Sledujte "on-line" nas pohyb po Sri Lance

čtvrtek 31. prosince 2009

PF 2010

pondělí 28. prosince 2009

Spinn maraton v Pohode

Fotogalerie upocenych tel je ZDE

27.12.2009 jsme se sesli ve sportpensionu Pohoda v Letkove, abychom se zucastnili tri hodinoveho spinn maratonku. Krome 1 spinneru byly vsechny obsazene, ucastnici meli dobrou naladu a tak jsme v 9:30 slapli do pedalu.
Prvni hodinu jsme jeli pod vedenim Jirky. Kdyz jsme odpocivali, tak nam poustel uryvky z "Mrazek, ustredna", krasne jsme se nasmali. Nasledujici hodina byla narocnejsi, joo Hanka nam zatopila:-)) Ale, kvuli tomu jsme se dobroveolne a bez natlaku prihlasili, tak jsme na Hancino "jeste si utahni, alespon o kousek" pootaceli koleckem doprava. Treti hodina byla volnejsi, ale zadne flakani. S "Mrazkem" a peknymi pisnickami to uteklo jako voda, nasledovalo protazeni a uvolneni tela, spracha a a hura domu na obed.
Maratonek jsme si uzili a tesime se na dalsi podobne akce v Pohode.

neděle 27. prosince 2009

Vecer s prateli


26.12.2009 v 18 hodin jsme dorazili do vesnicky Mirosov (nedaleko Rokycan), kde jsme se meli sejit s prateli. Jeden par, Hanka a Petr, prijel s nami, Alice s Jirkou dorazili o chvili pozdeji. Sesli jsme se v osvedcene restauraci "Na Statku" , kde mela hrat dvojclenna skupina P. Nosek. K nasemu prekvapeni se ale prihrnula skupina Sortiment, se kterou nemame dobre zkusenosti a tak jsme zmenili stul a presunuli se na klidnejsi misto.
Poveceri jsme, my meli osvedceny tatarak s topinkami a cesnekem, Hanka se pridala do nasi "cesnekove party" s tatarakem, Petr mel lososa, Alice bio steaky a Jirka ... nejak si nevzpominam :-)) Cely vecer jsme si povidali (co vanoce, darecky, ...), popijeli vino (samozrejme krome ridicu) a po 22 hodine jsme si rekli o ucet.
Byl to prijemny vecer, skoda ze nevysla muzika - vlastne jsme na tanecni parket ani nevstoupili:-(( ale tak priste:-))

pondělí 21. prosince 2009

Vicky a Luisa

Fotogalerie cernych krasavic je ZDE
Na zacatku prosince si Martinovi rodice privedli domu noveho clena - cernou labradorku slysici na jmeno Loisa. Je to takovy drobecek (24 kg), ktery se naramne hodi k malemu rodinnemu domu. Je uzasne skladna :-))
Zabydlela se rychle, na nove panicky si take zvykla. Tedka uz tvori Karel, Marie a Loisa nerozlucny tym. Spolecne chodi na prochazky, hraji si na zahrade, ...
O "zlate" nedeli jsme navstivili rodice a seznamili nasi Vikinku s Loisou. Loisa reagovala najezenymi chlupy na hrbere, stekala, ale za chvilku se uklidnila (asi zjistila, ze je tu stale pani domu a zahrady). Holky si spolecne zabehaly, pretahovaly se o aportek, zkratka doslo na bezne spi hradky v pratelske atmosfere.
Doma pak pratelska atmosfera trvala. Pily z jedne misky, nosily nam hracky, ...

sobota 19. prosince 2009

Pripravy na vanoce


Letosni pripravy na vanoce u nas probihaly, no jak bych to nejlepe napsala ... "poprve normalne???". Jsou to nase prvni "normalni" vanoce. Ty prvni jsme stravili v hotelu v Praze, druhe v Thajsku a ty treti v Irsku. Konecne doslo (tedy snad) na poklidne vanoce v domacim duchu. Ale ... Martin je pracovne hodne vytizen, coz me a Vikouskovi nevadi. Peceme cukrovi, uklizime, pravidelne vencime, planujeme vanocni svatky. Jednou vetou si to snazime uzivat.

pátek 18. prosince 2009

Vicky a kastrace


Tentokrate jen kratky zapis o nasi Vicky.
1.12. jsme ji nechali na klinice vykastrovat, chudacek. Za dve hodiny po zakroku uz ale byla doma, na hlave mela limec, aby si stehy lizanim neposkodila. Byla unavena a tak cely den spinkala. Oblekla jsem ji Martinovi tricko a tesne nad zadeckem jsem udelal uzel, aby jsi ho necourala. Prikryla jsem ji dekou aby ji nebyla zima.
V noci jsem si s ni uzila. Proplakala celou noc, knucela, mrucela a ja nemohla spat. Nastesti v pul pate rano unula, asi ji unavilo knuceni a dozadovani se pozornosti. Tak jsme nejak obe preckali noc a druhy den to uz bylo lepsi. Rychlovkove jsme se chodili vyvencit a hura domu do teplicka. Skoro cely tyden hodne spala a zadnou noc uz neplakala.
Myslim, ze jsme to celkove zvladli. Dnes uz je Vikous jako rybicka, dovadi jako drive.

Par fotecek z tohoto obdobi najdete ZDE

čtvrtek 17. prosince 2009

Psi dovadeni


Fotogalerie k tomuto zapisu jsou ZDE
Temto zapise bych Vas chtela seznamit s jednou prima smeckou. "Particka" dvou kluku (Argo a Murphy) a ctyr holek (Timy, Eimy, Hany a Zuzana) mi dela spolecnost temer kazdy vsedni den v dopolednich hodinach. Bydli na okraji Plzence a vencit se chodime na kopec pod mistni hrbitov. Kdyz nejsou velke mrazy, tak jim hazim micek, ktery mi prinaseji zpet. Nejvetsi uspesnost v ukoristeni micku ma Eimy a Argo, ale i ti ostatni se snazi. Obcas beru se smeckou i nasi Vicky, tak to se mi jich pak mota kolem nohou sedm, to je pak srumec ...

Ze zacatku jsem mela problem jednoho od druheho rozeznat, vsichni jsou to cerni labrousove (kluka od holky poznam bezpecne:-)) Kdyz jsem s nimi na kopci, tak to neni problem, ale pri zavirani do kotcu je to uz horsi. Timy a Eimy bydli spolecne a Hany by rada byla s nimi. Takze se mi vzdy stane, ze z jednoho kotce na me koukaji tri cerne hlavy a ja musim jednu vybrat - nejlepe Hany - a zavrit ji do vedlejsiho kotce. Ja taky koukam, Timy poznam bezpecne, Eimy a Hany se najednou zdaji byti stejne. Po kratkem vahani jednu vybiram a zaviram ji vedle. Myslim si, ze jsem vybrala tu spravnou, ale casto me Hanicka (dcera majitelu smecky) vyvede z omylu.
Aby se mi nepletlo kde kdo bydli, tak mi na kotce vyrobili cedulky:-))
Tehle sest cernych pratel me vita a tesi se na venceni. Jejich radost je nakazliva a zahreje kazde srdicko.

úterý 15. prosince 2009

Vanocni trhy v Plzni


V sobotu 05.12.2009 odpoledne jsme se vydali do centra Plzne okouknout Vanocni trhy. Tradicne se konaji na namesti Republiky a to od 30.11. do 23.12. Jiz z dalky nase nosanky vabila vune sladkych trdelniku obalenych ve skorici ci s nutelou, prazenych orisku a bramborovych spiralek. Nabidka k naplneni brisek byla pestra. Jeden stanek nabizel vyrobky "ceske zabijacky" - tlacenka, jitrnice, jelitka, ovarek s krenem. Jinde byla specialita halusky s brynzou ci nudle na "cinsky zpusob". U nas to ale na plne care vyhrala klobasa s horcici a chlebem:-))
Tak jsme si to krasne uzili, utratili nejake penizky, vanocni atmosfera nas uplne pohltila.

pondělí 14. prosince 2009

Novinky na EveryTrail - zaznamy tras

Tento kratky prispevek ma za cil Vam zpetne prinest moznost podivat se na fotografie z nasich vyprav po Irsku. Server EveryTrail stale zlepsuje moznosti sveho portalu, novinky a prijemnost ovladani nas to primely prinest tento Odkaz.

úterý 1. prosince 2009

Spinning pro Pomocne Tlapky - R5


Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

V sobotu 28.11.2009 jsme se zucastnili 3-hodinoveho maratonu pro "Pomocne Tlapky", tentokrate v Ruzove Ulici 5. Samozrejme s nami jeli i nase Vicky, se kterou se mohli ucastnici maratonu trosku "ponuchat" a pomazlit. Po 14 hodine jsme nasedli na "stacionarni ore" a vyrazili do kopcu, rovinek i sjezdu. Vsechna kola byla obsazena, prodala se i nejaka tricka se spinningovou tematikou - vytezek poputuje na Tlapkacke konto, na vycvik vernych psich kamaradu a kamaradek.

