13. - 15.08. 2010
Fotogalerie je k nahlednuti ZDE
"Šutronáda" ??? Co to pro boha znamena? To je oznaceni prodlouzeneho vikendu, na ktery jsme vyrazili s Martinovym kolegou Milosem a jeho zenou. Milos je nadseny mineralog (pro me šutrolog - odtud ten nazev :-)) a podarilo se mu svuj konicek nadchnout i Martina. Puvodni plan byl sber grantu (neee valecnych, ale kamennych :-) v alpach v oblasti Brenneru.
V patek rano jsme vse nasackovali do auta, Vikousek jela samozrejme s nami a z Berouna jsme si to valili smerem na Teplice. Tam jsme se potkali s Milosem a Danou, doprovod jim delala fenka Bibina. Pocasi nebylo moc pekne, po cele republice byly hlaseny prehanky a misty i zaplavy. Jeste jsme si zaskocili koupit nejake pecivo, pastiky a syry na svacinky a hura do Loucne pod Klinovcem, kde Milos zajistil ubytovani v penzionu Anna. V blizkosti vesnicky Medenec jsme si udelali prestavku a vyrazili se podivat na "halze" Milos si vzal sve nacini, kladivo a stary kozeny batoh s novinami. Ukazoval nam, kam nemame chodit - takove doliky o prumeru asi 2-5 metru - stara stola, pres kterou napadali vetve a pomalu zarustala, ale dira pod zem zustala. Vsude bylo plno boruvek a tak jsem za chvilku byla cela fialova. Kdyz jsem se boruvek prejedla, tak jsem jimi krmila Vicky. Ta si je dokonce i trhala sama :-) Tato oblast bylo mistem vyskytu cervene halze a tak Milos rozklepaval kladivem kameny jako divy. Nasel par peknych kousku, hodne fialovych achatu a jeste dalsi, jejichz nazvy si nepamatuji.Prosli jsme se okolo stareho (nyni jiz nefunkcniho dolu), na Medenci jsme si odlovili poklad a tim pridali bod do nasi, letos velmi spatne, statistiky. Cestou jsme natrefili na hlavni centrum vetrne elektrarny, ktera citala 21 vrtuli, kazda mela vykon asi 2 MW.
V miste naseho ubytovani vyborne varili, tak jsme si dali veceri. Polevka cesnekova se syrem, sunkou a opecenymi chlebovymi kostickami - vyborna. Ja mela lososa se spenatem a smetanou, Martin a Milos meli steaky a Dana tataraka z lososa. Vsichni jsme si pochutnali. Pak prisly naradu kosticky, ktere jsme si dovezli z Thajska. Pekne jsme se u toho bavili. Dali jsme 4 hry a z toho jsem 2krat prohrala :-( Spat jsme sli okolo pulnoci.
Rano po snidani jsme vyrazili se podivat na doly Rudolf II. a dalsi, po kterych nas provedla multi-kes. Bohuzel jsme na konci poute poklad nenasli. Hledali jsme dlouho, prepocitavli sve vypocty (vse se zdali v poradku), ale poklad nam zustal skryt. V Jachymove po dalsim, jiz uspesnem nalezu pokladu, jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli na Cerny potok sbirat cerne halze a my po dalsich pokladech v okoli Jachymova. Mesto nic moc, takove usmudlane, mozna na nas pusobila minulost. Kazdopadne zvlastni misto. Poklad z dopoledne, ktery nam odolal nam lezel v zaludkach a tak jsme na nej znova vydali. Zkouseli jsme mozne varianty, ale stejne nic. Zklamani jsme se vydali na ubytko.
Opet byla vyborna vecere a pak jsme hrali clovece napij se. Uz ani nevim kdo prohral, ale hra byla plna taktiky, vyhazovani ze hry a soupereni, kdo bude mit vsechny figurky v domecku. Martin delal holubicku a kvakal, Dana 10 drepu, ...
V nedeli dopoledne jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli do Jihlavi a my pres poklady do Berouna.
Akce "sutronada" se i pres nepriznive pocasi vydarila, nahlidli jsme pod poklicku Milosove zalibe v kamenech a sami si trosku vylepsili geostatistiku.
