Novinka na blogu

Od dnesniho dne zavadime novinku v podobe jedne, kompletni mapy s realnym zaznamem nasi trasy v Australii. Tuto mapu naleznete v prave casti odkazoveho sloupecku a pokud kliknete na odkaz nad mapkou "Kompletni info o trase ZDE" otevre se Vam nove okno s plnohodnotnym nahledem na mapu se vsemi dostupnymi informacemi. V nahledu jsou ovsem rovnou videt mista, ze kterych prinasime fotodokumentaci. Pokud vyznacene misto oznacite kurzorem mysi, obrazek z daneho mista se Vam zobrazi a po kliknuti se zvetsi na velikost okna mapy.

Doufame, ze tato novinka bude lepsi reseni, nez do kazdeho dilu davat dilci zaznam.

Vsechny nase prosle a projete trasy jsou nyni na jednom miste - EveryTrail.com

Prinasime novinku, kterou jste mohli jiz par dni na nasem blogu videt a zkusit a tou je zmena umisteni zaznamu z vsech nasich treku, tur, pochodu a prejezdu.

Nove najdete vsechny nase zaznamy na serveru everytrail.com a to primo ZDE.

Novinkou jsou vlozene fotografie, ktere jsou automaticky prirazene ke skutecne pozici na mape, muzete tedy videt primo misto, kde fotografie byla porizena. Zaznamy obsahuji take dalsi informace jako jsou delka trasy, cas chuze/jizdy, rychlost nebo vyskovy profil cele trasy.

Kdo ma zajem muze si stahnout nase trasy do Google Earth popr. do GPX souboru, ktery muze pote nahrat do sve navigace a nechat se vest krajinou.

Doufame, ze se Vam nase trasy budou libit a snad i nekomu poslouzi jako inspirace pro nejaky ten vylet.

Pekny den MaJa

IRL - Pokracovani poznavani Irska

Streda 08.07.2009
Probouzime se okolo 8 hodiny - neprsi, tedy zatim. Z mraku se da odtusit, ze nas dest nemine. Opakujeme ranni ritual a pred 10 hodinou odjizdime smerem na Donegal. Hledani pokladu nas protahlo krajem po nejzajimavejsich mistech. Podivali jsme de do maleho pristavu, a pak jsme zamirili na utesy "Slieve League". Jsou to nejvyssi evropske utesy, ktere dosahuji vysky 600 m. Vysli jsme na vyhlidku - tezko se popisuje ta nadhera kterou jsme videli. Temne modry a cisty Atlantik, vysoke a prikre utesy, obloha s mraky, mala pisecna plazicka ... romantika jako filmu:-)) Kupodivu tu nebylo ani moc turistu. Je mozne si udelat vyjizdku lodi pod utesy, ale my nemeli kam dat Vikouska - psi na lod nemuzou. Odtud jsme se presunuli do Glenveagh Natioanl parku, ktere zacina stejnojmenym udolim "Glengesh Valley", kde jsme si zapiknikovali:-)) V parku zije mnoho druhu vysoke zvere, roku 1991 by vyhlasen za oblast s nejlepsi kvalitou vzduchu v Evrope. U velikeho jezera je znamy hrad Glenveagh Castle s krasnymi zahradami. Na parkoviste jsme dorazili v 17 hodin a hrad se uzavira v 18. Z parkoviste to ale byly jeste 4 km pesky (tabule uvadela 30 minut chuze - na prvni zamysleni nerealne). Presto jsme se vydali na cestu k hradu. Po chvili rychle chuze zjistujeme, ze neztihame se vratit do 18 hodin - rozdelujeme se, Martin se vraci pro auto a prijede "neverejnou cestou" a ja pujdu s Viki dal. Cesta je uzka, jen pro jedno auto, od parkoviste k hradu jezdi kyvadlove male busy. Martin nas dojel a zaparkoval asi 1km od hradu. Mastime to rychlou chuzi, cas utika. v 17 45 jsme u hradu, vse je zavrene, nic se jiz nemuzeme prohlednout a ani udelat poradnou fotku. Zahajujeme urychleny navrat k autu a opoustime areal - brana jeste enni zavrena, to jsme si oddechli:-)) tedy hlavne Mrtin. Diky rychle chuzi jsme si poradne "protahli" plice cistym vzduchem a pokracovali smerem na severo-vychod. V pruvodci jsme si nacetli, ze na poloostrove Rossguill se nachazi zricenina Doe Castle - jedna z nejkrasnejsich v Irsku, tak jsme si ji chteli prohlednout. Nikde jsme ji nevideli znacenou, po chvili hledani jsme na ni narazili. Cekalo nas male zkalamani. Zricenina byla opravdu zrizeninou, ale nejakou "zpatlanou" z vicero stavebnich stylu. Pod slovy "nejkrasnejsi v Irsku" jsme si predstavovali neco jineho. Posledni presun jsme udelali do campu - stan jsme meli asi 70 m od pisecne plaze, tak jsem neodolala a zasla na lov musli. Vratila jsme se asi po pul hodine s hrstkou musli - byla to bida, ale zapad slunce byl mooc pekny.