Objeveni prijemneho mista



Jsou to uz 2 mesice, co bydlime ve Starem Plzenci. Mame maly bytecek, ale vsichni 3 se tam krasne naskladame:-)) Pri prozkoumavani okoli jsme narazili na "Pension Pohoda" - tedy vlastne Sport Pension Pohoda. Z tamnich nabizenych sluzeb pravidelne vyuzivame Indoor cycling (dokonce nechodime sami:-)) ale s Hanickou a Petrem, ktere tato aktivita nadchla natolik, ze pravidelne ve stredu v podvecer roztaceji kolo sveho spinneru:-) Timto je zdravim a doufam, ze nadseni pro kolektivni "muceni tel" v rytmu hudby jim dlouho vydrzi:-))
Pohoda nabizi i dalsi sluzby jako je sauna, whirpoolka, masaze - v brzke dobe ozkousime, ale take restaurace, kde jsme byli na "Svatomartinskych hodech" a o dva tydny pozdeji na "hodech zverinovych".
O Svatomartinskych hodech bylo specialni menu - 700 gramova husa s knedlikem a zelim. Ten, kdo si ji dal neprohloupil, protoze byla vynikajici. Ja jsem dala prednost gratinovane brokolici a Petr lososovi:-))
O hodech zverinovych jsme si dali srnci medajlonky s bramborem a zrnci karbanatky, jako predkrme zverinou pastiku s oblohou, ... vsem nam to chutnalo a velmi nas prekvapila cenova relace:-))
Zaverem tohoto dilu vsem vrele doporucujeme navstivit a to jak po strance sportovniho vyziti a relaxace, tak i nalednem naplneni brisek:-))

pondělí 16. listopadu 2009

Spinning pro Pomocne Tlapky

Fotografie z akce jsou ZDE.

V sobotu 31.10.2009 se ve Fitcentru Olgy Sipkove v Kongresovem centru konal 6-ti hodinovy spinningovy maraton. Kdyz jsme obdrzeli pozvanku, tak jsme nevahali ani minutku a prihlasili se :-)) Penizky za vstupne a vytezek z prodeje krasnych tricek se spinningovou tematikou pripadl "Pomocnym Tlapkam" (vice o jejich cinnosti se doctete ZDE ), pejskum a jejich trenerum.
Pred 12 hodinou se sesla parta lidi - spiningovych nadsencu s dobrym srdcem. Jelo se v tymech, ale nasli se i taci, co 6 hodin slapali do pedalu sami - klobouk dolu, byla to fuska.
Jako prvni na kolo z naseho tymu Pomocnych Tlapek nasedl Martin, po hodine a pul jsem ho vystridala ja, pak jel nejmladsi ucastnik - 11-ti leta Hanicka. Hanicku stridal Petr, oba se drzeli statecne (nikdy na spinningovem kole nesedeli a presto slapali 45 minut). Nakonec nasedla Magda a ta jela az do konce. Protoze se nasi instruktori take menili, tak jsme zazili ruzne styly, rozdilnou narocnost jizdy ...
Nejvice si to uzivala Vicky, kterou jsme meli sebou. Zatimco my slapali do pedalu, ona se mazlila s kazdym kdo si ji chtel pohladit - to byl jeji ukol "mazlit se". Taak rada ho plnila, neflakala se:-)) Bylo to pro ni narocne a tak ke konci polehavala. Ale kdyz nekdo prisel a zacal ji hladit, byla opet plna energie:-))
Hanka s Petrem a asistencnim psem Alanem vsem predvedli, jak muze takovy asistencni pes pomoci cloveku upotanemu na invalidni vozik. Alan predvedl - sundani ponozky, otevreni dveri, podaval zvonici telefon, ... Prave kvuli vycviku takovych to psu jsme "mucili" sva tela.
Hlavnim ukolem teto akce bylo podporit dobrou myslenku Pomocnych Tlapek a ten byl na 100% splnen.

Skoricovi snecci s mandlemi

Nemam rada necekane navstevy, ale kdyz se ohlasi alespon hodinku pred prichodem, tak je cas vyrobit neco sladkeho. Tyto sneky vyrobite snadno a rychle a ingrdience ma vetsinou kazda hospodynka doma (pokud ne, tak lze improvizovat, ve fantazii se meze nekladou:-))

Příprava: 20 minut + 15-20 minut pečení
Ingredience
400 g listového těsta, 2 hrsti mandlí, 2 lžíce třtinového cukru, 1/2 lžičky skořice, 1 vejce
Na polevu:
1 bílek, 1 lžíce citronové šťávy, 100-125 g cukru moučka, kapka potravinového barviva
Postup
1. Předehřejeme si troubu na 180 stupňů. Listové těsto vyválíme na pomoučeném vále na obdélníkový plát silný asi 2-3 mm o rozměrech cca 25 x 40 cm. Dvě hrsti loupaných mandlí nasekáme nadrobno. Těsto potřeme vejcem, posypeme třtinovým cukrem smíchaným se skořicí a částí nasekaných mandlí.
2. Obě delší stany přeložíme nadvakrát směrem do středu proti sobě a pak přeložíme přes sebe. Povrch rovněž obalíme zbylými mandlemi s cukrem. Potom nakrájíme na 1cm plátky a každý plátek rukou nebo válečkem zploštíme a upravíme do tvaru srdíčka. Možno i zatočit jako roládu.
3. Pečeme při 180 stupních na plechu vyloženém pečicím papírem asi 15-20 minut dozlatova, stáhneme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím smícháme v misce suroviny na polevu, do které pak namáčíme konce srdíček. Necháme zaschnout na mřížce a podáváme.
Tip
Plát těsta můžete posypat i sezamovými semínky, nasekaným sušeným ovocem apod.

sobota 19. září 2009

20. Trochu statistiky

Seznam vsech dilu z cesty po Australii

Zdravime pratele, kamarady a vsechny, kdo cetli nase zapisky z vyletu k protinozcum.

Konecne jsme se dostali k tomu, abychom udelali pomyslnou tecku za Australii. Sepsali jsme par udaju, ktere mohou byt pro nekoho uzitecne, pro nekoho inspiraci a nekdo si muze rici: "Vsude dobre, doma nejlepe" :-)) A ma pravdu. Radi jsme se vratili s rodine, pratelum a hlavne k nasi 4-nohe cerne Vicky, ktera nam chybela. Mesic a pul na cestach byl uuuzasny, zazili jsme neopakovatelne, videli nadhernou prirodu, zvirata, ... Ale vsechno jednou konci (nase putovani po Australii) aby mohlo neco noveho zacit.

Statistika:
Delka pobytu:
- zapadni AU: 7 dni
- severni teritorium: 8 dni
- vychodni pobrezi: 16 dni
- Sydney: 6 dni
- Singapore: 3 dni
Celkem : 41 dni (odlet-prilet)

Ujete km:
- zapadni AU: 1596 km - v prumeru denne 228 km
- severni teritorium: 1600 km - v prumeru denne 200 km
- vychodni pobrezi: 2572 km - v prumeru denne 161 km
Celkem ujeto: 5768 km

Naletane km:
- Frankfurt - Singapore: 10 290 km
- Singapore - Perth: 3 969 km
- Perth - Darwin: 2 700 km
- Darwin - Cairns: 1 900 km
- Brisbane - Sydney: 750 km
- Sydney - Singapore: 6 300 km

Geocaching:
- nalezeno 184 kesi v Australii, 2 v Singapore
- prekonano planovanych 1000 kesi, koncovy stav 1020 kesi
- prekonan rekord poctu nalezu za jeden den: 30

Naklady na cestu (2 osoby):
- letenky Frankfurt-Singapore-Perth / Sydney-Singapore-Frankfurt: 69.000Kc
- letenky v AU (Perth-Darwin, Darwin-Cairns, Brisbane-Sydney): 45 000 Kc
- pronajem vozidel v AU vcetne pojisteni: 36 000 Kc
- PHM: (prumerna cena za 1l natural 95: 19 Kc/l )
- jidlo: 28.000 Kc
- seskok v tandemu ze 4.3km: 10.240 Kc
- snorchlovani na Velkem barierovem utesu: (priplatek za ponor do hloubky 12m): 7.200 Kc
- kempy a hostely: 20.000 Kc

Ostatni:
- svatebni obrad: 5.600 Kc
- svatebni vecere pro 4 osoby: 4.500 Kc
- svatebni noc v hotelu Crowne Plaza: 4.080 Kc
- celkove naklady na jeden den: 7.171 Kc/den/2osoby
Naklady celkem: 294.000 Kc

Pozn: nesetrili jsme, uzivali si vseho na plno, stravovali jsme se z 99% ve vlastni peci = restaurace navstivena asi 3x z toho jednou na svatebni veceri a ve Fast Food jsme jedli asi take 3x :)

Vsem, kteri takoveto cestovani planuji muzeme vrele Australii doporucit, je to jiny svet, neskutecne velika, pestra zeme s prijemnymi lidmi, krasnou divokou prirodou a prekrasnymi klokany.

úterý 15. září 2009

19. Australie - Singapore

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 13.09.2009 - streda 16.09.2009
V nedeli odpolene jsme opustili Sydney v letadle spolecnosti British Airways a po necelych 9 hodinach jsme pristali v Singapuru. Meli jsme zamluvene ubytovani na okraji ctvrti zvane "mala indie" (k presunu jsme vyuzili taxi).
V nasledujicich 3 dnech jsme se znazili poznavat Singapur. Zavitali jsme do "cinske a indicke ctvrti", nakukovali do chramu, bastili jsme na ulici - jsme trochu zklamani z urovne jidla (ne ze by nam zcela nechutnalo, ale k vybornemu to melo daleko). Protoze je tu opravdu horko (32°C) a 100% vlhkost, tak se osvezujeme ruznymi napoji zakoupenymi na ulici - dzusy primo lisovane z ovoce jsou 100% nejlepsi, ruzne sejky, ... take zmrzliny (me osobne chutna brcalove zelena ze zeleneho caje:-))
Jeden den jsme stravili na ostrove Sentosa, kde je ohromny zabavny park (nektere casti jsou jeste ve vystavbe). Zde jsme sli do akvaria, kde jsme si mohli sahnout a pohladit zraloky. No popravde receno, moc se mi tam sahat nechtelo .... avsak dotek me prekvapil - velmi prijemny, takovy trochu sametovy a teply (rozhodne jsem nemela pocit, ze tenhle tvor muze byt nebezpecny). Dalsi zkouskou odvahy jsem vsak neprosla:-(( nadrz s rejnoky, ktere bylo mozne nakrmit z ruky. Martina myslenka nadchla a tak jsme zakoupili masicko a Martin s kouskem ryby mezi prsty ponoril ruku do akvaria. Nebyl moc pekny pohled na to, jak rejnok priplouva, otvira tlamu a basti ... nekteri byli dravejsi a strikali vodu z akvaria. ven Zkusila jsme to take, ale kdyz rejnok priplouval, tak jsem ruku z vody vytahla ... zadny hrdina ze me neni, ale mam vsechny prsty a ty se jeste budou hodit - hi hi hi. Dale jsme tu videli ruzne paryby, obri kraby, sepie, meduzy a naprosto odpornou chobotnici a dalsi vice ci mene zajimave ryby.
Celkove se nam Singapur libil, je tu pro nas "tezke klima" a pro navstevu jsou dostacujici 2 - 3 dny.