Fotogalerie je k nahlednuti ZDE
"Šutronáda" ??? Co to pro boha znamena? To je oznaceni prodlouzeneho vikendu, na ktery jsme vyrazili s Martinovym kolegou Milosem a jeho zenou. Milos je nadseny mineralog (pro me šutrolog - odtud ten nazev :-)) a podarilo se mu svuj konicek nadchnout i Martina. Puvodni plan byl sber grantu (neee valecnych, ale kamennych :-) v alpach v oblasti Brenneru.
V patek rano jsme vse nasackovali do auta, Vikousek jela samozrejme s nami a z Berouna jsme si to valili smerem na Teplice. Tam jsme se potkali s Milosem a Danou, doprovod jim delala fenka Bibina. Pocasi nebylo moc pekne, po cele republice byly hlaseny prehanky a misty i zaplavy. Jeste jsme si zaskocili koupit nejake pecivo, pastiky a syry na svacinky a hura do Loucne pod Klinovcem, kde Milos zajistil ubytovani v penzionu Anna. V blizkosti vesnicky Medenec jsme si udelali prestavku a vyrazili se podivat na "halze" Milos si vzal sve nacini, kladivo a stary kozeny batoh s novinami. Ukazoval nam, kam nemame chodit - takove doliky o prumeru asi 2-5 metru - stara stola, pres kterou napadali vetve a pomalu zarustala, ale dira pod zem zustala. Vsude bylo plno boruvek a tak jsem za chvilku byla cela fialova. Kdyz jsem se boruvek prejedla, tak jsem jimi krmila Vicky. Ta si je dokonce i trhala sama :-) Tato oblast bylo mistem vyskytu cervene halze a tak Milos rozklepaval kladivem kameny jako divy. Nasel par peknych kousku, hodne fialovych achatu a jeste dalsi, jejichz nazvy si nepamatuji.Prosli jsme se okolo stareho (nyni jiz nefunkcniho dolu), na Medenci jsme si odlovili poklad a tim pridali bod do nasi, letos velmi spatne, statistiky. Cestou jsme natrefili na hlavni centrum vetrne elektrarny, ktera citala 21 vrtuli, kazda mela vykon asi 2 MW.
V miste naseho ubytovani vyborne varili, tak jsme si dali veceri. Polevka cesnekova se syrem, sunkou a opecenymi chlebovymi kostickami - vyborna. Ja mela lososa se spenatem a smetanou, Martin a Milos meli steaky a Dana tataraka z lososa. Vsichni jsme si pochutnali. Pak prisly naradu kosticky, ktere jsme si dovezli z Thajska. Pekne jsme se u toho bavili. Dali jsme 4 hry a z toho jsem 2krat prohrala :-( Spat jsme sli okolo pulnoci.
Rano po snidani jsme vyrazili se podivat na doly Rudolf II. a dalsi, po kterych nas provedla multi-kes. Bohuzel jsme na konci poute poklad nenasli. Hledali jsme dlouho, prepocitavli sve vypocty (vse se zdali v poradku), ale poklad nam zustal skryt. V Jachymove po dalsim, jiz uspesnem nalezu pokladu, jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli na Cerny potok sbirat cerne halze a my po dalsich pokladech v okoli Jachymova. Mesto nic moc, takove usmudlane, mozna na nas pusobila minulost. Kazdopadne zvlastni misto. Poklad z dopoledne, ktery nam odolal nam lezel v zaludkach a tak jsme na nej znova vydali. Zkouseli jsme mozne varianty, ale stejne nic. Zklamani jsme se vydali na ubytko.
Opet byla vyborna vecere a pak jsme hrali clovece napij se. Uz ani nevim kdo prohral, ale hra byla plna taktiky, vyhazovani ze hry a soupereni, kdo bude mit vsechny figurky v domecku. Martin delal holubicku a kvakal, Dana 10 drepu, ...
V nedeli dopoledne jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli do Jihlavi a my pres poklady do Berouna.
Akce "sutronada" se i pres nepriznive pocasi vydarila, nahlidli jsme pod poklicku Milosove zalibe v kamenech a sami si trosku vylepsili geostatistiku.
