka cita 5 tymu a panicka se zda byt trosku nervozni. Asi mi neveri, ze ji poslechnu na prvni povel ...  Taaak jdeme na to, je tu prvni disciplina - povaha - hodnoti se chovani psa. Majitele psu spolu hovori, podavaji si ruce, hlasite se bavi. Psi jsou volne pusten nebo na voditku. Rozhodci postupne pohladi veechny psy. Tak tohle se mi libilo, byla jsem sice na voditku, ale mohla jsem si ocuchat a zkamaradit se s ostatnimi psy a take me dalsi dva lide hladili a drbali.
Druha disciplina -  kontakt psovoda se psem - hodnoti se ochota psa nechat se sebou manipulovat. Psovod pusti psa z voditka, po chvilce psa privola, da mu povel sednout, lehnout, polozi ho na bok. Kdyz me panicka pustila z voditka, tak jsem si sla ocuchat dvere, byly tam nejake zajimave pachy. Pak jsem uslysela povel "Vicky, ke me", zanechala jsem me oblibene cinnosti a smerovala jsem za hlasem. Panicka me pochvalila, pak zaznel povel "sedni", "lehni". Pri povelu "spici pejsek" se dospelaci a rozhodci zasmali, ale me to nerozhodilo a ulehla jsem na bok. No reknete, lepsi "spici pejsek" nez treba "chcipni" nebo "haji" (ikdyz haji by take docela slo).
Popisovat dalsi discipliny by bylo prilis nudne, pokud to nekoho zajima, dalsi informace najdete ZDE
Po pauze na obed byla volana diskuse na tema reseni potizi s nasimi 4-nohymi milacky. A pote nastal dlouho ocekavany okamzik, vysledky zkousek a predavani certifikatu. Protoze prosly vsechny tymi, tak se radovali jak panickove a panicky, tak i pejskeve, jiste byli odmeneni stejne jako nase Vicky nejakou psi dobrutkou :-)

Galerie ke golf-yacht clubu

Souckovi na yachte

Fotogalerie bude doplnena co nejdrive.

Na nedelni odpoledne jsem si pripravila pro Martina narozeninove prekvapeni. Ma je sice az na konci dubna, ale z casovych duvodu jsme se rozhodli je oslavit drive :-) 

Odpoledne vyrazime z Berouna, nase mala cernoska Vicky jede samozrejme s nami. Uz s nami byla na trajektu a tam vse zvladla na jednicku s hvezdickou. Vzhledem k tomu, ze tato yachta nikam nepluje, tak nehrozi morska nemoc a dalsi potize spojene s plavbou. Jedeme k Libenskemu mostu, kde kotvi Golf-Yacht lod. Pozdni odpoledne jsme stravili na golfovem trenazeru, tedy Martin. Ja jsem sledovala jeho vykony z pohodlneho kresla :-) Pak nasledovala vecere o trech chodech. Meli jsme lososa s bramborouvou kasi a prilohou a aby nebyl losos na suchu, tak jsme ho zapijeli bilym vinem. Prijemnou atmosferu dokresloval svit svicek a vyhled na reku a Prahu. 

Nase kajuta byla mensi (na lodi ma velkou kajutu asi jen kapitan :-) ale akorat pro nas tri :-) Na rano jsme si objednali snidani do postele a bylo to opravdu prijemne (tentokrate jsem ji nemusela delat ja). Na rece plavali labute, take asi hledali neco k jidlu :-)

Neobvykle poklidne misto, reka tekla stale stejne rychle, jen ten cas nesel zastavit. Skoda. Tak alespon na chvilku jsme se vytrhli realite ze sparu :-) 

Valentyn 2011

Něco málo o Valentynovi z Wikipedie.

Valentýn (podle kalendáře, ale častěji spíše Valentin) je mužské jméno latinského původu pocházející z výrazu valere, tj. „zdravý“. Jeho ženskou obdobou je Valentina.

Známí nositelé jména

• Svatý Valentin
• Valentin - papež
• Valentin Hrbatý - český šlechtic
• Valentin Kochan - český šlechtic
• Valentin Dobrotivý - český film.

• Valentina Kameníková - česká klavíristka ukrajinského původu
• Valentina Těreškovová - ruská kosmonautka, první žena ve vesmíru
• Valentina Thielová - česká herečka

My jsme vyrazili na večeři do Prahy, do Celetné ulice do restaurace Zlatý Anděl, kde nás čekal krásně prostřený stůl pokrytý okvětními lístky červených růží. Na uvítanou jsme si připili šampaňským a těšili si na večeři. Romantické menu slibovalo kulinářský zážitek. Předkrm s názvem "Casanova" - salát s pošírovaným vejcem, jablkem a orchidejí. Jako hlavní chod si Martin vybral "Hledání smyslů" - grilovaná kuřecí prsa plněná ořechovým máslem, baby zeleninou a hořčičnou omáčkou. Já jsem si vybrala "Zamilování" - dušený lososový filet v koření Apollo, pečený rýžový pillaw a piquillos. Oba jsme si pochutnali a už se těšili na dezert s názvem "Jemný čokoládový polibek" - horký, tekutý čokoládový dezert s náplní maracuja a sorbetem z růží. Hmm opravdová lahůdka. Večeří jsme zakončili přípitkem a vyrazili domů za naším černouškem.