pondělí 14. září 2009

18. Australie - Sydney

Predchozi # Seznam # Dalsi

Ctvrtek 10.09.2009 - nedele 13.09.2009
Behem techto dnu jsme si uzivali Sydney co to slo, at uz sprateli nebo sami. Navstivili jsme dum, kde Martin drive bydlel, kam chodil na jidlo, kde si nechaval strihat vlasy, ... Sledovali jsme zapad slunce nad mestem ze Sydney Sky Tower (vyhlidkova vez). Nemohli jsme si nechat ujit Harbour Bridge, Sydney Opera House, rybi market a dalsi znama i neznama mista.
Peknym zazitkem byla navsteva ZOO, kde jsme stravili skoro cely den. Martin se nechal fotit s hadem zavesenym na jeho krku a ja jsem si uzivala blizkeho kontaktu s mymi milovanymi zirafami. Shledli jsme vystoupeni s lachtany a slony a krmeni tucnaku.
Pocasi nam pralo, bylo slunecno (nas svatebni den ale byl nejhezci, to byla krasne modra obloha a nebyl smog, ktery nektere dny dokazal mesto uplne zahalit).
Martin Sydney uz znal a na me mesto udelalo dobry dojem, obzvlaste kavarny - delaji tu bajecnou kavu a ty sladke dobroty v podobe muffinu, ruznych rezu, brownies, .... to se to pak coura mestem po takoveto snidani:-))

sobota 12. září 2009

17. Australie - Sydney - Svatba

Predchozi # Seznam # Dalsi

Streda 09.09.2009

Probudili jsme se do pekneho rana, obloha bez mracku, slunicko sviti... den jak malovany. Martin zabehl vyzvednout kvetinu - symbolickych 9 temne cervenych ruzi (perfektne uvazane). Byli jsme trochu nervozni, jaka bude ... ale byli jsme vice nez mile prekvapeni. Probehlo liceni, cesani, oblekani a v 9:30 jsme byli pripraveni si uzit nas den D.

Jako dopravni prostredek jsme plne vyuzivali mestskou autobusovou dopravu. Trosku po nas spolucestujici koukali, ale vsichni se na nas usmivali a nekteri nam i gratulovali. Zajeli jsme se vyfotit k Opere - zde nas odchytla nejaka pani, ze je dnes "svetovy den stesti" a my jsme jeji prvni "nevesta se zenichem". Natocila s nami kratke interview. Abychom si trosku odpocinuli, tak jsme si zasli na dobrou kavu a kousek syroveho kolace.

Cestou na Bondi beach (nejznamejsi a nejvyhlasenejsi australska plaz) jsme jeste zakoupili "nase svatebni dorty". Na plazi si Ivetta snedla obed zakoupeny u "cinanu"; my jsme jen tak posedeli, hlad jsme moc nemeli, do obradu zbyvala hodka a ctvrt:-)) Jeste jsme udelali par fotek s morem a plazi, prosli jsme se piskem (jeste vecer jsem mela puncochy plne pisku) a pak uz jsme nasedli do autobusu cislo 380 a jeli na ambasadu Ceske Republiky.

Privital nas Martinuv svedek Michael, ktery shodou okolnosti na ambasade pracuje (a take u nej prebyvame). Vse bylo prichystane, jen jsme predali CD s hudbou, jeste jsme se s Ivettkou (moji svedkyni) doupravily, ucesaly ... a tak mohlo vse zacit.
Ve 14:30 mistniho casu (v CR 6:30 rano) zaznely prvni tony a my stoupali po schodech na strechu ambasady. Po prekonani prekazek v podobe stavebni konstrukce strechy jsme stanuli pred oddavajicim generalnim konzulem panem Vitem Kolarem. Pri obradu jsme si vychutnavali pohled na celou Sydney, na slavny Harbour Brigde, mrakodrapy, ..... na oblast se zoologickou zahradou ... celou slavnostni chvili jsme si nalezite uzivali. Po manzelskem slibu, prvnim polibku a pripitku jsme si se vsemi zucastnenymi popovidali pri kave a sladkem pohosteni.
Pote jsme se jiz odebrali se nasimi prateli, kteri nam vse uspesne dosvedcili na spolecnou veceri. Cestou do zvolene restaurace na Coogee beach jsme nafotili pri zapadu slunce par povedenych snimku. Na teto krasne plazi, od ktere Martin pri svem pobytu v Australii kousek bydlel jsme si take nasli hotel, do ktereho jsme se po velmi prijemne veceri spokojene presunuli a jiz jen ve dvou stravili krasnou svatebni noc jak ma byt :)) Jak uspesna byla uvidime za nejaky ten patek :) Timto dnesni dil uzavreme a na zaver jen poznamename, ze jsme si den 09.09.09 uzili v naproste pohode, radosti a urcite bude tento den patrit pro nas oba k tem nejlepsim vubec.

pátek 11. září 2009

Mezidil - fotodokumentace naseho dne D


Konecne jsme se dostali k tomu, abychom zpracovali obri porci fotografii, ktere jsme poridili behem celeho dne. Nahlednout muzete ZDE.
Chybejici cast deniku dopiseme behem tohoto vikendu.

čtvrtek 10. září 2009

16. Australie - Vychodni pobrezi - Brisbane, prelet do Sydney

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 06.09.2009
Nedeli jsme stravili lovem kesek na okraji Brisbane a vecer jsme je logovali na netu.

Statistika:
- ujeto 57 km z celkovych 2545 km
- nalezeno 7 kesi z celkovych 171 kousku


Pondeli 07.09.2009
Rano v kempu jsme si zabalili veci do batuzku, uklidili auto a vse pripravili na prelet do Sydney. Pred vracenim auta jsme si jeste prohledli mesto, prosli po pesi zone, neco maleho zakousli a nakoupili par suvenyru. Na letěste jsme dorazili s velkou casovou rezervu a v drivejsim letu byla volna mista, tak jsme si prehodili let o dve hodiny drive (na 17 hodinu). Jeste jsme si dali kavu a teply sendvic.
Letadlo letelo na cas, trochu byly turbolence a hodinu pred pristanim v Sydney nam kapitan oznamil, ze letiste v Sydney neprijima letadla z duvodu spatneho pocasi a budeme tedy krouzit nad letistem a cekat, zda se pocasi zlepsi. Po pul hodine nam oznamili, ze poletime pristat do New Castlu, coz je asi 130 km od Sydney. Jeste jsme chvilku krouzili a nakonec se pocasi umoudrilo a my pristali v Sydney.
Vyzvedli jsme si kufry a vzali taxi do centra, kde na nas cekal Martinuv kamarad Michal. Koupili jsme si tydeni jizdenku (38 AUD/os) a s batohami se nacpali do busu. Popovidali jsme si nad sklenkou vina a spat jsme sli po pulnoci.

Statistika:
- ujeto 27 km z celkovych 2572 km
- nalezena 1 kes z celkovych 172 kousku

Utery 08.09.2009
Dnesni den jsme stravili zarizovanim a pripravami na den nasledujici - na den D. Dosli jsme si zamluvit svatebni kveninu, mestskou hromadnou dopravu jsme se prepravili na ceskou ambasadu, kde jsme jeste dopodepsali potrebne dokumenty a dalsi veci.
Ambasadu jsme opustili po 15 hodine a jeli jsme si na Cooge beach zamluvit hotel na svatebni noc. Meli jsme par hotelu vybranych pres internet, ale byly plne obsazene, tak jsme si udelali rezervaci v Crown Plaza.
Verer jsme jeste vybirali hudbu na obrad a zehlili obleceni.
Pocasi bylo pres den trosku divoke, chvilkami prselo, svitilo slunicko, foukal vitr ... tak uvidime jake bude pocasi zitra...

neděle 6. září 2009

15. Australie - Vychodni pobrezi - Bundaberg rum, Ginger factory

Predchozi # Seznam # Dalsi

Patek 04.09.2009
Ani se nam nechce vstavat, v noci prselo a rano je zatazena obloha. Po vsech rannich zalezitostech a hlavne poradne snidani ujizdime smerem na rumovar Bundaberg, kde se vyrabi australsky rum prezdivany "bundy". Mame to jen tak tak, jeste se prezouvame ze sandalu do pevnychjbot. Za vstupenku v hodnote 25 AUD/os jsme si prohledli pomerne malou fabricku ochutnali melasu (kteou Martin nema rad, ale me mooooc chutna), dozvedeli jsme se jak se mistni rum vyrabi, nahledli do stacirny a balirny rumu a do ohromnych skladu, kde rum lezi - zraje 2 roky v sudech (drevo na sudy si dovazeji ze Severni Ameriky). Prohlidka byla zakoncena ukazkou sirokeho spektra rumovych produktu s naslednou ochutnavkou. Kazdy jsme dostali karticky s visackou na krk a meli jsme moznost 2x ochutnat. Martin bohuzel ridil, tak si dal jen jednu rundu - rum se zazvorovym pivem (nebojte se, decentne ochutnal, aby mohl nas korab dal ridit po silnicich) a ja dala zbyvajici 3. Jako milovnice "ceskeho rumu" jsem si nechala nalit prvni sklenicku, rum chutnal a vonel jako whisky - tu ja nemusim - tak jsem ani nedopila. Jako dalsi jsem ochutnavala rumovy liker. Ooo ta lahodna chut vanilky, cokolady a kavy mi natolik ucarovala, ze jsem jiz neexperimentovala a potreti si dala opet liker :-)) Vice o australskem rumu najdete na www.bundabergrum.com.au
Opoustime mesto Bundaberg, kde se take vyrabi zazvorove pivo a pokracujeme v ceste do Tin Can Bay. Krajina se opet zmenila, k nasemu velkemu prekvapeni vidime rozsahle borovicove lesy - clovekem vysazene do naprosto rovnych a nekonecnych rad. Kam oko dohledlo vsude borovicove lesy. Nektere jsou cerstve vysazene, ale nektery les je jiz vzrostly (nas odhad na strari je tak 30 let).
Neodpoustime si cestou zadne kesky a tak jsme se dobrali k cislu 999. Vecer to oslavujeme poradnou porci dortu a zitra budeme zacinat jiz s "jednickou na pocatku cisla":-)) Puvodne jsme si chteli nechat 999tou kes na nas svatebni den, ktery je slozen z "devitek", ale to by nase keserska srdicka asi neprezila - nesmeli bychom totiz jiz hledat a to je opravdu tezke, nesbirat pokud jsou tak blizko :-))