Ctvrtek 09.07.2009
Rano nas opet probudili prehanky, volime vyckavaci taktiku - prestava prset a tak balime, snidame a pachame ranni hygienu. Od campu se vydavame po silnici zvane "Atlanic Drive". Po ceste jsme mnoho vyhlidek, kde zastavujeme - fotime a kochame se. Jeden poklad nas zavedl k nejhlubsimu jezeru oblasti Donegal - Laught Salt.
Oblast Donegalu je celkove hornatejsi, kamenitejsi a jsou zde k videni i jehlicnate lesy, pusobi drsnejsim dojmem. Mistni lide se zivi prevazne tezenim raseliny, chovem ovci a krav, take casto videli osly. Co nas mile prekvapilo byla uroven bydleni - vetsinou jsou to nove nebo opravene domy, spise vily a "male hrady" s peknymi ploty, upravenymi zahradami, vsude kvetiny, .... radost pohledet. Kdyz ma rodina deti, vzdy maji na zahradce vyziti v podobe houpacek, skluzavek, piskovist, ...
Pres Letterkeny jsme se presunuli do Severniho Irska a tady jedeme po okruhu North CoastDrive. Navstivili jsme kruhovou pevnost "Grianan of Aileach" s obvodem vice nez 70m, v nich od 5. do 12. stoleti sidlili pralove Ulsteru. Zricenina "Dunloce Castle" z 16. stoleti je ze trech stran obklopena rozbourenym morem - je historickym skvostem. Bohuzel jiz byla zavrena, tak jsme si ji prohledli alespon z venci.
Stan jsme si postavili v campu blizkosti mestecka Bushmills. Campik je to luxusni, tepla sprcha, kuchynka, k veceri mame vrtule se syrovou omackou, ceske susenky ... pohodicka. Vecer travime opet psanim techto radku, upravou fotek a planovami patecni trasy.

Patek 10.07.2009
Nase prvni zastavka byla v destilerii Bushmills, kde jsme koupili nejake suvenyrky. Odtud pak rovnou na Giant's Causeway. Je to jedna z nejvetsich prirodnich zajimavosti Irska - pas pobrezi tvoreny asi 37 000 ruzne vysokymi cedicovymi sloupy ve tvaru sesti - až desetihranu. V jednom miste je jsou sloupy az 24 m vysoke. Na ostrove Staffa u skotskeho pobrezi vystupuje z more podobna skalni formace - legenda proto pravi, ze si odtud na antrimske pobrezi vystavel cestu obr Finn McCool, aby se dostal za svou milou. Je to v teto oblasti turisty nejvice navstevovane misto.
Jeste jsme se zajeli podivat na "rope bridge", coz je visuty most, ktery spojuje ostrov Carrick-a-rede s pevninou a slouzi lovcum lososu k pristupu na rybarske uzemi.
Odpoledne jsme se uz zacali vracet smerem do Dublinu.

