14. Sri Lanka - Kandy - Stedry den

24.12.2010

Stedrovecerni vecere :)

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Opet prsi, je to fakt desne. Chteli jsme dneska jet se podivat do sloniho sirotcince (je to asi 2 hodiny cesty busama), ale vzdavame to. Prsi, prsi a chvilkami silne leje. Kontrolujeme predpoved pocasi na pristi dny, je bohuzel spatna, dest, dest a stale jen dest. Resime co dal, zbyva nam jeste 8 dni do odletu a pocasi bez deste by bylo vhodne (jinak nema cenu jezdit na pobrezi a plaz, co tam?)
Nastalou situaci jsme vyresili nasledovne: 25 a 26.12 pojedeme na vylet do Sigiriye a Anuradhapury - epicentrum srilanske civilizace. Zde si prohledneme historicky vyznamne pamatky, jeskyni chramy a dagoby. Vratime se zpet do Kandy, zde prespime a pojedeme busem na letiste v Negombu. Odtud pak 28.12. ve 2:50 nam odleta letadlo do Dubaie (podarilo se nam za poplatek zmenit letenky). Bohuzel nam pocasi hodne zmenilo plany (nezdolali jsme Adam`s peak, nepojedme na zapadni pobrezi do Kalpitie na plaze, ...). Nevadi, co jsme chteli videt jsme videli (a jeste uvidime), poznali jsme mistni kulturu, nahledli pod poklicku jejich kulinarskeho umeni, ... a ochutnali povestny cejlonsky caj tzv. z prvni ruky :-).
Okolo poledne jedeme do mesta. Nejdrive jsme zasli do mistniho supermarketu a koupili si nejake drobnosti na "Stedry vecer" a pak na "slavnostnejsi" obed do restaurace. Poprve jime nekde, kde jsou i belosi:-) Pochutnali jsme si na sekane gratinovane zelenine, masicku kurecim, veprovem i hovezim a k tomu jsme meli nudle. Nechybel salek caje. Opet zacina prset (dlouho neprselo - asi 2 hodiny).

Doma si pak pripravujeme tyto zapisky a hlavne nasi "Stedrovecerni tabuli". Podava se:
* ovocny salat - banany, mango, ananas zalite kondenzovanym mlekem
* slane susenky namazane syrem s cesnekovou prichuti
* kesu orisky, buraky
* buraky v cokolade
* popijime dzus a zazvorove pivo

Pekne jsme si pochutnali a pri tom na Vas vzpominali, jak se pripravujete Vy - strojeni stromecku, baleni darku na posledni chvili, sledovani pohadek, obalovani kapra, priprava salatu, ... nasledne rozbalovani darecku. My uz to letos mame za sebou :-)

Vsem priznivcum naseho blogu prejeme at se Vam vydari Stedry vecer, at mate kolem sebe "ty spravne lidicky", se kterymi se citite dobre, at ve Vasich domacnostech vladne dobra nalada a vanocni pohoda.