Statistika:
- ujeto 209 km z celkovych 2205 km
- 10 nalezenych kesek z celkovych 158 kousku
- pocasi: citelne se ochladilo, vecer uz mame oblecene mikyny a je pod mrakem

Sobota 05.09.2009
Rano vstavme uz v 6:15 a po sedme hodine vyrazime do pristavu na krmeni delfinu, coz je mistni atrakce. Delfini priplouvaji do pristavu pravidelne kazde rano v pul osme a v 8 am je mozne koupit ryby a delfiny nakrmit. Kdyz my jsme prijeli do pristavu, tak uz tam jedna delfini slecinka byla. Priplouvala az na melcinu a tam cekala na nejakou tu rybicku. Martin vlezl do vody (po kolena) dal ruku do vody a delfin se ho dotkl :-)) me se to bohuzel nepodarilo. Plati zde totiz pravidlo nedotykat se, jen nastavit ruku a pokud delfin sam chce, tak se dotkne. V davu jsme zaslechli cestinu ... mlady cesky par, ktery jel autem stejnou cestu jako my, predtim studovali v Cairns.
Rozprselo se, davame si ranni kavu a vyrazime smerem na Rainbow beach, ktera je vzdalena asi 40 km. Misto ma nazev od ruznobarevneho pisku, ktery se tu nachazi. Na plazi byl velmi jemny pisek a vetsi vlny lakaly surfare k jejich brouzdani.
Odpoledne navstevuje "ginger factory" - podnik na pestovani/zracovani zazvoru. Za vstupne 12 AUD/os jsme tentokrate byli zklamani. Prohlidka byla velmi kratka a nudna. Nasledujici ochutnavka produkce to trosicku vylepsila, ale i presto to byla zatim nejhorsi prohlidka. Nejzajimavejsi byla pro nas informace, ze Australie je nejvetsi producent zazvoru na svete.
Hned pres ulici jsme naopak objevili nenapadny podnik na zpracovani makadamiovych orisku a tam to bylo super. Nenasilnou formou jsme si mohli dle chuti prohlednout a procist tabule s informacemi o pestovani, sbirani a naslednem zpracovani makadamiovych orisku, v obchode pak ochutnat a pripadne si nejake koupit - tak jsme ucinili a zakoupili si orisky obalene v cokolade a prazene s palivym korenim. Oba balicky jsme pak slupli za jizdy do naseho dalsiho kempu na okraji Brisbane.

Statistika:
- ujeto 283 km z celkovych 2488 km
- nalezeno 6 kesek z celkovych 164
- pocasi - prudsi destove prehanky v prubehu celeho dne

14. Australie - Vychodni pobrezi - Cukrovar, jeskyne

Predchozi # Seznam # Dalsi

Streda 02.09.2009 Rano vstavame vcas, mame objednanou na 9 am. prohlidku nedalekeho cukrovaru ve Farleigh. Vse jsme rano bez potizi zvladli a pred 9tou hodinou jsme stali pripraveni na prohlidku - nutne byly dlouhe rukavy a kalhoty, plne boty, dostali jsme helmu a sitku na vlasy. Po shlednuti kratkeho filmu o historii cukru, o jeho pestovani a naslednem sklizeni, zpracovani jsme vyrazili na prohlidku za provozu mlyna. Vsude to vonelo - tedy me, Martinovi tyto vune spise smrdi:-(( V prubehu cele prohlidky jsme dostavali ochutnavat produkty vyroby - cukrovy dzus, melasu, cukr ... Tento mlyn je soucasti site mlynu, ktere jsou po celem vychodnim pobrezi. Australie je nejvetsi vyrobce cukru na svete a jeden z velkych odberatelu je Japonsko. Unikatni je i doprava cukrove trtiny do cukrovaru a to je doprava po zeleznici - uzkokolejka. Cele pobrezi je protkano kolejemi a potkavali jsme vlaky o 70ti a vice vagonkach s cukrovou trtinou. Po prohlidce jsme dostali kavu, kterou jsme si cukrem vyrobenym v tomto cukrovaru osladili. Jeste pred obedem opostime cukrovat a valime to do mesta Rockhampton, ktere je vzdalene 330 km. Cesta je nezazivna, tak alespon sbirame kesky. Pred Rockhamptonem jsme se zastavili na prohlidku jeskyne Capricone Cave. Jeskyne byla nahodne objevena v roce 1882 pri lovu klokana. Jeskyne je sucheho typu, teplota v jeskyni je konstatni cca 23°C. Jednu cast jeskynniho systemu nazyvaji "katedrala" s nadhernou akustikou - pruvodce nam pustil hudbu, my sedeli na lavicich jako v kostele (asi 20 krat do roka tu poradaji svatby). Na konci prohlidky jsme od pruvodce kazdy dostal svicku a mohli jsme si ozkouset objevovani jeskyne. Protahovali jsme se mezi stenami jeskyne, svicka nas oslnova - jednoduche to drive objevovatele opravdu nemeli.

Statistika:
- ujeto 355 km z celkovych 1677 km
- 3 nalezene kesky z celkovych 132 kesi
- pocasi - v noci vydatne prselo, pres den byly prehanky


Ctvrtek 03.09.2009
Dnes jsme meli v planu prejezd do mesta Bundaberg. Rano jsme si za pomoci kesek prohledli mesto - navstivili jsme misto, kde Obratnik Kozoroha protina mesto. Opet potkavame zajimave postovni schranky jako sud od piva, bomba na plyn nebo mikrovlnka. Cestou kesujeme co to jde.

Statistika:
- ujeto 319 km z celkovych 1996 km
- 16 nalezenych kesek z celkovych 148 kusu

středa 2. září 2009

13. Australie - Vychodni pobrezi - Townsville, Bowen, Mackey

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 30.08.2009
Townsville - mesto, ve kterem je vetsi koncentrace kesek, tak jsme se rozhodli tu stravit cely den. Bohuzel stesti nam vubec nepralo a po nekolika marnych pokusech (uroven veskera zadna a mesto zvlastne roztahane (spis velka vesnice), zkratka nic moc) jedeme do centra. Navstivili jsme akvarium, kde je unikatni zivy koralovy utes s veskerym zivotem, je zde morska voda, simuluji vlny, priliv a odliv, vseskery zivot zde probiha jako v mori. Shledli jsme film o meduzach, jak nebezpecne je jejich zahnuti. V letnich mesicich (rijen az kveten) je v cele vrchni polovine Australie od vychodu na zapad velmi nebezmecne se koupat v mori a to prave z duvodu vyskytu meduz. Jejich pozahani muze byt pro cloveka smrtelne nebezpecne. Prvni pomoc je okamzite politi postizenych mist vinnym octem, ktery je na kazde plazi k dispozici a pak urychleny prevoz do nemocnice. Vinny ocet neutralizuje jed. Dalsimi nasledky pozahani jsou silne bolesti hlavy, bolesti zad, zavrate, zvraceni, zhorsene dychani, vysoky krevni tlak, muze nastat sok a hrozi zastava srdce. Na nekterych plazich jsou intalovany ochranne site aby bylo mozno se koupat.
Videli jsme zraloky, zelvu zespoda :-)) velikeho mecouna, ... spoustu barevnych rybicek, ktere jsme videli pri snorchlovani na Velkem barierovem utesu, morske koniky, morskeho hada, ... a spostu dalsi morske haveti:-))
Na pesi zone byl zrovna nedelni trh, tak jsme si za 1 AUD koupili 4 kusy karamboly (star fruit) a jeden kousek jsme dostali jako pridavek:-))
Kemp jsme si nasli v blizkosti plaze (v recepci nas obslouzila pani puvodem z cech). Vyprali jsme si obleceni, uvarili veceri a pochutnavali jsme si na vynikajicim cokoladovem dortu. Dobyvali jsme se do kokosoveho orechu. Je to pekna makacka, nemame poradne nacini a na rukou uz mame puchyre od drive dobytych kokosu. Odmenou pak nam je kokosove mleko, ktereho je hooodne a samotny kokos.