Slovo zaverem: "Dovolena se vydarila a libila se nam. Kdo se necha zlakat temito radky a navstivi Irsko, tak vrele doporucujeme oblast Connemara. Pro ty, kteri cestuji s nami prstem po mape ... juknete na zaznam nasi trasy na obrazku:-))"

Ireland - circle trip at EveryTrail

IRL - Dingle, Mount Brandon, Ring of Kerry, Carrauntoohill - strecha Irska

Sobota 30.05.2009
Predpoved pocasi nezklamala (obloha bez mracku a slunicko) a tak jsme nabalili veci do auta, nalozili Vikouska a vyrazili smerem na jiho-zapad. Cestou sbirame kesky v mestecku Naas, ktere je nedaleko Dublinu. Kdyz jsme prijeli na poloostrov Dingle, tak hory byly v mrakach, mlze a nebylo temer vubec nic videt. V 7 p.m. jiz mame postaveny stan a Vikousek i my jsme po veceri. Jdeme si prohlednout mestecko Dingle, ktere je zamereno na rybolov (jedno znejlepsich mist, kde si koupit cerstvou rybu), turisticky ruch a je plne tradicnich irskych hospudek :-)) pomer asi tak jedna hospoda na jednoho staleho obyvatele:-))

Nedele 31.05.2009
Vikendova fotogalerie je ZDE

Do nedelniho rana nas probudil budicek v 6:45, nasledovala snidane, osobni hygiena a prichystani batuzku na trek pres Mount Brandon. Se Zrzavymi jsme byli domluveni na spolecny vystup na Mount Brandon. George prijel nacas, jeho auto jsme odvezli do ciloveho bodu naseho pochodu a jeli pro Petru a Pavlu, ktere cekaly v hostelu. Na startu jsme byli pred 9 hodinou. Mistni cedule nas upozornovala na nahle zmeny pocasi, na dulezite vybaveni jako je lekarnicka, teple obleceni ... byla tu i informace, ze s kazdymi nastoupanymi 300 m se ochladi o 10% (vychozi nadmorska vyska je 150m), coz v nasem pripade bylo cca o 10 stupnu. Piktogram "preskrtnuty pes" jsme pochopili po svem a pro dnesni den jsme Vikouskovi rikali "kocicko". Zakaz psu tu byl proto, ze se slo pres soukrome pastviny s ovcemi a farmari nemaji radi, kdyz psi prohaneji jejich sverenkyne. Vrcholu jsme dosahli za cca 3 hodiny, GPS ukazovala 955 m. Vystup nebyl az tak narocny, jen v jednom miste jsme Vikouskovi museli pomoct a vysadit ji. Celkem jsme usli necelych 14 km v prekrasnem slunecnem pocasi - krem na opalovani jsme vyndavali z batuzku velmi casto:-)) Vecer jsme si zasli do mistni hospudky na "fish & chips" a meli jsme to i s zivou hudbou. Prijemne unaveni jsme zalezli do spacaku po 23 hodine.

Cely trek tak, jak jsme jej sli si muzete prohlednout na tomto zaznamu:
Ireland Dingle Mt.Brandon at EveryTrail


Delka: 13.7 km, Cas straveny na ceste: 7:44 hod., Max. vyska 955 mnm.
Podrobnejsi informace naleznete ZDE.

Pondeli 01.06.2009
Po snidani jsme zbourali stan a vyrazili na okruzni jizdu po poloostrove Dingl (okruh meri asi 30 km). Silnice tu vede podel pobrezi, tak jsme mohli vse sledovat z auta - plaze (videli jsme plaveni koni v Atlantiku), utesy, stare kamenne stavby, delfiny ... a samozrejme nadhernou prirodu. Cestou jsme se potkali s Petrou, Pavlou a Georgem, kteri se naveceru vraceli do Dublinu. Na obed jsme se zastavili na osamocene plazi, kde se Vikousek poradne vykoupal a zaplaval si. Pres hospudku South Pole Inn - tuto hospudku zalozil Tom Crean v roce 1900 a jeji zdi jsou venovany fotografii z vyprav na Jizni pol. Dali jsme si kavu a vykoupali - odsolili Vikouska v potoce a presunuli jsme se do oblasti Ring of Kerry. Je to oblast s podobnou krajinou jako je Dingle, ale o vetsi rozloze. Tady se nachazi i nejvyssi hora Irska Carrauntoohill se svymi 1038m. V jednom z mestecek jsme resili multi-poklad a odmenou nam byl "letter box" nadherne zpracovany, prvni v Irsku. Naveceru jsme jeste vysli na Gap of Dunloe s krasnym vyhledem na okoli, na jezero a v dalce byly hory na Dinglu. Zakempovali jsme v blizkosti teto hory, uvarili si veceri a pripravili se na zitrejsi vystup.