13. Sri Lanka - Kandy mesto

23.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Celou noc huste prsi. K ranu sice dest ubral na intenzite, ale stale je to spatne na prohlidku mesta. V planu mame navstevu botanicke zahrady, obidek z ulice, prohlidku chramu "buddhova zubu" a drobny shopping. Okolo 10 hodiny dest ustava a tak vyrazime do botanicke zahrady. Jeste se zastavujeme v obchode se sperky a drahym kamenim. Shanime pro Martinovo kamarada nejaky ten mistni "sutranek". Sri Lanka je jednim z nejvetsich svetovych zdroju drahych kamenu. Je libo rubin, safir, ci granat,zirkon nebo mesicni kamen? Moc tomu neruzumime a nejsme presvedceni prodejcem o kvalite ani o pravosti a tak odchazime.
Botanicka zahrada Paradeniya je na okraje Kandy, vstupne je cca 100 CZK pro cizince a pro mistni 5 CZK :-)  V zahrade je neuveritelne mnozstvi mistnich i cizokrajnych rostlin a asi deset tisic stromu. Prochazeli jsme po "Double Coconut Palm Avenue" (dvojita kokosova ulice). Tyto kokosove palmy rodi nejvetsi kokosy na svete, jeden kokosovy orech vazi 20 kg. Bambusove haje lakaly mistni milence (tech tu byla plna zahrada :-), my jsme se u bambusu fotili :-) Potkali jsme malou skupinu opic, nektere dovadely na stromech, jine si hraly na zemi a ty drzejsi dorazely na Martina (pri foceni). Kolem pul druhe zacalo poprchavat, krucelo nam v briskach a tak jsme se vypravili do centra mesta. Tuk-tukem by jedna cesta stala 100 CZK, my jeli mistnim busem za 7 CZK. Ve meste jime v jedne z mistnich jidelen (kari ryze s kurecim masem). Obsluha se nas nestale pta, zda je vse OK :-) Pochutnali jsme si:-)
Nase dalsi kroky miri do "Chramu Buddhova zubu", nejvyznamnejsi buddhisticke svatyne Sri Lanky. Protoze mam jen tilko, tak se balim do satku (abych mela zakryta ramena a paze). Vstup pro muze a zeny je oddeleny. Ukazuji obsah kabelky, prohlizeji si nase pasy (mam tam i nuz v pozdre, ale toho si pri kontrole pani nevsimla). Martin ukazoval batoh, na displej GPS mu tukali :-) Odevzdavame boty do uschovny, kupujeme listky (jeden za 170 CZK). Legenda rika, ze kdyz byl Buddha v roce 543 pr. n.l. upalen, tak byly zachraneny nekte casti jeho tela, vcetne zubu. Ten se pak putoval z Indie na Sri Lanku a v 16. stoleti se jej zmocnili Portugalci a zub rozdrtili na prach, pote jej spalili a hodili do more. Ovsem tvrdi se, ze rozdrcena byla replika zubu a ze popel ze zubu se magickou moci opet spojil a odletel zpet na Sri Lanku. Skutecna povaha a autenticita zubu je nejasna. At uz je to jakkoliv, zub zustava pro mnohe veci mimoradne ucty. Zub je ulozen ve zlate schrance, ve ktere je jeste dalsich pet v sobe (jako babusky) a je ulozen v miste, kam se nesmi. Jen v dobe PUDZI (mse) je mozno do mistnosti s relikvii nakouknout. My jsme u hlavniho "oltare" videli se modlit mistni buddhovi stoupence, kteri mu prinaseli dary v podobe lotosovych kvetu, ovoce a prispivali do pokladnice. Nijak zvlast nas to neuchvatilo.
Nyni jsme sli do obchudku s cajem. Tam jsme nakoupili, dali jsme si v cajovne cajicek a hura domu. To uz lilo jako z konve. Ulici se valila voda a my shaneli tuk-tuka, ktery by nas odvezl do "Blue Heaven" naseho ubytovani. Casto to ridici tuk-tuku neznaji a tak jim radime, kudy jet :-) Martin statecne smouva o cenu a nakonec jednoho nasel.
Dest je opravdu silny, na kaluzich se delaji bubliny -  tak to asi bude dlouho prset :-((