Statistika:
- ujeto 24 km z celkovych 891 km
- nalezeny 2 kese z celkovych 114 kousku
- pocasi je stale prijemne, cca 25°C, na obloze je videt sem tam mracek


Pondeli 31.08.2009
Opostime Townsville a presouvame se o 200 km po pobrezi smerem na jih do mestecka Bowen. Cestou nic zajimaveho nebylo a tak kesujeme. Krajina se opet trochu zmenila. Puda neni jiz tolik cervena, na polich se pestuje a momentalne sklizi cukrova trtina, kterou pak vlacek dopravi do cukrovaru. Stale mame na jedne strane kopcovitou krajinu, spise je to pas kopcu, ktere jsou vice skalnate. Na pastvinach potkaveme kravy, obcas kone.
Kempujeme v Bowenu, kemp je primo u plaze. V odpolednim slunicku si lebedime v bazenu a chytame bronz. Naveceru pak jdeme varit veceri na barbeque k mori. Grilujeme si mrkev se zelim, korenene parecky a hovezi masou pokrajene na kousky, k tomu cinske nudle s vajickem. Pridavame koreni .... namina. Mezitim se nam setmelo a foukal chladny vitr z more. Jeste jsme si po sobe uklidili a hura k nasemu vozu, kde internetime, pracovavame si kesky, denik a trochu chatujeme s rodinou.

Statistika:
- ujeto 219 km z celkovych 1110 km
- nalezeno 10 kesi z celkovych 124 kusu


Utery 01.09.2009
Dnes nas ceka prejezd autem cca 200 km do mesta Mackey. Odjizdime z jednoho z nejlepsich kempu (co se umisteni, soc.zarizeni a dalsiho vybaveni tyce) v 9:30 hodin a jedeme se podivat na blizkou plaz. Zatim co se Janik opaluje, Martin se koupe. Na parkovisti jsme potkali stejne auto, shodou okolnosti je to mlady cesky par a tak se s nimi dava Martin do reci. Vedle stoji nenapadne pan a posloucha, pak se na nas obraci s otazkou: "Kam jedete?" Mistni cesky par (68 let), vyborne mluvili cesky, jejich dcera umi cesky take, ale vnuk jiz nee.
Po hodince na plazi odjizdime smerem na jih. Pocasi se rapidne zhorsuje, je velika oblacnost, chvilemi pekne prsi a citelne se ochladilo. Cesta je nezazivna, sem tam keska. Do mesta jsme dojeli okolo 16 hodiny, nakoupili si potraviny, natankovali a zastavili jsme se na kave a vybornem skoricovo-jablecnem muffinu u MC Donald Caffee (u nas je prvni otevrene na dalnici D1 v Pruhonicich - exit 6 - trochu drazsi, ale vyborne; jedna zajimavost - McDonads pochazi z USA, ale dosu zadny Mc Caffee tam neni otevreno, uplne prvni bylo otevreno pred vice nez 10 lety v Irsku). Pak jsme jeli hledat kemp v blizkosti cukrovaru, kde mame na zitra na 9 hodinu domluvenou prohlidku.
V kempu kazdy den v 5 hodin odpoledne krmi ptactvo (ruzne druhy - hodne ruznobarevnych papousku, vetsi bilo-cerne, .... nezname jejich jsmena). Martin se pustil do dobyvani poslednich dvou kokosovych orechu a pripravujeme si veceri.

Statistika:
- ujeto 212 km z celkovych 1327 km
- nalezeno 5 kesi z celkovych 129 kusu
- pocasi: ochladilo se, oblacno, dest

neděle 30. srpna 2009

12. Australie - Vychodni pobrezi - Plaze

Predchozi # Seznam # Dalsi

Patek 28.08.2009
Pristi dny budou ve znameni plazi, plavek, opalovani, hledani musli, ... Prejizdime na pobrezi a rovnou si to valime na Kurimine beach. Je to uuuuuzasna plaz, kde "nebyla skoro ani noha". Nejdrive jsme si odlovili poklad a pak se sel Martin projit po plazi a ja jsem se vyvalovala na plazi a snazila se nachytat nejaky ten bronz a dohonit tak opaleni do svatebnich satu. Po hodine se Martin vraci a me to uz take nebavi, tak se jdeme projit na druhou stranu plaze. Tam jsme uz nepotkali ani zivacka. Byl odliv a na melcine jsme videli uvizle morske hvezdice a nejake krabi. Plaz lemuji mangrove a pri prilivu vecer a v noci je mozne videt krokodyli.
Po poledni prejizdime na jinou plaz - Mission Beach. Tady jsme si nasli kemp hned vedle plaze. Naveceru jsme si zasli na kaficko a zmrlinu a k veceri testujeme parecky - strivko plnene mletym masem s cesnekem a bylinkami.

Statistika:

- ujeto 71 km z celkovych
- nalezeny 2 kesky z celkovych 107

Sobota 29.08.2009
Rano vstavame v 6 hodin, snidame a balime cele auto. V 7:20 nas vyzvedava auto a jedeme na mistni letiste do Tully. Mame totiz objednany tandemovy seskok padakem s pristanim na Mission beach (nejlepsi misto v cele Australii). Po vyrizeni administrativnich formalit jde prvni skupinka na seskok, my zatim cekame na letisti. Po necele hodince se nasi "skydaveri" vratili, zabalili si padaky a nas oblekli do postroju. Pak jsme dostali male skoleni, jak se chovat pri vystupu z letadla, jak za letu - vlastne padu a jak budeme pristavat. Na trave jsme si to nacvicili a hura do plechove okridleneho stroje:-)) Budeme stoupat do vysky 14 000 stop, coz je 4 300 metru. Je to nejvetsi vyska, z ktere se da seskocit. Vyhled z letadla je uzasny. Vidime pole s cukrovou trtinou, cukrovar, bananove plantaze, hory ve vnitrozemi, plaze,... tyrkysove more, ostruvky, koraly - ktere tvori jakesy cary v mori, Velky barierovy utes, .... tezko se to popisuje, asi se to musi zazit... Kdyz jsme nastoupali na nasi "vysadkovou" hladinu, tak jsme meli 2 minuty na to, aby 7 tandemovych skokanu vyskocilo + 2 kameramani. Ja sla naradu jako treti a Martin jako 6. Muj instroktor se jmenoval Igor a byl puvodem ze Sibire. Musim rici, ze se mi venoval, vse mi vysvetlil, pak chtel abych mu vse vysvetlila ja (jak jsem to pochopila); cestou v letadle mi ukazoval kreainu, ..... to Martinuv tandemovy partner byl z Holandska - Marcel, ten byl pry jak ryba - nemluvil, nevysvetloval,.... asi to pro nej byla rutina. Prvni dva pary byli uz pryc, ani nevim jak jsem se presunula k vychodu z letadla, provedla nacvicene ukony, jen si uvedomuji jak mi vitr bral nohy a ja jeste sedela na zadeli v letadle, pak jsem videla oblohu a behem okamziku jsem videla moooooorrreee - padali jsme po hlave ... netusimjak dlouho, ale pak jsme se stabililovali a leteli jsi "na brise" s roztazenyma rukama, trosku jsme se otaceli kolem osy (asi abych si to vsechno prohledla z uhlu 360°). Po 60 vterinach volneho padu se nad nami roztahl tyrkysovy padak a my zacali plachtit. Konecne jsem se mohla poradne nadechnout. V te rychlosti volneho padu nebylo vybec mozne (celou dobu jsem mela zrychlene dychani jako kdybych bezela a slo mi o zivot:-)) Zatocili jsme se nad plazi, videla jsem z vysky velikou morskou zelvu, koraly, ... koupajici se lidi.... jednim slovem ohromujici (vlastne to jednim slovem nejde popsat - uzasny, nezpomenutelny, nadherny, oslnivy, skvely, senzacni) zazitek. Pristani na plazi probehlo naprosto hladce, Igorovi jsem podekovala za nezapomenutelne chvile a vyhlizela jsem Martina. Ten se nad plazi objevil se zlutym padakem, jeste na me zavolal a uz pristaval. Hnedka sel ke me a ptal se jake to bylo, ....
Zaverem: Za 60 vterin volneho padu jsme spadli asi 3 500 metru a 1 200 jsme plachtili s padakem. Za tuhle "legracku" - ale nezpomenutelnou a fakt mooooc peknou jsme dali 320 AUD/os. Super, super, super - kdo mate chut, tak zkuste, ale vyberte si peknou lokalitu at to Vas zazitek jete umocni:-)) Timto dekuji svemu budoucimu muzi za to, ze me vzal na tento seskok s dopadem na Mission beach.
Pak jsme sedli do auta a prejeli do mestecka Townsville, kde jsme se ubytovali v kempu. Cestou jsme ze zatavili v Mango-Tango obchudku, kde prodavali zmrzlinu a Po veceri jsme se spojili s nasimi rodinkami v Cechach, tu netrpelive cekali na zpravy, zda jsme prezili a v jakem jsme "stavu".

