17. Australie - Sydney - Svatba

Predchozi # Seznam # Dalsi

Streda 09.09.2009

Probudili jsme se do pekneho rana, obloha bez mracku, slunicko sviti... den jak malovany. Martin zabehl vyzvednout kvetinu - symbolickych 9 temne cervenych ruzi (perfektne uvazane). Byli jsme trochu nervozni, jaka bude ... ale byli jsme vice nez mile prekvapeni. Probehlo liceni, cesani, oblekani a v 9:30 jsme byli pripraveni si uzit nas den D.
Jako dopravni prostredek jsme plne vyuzivali mestskou autobusovou dopravu. Trosku po nas spolucestujici koukali, ale vsichni se na nas usmivali a nekteri nam i gratulovali. Zajeli jsme se vyfotit k Opere - zde nas odchytla nejaka pani, ze je dnes "svetovy den stesti" a my jsme jeji prvni "nevesta se zenichem". Natocila s nami kratke interview. Abychom si trosku odpocinuli, tak jsme si zasli na dobrou kavu a kousek syroveho kolace.
Cestou na Bondi beach (nejznamejsi a nejvyhlasenejsi australska plaz) jsme jeste zakoupili "nase svatebni dorty". Na plazi si Ivetta snedla obed zakoupeny u "cinanu"; my jsme jen tak posedeli, hlad jsme moc nemeli, do obradu zbyvala hodka a ctvrt:-)) Jeste jsme udelali par fotek s morem a plazi, prosli jsme se piskem (jeste vecer jsem mela puncochy plne pisku) a pak uz jsme nasedli do autobusu cislo 380 a jeli na ambasadu Ceske Republiky.
Privital nas Martinuv svedek Michael, ktery shodou okolnosti na ambasade pracuje (a take u nej prebyvame). Vse bylo prichystane, jen jsme predali CD s hudbou, jeste jsme se s Ivettkou (moji svedkyni) doupravily, ucesaly ... a tak mohlo vse zacit. Ve 14:30 mistniho casu (v CR 6:30 rano) zaznely prvni tony a my stoupali po schodech na strechu ambasady. Po prekonani prekazek v podobe stavebni konstrukce strechy jsme stanuli pred oddavajicim generalnim konzulem panem Vitem Kolarem. Pri obradu jsme si vychutnavali pohled na celou Sydney, na slavny Harbour Brigde, mrakodrapy, ..... na oblast se zoologickou zahradou ... celou slavnostni chvili jsme si nalezite uzivali. Po manzelskem slibu, prvnim polibku a pripitku jsme si se vsemi zucastnenymi popovidali pri kave a sladkem pohosteni.
Pote jsme se jiz odebrali se nasimi prateli, kteri nam vse uspesne dosvedcili na spolecnou veceri. Cestou do zvolene restaurace na Coogee beach jsme nafotili pri zapadu slunce par povedenych snimku. Na teto krasne plazi, od ktere Martin pri svem pobytu v Australii kousek bydlel jsme si take nasli hotel, do ktereho jsme se po velmi prijemne veceri spokojene presunuli a jiz jen ve dvou stravili krasnou svatebni noc jak ma byt :)) Jak uspesna byla uvidime za nejaky ten patek :) Timto dnesni dil uzavreme a na zaver jen poznamename, ze jsme si den 09.09.09 uzili v naproste pohode, radosti a urcite bude tento den patrit pro nas oba k tem nejlepsim vubec.

Mezidil - fotodokumentace naseho dne D

Konecne jsme se dostali k tomu, abychom zpracovali obri porci fotografii, ktere jsme poridili behem celeho dne. Nahlednout muzete ZDE.
Chybejici cast deniku dopiseme behem tohoto vikendu.

16. Australie - Vychodni pobrezi - Brisbane, prelet do Sydney

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 06.09.2009
Nedeli jsme stravili lovem kesek na okraji Brisbane a vecer jsme je logovali na netu.

Statistika:
- ujeto 57 km z celkovych 2545 km
- nalezeno 7 kesi z celkovych 171 kousku


Pondeli 07.09.2009
Rano v kempu jsme si zabalili veci do batuzku, uklidili auto a vse pripravili na prelet do Sydney. Pred vracenim auta jsme si jeste prohledli mesto, prosli po pesi zone, neco maleho zakousli a nakoupili par suvenyru. Na letěste jsme dorazili s velkou casovou rezervu a v drivejsim letu byla volna mista, tak jsme si prehodili let o dve hodiny drive (na 17 hodinu). Jeste jsme si dali kavu a teply sendvic.
Letadlo letelo na cas, trochu byly turbolence a hodinu pred pristanim v Sydney nam kapitan oznamil, ze letiste v Sydney neprijima letadla z duvodu spatneho pocasi a budeme tedy krouzit nad letistem a cekat, zda se pocasi zlepsi. Po pul hodine nam oznamili, ze poletime pristat do New Castlu, coz je asi 130 km od Sydney. Jeste jsme chvilku krouzili a nakonec se pocasi umoudrilo a my pristali v Sydney.
Vyzvedli jsme si kufry a vzali taxi do centra, kde na nas cekal Martinuv kamarad Michal. Koupili jsme si tydeni jizdenku (38 AUD/os) a s batohami se nacpali do busu. Popovidali jsme si nad sklenkou vina a spat jsme sli po pulnoci.

