Za Souckovi napsal Janik.
Fotky jsou ZDE a kratka videa jsou: prvni, druhe a treti.
31.05.2008
Na tenhle vylet nas vzali nasi pratele Petra s Georgem. Jedou na dovolenou do Kanady a potrebovali si protahnout tela, tak naplanovali vypravu za dobrodruzstvim. Hlasili slusne pocasi, tak se vecer upekl plan a rano jsme vyrazili. Autem jsme dojeli k mistu Lough Dan. Vydali jsme se po ceste okolo jezera. Vicky behala navolno, snazili jsme se ji vysvetlit, at si setri sily, cesta bude dlouha. Bylo to marne, behala sem a tam. Obesli jsme cast jezera, dali svacu a pokracovali na blizkou horu. Stoupali jsme narocnejsim terenem bez znatelne cesty. Vrcholu jsme dosahli a odmenou nam byl prekrasny vyhled na okoli a z domova prineseny obed. Vikinka se tu vukoula a napila z naprsene kaluze. Vyhlizime si cestou dolu zpet k jezeru. Potkavame srnky, kterych je okolo spousty. Vikinka se nam za jednou rozebehla, ale za chvilku se vratila. Protoze jsme nesli po ceste, tak se nam stalo, ze vsude okolo nas bylo zelene pichlave krovi. Sli jsme co pesince, kterou vyslapala zver a nakonec jsme kroviska prekonali. Sestoupili jsme az k ricce, ktera tekla do jezera. Na ceste k jezeru jsme potkali dve zeny, ktere se na ptaly, jestli jsme na ceste neztralili obal na bryle. Rekli jsme ze ne, ze jsme po ceste nesli, ze jdeme z vrcholku hory. Ocividne nam to neverili:-)) U jezera jsme si odpocinuli a zacali hledat cestu okolo jezera. Zadnou jsme nenasli, tak jsme prebrodili ricku a narazili na cestu, ale ta se po chvilce ztratila. Prodirame se hustym lesem, potykame se s mokrinami, kde nam Vikousek zapada po brisko do bahna. Baziny jsou zradne, tvari se pene, ale jakmile tam stoupneme, tak se propadame. Jednou to vypadalo, ze si budeme muset pro Vicky dojit, zapadlo hodne hluboko a tak chtela ven, tak se borila cim dal tim vic. Nakonec to zvladla a pomohla si sama. Stale jsme se snazili si najit nejakou schudnou cestu, ale nic jsme neobjevili. Hustym lesem jsme obesli dalsi cast jezera a narazili na silnici. Po te jsme pokracovali az k nasemu autu. Cestou jsme se trosku omyli od bahna a Vikousek si dala koupel v rece. K auto uz sla hodne unavena. V aute okamzite usnula.
Tenhle vylet je jeden z hoooodne vydarenych a urcite se do teto oblasti vratime.
Fotky jsou ZDE a kratka videa jsou: prvni, druhe a treti.
31.05.2008
Na tenhle vylet nas vzali nasi pratele Petra s Georgem. Jedou na dovolenou do Kanady a potrebovali si protahnout tela, tak naplanovali vypravu za dobrodruzstvim. Hlasili slusne pocasi, tak se vecer upekl plan a rano jsme vyrazili. Autem jsme dojeli k mistu Lough Dan. Vydali jsme se po ceste okolo jezera. Vicky behala navolno, snazili jsme se ji vysvetlit, at si setri sily, cesta bude dlouha. Bylo to marne, behala sem a tam. Obesli jsme cast jezera, dali svacu a pokracovali na blizkou horu. Stoupali jsme narocnejsim terenem bez znatelne cesty. Vrcholu jsme dosahli a odmenou nam byl prekrasny vyhled na okoli a z domova prineseny obed. Vikinka se tu vukoula a napila z naprsene kaluze. Vyhlizime si cestou dolu zpet k jezeru. Potkavame srnky, kterych je okolo spousty. Vikinka se nam za jednou rozebehla, ale za chvilku se vratila. Protoze jsme nesli po ceste, tak se nam stalo, ze vsude okolo nas bylo zelene pichlave krovi. Sli jsme co pesince, kterou vyslapala zver a nakonec jsme kroviska prekonali. Sestoupili jsme az k ricce, ktera tekla do jezera. Na ceste k jezeru jsme potkali dve zeny, ktere se na ptaly, jestli jsme na ceste neztralili obal na bryle. Rekli jsme ze ne, ze jsme po ceste nesli, ze jdeme z vrcholku hory. Ocividne nam to neverili:-)) U jezera jsme si odpocinuli a zacali hledat cestu okolo jezera. Zadnou jsme nenasli, tak jsme prebrodili ricku a narazili na cestu, ale ta se po chvilce ztratila. Prodirame se hustym lesem, potykame se s mokrinami, kde nam Vikousek zapada po brisko do bahna. Baziny jsou zradne, tvari se pene, ale jakmile tam stoupneme, tak se propadame. Jednou to vypadalo, ze si budeme muset pro Vicky dojit, zapadlo hodne hluboko a tak chtela ven, tak se borila cim dal tim vic. Nakonec to zvladla a pomohla si sama. Stale jsme se snazili si najit nejakou schudnou cestu, ale nic jsme neobjevili. Hustym lesem jsme obesli dalsi cast jezera a narazili na silnici. Po te jsme pokracovali az k nasemu autu. Cestou jsme se trosku omyli od bahna a Vikousek si dala koupel v rece. K auto uz sla hodne unavena. V aute okamzite usnula.
Tenhle vylet je jeden z hoooodne vydarenych a urcite se do teto oblasti vratime.
Žádné komentáře:
Okomentovat