Statistika:
- ujeto 256 km z celkovych 868 km
- 5 nalezenych kesi z celkovych 112 kousku

sobota 29. srpna 2009

11. Australie - Vychodni pobrezi - Vnitrozemi

Predchozi # Seznam # Dalsi

Streda 26.08.2009
Probudili jsme se do slunecneho dne, na obloze jsou mraky, ale to nevadi, skytaji nam alespon trochu stinu. Teplota pres den se pohybuje okolo 23°C, coz je pro nas plne dostacujici:-)) Vracime se smerem na jih na Cairns, ale jedeme vnitrozemim. Krajina se meni kazdych 50 km. Opoustime destne pralesy a presouvame se do hornateho kraje s listnatymi lesy. Na polich se pestuje cukrova trtina, brambory, caste jso
u bananove plantaze, cajove plantaze, sady s ovocnymi stromy. Na pastvinach se pasou kravy a obcas jsou k videni kone.
Prvni nasi zatavkou je kavova plantaz Jaques. Je to jedna z mensic
h, ale z prvnich kteri zacali s pestovanim kavy. Pan a pani Jaques prisli z Afriky z Tanzanie - tam tez meli sve kavove plantaze a umeli kavu pestovat. Pri kupovani vstupenek na nas pani promluvila cesky - pro nas to bylo velike prekvapeni, protoze jsme zatim zadneho cecha nepotkali. Vypravela nam o svem zivote (narodila se v Brne, kde zila do svych 6 let, pak s rodici odesla do Svycarska a pred 6 lety se s manzelem odstehovala do Australie). Mluvila velmi dobre a pouzivala zajimave slovni obraty (stale hodne cte ceske knihy, posloucha ceskou televizi, ...) Provezla nas po farme, ukazala sberaci stroj, osvetlila nam vyrobu kavy a prekvapila nas vyrokem, ze kava je ovoce a sklizen je jednou do roka. O historii farmy nam pustili kratky filmecek, mimochodem hooodne zajimavy - trikrat na farmu prisla pohroma a museli zacinat od zacatku. Nyni se rodinne farme dari, vse co vyprodukuji tak prodaji a sve plantaze budou brzo rozsirovat. Jen pro zajimavost: z 1 kavoveho kere se vytezi 1 kg kavy urcene se spotrebe. Pokud se chcete dozvedet vice o kavove farme, juknete na www.jaquescoffee.com
V cene vstupenky byla ochutnavka dvou druhu kav
oveho likeru a salek kavy dle vlastniho vyberu. Nase volba byla 1x latte a 1x kapucino. Prinesli nam plne hrnecky po okraj, s kremove naslehanym mlekem a latte melo napovrchu pomoci mlecne peny nakreslene srdicko:-)) Sedeli jsme v pohodlnych zidlickach ve stinu, kousek od nas rostl velky pomerancovnik s pomeranci (jeden zrovna upadl, tak jsme si ho sebrali a mohli nechat) ... takova prijmena pohodicka, ze se nam z plantaze vubec nechtelo (jeste jsme si dali kavu na studeny zpusob a prijemnou chvilku si tim tak prodlouzili).
Dale jsme pokracovali do mestecka Mareeba do kempu se zastavkou na bananove plantazi v blizkosti silnice. Bananovniky jsou sazeny v radach tak aby bylo mozne s nejakym mensim trakturkem projet a banany otrhat. V teto dobre jsou banany jeste nezrale a male, jsou zabaleny v pytlich a zespoda je dira - jeste jsme nevypatrali proc tomu tak je, ale zjistime to:-))

Vecer v kempu varime na grilu kureci maso se zeleninou (mrkev
, zeli a mungo klicky) s cinskymi nudlemi. Martin si pochutnaval na sweet-chilli zpusob a ja se sojovou omackou a medem. Potom si uzivame prijemneho vecera, sedime pod palmou, ochutnavame bile australske vino, ...

Statistika:

- ujeto 200 km z celkovych 407 km
- 1 nalezena kes z celkovych 99 kousku



Ctvrtek 27.08.2009
Plan na dnesni den je navstvit mistni vyrobnu syru a cokolady a nejvetsi cajovou plantaz v zemi. Gallo Dairyland - cheese and chocolate factory - tak to byla nase prvni zastavka. Syrarna bohuzel nebyla v provozu, ale shledli jsme video jak se syr vyrabi, jak zraje, ... Vyroba cokolady byla v provozu, tak jsme se koukali jak pani rucne plni cokoladove dobrutky kremem a pak je uzavre a jeste ozdobi. Dostali jsme kousek cokolady na ochutnani - hmmm rozplyvala se nam na jazyku. Vice naleznete na www.dallodairyland.com.au
O par kilometru dale jsme se zastavili na cajove plantazi Nerada Tea (www.neradatea.com.au). Take nam pustili kratke v
ideo o pestovani caje, o procesu sbirani, suseni ... Prohledli jsme si malou fabricku. Pruvodkyne nam vysvetlila rozdili mezi bilym, zelenym, zlutym a cernym cajem, ochotne zodpovidala nase dotazy. Po prohlidce jsme si objednali kazdy malou konvicku caje a dali s vyborny ananasovo-bananovy kolac s polevou a orisky:-))
Odpoledne prejizdime na misto zvane Paronella Park
. Je to udolicko plne zelene, starych stromu se zbytky ze spanelskeho zamecku. Stihli jsme posledni odpoledni asi hodinovou prohlidku, kdy jsme byli seznameni s historii zamecku. Vecer nas cekala jeste nocni prohlidka, kdy jsme se divali na zelvy v jezirku, krmili ryby ktere vypadaji jako hadi (asi 1 metr dlouhe), prochazeli jsme se vecernim parkem, poslouchali sumeni vodopadu, ... nakonec nam zamecek s vodotrysky osvetlili a pustili hudbu ... ooo ... romantika jako z pohadky. Vice najdete na www.paronellapark.com.au

Statistika:
- ujeto 138 km z celkovych 540 km
- 6 nalezenych kesi z celkovych 105 kousku
- pocasi je pekne, slunecne s obcasnymi mracky, teplota okolo 25°C



středa 26. srpna 2009

10. Australie - Vychodni pobrezi - Port Douglas a Cape Tribulation

Predchozi # Seznam # Dalsi

Pondeli 24.08.2009
Rano vstavame brzo, protoze na v 7:50 vyzvedavaji na recepci a jedeme do pristavu ve mestecku Port Douglas. Tam nastupujeme na lod a vypravujeme se snorchlovat na Velkuy barierovy utes. Je pod mrakem, coz nam na jednu stranu vyhovuje - Martin nebude vystaven slunecnim paprskum, ale Janik se neopali do svatebnich satu ... ooo nevadi to se jeste dozene na nejake plazi:-)) V 9:00 odplouvame z pristavu, davame si na lodi lehkou snidani v podobe sladkeho kolace s polevou a kavu. Jsou pekne vlny a tak to s nami radne houpa:-))
Martin vyplnuje potrebne papiry k ponoru a pak se jde pripravovat. Je ve skupine s tremi holcinami z Irska. Ponor trval 25 minut a dosahli hloubky 12 metru. Bylo to super, fotky s podvodniho fotaku budou zverejneny po vyvolani filmu v cechach. Ja jsem si snorchlovala, nejvice rybicek bylo na hrane utesu. Byly krasne barevne (zluto-modre s pruhy, tyrkysove nebo uplne cerne ve tvaru kosoctverce, ....) fakt nadhera. Videla jsem jednu velikou co honila mensi rybky. Kdyz Martin ukoncoval ponor, tak jsem ho z hladiny pozorovala (nechaval se fotit:-)) od instruktora). Voda byla studena, vylezla jsem s uplne fialovymi rty a zahrivala jsem se cajem.
Na lodi jsme dostali obed v podobe svedskeho stolu a tak si kazdy vybral na co mel chut. Prejeli jsme na jine misto a opet sli snorchlovat, tentokrate spolu. Martin videl zraloka, tak 1,5 m dlouheho.Celkove se nam moc libilo, more melo krasnou barvu, podvodni zivot je uzasny a ty krasne koraly ...Vecer jsme si udelali na grilu klokani maso s bramborem a vyprali pradlo (jeden praci cyklus je za 3AUD a susicka take za 3AUD).

Statistika:

- ujeto 0 km z celkovych 81 km
- 0 nalezenych kesek z celkovych 94 kesi

Utery 25.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Port Douglasu na par kesek. Jedeme se projit po plazi, more je teplejsi nez vcera na utesu, pisek je jemnoucky ... uplna idilka.
Jedeme smerem na sever do mista zvaneho Cape Tribulation, kde ztroskotal kapitan Cook. Na jedne strane jsou hory porostle destnim pralesem a na druhe strane je more - uzasna kombinace. Kolem silnice jsou trtinove plantaze a uzke koleje, po kterych vlacek svazi nadrzenou cukrovou trtinu do cukrovaru. Zastavili jsme si prohlednout cajovou plantaz, ktera byla u silnice. Malou zastavku jsme si udelali v male vyrobne zmrzliny. Dali jsme si 4 druhy a vsechny byly vyrobene z mistnich plodu (hodne zvlastni chute). Na jedne z plazi jsme si odlovili kesku a chvilku se zdrzeli - jemny pisek ale bez musli (coz je sesti pro Martina, jinak bych sbirala).
Malou prochazkou jsme se podivali do destneho pralesa s ohromnymi kapradinami, lianami a ty palmy .... ooo nadhera. Naveceru jsme dorazili na Cape Tribulation, odtud mohou dale na sever pokracovat jen vozidla 4x4 (coz my ted nemame) podivali se na misto Cookava ztroskotani a ubytovali jsme se v nedalekem kempu.

Statistika:
- ujeto 123 km z celkovych 204 km
- 4 nalezene kesky z celkovych 98 kousku