Statistika:
- ujeto 27 km z celkovych 2572 km
- nalezena 1 kes z celkovych 172 kousku

Utery 08.09.2009
Dnesni den jsme stravili zarizovanim a pripravami na den nasledujici - na den D. Dosli jsme si zamluvit svatebni kveninu, mestskou hromadnou dopravu jsme se prepravili na ceskou ambasadu, kde jsme jeste dopodepsali potrebne dokumenty a dalsi veci.
Ambasadu jsme opustili po 15 hodine a jeli jsme si na Cooge beach zamluvit hotel na svatebni noc. Meli jsme par hotelu vybranych pres internet, ale byly plne obsazene, tak jsme si udelali rezervaci v Crown Plaza.
Verer jsme jeste vybirali hudbu na obrad a zehlili obleceni.
Pocasi bylo pres den trosku divoke, chvilkami prselo, svitilo slunicko, foukal vitr ... tak uvidime jake bude pocasi zitra...

15. Australie - Vychodni pobrezi - Bundaberg rum, Ginger factory

Predchozi # Seznam # Dalsi

Patek 04.09.2009
Ani se nam nechce vstavat, v noci prselo a rano je zatazena obloha. Po vsech rannich zalezitostech a hlavne poradne snidani ujizdime smerem na rumovar Bundaberg, kde se vyrabi australsky rum prezdivany "bundy". Mame to jen tak tak, jeste se prezouvame ze sandalu do pevnychjbot. Za vstupenku v hodnote 25 AUD/os jsme si prohledli pomerne malou fabricku ochutnali melasu (kteou Martin nema rad, ale me mooooc chutna), dozvedeli jsme se jak se mistni rum vyrabi, nahledli do stacirny a balirny rumu a do ohromnych skladu, kde rum lezi - zraje 2 roky v sudech (drevo na sudy si dovazeji ze Severni Ameriky). Prohlidka byla zakoncena ukazkou sirokeho spektra rumovych produktu s naslednou ochutnavkou. Kazdy jsme dostali karticky s visackou na krk a meli jsme moznost 2x ochutnat. Martin bohuzel ridil, tak si dal jen jednu rundu - rum se zazvorovym pivem (nebojte se, decentne ochutnal, aby mohl nas korab dal ridit po silnicich) a ja dala zbyvajici 3. Jako milovnice "ceskeho rumu" jsem si nechala nalit prvni sklenicku, rum chutnal a vonel jako whisky - tu ja nemusim - tak jsem ani nedopila. Jako dalsi jsem ochutnavala rumovy liker. Ooo ta lahodna chut vanilky, cokolady a kavy mi natolik ucarovala, ze jsem jiz neexperimentovala a potreti si dala opet liker :-)) Vice o australskem rumu najdete na www.bundabergrum.com.au
Opoustime mesto Bundaberg, kde se take vyrabi zazvorove pivo a pokracujeme v ceste do Tin Can Bay. Krajina se opet zmenila, k nasemu velkemu prekvapeni vidime rozsahle borovicove lesy - clovekem vysazene do naprosto rovnych a nekonecnych rad. Kam oko dohledlo vsude borovicove lesy. Nektere jsou cerstve vysazene, ale nektery les je jiz vzrostly (nas odhad na strari je tak 30 let).
Neodpoustime si cestou zadne kesky a tak jsme se dobrali k cislu 999. Vecer to oslavujeme poradnou porci dortu a zitra budeme zacinat jiz s "jednickou na pocatku cisla":-)) Puvodne jsme si chteli nechat 999tou kes na nas svatebni den, ktery je slozen z "devitek", ale to by nase keserska srdicka asi neprezila - nesmeli bychom totiz jiz hledat a to je opravdu tezke, nesbirat pokud jsou tak blizko :-))

Statistika:
- ujeto 209 km z celkovych 2205 km
- 10 nalezenych kesek z celkovych 158 kousku
- pocasi: citelne se ochladilo, vecer uz mame oblecene mikyny a je pod mrakem