Protože nebudeme na letošní vánoce doma v Berouně a tak jsme se rozhodli si je udělat tuto sváteční neděli. Stromeček jsme si půjčili od domacích, krasný svítící a měňavý ...
K večeři jsme meli kapra (v naší verzi to byl chlazený pangas - kapra jsem chlazeného nesehnala) v sýrovopepřové krustě a zapečenou zmrzlinu.

Ježíšek nám naježil samé krásné dárečky :-), už to tak bude, byli jsme hodní. Vikouška sváteční večeře unavila, jako dezertíček méla kostičku a teďka už spinká v pelíšku :-)

Spinning pro PT na Zlicine

30.10.2010

Je to jiz rok, co jsme poprve okusili 6-ti hodinovy spinn marton a jeste k tomu pro dobrou vec :-) pro Pomocne Tlapky :-) Tentokrate mistem konnani bylo Fitness Olgy Sipkove na Zlicine. Potkali jsme stare zname, predevsim organizatora a "duchovniho otce" Hejvyho.
Letos ke spinnu pribyla horka novinka zumba - v rytmu energicke hudby se vlnil narvany sal :-)
Vse se povedlo, vybrala se pekna suma penez, ktera poputuje na konto Pomocnych tlapek. Verim, ze si to vsichni uzili a pristi rok se opet uvidime.

Zelezna Ruda

28.10. - 30.10. 2010

Fotogalerie je ZDE

Na tento prodlouzeny vikend nas pozvali nasi pratele do Zelezne Rudy. Rano jsme dozabalili zbytek veci a vyrazili jsme smerem Stary Plzenec. Tam na nas uz cekal Petr, presedl si k nam do auta a frceli jsme do Zelezne Rudy. Chvilku po 10 hodince jsme se uz vitali s Hanickou a "velkou" Hankou. Dali jsme vyborne kaficko, probrali plany na dnesni a pristi den, poobedvali burtiky na pivu s vybornym chlebem. Pak jsme bez psu (Vicky, Ciryl a Ema zustali doma) vyjeli do Nemecka na pruzkum "vyhlidky ve stromech" v Narodnim Bavorskem lese. Blizsi info se dozvite ZDE Pekne jsme se tam prosli a z vyhlidkove stavby ve tvaru vejce byly uzasne vyhledy. Pocasi se celkem povedlo. Jen jsme potkavali same "cechacky" (bylo totiz volno :-) a zkoro zadne nemce.
Pri navratu jsme se zastavili si koupit nejake dobroty a zasoby v Aldi (marcipan, fondan, svarene vino, losos, jogurty, vynikajici chleba z automatu a precliku ... hm, ty nam chutnali mooc).
Hanicka, ja a Petr jsme si vzali kazdy jednoho psa a vyrazili jsme se vencit. Martin s Hankou meli za ukol pripravit bastu pro psi, ale nejak to nezvladli :-) lepe receno, to prokecali :-)
Vecer jsme pak hrali kosticky, povidali a chvilkami sledovali TV.
V patek dopoledne jsme sli vencit a pritom jsme si dali jeden poklad :-) Po obede jsme pak vyrazili na Javor, samo i se psim doprovodem. Pri vystupu jsme brobrali vsechno mozne i nemozne ... Pocasi bylo nadherne, slunicko svitilo, vyborna viditelnost, jen na vrcholu trochu foukal vitr a byl tam snih. Na vrcholu je ukryt poklad, ale bohuzel uz pod snehem, tak ho najdeme priste (tedy nejlepe v lete).
Vecer jsme opet dali kosticky, vinecko a hura do hajan, protoze v sobotu nas cekal spinn maratonek pro Pomocne Tlapky ve Fitnessu Olgy Sipkove na Zlicine.

Prochazka Berounem

Berounska fotogalerie je k nahednuti ZDE

Na to, ze je konec rijna, tak je krasne pocasi. Moc neprsi - to nema nase Vicky rada. Dost si toho uzila s nami v Irsku (tam byla mokra i 5x denne, fuj). Na jednu z nasich odpolednich prochazek jsme si pujcily Martinuv fotoaparat a bez znalosti ovladani jsme cvakala a cvakala ... ku podivu z toho jsou i nektere pekne fotecky. Sly jsme ke kaplicce, ktera je na strani nad Berounem (cca 12 minut pesky od naseho domu) a pak jeste o kousek vys k vysilaci.

Vylet na Karlstejn

17.10.2010

Fotogalerie je k nakouknuti ZDE

Mame to blizko domova a Martin delsi dobu nebyl na Karlstejne, tak jsme vyrazili. Martin omrknul kesky a naplanoval jejich sber. Pocasi se vyvedlo, slunicko svitilo a tak jsme na lavicce s vyhledem na hrad chvilku posedeli. Dnesni skore bylo 2 (nalezene) :1.