12. Sri Lanka - Kandy

22.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Dnes jsme si polezeli, vstavame v 8 hodin. Celou noc prselo a rano to neni jine. Na takoveto pocasi nejsme pripraveni. Navic tady v horach je velmi chladno. Po snidani a zabaleni batuzku jedeme na autobusove nadrazi a tady nasedame do busu smer Kandy. Jeste si zvladam odskocit "na malou". Ptam se po WC, odkazuji me kamsi do podivne vyhlizejici ulicky. Tak jdu, sice trochu pochybuji zda tam nejake WC bude, ale jsem mile prekvapena. Z podivneho domecku s oknem s pletivem mi stary pan ukazuje smer "damy". Zde je par postarsich zen, ktere se usmivaji a ukazuji, ze muzu klidne predbehnout. Wc bylo na mistni pomery ciste a dokonce tu tekla i voda :-) Jeste si kupuji tocenou sojovou zmrzlinu, ananasovo-vanilkovou, pricemz ananasova ma zelenou barvu jako brcal :-)
V autobuse jsme si zabrali pro sebe, nase batohy a jednu tasku (tu jsme museli koupit, abychom prevezli nakoupene veci - kosile, boty, darecky, ...) tri sedacky. Sotva se bus rozjel, tak se z vsudypritomnych reproduktoru ozvala priserna a hlasita hudba. Hruza a bes. Cesta z hor se klikatila po uboci kopcu a nam se z toho udelalo trochu nevolno. Pomohl nam cerstvy vzduch a par hlubokych nadechu. Na okraji Kandy jsme chytli nasi prvni dpravni zacpu na Sri Lance a tak cesta trvala pres 3 hodiny. Dest neustaval, spise silil. V Kandy na autobusovem nadrazi byl takovy zmatek, ze jsme ani nebyli schopni si sehnat tuk-tuk, aby nas dovezl do smluveneho ubytovani. Martin tedy telefonicky dohodl, ze nas nekdo z naseho ubytovani vyzvedne. Ale pri tom vsem chaosu jsme nebyli schopni vysvetlit, v ktere casti mesta, natoz nadrazi se nachazime a tak zadame mistniho chlapika o pomoc. Moc ochotny nebyl, ale snad to dotycnemu vysvetlil (domluva probihala v sinhalstine). Cekame pomerne dlouho, pak zvoni telefon a nemuzeme se dohledat. Nakonec vyrazime do deste a potkavame se cca o 100 m dale.
Bydlime v peknem, cistem penzionu trosku dale od centra. Pujcujeme si destnik a jedeme do mesta okouknout civilizaci. Doted jsme se pohybovali spise v chudych a malo obydlenych oblastech. Nyni jsme v druhem nejvetsim meste Sri Lanky - Kandy - cca 1 mil obyvatel. Lezi uprostred ostrova a je bastou sinhalskych tradic. Jsou tu dokonce nakupni centra; vecereli jsme v KFC (opet se potvrdilo, ze nad nase ceske KFC neni :-) Koupili jsme si jeden skladaci destnik, protoze prodirat se davem lidi pod jednim destnikem je vec nemozna.
Zitra nas ceka navsteva historickeho centra mesta, Chram Budhova zubu a dalsi pamatky, budeme nakupovat darecky. Na Stedry den zrejme povecerime ve meste a dame si neco dobreho z ulice a budeme myslet na Vas, jak si pochutnavate na bramborovem salatu s kaprem, jak rozbalujete darecky ...

11. Sri Lanka - Special - Nase batuzky

Tento dil je venovan nasi vybave, se kterou cestujeme. Jiste se Vam stava, ze po navratu z dovolene ci vyletu zjistite, ze jste cast veci vubec nevyuzili a tak jste se s tim vlaceli zbytecne. Nebo naopak Vam neco chybelo. Treba prave v tomto clanku najdete par uzitecnych informaci pro Vase pristi vypravy.

Ja osobne se ridim heslem: "Co nemam, to nepotrebuji".

Po Thajsku jsme cestovali s jednim velkym 70 litrovym batohem a jednim s objemem 28 litru. V te dobe mel Martin "mensi" fotoaparat a nepotreboval na nej specialni batoh ci ledvinku. S velkym batohem je clovek neohrabany, spatne se vejde do busu do ulicky nebo maleho tuk-tuku. Pro tentokrate jsme zvolili dva batohy mensi velikosti. Jsme verni znacce Deuter (maximalni funkcnost, spolehlivost a kvalita). Ja nosim na zadech typ Futura s objemem 32 litru v damske verzi a Martin nosi ten samy s objemem 38 litru.

Kdyz jsme nase zavazadla dali v Praze na letisti k odbaveni, tak vazila 8kg a 12kg (to je nejmene, co jsme kdy nekam leteli na 3 tydny).
Janikuv batoh obsahuje:
* lekarnicku - roztok na desinfekci vody, vsemozne leky, obvazy, naplasti, repelenty, teplomer (celkem cca 1 kg)* osobni hygienicke potreby, opalovaci a poopalovaci krem, tekuty praci prasek Trimin, kontaktni cocky a potrebne roztoky
* sandale a plne outdoorove boty
* kalhoty (ty jsme hodne zvazovali, ale jsou dobre proti komarum a pak preci jen jsme odletali v dobe, kdy v Praze snezilo :-), 3/4 kalhoty a sukne
* 1 triko s dlouhym rukavem - to jsem ztratila hned pri priletu na letisti v Colombu, 1 tricko s kratkym rukavem a 3 natelniky
* 3x kalhotky, 1x podprsenka a 1x plavky, 2x ponozky, 1x kapesnik
* 1x satek, 1x head (viceucelova textilni tuba, ze ktere se da udelat celenka, nakrcnik, cepice, kukla ci piratsky satek) a sarong, ze ktereho si muzu uvazat sukni, prehodit pres ramena, pripadne na plazi pouzit jako deku (je z viskozovych vlaken a tak je lehoucky a velmi skladny)
* mikina a cyklisticka vetrovka
* maly cestovni rucnik
* zaviraci nuz, cestovni verze priboru, celovka, maly zapisnik, psaci potreby

