Geo u Losine

Fotogalerije je ZDE

Pres cely tyden prselo, predpoved pocasi na vikend slibovala jen destove prehanky a od rana svitilo slunicko, tak jsme se po obede vypravili na lov pokladu do blizkeho okoli. Jeden poklad je ukryt v blizkosti staveni, kde chovaji lamy. Maji krasny vybeh, ktery sdili s grosovanym konem. U vybehu jsme kochali pohledem na tela krasnych dospelych lam a jejich letosnich prirustků. Vikousek si je prohlizi a pak po jejich vzoru se pousti do okusovani travy :-)) a Martin foti jako "o zivot".
Oba poklady jsme nasli bez potizi, pekne jsme se prosli lesem, Martin pokukoval po kamenech (inspirovan kolegou z prace), Vikousek si uzival volnosti.
Domu nas hnala bourka, ale nezmokli jsme, za to jsme si z vyletu privezli hrebik v pneumatice. Martin nastesti nasel pneuservis, ktery ma otevreno i v sobotu v podvecer a tak tam ihned vyrazil. Krome hrebiku si jeste Vikousek prinesl na brisku zakousle kliste.

Vicky a jeji prace

Jiz po druhe jsme se vydaly na 9:30 hodinu smerem Doubravka, do domova pro seniory. Mam pocit, ze byla natesena na praci se "stariky" :-)
Nahlasili jsme se na recepci a hura do druheho patra do ergonomicke dilny. Tam se uz pilne pracovalo. Vsichni sedeli kolem stolu a soustredili si na svou praci. Pani vetsinou pletou (cepicky, saly, ...) a panove vyrabeji z novinoveho papiru "proutene" veci. Podle toho jakou maji formu (kulata, hranata, vysoka, nizka, ...) takovy tvar ma konecny vyrobek. Chvilku jsem je pozorovala a "klobouk dolu", jak jsou zrucni.
Vikouska jsem nechala "navolno" aby si je obesla sama. Kazdy se pomuchloval podle chuti a nalady. Uz tam ma sve oblibence, jednu pani a jednoho pana. Pri tom vsem hlazeni, povidani se nastala takova usmevna situace. Pani, co hladila Vikouse rikala: "Ja jsem ti zapomnela prinest piskoty, ktere jsem ti koupila, jako odmenu." Ja jsem sahla do kosiku a vyndala krabicku, kterou mame na pamlsky. Uvnitr byly psi dobrutky a take piskoty. Pani jsem nabidla se slovy: "Vemte si tady." Mysleno, vemte si tady z krabicky a dejte to Vikousouvi. Mila pani sahla do krabicky, moc nestudovala co v ruce drzi a uz si to davala do vlastni pusy. Rychle jsme ji zadrzeli, ze tohle zrovna neni pro lidi, drzela totiz "kost" :-) Tak jsme se spolecne krasne nasmali :-) Pak jsme sli na pokoje a tam uz Vicky ukaznene pracovala. Dve hodiny utekly jako voda, dohodli jsme si dalsi navstevu a jely domu.

Dva cernousci :-)

Na nedeli jsme meli v planu jet na kolech poznavat okoli Dobrichovic, ale pocasi nam nepralo, akce byla zrusena. Protoze jsme meli Vicky u Martinovo rodicu, tak jsme si ji jeli vyzvednout.

Jak to vypada, kdyz se po malem dome pohybuji dve cerne labradorky se muzete podivat ZDE

Kam se hne jedna, tak ji druha nasleduje. Kdyz se drbe Loisa, tak Vycky prijde a dozaduje se take hlazeni. Strka do dotycneho, ktery hladi Loisu, dokonce se i parkrat hlasove projevila - vrcenim, coz normalne nedela. Nevrci na jine psi, ale na Loisu zarli :-) Kdyz je situace opacna, hlazena je Vicky, tak Loisa trpelive ceka az na ni "prijde rada". Je to s nimi vesela domacnost :-)