09. Australie - Severni teritoriu - prelet na vychodni pobrezi

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 23.08.2009
Vstavame ve 3 hodiny v noci a na 4 rano mame objednaneho taxika na letiste. Ve 4 hodiny jsme byla uz znacne nervozni, objednane taxi nikde. Martin volal na centralu taxi a ti rikali, ze tu bude behem chvilky. Chvilka se protahovala a tak jsme si ve 4:15 zastavili na jineho. Ten s nami uhanel na letiste, kam jsme dorazili v 4:29. Okamzite si to valime na odbaveni zavazadel a kdyz rikame kam letime, tak nam pan s politovanim oznamil, ze nas let do Cairns je jiz uzavren a tutiz neni mozne abychom leteli. Let uzavareli par minut pred tim, nez jsme dorazili na letiste. Kvuli zatracenemu taxiku, ktery nedorazil vcas jak mel:-(( Pan u prepazky nam poradil, ze letecka spolecnost Quantas leti v 7 hodin do Cairnsu take, at si kopime letenky. Ihned jsme tak ucinili a behem 20 minut jsme v rukach drzeli nove letenky se zastavkou v Gove, coz je na uzemi Aborigincu. Jedna letenka nas stala 450 AUD/os, ale potrebovali jsme se dnes dostat do Cairnsu, protoze tam jsme si meli vyzvednout auto do 2 hodin.
Let probihal v pohode, zadne dalsi nepredvidatelne situace se nedeji a tak vse probiha podle planu.V Cairnsu pristavame v 11 hodin a taxikem jedeme rovnou do pujcovny. Vyzvedavame si nasi dalsi "karu" a se zastavkou na nakup potravin, potrebneho kabele na pripojeni se v kempu na elektrinu a v zaskakujeme na obed do KFC - tohle jidlo testujeme vsude kam prijedeme a opet musime napsat, ze nase ceske je to nej nej a nejlepsi a nejchutnejsi. Davame si twistra, stripsy a coleslaw , ale tohle nam moc nesmakovalo.
Po nakupu vyrazime smerem na sever od Cairns do Port Douglasu. Jeste vecer si v pristavu kupujeme na pondeli snorchlovaci vylet na Velky barierovy utes s tim, ze si Matin da jeden ponor. Vecer v kempu se szivame s autem:-(( Nejak se nemuzeme do nej usporadat a porovnat. Ma spoustu vad: chybeji sitky v oknech proti komarum, spatne resene spani,lednice je kapitola sama pro sebe a o prostoru na osobni veci a jidlo ...ani nemluve, ... ale nejak se s tim popereme:-((Martinuv uzehovy stav je stabilizovan, tzn. horkost pominula, vyhledavame stin a minimaluzujeme pobyt na slunci, jeste ho boli hlava, ale zda se to byt jiz OK.
Jsme docela radi, ze tenhle den je za nami - ani jeden z nas jsme netusili ze jednou neztihneme nase letadlo kamsi ... ooo jak jednoduche je prijit pozde a jak velke zdeseni vas ceka, kdyz jste seznameni se situaci a jiz je vas let uzavren a tudiz neni mozne se do nej nikterak dostat ...

Statistika:
- ujeto 81 km
- 1 ulovena kes z celkovych 94

pondělí 24. srpna 2009

08. Australie - Severni teritorium - Kesujeme

Predchozi # Seznam # Dalsi

Patek 21.08.2009
Dnes jsme se rozhodli opustit NP Litchfield, vse co nas zajimalo jsme videli a tak jsme se rozhodli si trosku "zakesovat". Podminky byly naprosto idealni, fura pokladu, auto ktere nas proveze tezkym terenem a nemusime se starat o naftu (rano jsme naplnili nadrze:-)) jen je velke horko. Zaciname pred pul desatou dopoledne, v poledne je nase skore 15, coz je 5 pokladu za hodinu .... v tuto chvili uz vime, ze pokud nic nepo.... tak prekoname nas rekord v poctu nalezenych pokladu v jedinem dni (dosavadni je (byl) 19. Dvacaty poklad v poradi chvilku odolaval, ale nakonec se z nej vyklubal jeden z nejlepsich. Pri lovu jsme narazili na miniaturu hradu "Karlstejn", ktery postavil pan Havlik s panem Vodickou. Panove postavili toto dilo jako vzpominku na Cechy, ktere kdysy davno opustili (dnes jiz oba nejsou mezi nami). Take jsme nasli po nich pojmenovane ulice, pekne jsme se nasmali, kdyz jsme uhybali z Havlik Street do Vodicka Street:-))
Pri 26 pokladu jsme uz byli znacne unaveni, cely den jsme vystupovali a nastupovali z klimatizovaneho auta do horka, nebrali jsme si klobouky ... Byli jsme na lovu v jednom parku u Darwinu, kde byla zachovana "prava dzungle". Dzungle to fakt byla a hlavne po nas sli komari (vlastne po nasi krvi:-)) Nas vykon cital 30 kousku a byli jsme dost vycerpani. Nasli jsme si kemp, udelali veceri a hura spat. Bohuzel vecer se Martinovi udelalo ponekud nevolno - ze slunicka a horka - vypada to na uzel. Mel horkost (palil jako rozzhavena kamna na Sibiri, kdy se psi lamou mrzem v zatackach:-((( Jo jo trochu jsme to podcenili, na takove ostre slunce nejsme privyknuti.

Statistika:
- ujeto 113 km z celkovych 1212 km
- nalezenych 30 kesi z celkovych 89 kousku

Sobota 22.08.2009
Rano to s Martinem nevypada moc dobre, ordinujeme klidny rezim dne, pobyt ve stinu, dostatecny prisun tekutin. Balime si veci zpatku do batohu, uklizime auto, ktere odpoledne vracime. Cestou do pujcovny jeste vzsbiravame kesky, ktere jsou pri ceste (Martin ceka v klimatizovanem aute, zatim co Janik hleda poklady:-)) Odpoledne pak ve meste kupujeme nejake suvenyry, Janik si kupuje kobouk z klokani kuze a v Istambulskem bistru sepisuje vcerejsi ulovky - vecer jsme si sem zasli na kebab na veceri, moc nam chutnalo. Na hostelu pak pripravujeme potrebne veci na brzky presun do Cairnsu - bukujeme si taxi na 4 hodinu ranni.

Statistika:
- ujeto 24 km z celkovych 1236 km
- nalezeny 4 kese z celkovych 93 kesek

čtvrtek 20. srpna 2009

07. Australie - Severni teritorium - NP Litchfield

Predchozi # Seznam # Dalsi

Streda 19.08.2009
Dnesni den je ve znameni pokladu, konecne cislo se zastavilo na 12, coz nam zveda nas denni prumer:-)) Par jich bylo ve mestecku kde jsme spali a dalsi nas pak provedli prvni casti NP Litchfield. Zastavili jsme se vykoupat u vodopadu, zchladili jsme si tela. Je tu opravdu horko, udelali si odpoledni odpocinek a labuzili si ve vode.
Odpoledne jsme se presunuli k vodopadu Wangi, kde jsme prenocovali. Pod vodopadem je jezirko, kde se da bezpecne koupat. Zaparkovali jsme si „domecek“ u piknikovaci plochy, kde jsou grily a udelali jsme si veceri – hovezi maso s cinskymi nudlemi, osmazena cibulka, mrkev a zeli – tak to byla namina.
V 7 pm. Bylo na programu promitani jednoho z mistnich spravcu parku . Byla to asi hodinka, kdy nas seznamoval s mistni faunou, florou, kde jsou zajimava mista, jak to chodi s krokodyli, … Docela zajimave.

Statistika:
- ujeto 140 km z 919 km
- pocet nalezenych kesi 12 z celkových 53

Ctvrtek 20.08.2009
Rano vyrazime pesky na okruh dlouhy 1,8 km okolo jezirka a pak nahoru nad vodopady. Ve stromech poklidne spi obrovsti netopýri. Po navratu se jdeme vykoupat a presouváme se kousek zpet na cestu urcenou jen pro vozy s 4x4 vedouci do mista zvaneho „Lost City“ Ridi Martin a uplne se v tom vyzivaJ „Ztracene mesto“ je tvoreno skalnimi utvary zvlastne poskládanými. Zajimava prochazka.
Odtud se presouvame k pramenum Berry Springs – zde se da tez koupat. Jedeme cca 45 km po nezpevnene ceste, tak se za nami pekne prasi. Tentokrat ma nas or jineho ridice, vlastne ridicku:-)) Jelo se dobre, z auta je pekne videt a clovek ma poradny prehled.

Statistika:
- ujeto 180 km z celkovych 1099 km
- pocet nalezenych kesi 6 z celkových 59

06. Australie - Severni teritorium - NP Kakadu

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 15.08.2009
Po hostelove snidani, ktera byla v cene ubytovani (2 toustove chleby, slane maslo a marmelada, kava nebo caj) jedeme taxikem do pujcovny si vyzvednout auto. Nasim novym domovem se na par dni stala Toyota Land Cruiser 4x4, s dvemi nadrzemi o celkovem objemu 180 litru a obsahem motoru 4,6. V poledne opoustime Darwin a jedeme rovnou do NP Kakadu, ktery zaujima plocju 19 757 km2 a je tvoren starou krajinou tropickeho destneho lesa a skalnimi utvary. Je to nejvetsi NP v cele Australii. Pysni se krasnymi vodopady (my jsme tu v obdobi sucha, tak jsou vodopady vyschle nebo s minimem vody) a jednemi z nejvyznamnejsich nalezist domorodeho skalniho umeni (je na seznamu UNESCO z duvodu prirodniho a i kulturniho). Park patri Australcum, kteri jej zpetne pronajali vlade a nyni je spolu s ni spravuji.
Nase prvni zastavka je u reky Adelaide, kde volne ziji slanovodni krokodyli. Za 30AUD/os si kupujeme vylet lodi a podivanou s nazvem "skakajici krokodili". Reka je siroka tak 100 metru, vodnata - zrovna je priliv (jsme od more cca 180 km a v rece je slana voda). Prvni krokodyl, ktereho jsme videli je "dedecek" asi 100 let stary, 6 metru dlouhy a v predni casti tlamy mu chybel jeden veliky zub:-)) Kdyz dal celisti k sobe, tak mu z tlamy vytekala voda, hi hi hi (juknete na fotku v galerii). Kapitan lodi lakal krokodyly ke skoku tak, ze na konec tyce napichl maso a tim maval krokodylovi pred tlamou. Na krokodylovi bylo videt, tak se soustredi, pripravuje ke skoku ... Nekteri moc skakat nechteli, ale jeden byl ucinana baletka - ukazal se v cele sve ohavnosti:-)) Ba nee, zas tak osklivy nejsou. Za masem (pro ne snadna korist) otvirali tlamy, cenili zuby a pri zklapnuti vysel divny duty zvuk. Kapitan take krmil divoke orly, kterym hazel kousky masa a oni je chytali v letu. V 70. letech bylo loveni krokodylu zakazano a zacali se chtanit, jejich populace ridne a starne. Strazci parku krokodyli odchytavaji z mist, kam chodi turiste a vraceji je do rek, ale nove misto nemusi krokodyl prijmout za sve a tak utika jinam, kde casto zemre. Vsude jsme potkavali cedule upozornujici na vyskyt krokodylu a koupani v lagunach (ktere k tomu vybizeji cirou modrou vodou)je je jen na vlastni nebezpeci. Tady na Top Endu ziji 2 druhy krokodylu, sladkovodni a slanovodni. Ti sladkovodni dorustaji delky 3 metru a na cloveka utoci jen kdyz jsou vyprovokovani. Slanovodni, ti dorustaji bezne delky pres 7 metru a radi napadaji lidi a vse zive.
Cestou do parku sbirame kesky, ktere nas zavadeji na uzasna mista, ktera bychom jinak nevideli. Vecer kempujeme u Mary River a jdeme na "Bamboo walk". Prochazime bambusovym lesem po prasne ceste, nohy mame cervene o prachu, pozorujeme zapad slunce nad rekou. Na zpatecni ceste koukame na nase stopy v prachu a najednou vidime klikatou stopu od nejakeho hada, ktery prosel po nas. Rozhlizime se, ale zadneho nevidime, tak jen fotime jeho stopu.