Martin nosi na zadech:
* notebook a jeho prislusenstvi (kabely a dalsi veci, kterym nerozumim :-)
* prislusenstvi k fotoaparatu
* prislusenstvi k GPS (nahradni baterie, nabijecku)
* hyg. potreby
* velmi podobnou skladku obleceni jako ja co se poctu a druhu tyka (tedy jeho panskou verzi)
* jako spravny muz, nosi v kapse nuz :-) celovku, ksiltovku

Fotoaparat je ulozen ve specialni ledvince, kterou nosi Martin.

Oba mame knizku na cteni a slunecni bryle. Jeste mame s sebou moskitiery (ktere se daji dat pres postel) ale zatim jsme je nepotrebovali, obvykle je to zde soucasti postele :)

Takto, pomerne nalehko, cestujeme a myslim se, ze maximalne vyuzivame vsechny veci. Nic nam nechybi a nic neprebyva.

Zaverem tohodo specialniho dilu bych si dovolila poznamenat: "To zda jsme ci nejsme spokojeni se svou dovolenou nezalezi na vecech, ktere sebou mame na jejich kvalite ci kvantite (ty nam jen cestovani ulehcuji), ani na mistu pobytu, ale na lidech se kterymi dovolenou travime a ktere na sve ceste potkavame."

10. Sri Lanka - Horton Plains, Tea factory

21.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Budicek dnes mame ve 4:30 hodin. Vubec se nam nechce z postele, ale v 5 hodin nas maji vyzvednout a tak vylezame. Jedeme do Narodniho parku Horton Plains. Hortonovy plane lezi vice jak 2000m nad morem, je to uzemi nemajici na Sri Lance obdoby. Nedotcene uzemi pustych, vysoko polozenych planin, ukoncenych na jiznim konci dramatickym skalnim srazem, povestnym "koncem sveta". Mraky zahali prales kolem 10 hodiny do mlzneho kabatu. Diky chladnemu a vlhkemu klimatu se tu vyskytuje jedinecna flora (rododrendrony, bambusy, stromove kapradiny a dalsi rostliny). Z mistni zvireci rise jsme meli tu cest potkat velkeho jelena, jenz nam prebehl pres cestu. Zrovna jsem sla prvni :) Zrejme se lekl jako ja, zatroubil a zmizel v lese. Nas trek v parku vedl od "maleho konce sveta" k "velkemu konci sveta", dale pak k vodopadum a ke krasnemu jezirku. Celkem jsme usli asi 10 km touto krasnou krajinou. Byli jsme prvni navstevnici a vse jsme si prohledli za krasneho slunecneho rana.