Sobota 05.09.2009
Rano vstavme uz v 6:15 a po sedme hodine vyrazime do pristavu na krmeni delfinu, coz je mistni atrakce. Delfini priplouvaji do pristavu pravidelne kazde rano v pul osme a v 8 am je mozne koupit ryby a delfiny nakrmit. Kdyz my jsme prijeli do pristavu, tak uz tam jedna delfini slecinka byla. Priplouvala az na melcinu a tam cekala na nejakou tu rybicku. Martin vlezl do vody (po kolena) dal ruku do vody a delfin se ho dotkl :-)) me se to bohuzel nepodarilo. Plati zde totiz pravidlo nedotykat se, jen nastavit ruku a pokud delfin sam chce, tak se dotkne. V davu jsme zaslechli cestinu ... mlady cesky par, ktery jel autem stejnou cestu jako my, predtim studovali v Cairns.
Rozprselo se, davame si ranni kavu a vyrazime smerem na Rainbow beach, ktera je vzdalena asi 40 km. Misto ma nazev od ruznobarevneho pisku, ktery se tu nachazi. Na plazi byl velmi jemny pisek a vetsi vlny lakaly surfare k jejich brouzdani.
Odpoledne navstevuje "ginger factory" - podnik na pestovani/zracovani zazvoru. Za vstupne 12 AUD/os jsme tentokrate byli zklamani. Prohlidka byla velmi kratka a nudna. Nasledujici ochutnavka produkce to trosicku vylepsila, ale i presto to byla zatim nejhorsi prohlidka. Nejzajimavejsi byla pro nas informace, ze Australie je nejvetsi producent zazvoru na svete.
Hned pres ulici jsme naopak objevili nenapadny podnik na zpracovani makadamiovych orisku a tam to bylo super. Nenasilnou formou jsme si mohli dle chuti prohlednout a procist tabule s informacemi o pestovani, sbirani a naslednem zpracovani makadamiovych orisku, v obchode pak ochutnat a pripadne si nejake koupit - tak jsme ucinili a zakoupili si orisky obalene v cokolade a prazene s palivym korenim. Oba balicky jsme pak slupli za jizdy do naseho dalsiho kempu na okraji Brisbane.

Statistika:
- ujeto 283 km z celkovych 2488 km
- nalezeno 6 kesek z celkovych 164
- pocasi - prudsi destove prehanky v prubehu celeho dne

14. Australie - Vychodni pobrezi - Cukrovar, jeskyne

Predchozi # Seznam # Dalsi

Streda 02.09.2009 Rano vstavame vcas, mame objednanou na 9 am. prohlidku nedalekeho cukrovaru ve Farleigh. Vse jsme rano bez potizi zvladli a pred 9tou hodinou jsme stali pripraveni na prohlidku - nutne byly dlouhe rukavy a kalhoty, plne boty, dostali jsme helmu a sitku na vlasy. Po shlednuti kratkeho filmu o historii cukru, o jeho pestovani a naslednem sklizeni, zpracovani jsme vyrazili na prohlidku za provozu mlyna. Vsude to vonelo - tedy me, Martinovi tyto vune spise smrdi:-(( V prubehu cele prohlidky jsme dostavali ochutnavat produkty vyroby - cukrovy dzus, melasu, cukr ... Tento mlyn je soucasti site mlynu, ktere jsou po celem vychodnim pobrezi. Australie je nejvetsi vyrobce cukru na svete a jeden z velkych odberatelu je Japonsko. Unikatni je i doprava cukrove trtiny do cukrovaru a to je doprava po zeleznici - uzkokolejka. Cele pobrezi je protkano kolejemi a potkavali jsme vlaky o 70ti a vice vagonkach s cukrovou trtinou. Po prohlidce jsme dostali kavu, kterou jsme si cukrem vyrobenym v tomto cukrovaru osladili. Jeste pred obedem opostime cukrovat a valime to do mesta Rockhampton, ktere je vzdalene 330 km. Cesta je nezazivna, tak alespon sbirame kesky. Pred Rockhamptonem jsme se zastavili na prohlidku jeskyne Capricone Cave. Jeskyne byla nahodne objevena v roce 1882 pri lovu klokana. Jeskyne je sucheho typu, teplota v jeskyni je konstatni cca 23°C. Jednu cast jeskynniho systemu nazyvaji "katedrala" s nadhernou akustikou - pruvodce nam pustil hudbu, my sedeli na lavicich jako v kostele (asi 20 krat do roka tu poradaji svatby). Na konci prohlidky jsme od pruvodce kazdy dostal svicku a mohli jsme si ozkouset objevovani jeskyne. Protahovali jsme se mezi stenami jeskyne, svicka nas oslnova - jednoduche to drive objevovatele opravdu nemeli.

Statistika:
- ujeto 355 km z celkovych 1677 km
- 3 nalezene kesky z celkovych 132 kesi
- pocasi - v noci vydatne prselo, pres den byly prehanky


Ctvrtek 03.09.2009
Dnes jsme meli v planu prejezd do mesta Bundaberg. Rano jsme si za pomoci kesek prohledli mesto - navstivili jsme misto, kde Obratnik Kozoroha protina mesto. Opet potkavame zajimave postovni schranky jako sud od piva, bomba na plyn nebo mikrovlnka. Cestou kesujeme co to jde.

Statistika:
- ujeto 319 km z celkovych 1996 km
- 16 nalezenych kesek z celkovych 148 kusu