Utery 02.06.2009
Fotogalerii se muzete prohlednout ZDE
Rano po snidani jsme prejeli autem asi 3 km na misto odkud se na Carrauntoohill jde. Vychazeli jsme z nadmorske vysky 130 m. Cesta nejdrive vedla mezi pastvinami s ovcemi, to jsme meli Vikouska na voditku aby je nehonila, pak uz behala navolno. Vrcholu jsme dosahli po narocnem 3,5 hodinovem stoupani a nase GPS ukazovala nadmorskou vysku 1038m. Odlovili jsme si vrcholovou kesku, posilnili jsme se a Vikousek se trosku prospal. Klesani nam slo mnohem pomaleji nez vystup. Mela jsem Viki na voditku, protoze teren byl velmi nebezpecny (strme srazy na obou stranach, skaly, ...) bylo treba hledat schudnou cestu. V jednom miste jsme meli trosku potize s Vikouskem, ale zvladli jsme to:-)) Meli jsme jeste stoupad na dalsi vrcholy, ale ty jsme vynechali. Na Vikouskovi uz byla znat unava. Teren byl pro ni narocny, sli jsme po velikych hrubych kamenech (tlapicky a drapky mela osoupane). Odmenou nam byla koupel a relaxace u jednoho z jezer pod horou. Vikousek si tam doslova lebedila, plavala a chladila si tlapky. Cely den prazilo slunce, pravidelne jsme doplnovali tekutiny, ale jezero je jezero. Na ceste jsme byli pres 9 hodin a potkali jsme asi 10 horalu. V kempu jsme si uvarili k veceri testoviny a zalezli si do stanu pred doternymi muskami, ktere nas radne zestipali (jeste dneska se drbeme:-))

Zaznam prosle trasy je zde v nahledu:
Ireland Carrauntoohill 2009-06 at EveryTrail


Delka: 14.5 km, Cas zde sraveny: 9:09 hod. (5:19h ciste chuze), Max. vyska 1038 mnm - irske maximum :)
Podrobnejsi informace naleznete ZDE.

Streda 03.06.2009
Fotecky jsou pripraveny ZDE
Az s podivem nas opet probudilo slunicko, to je jiz 7 den bez deste a to jsme v oblasti, kde 270 dni v roce prsi:-)) Po zabaleni veci jsme vyrazili hledat benzinku, v nadrzi jsme meli benzin na asi 50 km. Osobne nemam rada pocit, ze nedojedu ani ke stojanu, coz tady realne hrozilo. Natesti jsme dojeli:-)) Projeli jsme si cast okruhu Ring of Kerry, projizdeli jsme nadhernou krajinou - jezirka, hory, ohromne rozkvetle rododrendrony... Navstivili jsme hrad Ross, koupili si veceri v cinskem take a way a vyrazili jsme k domovu.
Tento nas vylet bych dohnotila jako velmi povedeny - hlavne diky slunecnemu pocasi, ale i jak se rika je dulezitejsi s kym cestujete nez kde cestujete:-))

IRL - Glencree Trek

Doporucujeme zhlednout novinku na nasem blogu: vsechny dokonale zmapovane treky (tury), ktere budeme podnikat najdete v budoucnosti ZDE a prvni vlastovka s nahledem primo v textu clanku je
Ireland Glencree trek at EveryTrail