Kolem 11 hodiny se zacalo pocasi kazit. Kopce zakryly mraky a vypadalo to na dest. Ten se spustil kolem 14 hodiny, kdyz jsme jeli k vodopadum. Uz se nedalo fotit a to je velika skoda. Cesta k vodopadum vedla pres uzasne cajove plantaze napasovane na strme uboci kopcu. Cajova pole se hemzila sberackami (tuto praci na celem Cejlonu vykonavaji prevazne zeny, jejich asi 300.000), ktere trhaji listky rucne. Pytel, do nehoz davaji utrzene listky, maji pomoci popruhu zaveseny na hlave. Je to velmi tvrda prace. Jeden pytel cajovych listku vazi asi 20 kg a s timto se zeny pohybuji ve velmi narocnem terenu.
Navstivili jsme mistni tovarnu na zpracovani caje. Cely proces od privezeni nasbiranych listku po zabaleni do pytlu pripravenych k transportu do balirny trva 24 hodin. Ze 100 kg listu je pak jen 22 kg caje. Prvni cajova plantaz byla zalozena v roce 1867, do te doby se tu hojne pestovala kava (te se tu ale prestalo darit). Tu jsme tu take meli moznost ochutnat, ale nezaujala nas (i ceska melta je lepsi :-) a tak si vsude rikame o konvici caje, velmi casto podavanou s mlekem.
Pocasi se neumoudrilo, stale prselo a viditelnost byla hodne spatna. I presto vsechno nas zavezl ridic na vyhlidku, kde se platil vstup. Totalni blbost, byli jsme nastvani. O cene a kvalite vyletu vecer Martin diskutoval s Wasanthou a Nishantou, majiteli penzionu, kteri nam vylet zajistili. Slevu nam sice nedali, ale nezapocitali nam do vysledneho uctu za ubytovani 3 konvice caje, vodu a pivo. Snaha byla projevena a tak jsme spokojeni.
Protoze predpoved pocasi na pristi dny je neuspokojiva, tedy destiva, rozhodli jsme se zmenit plan cesty. Vynechavame vystup na Adam`s Peak - nejvyznamnejsi prirodni pametihodnost ostrova a zaroven jedno z nejuctivanejsich poutnich mist. Hora je opredena legendami, ktere se tykaji predevsim podivne prohloubeniny zvane "Posvatna slepej" na vrcholu hory. Podle buddhistice mytologie jde o otisk nohy samotnoho Buddhy. Hora je vysoka 2234 m, musite vystoupat pres 5 000 schodu, vystup se tradicne uskutecnuje v noci, aby poutnici dorazili na vrchol pri vychodu slunce - postupne jak se rozedniva, vytvari stoupajici slunce stin hory, ktery jako by se vznasel v prostoru pred vasimi zraky (je to podivuhodny prirodni ukaz).

09. Sri Lanka - Vlak Haputale - Nuwara Eliya

20.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Vstavame v 6 hodin, balime si batuzky a vyrazime na vlakove nadrazi. Vlak nam jede v 7:45 hod, ale bylo nam receno, ze na nadrazi mame byt v 7 hodin. Netusime proc a tak stojime v 7 na nastupisti. Par lidi uz tam bylo. Listky se vsak prodavaji od 7:30 hodin. Na vyber je jizda druhou nebo treti tridou. Kupujeme listky pro druhou tridu (uroven komfortu je stejna - bidna - jen ve treti tride si neni ani kam stoupnout :) Nastupiste se zacalo pomerne hodne plnit lidmi. V dali je jiz slyset houkani vlaku a tak jsme pripraveni nastupovat. Prijela souprava 4 vagonu, jiz hodne plna, ale my jsme se nedali a do vlaku jsme se doslova procpali. Uvazovat o mistu k sezeni je naprosta blahovost. Stojime blizko nevabne voniciho WC, batohy oprene o sedadla v ulicce. Cestujici se prodiraji vlakem (netusime kam jdou) a tak neustale se makate, uhybate, ... Cesta vede horami a tak jsme mohli pozorovat nadherne vyhledy do udoli, na okolni vrcholky hor a na mraky, ktere prichazely z udoli. I par peknych vodopadu a policka mistnich rolniku se zelim, porkem, mrkvi a salatem, stada krav, to vsechno je Srilanska vysocina. Ve meste Nanu-Oya jsme vystoupili, mimochodem moc radi a hnedka jsme si nasli navazujici autobusovy spoj do Nuwara Eliyi. Autobus byl plny, my sedime na zadnich sedackach. I kdyz se presunujeme do vice turisticke oblasti, tak jsme opet v buse jedini "bili". Na autobusovem nadrazi vyhlizime zeleny tuk-tuk, ten pro nas poslali z dohodnuteho ubytovani. Bydlime v King Fern Bungalow, jehoz majitelem je Nishantha - velmi prijemny chlapik. Udelal nam caj, coz jsem velmi privitala. Jsme vysoko v horach cca 2000 mnm, je pod mrakem, cca 18 °C a pofukuje chladny vitr.
Jdeme si prohlednout mesto, obedvame v mistni jidelne. Zasli jsme i do cukrarny, davame si kavu (je to maly plastovy kelimek s jiz sladkym obsahem) a zakusky. Docela jsme si pochutnali, i kdyz jsem si cheesecake predstavovala jinak, presto mi chutnal.
Pak nas odchytl chlapik, jestli chceme znackove obleceni jako je Marco Polo, Lacosta a dalsi, tak at jdeme za nim. Zavedl nas do obchudku, kde tyhle veci maji, ale nejak se nam to nezda, prilis nas do nakupu tlaci. Tak odchazime. Koukame po nejakych peknych kosilich pro Martina, nachazime outdoorove obleceni znacky Colombia, Jack Wolfskin, H+H a dalsi. Smejdime, vybirame a nakonec kupujeme 8 kusu kosil, peknou teplou bundu pro Martina, mikiny a u Baty boticky :-) Nemohli jsme odolat, Martin si veze domu dva pary a ja jeden :-) Vse za neuveritelne ceny v perfektni kvalite (kozene sandaly Bata za 120 Kc, perfektni konfekcni kosile za 200 Kc :)
Vecer pak vylepsujeme blog (snad se Vam libi jeho nova podoba) a pridavame dalsi zapisky, Martin zpracovava fotky. Vecerime poprve v miste ubytovani. Vari mama majitele a vari opravdu excelentne. Ja mela dynovou polevku (je jina nech si ji delam doma, vyborna, jen trochu mastna). Martin ma kure s kari ryzi, zeleninou a fazolemi. Dali jsme si pivko. Jako pridavek nam z kuchyne poslali ovocny salat (my jsme jej nechteli, ale jiste se nam na ucte objevi). Jsou tu vsichni ochotni a mili, ale vseho s mirou :-)

