06. Sri Lanka - YALA National Park

17.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Budicek pro dnesni den je 5:00. Studena sprcha nas opravdu probrala (tepla voda zde netece:-) k tomu salek caje a v 5:20 jiz sedime v armadnim voze Land Rover z roku 1970 anglicke vyroby a jedeme smerem do narodniho parku Yala. Jsme plni ocekavani, jaka zvirata uvidime a hlavne, zda se nam podari najit levharta (sance tu je, ale podle turistickeho pruvodce znacne mala).

Yala zabira plochu 1260 km2 a jen 1/5 je pristupna navstevnikum. Krajina, kterou jsme videli, to jsou nescetna bahnita jezirka, v nekterych se povalovali buvoli, krovinate plane, dunami posete pobrezi Indickeho oceanu, ... dzungle. Videli jsme ruznobarevne capy, tukany, buvoly, divokou vysokou zver - zrejme to byla stada danku, tokajici pavy s nadhernymi vejirovitymi ocasy, opice, stada slonich samic s mladaty a samotarske sloni samce, zajice, "munguse", rozlicne vodni ptactvo jako volavky, pelikany, lednacky, orly, ruzne papousky, dale divoka prasata, sambary a v neposledni rade varany. Kur bankivsky je narodni ptak Sri Lanky, je to neco jako nas kohout :-), tak tech behalo po parku hodne. Asi v 9 hodin jsme si udelali prestavku na snidani, tu jsme si polozili na kapotu naseho stareho Land Roveru a behem chvilky se kolem nas zacaly srocovat opice. Jedna byla tak drza, ze ukradla Martinovi kus sendvice i s ubrouskem :-) a to jsme si svacu bedlive hlidali :-) Prirovnani "drzy jako opice" fakt sedi:-)

Pri pauze na obed, kdy jsme parkovali na brehu jezera se na nas prisel podivat slon (pozorovali jsme ho dalekohledem) opet se v korunach stromu pohupovaly opice, ale tentokrate si drzely odstup. Sedime, bastime ryzi a kari, k tomu zelenina, vajicko, "krupaky" mistni specialita a najednou se na brehu jezera objevil obrovsky krokodyl. Tak 20 metru pred autem. Peknej macek a prekvapil nas, chvilku tam cihal a pak zalezl do jezera. Chtelo se mi "curat", ale radeji jsem se ani pruvodce-ridice neptala jestli muzu z auta (Martin mi rekl ze to neni dobry napad, kdyz tu byl pred chvilkou krokodyl:-) (vystoupit z vozu neni povoleno, pokud to pruvodce nedovoli a to lze jen na urcitych mistech).

Hodne jsme potkavali slony, matky se slunaty a pak slony samotare. Nekteri byli od nas necele 3 m, takze skoro na dosah. V rezervaci jich zije asi 200 kusu a jen asi 10 jich ma kly. Pozorovat takoveho hromotluka, jak se prodira dzungli je zazitek. A kdyz z krovi vybehne male slune, tak jeste vetsi, protoze je takove "legracni". Je hodne chlupate, rychle cupita, ... no to chce videt ve volne prirode ... tezko se mi to popisuje.

Projezdili jsme pristupnou cast parku krizem krazem a jen jedine zvire jsme nevideli - LEVHARTA. V celem parku jich zije jen 40 kusu a tak by to byla velika nahoda. Aale nakonec se nam preci jen postestilo! Uz jsme se meli vratit, ale nas pruvodce zastavil u jezera ve stinu, ze si mame odpocinout (trosku jsme nechapali proc) a tak jsme si tedy lehli na sedacky a usnuli. Asi po hodine a pul jsme opet vyrazili na cestu a po dalsi hodine hledani - prechazi levhart pres cestu. okamzite vypiname motor a dojizdime. On zachazi do dzungle, startujeme tedy auto a rychle za nim. Joooo krasna, velika, puntikata kocka kracejici dzungli videna na par metru. Nepodarilo se ho Martinovi bohuzel kvalitne vyfotit, ale nevadi i tak to byl dech-berouci zazitek.

Videli jsme snad vsechna zvirata zijici v parku a tak jsme se mohli vratit do Tissamaharamy. Jeste pri navratu jsem zahledla v rece krokodyla, ale nez stihl pruvodce zastavit auto, tak se ponoril:-( Cestou se nam jeste porouchalo neco u predniho praveho kola. Chvilku to opravoval sroubovakem a klicem, pak si vytahl kladivo a nakonec vymontoval "cosi - kus tyce" a se slovy, ze to ma co do cineni s nahonem na 4 kola, prebytecny kus hodil na podlahu u spolujezdce, usedl za volant a jeli jsme dal:-) asi uz jen po dvou kolech :)

V hotylku jsme se rychle osprchovali, oblekli jsme se vhodne (dlouha sukne, 4/3 kalhoty, zakryta ramena) na vecerni navstevu Kataragamy, kde se kazdy vecer kona vecerni Pudza, Jde o jedno ze tri nejvyznamnejsich poutnich mist na Sri Lance. Setkavaji se tu tri nabozenstvi a konaji se bohosluzby. My jsme sli do budhistickeho chramu, takoveho vyznani byla nas pruvodce.Boty jsme si daly do "uschovny" a hura do fronty pred chram. Kazdy dostal barevne znameni na celo a do ruky nam nalili vodu k piti. Videli jsme modliciho se budhistu, jak prosi o spleni sveho prani. v rukach mel horici kokosovy orech, se kterym pak po dokonceni sve motlitby prudce triskl o zem. Kdyz se kokos rozpukl pekne na pulky, prani bude splneno. Pokud se nerozbije vubec, ceka prosebnika nestesti. Martin se zapojil do ritualu s ohromnou stuhou - 3 krat dokola se musi obejit chram :-) mistni se na nej smali, takze to bylo v pohode.

Pri navratu jsme jeste pozvali naseho pruvodce s rodinou na veceri. Dali jsme si sekane roty s vajickem a zeleninou - zatim nase nejoblibenejsi jidlo.
Vecer se balime na ranni presun do Haputale a jdeme spat, jsme unaveni cestovanim v dzipu.