Fotecky jsou k nahlednuti ZDE.
Slunicko, ktere jsme delsi dobu nevideli, protoze poslednich 14 dni stale prselo, nas vylakalo na mensi trek. Cestou autem jsme si odskocili na jeden novy poklad (doufajic ve FTF), ale byli jsme predbehnuti jiz v noci:-)) mistnim lovcem. Kdyz jsme se vraceli k autu, tak jsme potkali skupinku 3 kaceru, Saly a spol. Prijemne jsme si popovidali s krajany.
Auto jsme zaparkovali a vyrazili po ceste. Smer nam udavala rucicka na nasich GPSkach - smer poklad. Vikousek behala navolno, casto se brouzdala v potuckach a s velkou oblibou se rochnila v bahne. Cesta vyslapana mezi vresy nas vedla pres plane, les na jeden s mensich vrcholu Wicklow Mountains. Protoze v posledni dobe hodne prselo, tak byla cesticka misty rozbahnena a podmacena. Slunicko svitilo jako v lete, foukal prijemny vetrik a tak sme vubec necitili, jak nas paprsky opaluji. To jsme zjistili vecer, jak mame mirne pripalene krky a a ruce:-)). Na nejvzdalenejsim miste od auta jsme se rozhodli jit zpet jinou cestou - dobra volba to nebyla. Sesli jsme z kopcu az k silnici a pak jsme po ni pokracovali neco pres hodinu. Silnice vedla stale mirne do kopce, byla rozpalena, moc dobre se po ni neslo. Bylo to opravdu umorne. Vikouska asi palily tlapicky, pac se tahla a vyadala unavne. Kdyz ale zahledla ovce, tak to najednou ozila a utikala by za nimi:-)) Kdyz jsme tedy dorazili k autu, tak jsme zasli vyplavat a omyt Vikouska do blizkeho potoka. Co jsme zde videli, to se neda popsat:-)) Potok byl "obsazen skupinkami lidi, sedeli na dekach a opalovali se; nechapali jsme - uprostred vresovych plani, nikde nic, jen kopce ... misto aby jeli k nejakemu jezeru nebo rece (kterych je v okoli dost) tak sedi u potoka 50m od parkoviste.
Dnesni vyslap si muzete prohlednout na obrazku nahore, usli jsme 15,8 km asi za 4,5 i se zastavkami.
Po navratu domu jsme si udelali na zahrade podvecerni siestu:-)) Kava, medovnik se zmrzlinou a rozbalovani darecku ...

IRSKO - Vikend ve Wicklow mountains

Za Souckovi napsal Janik, autor fotek je Martik.

Na patecnim pive jsme domluvili podrobnosti vyletu a sraz stanovili na 9:30 hodin u nas v Templeogue. Jako prvni doralila Bara s Monikou taxikem, protoze jim ujel bus pred nosem. Postupne jsme se slezali "jako svabi na pivo" a po 10 hodine jsme byli v kompletni sestave. Vyrazime tremi auty: Souckovi - dva dospelaci, jedna fenka; Zrzkove - Petra s Georgem; Lucka s Jirkou; Byba s Peterem a Bara s Danielou.
Cestou nakupujme jeste zasoby piti, prevane piva a burtiky, tedy pokud se takto daji nazyvat "tluste praky z Lidlu", tyto se nejvice podobaji nasim ceskym a nejsou spatne na opekani:-))
Po nakupu jedeme na jiho-zapad od Dublinu. Auta parkujeme u lesa a vyrazime na kopec. Muzeme jit po asfaltce nebo po cestickach, volimi cesticky. Misty se nam ukazuje Dublin v cele sve krase:-)) jedna velka "placka". Nastoupali jsme jeste nejake ty metry na vrchol - k vysilacum, ktere jsou videt zkoro z kazdeho mista v Dublinu (dobry orientacni bod), odtud se nam naskytl mnohem zajimavejsi pohled. Byl videt cely Dublin a blizke okoli. Pristav s ostrovem Howt, plaze i prumyslove zony, to vse patri k Dublinu. Pokracujeme od vysilacu k pokladu. Neodolal nam :-)) V blizkosti, cca 2 km je jeste jeden a tak nase dalsi kroky ridi GPSka. Mraky se stahuji a tak po male pauze na "velke" jidlo a pivko z plechu vyrazime k pokladu vzdalenem cca 900 m. Dohledavame za deste, respektive hleda Martin a ostatni se schovavaji pred destem za velikym kamenem. Pripisujeme si dalsi ulovek a vracime se k autum.
Pokracujeme dale do hor po uzkych silnicich. U peknych scenerii delame zastavky a vsichni horlive foti, nejvice Martik svym novym "milackem":-))
Dalsi prochazka nas cekala k nedaleke hore, cca 5 km vzdusnou carou pres jeden poklad. Poklad byl rafinovane schovan, nalezen - potesil nas a my pokracujeme k nedalekemu vrcholku. Cesta misty vede pres raseliniste, pro turisty je tu z prken udelan chodnik. Nase Vicky si to ale straduje pres bahynko:-)) misty zapadava po brisko. Potkala tu kamaradky ovecky, chtela se pratelit, rozebehla se za nimi, ale utekly ji:-(( Na vrcholku hodne foukalo, tak jsme se podelili o cajik z termosky a o piva a vydali se tou samou cestou zpet. Prochazka to byla prijemna, pokne jsme si popovidali a tesili se na vecerni grilovani.
Nase stany jsme rozlozili v mistnim kempu za cca 28€ pro dve osoby, auto a stan. K veceri jsme si ugrilovali parecky, popijeli jsme pivo a vino. Zabava se rozjela a brzdili jsme okolo pulnoci, abychom nerusili ostatni kempare:-))