08. Sri Lanka - Lipton's seat

19.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Rano se nam nechce z postele, vstavame v 5:30 a chvilku po 6 hodine nasedame do tuk-tuku, jehoz ridicem je Juma. Je to pratelsky, hovorny tamil verici v Alaha. Na peknych vyhlidkach nam zastavuje, aby Martin mohl fotit. Prave vychazi Slunce a tak se nam naskytaji pekne pohledy na mistni cajove plantaze. Obloha neni uplne cista. Za smluvenou cenu nas dovezl na Lipton seat, jeste jsme mu dali neco navic za ochotu nechat se usmlouvat na bezkonkurencni cenu a pratelskost.

Stoupame mezi cajovymi poli k vyhlidce, kde snidame. V chatrci z klacku jsme si objednali 2 salky caje z mistnich plantazi. Voda na caj se ohrivala v kotliku na ohni. Z chatrce se podivne kourilo (moc jsme neverili, ze caj uvari), ale nakonec pan sef caj prinesl. Pochutnali jsme si a vyrazili smer "poklad". Bohuzel jsme velice zklamani. Poklad jsme nenasli a jeste se Martin prodiral neproniknutelnou dzungli, odrel se, uspinil, ... a pritom keska mohla byt ulozena na velmi peknem a pristupnem miste. Vydali jsme se tedy na jiny poklad s vidinou uspechu (mozne FTF). Byla to pro nas vyzva. Poklad je ulozen na konci 25 m dlouhe jeskyne. Bojime vyskytu mozne haveti, ale jdeme. Hledame, prevracime kameny, ... opet marne. Nyni uz jsme opravdu znechuceni.
Vracime se do Haputale, je to asi 18 km po uboci kopcu s keriky caje. Je to az neuveritelne, do jak strmych strani jsou kere nasazene a hlavne jak je tam mistni tamilske zeny sbiraji. My bychom meli problem se v mistnim prikrem terenu udrzet, natoz sbirat listky a nosit je v pytli na zadech. O poradnych botach nemuze byt ani rec. Bud chodi naboso nebo maji "zabky".
Pekne pocasi, ktere panovalo tak do 10 hodin rano se rychle meni, prichazeji mraky a prinasi sebou vlhkost. Diky temto zmenam klimatu se zde caji dari a patri k nejkvalitnejsim na svete. Odpoledne tu pak pravidelne prsi. Takto je to kazdy den a po cely rok.
Zitra nas ceka presun vlakem do Nuwara Eliya, coz je nejvyse polozena vesnice/mestecko Sri Lanky. Jsou zde krasne plane, vyhledy a cajove plantaze. Tesime se na samotnou jizdu vlakem, zkusime tu nejobycejnejsi 3.tridu at mame na co vzpominat :)

07. Sri Lanka - Autobus Tissamaharama - Haputale

18.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Na dnesni den mame v planu se presunout do mestecka Haputale. Boss naseho ubytovani nam slibil zajistit tuk-tuka na 7:45, ale nejak to nezvladl a tak jsme se vydali nejakeho tuk-tuka najit sami. Nasli jsme a tak jiz po 8 hodine hledame zastavku busu do Wellawaya. Napisy jsou pro nas necitelne "kliky-haky" a tak se ptame, zjistujeme a nakonec tedy snad stojime na te spravne casti "nadrazi". Pro mistni jsme zrejme zvlastnosti a tak po nas pokukuji a usmivaji se. Tezko se nam hleda nekdo s anglictinou, vsichni se snazi nam pomoci :) Bus prijel na cas, ale uz plny. Mistni udelali misto pro me mezi vetchou babickou a dedouskem. Martin bohuzel stal celou cestu, tedy 1 h a 50 minut.