Statistika:
- ujeto 153 km
- nalezeno 9 kesi z celkovych 34 kousku

Pondeli 17.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Jabiru, kde je hlavni informacni stredisko Bowali. Ochotna pani nam dava prospekty a doporucuje co bychom nemeli opomenout a urcite videt. Rozhodne chceme videt prastate Aboriginske malby na skalach a alespon nahlednout na jejich uzemi. Jedeme autem jeste 45 km do mista zvaneho Ubirr - posledni veswnicka pred Aboriginskym uzemim. Odtud je to jen kousek k mistu, kde jsou malby. Jsou uzasne!!! Jejich stari se odhaduje na 20 000 - 5 000 let, ale nektere jsou jen 30 let stare. Jsou kreslene na skalach, obrazky znazornuji dulezite veci pro zivot tehdejsich lidi - ruzne ryby, dlouhokrke zelvy (ktere se v teto oblasti bezne vyskytuji), hubene postavy, ..... musle. Take jsme zasli na vyhlidku, odkud se nam naskytl pohled na uzemi Aborigincu. Ti nikoho k sobe nepousti, ale ve mestech je mozne je videt. Nas osobni dojem z nich je, ze jsou fakt "nehezci", maji hodne tmavou az cernou plet, male rozplacle nosy, kudrnate ci vlnite vlasy.
Po Kakadu High Way si to pak valime dale. Dalsi zajimavosti jsou vsude pritomna termitiste. Termiti jsou makaci pracoviti, je tu uplne zatermitistovano:-)) Staveji je od severu na jih tak, aby steny termitiste zachtily co nejvice slunecnich paprsku (jeste to kontroluji v jinem pruvodci, abych Vam nenapsala nejake blbosti a tady pisi neco jineho, tak pokud Vas problematika termitist zajima, tak si vice vyhledejte na netu, my nemam signal; dekujeme:-)))
Cestou do kempu jsme u silnice videli cerstve zapaleny ohen. Na prvni pohled jsme si rikali ze to je od nedopaldu z cigarety a ze bychom to meli nekde nahlasit. 10 km od pozaru je kemp jmenem Gungurul, kde nocujeme, neni tu voda ani elektrina. Je tu jen jeden karavan, tak jim to sel Martin rici a oni na to, ze si nemame delat starosti, ze to zapalili mistni spravci parku. Tak to nechavame plavat. Nastava rychly zapad slunce a tma je v pul sedme. Zalezame se do naseho plechove ore, zde jsme chraneni pred doternymi komary a hlavne mouchami, ktere jsou hrooozne drze a lezou vsude. Nejradeji maji oblicej a konkretne nam zalezaji pod bryle.
V noci je obloha uplne jasna, hvezdy krasne sviti a mlecna draha je jina nez na nasi polokouli:-)

Statistika:
- ujeto 352 km z celkovych 505 km
- nalezeny 2 kese z celkovych 36 kousku- pres den je pres 35°C ve stinu, obloha bez mraku, pres noc je okolo 20°C - óóó je nam vedrooo

Utery 18.08.2009
Po snidani (pred 9 hodinou) vyrazime otestovat plechoveho ore na cestu do Maguku, ktera je urcena jen pro vozy 4x4. Ridi Martin a hrozne se v tom vyziva. Pekne to drnca, ale kdyz jedme rychleji, tak mene - tak to valime co teren dovoli:-)) Cesta je dlouha 12 km. Uz na parkovisti nas cedule varuji pred koupanim a krokodyli. Bereme si fotaky a vodu k piti a vyrazime na mensi prochazku do buse. Jdeme podel ricky s nadhernou pruzracnou vodou, ve ktere se prohaneji ryby a neee male (odhadem tak 80 cm).Chovame se tise, abychom videli co nejvice ze zdejsiho zivota - cerny ptacek s tyrkysovymi kridli, velka vaska, ... Na konci prochazky je krasna laguna, ktera laka ke koupani ... Cestou zpat uz potkavame skupinky lidi a tim toto misto ztraci sve kouzlo.
Vracime se tou samou cestou zpet na silnici a pokracujeme do mestecka Pine Creek. Kousek pred mestem vsak opet odbocujeme na malou nenapadnou cestu, opet jen pro 4x4, ktera nas dovedla k pokladu. Dojeli jsme k potucku s uuuzasnou lagunou (cedule nas opet varovala pred krokodyly). Martin si vse nafotil, poklad jsme nasli a vydali se zpet. Kvuli takovym to krasam hledame poklady:-))
Opoustime NP Kakadu. V Pine Creeku jsme dotankovali, zchladili se zmrzlinou a poohledli jsme se po mistnich 3 kesich. Odtud jedeme smer na Darwin, ale odbocujeme do mensiho NP Litchfield, kde chceme stravit zbytek dni do soboty. U jednoho zatopeneho dolu je uz 14 dni nova kes a zatim ji nikdo nenalezl, tak si brousime zuby na FTF - huuraaa je nase:-))) U mestecka Adelaide River nocujeme v kempu s bazenem (nejak jsme ho neztihli ozkouset). Vecer je na programu vecere, stahovani fotek, psani deniku a sprcha. Jedine zajimave je Janikovo prihoda z vecerni navstevy WC. "Je neco malo po 9 pm, hovim si na WC a najednou slysim takove divne zvuky, takove placani. Hledam puvodce zvuku a najednou si to prihopsala asi 5 cm velka zaba. Dost me vydesila, balim si fidlatka a jdu do bezpeci naseho auta. Jeste se u umyvadel rozhlizim a koukam, ze na zemi je par malych zabicek:-))

Statistika
- ujeto 270 km z celkovych 775 km
- nalezeno 5 kes, z toho je 1 FTF, z celkovych 41 kousku
- pocasi je stejne, jedni slovem vedro

Zajimavosti:
Rano jsme na odbocce na prasnou cestu videli divokeho psa Dinga. Chvilku na nas koukal a pak utekl do buse. Dalsi koho jsme videli byl klokan mensiho vzrustu a skakal si to po trave k potoku:-))

pondělí 17. srpna 2009

05. Australie 2009 - Severni teritorium

Predchozi # Seznam # Dalsi

Sobota 15.08.2009 Po 9 hodine rano sedame do hosteloveho taxiku a jedeme na vnitrostatni letiste, ceka nas prelet na samy sever zeme, do Darwinu. Jsme nateseni, ze se pekne ohrejeme, nebot v Perthu panuje pocasi primo "irske" (velmi silny a prudky dest, trvajici tak 30 minut a pak je bezvetri, podmrakem a behem hodiny znova dest ..... tak to nas opravdu uz nebavi:-)) Cestou si povidame s taxikarem, je puvodem z Recka a zije v Australii 47 let. Odesel za komunistickeho rezimu v 60. letech, znal pomerne dobre "cesko-slovenskou situaci". Bavili jsme se o ekonomicke situaci, minimalnich mzdach, cene banzinu, ... Zajimave bylo, ze i prestoze zije tolik let v anglicky mluvici zemi, bezna naglictinu pouziva, bylo poznat ze to neni jeho rodny jazyk. Do Darwinu jsme leteli s Blue Virgin (nizkonakladova letecka spolecnost). Letadlo nebylo plne obsazeno, tak jsme se roztahovali na 3 sedadlech. Let trval 5 hodin a 17 minut. Pozorovali jsme z okenka krajinu ... kam jen oko dohledlo byl ohromny flak rude vyschle zeme. Kdyz jsme videli nejakou prasnou cestu, tak byla rovna jako podle pravitka. Pro mnoho dobrodruznych australanu je "vyzvou" prejet kontinent od vychodu na zapad. Takova to cesta vsak vyzaduje zkusenosti s pobytem v mistni nehostinne krajine, 100% sobestacnost a moooore odvahy. Odpoledni Darwin nas privital teplotou vzduchu pres 30°C. Ihned odsvekavame prebytecne vrstvy obleceni - zaciname se potit:-)) Mistnim shutlle busem za 12AUD/os se prepravujeme do zamluvene hostelu s peprnym nazvem Chilli. Mame hlad a tak jdeme na mistni "chip and fish". Martin si dava zraloka s hrnaolkami a ja "snappera" coz nam slovnik prelozil jako - jedla morska chnapajici ryba. Oboji bylo cerstve vylovene v mistnich vodach a mooooc dobre. Pri prohlizeni mestecka jsme nasli 2 poklady, videli zapad slunce, zasli jsme si na vynikajci zmrzlinu. Meli ohromny vyber asi ze 40 druhu a pak jeste na vlastni prani pridavali ruzne dobroty - rozsekane gumidky, orisky, nadrtili tycinku snickers, ...... no dali jsme si kazdy dve:-)))

Statistika:
- nalezeny 2 kesi z celkovych 25
- teplota -28 - 35°C /slunce sviti, obcasny mracek na obloze, ale obloha neni jasne modra, spis v lehkem oparu