Druhy den po snidani a baleni nasich obydli jsme vyrazili na Britas Bay. To je plaz, kde se bezne Irove koupaji.

IRSKO - Vylet do Wicklow Mountains

Za Souckovi napsal Janik.
Fotky jsou ZDE a kratka videa jsou: prvni, druhe a treti.

31.05.2008
Na tenhle vylet nas vzali nasi pratele Petra s Georgem. Jedou na dovolenou do Kanady a potrebovali si protahnout tela, tak naplanovali vypravu za dobrodruzstvim. Hlasili slusne pocasi, tak se vecer upekl plan a rano jsme vyrazili. Autem jsme dojeli k mistu Lough Dan. Vydali jsme se po ceste okolo jezera. Vicky behala navolno, snazili jsme se ji vysvetlit, at si setri sily, cesta bude dlouha. Bylo to marne, behala sem a tam. Obesli jsme cast jezera, dali svacu a pokracovali na blizkou horu. Stoupali jsme narocnejsim terenem bez znatelne cesty. Vrcholu jsme dosahli a odmenou nam byl prekrasny vyhled na okoli a z domova prineseny obed. Vikinka se tu vukoula a napila z naprsene kaluze. Vyhlizime si cestou dolu zpet k jezeru. Potkavame srnky, kterych je okolo spousty. Vikinka se nam za jednou rozebehla, ale za chvilku se vratila. Protoze jsme nesli po ceste, tak se nam stalo, ze vsude okolo nas bylo zelene pichlave krovi. Sli jsme co pesince, kterou vyslapala zver a nakonec jsme kroviska prekonali. Sestoupili jsme az k ricce, ktera tekla do jezera. Na ceste k jezeru jsme potkali dve zeny, ktere se na ptaly, jestli jsme na ceste neztralili obal na bryle. Rekli jsme ze ne, ze jsme po ceste nesli, ze jdeme z vrcholku hory. Ocividne nam to neverili:-)) U jezera jsme si odpocinuli a zacali hledat cestu okolo jezera. Zadnou jsme nenasli, tak jsme prebrodili ricku a narazili na cestu, ale ta se po chvilce ztratila. Prodirame se hustym lesem, potykame se s mokrinami, kde nam Vikousek zapada po brisko do bahna. Baziny jsou zradne, tvari se pene, ale jakmile tam stoupneme, tak se propadame. Jednou to vypadalo, ze si budeme muset pro Vicky dojit, zapadlo hodne hluboko a tak chtela ven, tak se borila cim dal tim vic. Nakonec to zvladla a pomohla si sama. Stale jsme se snazili si najit nejakou schudnou cestu, ale nic jsme neobjevili. Hustym lesem jsme obesli dalsi cast jezera a narazili na silnici. Po te jsme pokracovali az k nasemu autu. Cestou jsme se trosku omyli od bahna a Vikousek si dala koupel v rece. K auto uz sla hodne unavena. V aute okamzite usnula.
Tenhle vylet je jeden z hoooodne vydarenych a urcite se do teto oblasti vratime.