Ve Wellawaye vystupujeme a po chvilce se ptame na navazujici spoj do Haputale stareho vousateho dedy s kloboukem a ten nas vede k autobusu. Odjizdi za 25 minut a tak Martin sel sehnat neco k jidlu (ruzne smazene dobroty, palive se zeleninou, vyborne mango, zmrzlinu a mou oblibenou prazenou korenenou cizrnu). Autobus je opravdu stara vyhrkana kraksna, ale stoupala s nami do ohromnych krpalu a serpentin. Cesta trvala 2 hodiny, ujeli jsme 35 km s prevysenim 1500 m. Dvere autobusu se obvykle nezaviraji, mistni naskakuji a vyskakuji "skoro" za jizdy (uz vime kam pan Troska zajel pro inspiraci :) Par snimku za jizdy poridil Martin vykukujic ze dveri ven, drizici se jednou rukou madla a druhou premlouval svuj aparat k povedenym zaberum.

Vystupujeme v Haputale a ihned pocitujeme zmenu klimatu. Velka vlhkost, vane studeny vitr a je pod mrakem. Chvilkami poprchava. Vytahujeme z batohu mikiny a delsi kalhoty. Ve meste shanime tuk-tuka na zitrejsi den. Martin mistrovsky smlouva a nakonec nasel borce, ktery s nami rano v 6 hodin pojede na Lipton seat - cajovou plantaz. V hotelu nam nabizeli dopravu za 1000 rupii, Martin to dokazal za 500, pricemz 800 se povazuje za velmi slusnou cenu :) Vecerime v mistnim bistru a kupujeme si rovnou na zitra obed a snidani. Zasli jsme do obchodu s textilem. Pokukovala jsem po sari, nemohla jsem si vybrat snad z tisice kousku. Rozhodovala jsem se mezi zelenkavym a smetanovym s fialovymi listky. Martin vybral zelenkave, ale vecer jsme se jeste pro fialove vratili :-)

06. Sri Lanka - YALA National Park

17.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Budicek pro dnesni den je 5:00. Studena sprcha nas opravdu probrala (tepla voda zde netece:-) k tomu salek caje a v 5:20 jiz sedime v armadnim voze Land Rover z roku 1970 anglicke vyroby a jedeme smerem do narodniho parku Yala. Jsme plni ocekavani, jaka zvirata uvidime a hlavne, zda se nam podari najit levharta (sance tu je, ale podle turistickeho pruvodce znacne mala).

Yala zabira plochu 1260 km2 a jen 1/5 je pristupna navstevnikum. Krajina, kterou jsme videli, to jsou nescetna bahnita jezirka, v nekterych se povalovali buvoli, krovinate plane, dunami posete pobrezi Indickeho oceanu, ... dzungle. Videli jsme ruznobarevne capy, tukany, buvoly, divokou vysokou zver - zrejme to byla stada danku, tokajici pavy s nadhernymi vejirovitymi ocasy, opice, stada slonich samic s mladaty a samotarske sloni samce, zajice, "munguse", rozlicne vodni ptactvo jako volavky, pelikany, lednacky, orly, ruzne papousky, dale divoka prasata, sambary a v neposledni rade varany. Kur bankivsky je narodni ptak Sri Lanky, je to neco jako nas kohout :-), tak tech behalo po parku hodne. Asi v 9 hodin jsme si udelali prestavku na snidani, tu jsme si polozili na kapotu naseho stareho Land Roveru a behem chvilky se kolem nas zacaly srocovat opice. Jedna byla tak drza, ze ukradla Martinovi kus sendvice i s ubrouskem :-) a to jsme si svacu bedlive hlidali :-) Prirovnani "drzy jako opice" fakt sedi:-)

Pri pauze na obed, kdy jsme parkovali na brehu jezera se na nas prisel podivat slon (pozorovali jsme ho dalekohledem) opet se v korunach stromu pohupovaly opice, ale tentokrate si drzely odstup. Sedime, bastime ryzi a kari, k tomu zelenina, vajicko, "krupaky" mistni specialita a najednou se na brehu jezera objevil obrovsky krokodyl. Tak 20 metru pred autem. Peknej macek a prekvapil nas, chvilku tam cihal a pak zalezl do jezera. Chtelo se mi "curat", ale radeji jsem se ani pruvodce-ridice neptala jestli muzu z auta (Martin mi rekl ze to neni dobry napad, kdyz tu byl pred chvilkou krokodyl:-) (vystoupit z vozu neni povoleno, pokud to pruvodce nedovoli a to lze jen na urcitych mistech).

Hodne jsme potkavali slony, matky se slunaty a pak slony samotare. Nekteri byli od nas necele 3 m, takze skoro na dosah. V rezervaci jich zije asi 200 kusu a jen asi 10 jich ma kly. Pozorovat takoveho hromotluka, jak se prodira dzungli je zazitek. A kdyz z krovi vybehne male slune, tak jeste vetsi, protoze je takove "legracni". Je hodne chlupate, rychle cupita, ... no to chce videt ve volne prirode ... tezko se mi to popisuje.

Projezdili jsme pristupnou cast parku krizem krazem a jen jedine zvire jsme nevideli - LEVHARTA. V celem parku jich zije jen 40 kusu a tak by to byla velika nahoda. Aale nakonec se nam preci jen postestilo! Uz jsme se meli vratit, ale nas pruvodce zastavil u jezera ve stinu, ze si mame odpocinout (trosku jsme nechapali proc) a tak jsme si tedy lehli na sedacky a usnuli. Asi po hodine a pul jsme opet vyrazili na cestu a po dalsi hodine hledani - prechazi levhart pres cestu. okamzite vypiname motor a dojizdime. On zachazi do dzungle, startujeme tedy auto a rychle za nim. Joooo krasna, velika, puntikata kocka kracejici dzungli videna na par metru. Nepodarilo se ho Martinovi bohuzel kvalitne vyfotit, ale nevadi i tak to byl dech-berouci zazitek.

Videli jsme snad vsechna zvirata zijici v parku a tak jsme se mohli vratit do Tissamaharamy. Jeste pri navratu jsem zahledla v rece krokodyla, ale nez stihl pruvodce zastavit auto, tak se ponoril:-( Cestou se nam jeste porouchalo neco u predniho praveho kola. Chvilku to opravoval sroubovakem a klicem, pak si vytahl kladivo a nakonec vymontoval "cosi - kus tyce" a se slovy, ze to ma co do cineni s nahonem na 4 kola, prebytecny kus hodil na podlahu u spolujezdce, usedl za volant a jeli jsme dal:-) asi uz jen po dvou kolech :)

V hotylku jsme se rychle osprchovali, oblekli jsme se vhodne (dlouha sukne, 4/3 kalhoty, zakryta ramena) na vecerni navstevu Kataragamy, kde se kazdy vecer kona vecerni Pudza, Jde o jedno ze tri nejvyznamnejsich poutnich mist na Sri Lance. Setkavaji se tu tri nabozenstvi a konaji se bohosluzby. My jsme sli do budhistickeho chramu, takoveho vyznani byla nas pruvodce.Boty jsme si daly do "uschovny" a hura do fronty pred chram. Kazdy dostal barevne znameni na celo a do ruky nam nalili vodu k piti. Videli jsme modliciho se budhistu, jak prosi o spleni sveho prani. v rukach mel horici kokosovy orech, se kterym pak po dokonceni sve motlitby prudce triskl o zem. Kdyz se kokos rozpukl pekne na pulky, prani bude splneno. Pokud se nerozbije vubec, ceka prosebnika nestesti. Martin se zapojil do ritualu s ohromnou stuhou - 3 krat dokola se musi obejit chram :-) mistni se na nej smali, takze to bylo v pohode.

Pri navratu jsme jeste pozvali naseho pruvodce s rodinou na veceri. Dali jsme si sekane roty s vajickem a zeleninou - zatim nase nejoblibenejsi jidlo.
Vecer se balime na ranni presun do Haputale a jdeme spat, jsme unaveni cestovanim v dzipu.