Predchozi # Seznam # DalsiNedele 15.08.2009
Po hostelove snidani, ktera byla v cene ubytovani (2 toustove chleby, slane maslo a marmelada, kava nebo caj) jedeme taxikem do pujcovny si vyzvednout auto. Nasim novym domovem se na par dni stala Toyota Land Cruiser 4x4, s dvemi nadrzemi o celkovem objemu 180 litru a obsahem motoru 4,6. V poledne opoustime Darwin a jedeme rovnou do NP Kakadu, ktery zaujima plocju 19 757 km2 a je tvoren starou krajinou tropickeho destneho lesa a skalnimi utvary. Je to nejvetsi NP v cele Australii. Pysni se krasnymi vodopady (my jsme tu v obdobi sucha, tak jsou vodopady vyschle nebo s minimem vody) a jednemi z nejvyznamnejsich nalezist domorodeho skalniho umeni (je na seznamu UNESCO z duvodu prirodniho a i kulturniho). Park patri Australcum, kteri jej zpetne pronajali vlade a nyni je spolu s ni spravuji.
Nase prvni zastavka je u reky Adelaide, kde volne ziji slanovodni krokodyli. Za 30AUD/os si kupujeme vylet lodi a podivanou s nazvem "skakajici krokodili". Reka je siroka tak 100 metru, vodnata - zrovna je priliv (jsme od more cca 180 km a v rece je slana voda). Prvni krokodyl, ktereho jsme videli je "dedecek" asi 100 let stary, 6 metru dlouhy a v predni casti tlamy mu chybel jeden veliky zub:-)) Kdyz dal celisti k sobe, tak mu z tlamy vytekala voda, hi hi hi (juknete na fotku v galerii). Kapitan lodi lakal krokodyly ke skoku tak, ze na konec tyce napichl maso a tim maval krokodylovi pred tlamou. Na krokodylovi bylo videt, tak se soustredi, pripravuje ke skoku ... Nekteri moc skakat nechteli, ale jeden byl ucinana baletka - ukazal se v cele sve ohavnosti:-)) Ba nee, zas tak osklivy nejsou. Za masem (pro ne snadna korist) otvirali tlamy, cenili zuby a pri zklapnuti vysel divny duty zvuk. Kapitan take krmil divoke orly, kterym hazel kousky masa a oni je chytali v letu. V 70. letech bylo loveni krokodylu zakazano a zacali se chtanit, jejich populace ridne a starne. Strazci parku krokodyli odchytavaji z mist, kam chodi turiste a vraceji je do rek, ale nove misto nemusi krokodyl prijmout za sve a tak utika jinam, kde casto zemre. Vsude jsme potkavali cedule upozornujici na vyskyt krokodylu a koupani v lagunach (ktere k tomu vybizeji cirou modrou vodou)je je jen na vlastni nebezpeci. Tady na Top Endu ziji 2 druhy krokodylu, sladkovodni a slanovodni. Ti sladkovodni dorustaji delky 3 metru a na cloveka utoci jen kdyz jsou vyprovokovani. Slanovodni, ti dorustaji bezne delky pres 7 metru a radi napadaji lidi a vse zive.
Cestou do parku sbirame kesky, ktere nas zavadeji na uzasna mista, ktera bychom jinak nevideli. Vecer kempujeme u Mary River a jdeme na "Bamboo walk". Prochazime bambusovym lesem po prasne ceste, nohy mame cervene o prachu, pozorujeme zapad slunce nad rekou. Na zpatecni ceste koukame na nase stopy v prachu a najednou vidime klikatou stopu od nejakeho hada, ktery prosel po nas. Rozhlizime se, ale zadneho nevidime, tak jen fotime jeho stopu.
Statistika:
- ujeto 153 km
- nalezeno 9 kesi z celkovych 34 kousku
Pondeli 17.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Jabiru, kde je hlavni informacni stredisko Bowali. Ochotna pani nam dava prospekty a doporucuje co bychom nemeli opomenout a urcite videt. Rozhodne chceme videt prastate Aboriginske malby na skalach a alespon nahlednout na jejich uzemi. Jedeme autem jeste 45 km do mista zvaneho Ubirr - posledni veswnicka pred Aboriginskym uzemim. Odtud je to jen kousek k mistu, kde jsou malby. Jsou uzasne!!! Jejich stari se odhaduje na 20 000 - 5 000 let, ale nektere jsou jen 30 let stare. Jsou kreslene na skalach, obrazky znazornuji dulezite veci pro zivot tehdejsich lidi - ruzne ryby, dlouhokrke zelvy (ktere se v teto oblasti bezne vyskytuji), hubene postavy, ..... musle. Take jsme zasli na vyhlidku, odkud se nam naskytl pohled na uzemi Aborigincu. Ti nikoho k sobe nepousti, ale ve mestech je mozne je videt. Nas osobni dojem z nich je, ze jsou fakt "nehezci", maji hodne tmavou az cernou plet, male rozplacle nosy, kudrnate ci vlnite vlasy.
Po Kakadu High Way si to pak valime dale. Dalsi zajimavosti jsou vsude pritomna termitiste. Termiti jsou makaci pracoviti, je tu uplne zatermitistovano:-)) Staveji je od severu na jih tak, aby steny termitiste zachtily co nejvice slunecnich paprsku (jeste to kontroluji v jinem pruvodci, abych Vam nenapsala nejake blbosti a tady pisi neco jineho, tak pokud Vas problematika termitist zajima, tak si vice vyhledejte na netu, my nemam signal; dekujeme:-)))
Cestou do kempu jsme u silnice videli cerstve zapaleny ohen. Na prvni pohled jsme si rikali ze to je od nedopaldu z cigarety a ze bychom to meli nekde nahlasit. 10 km od pozaru je kemp jmenem Gungurul, kde nocujeme, neni tu voda ani elektrina. Je tu jen jeden karavan, tak jim to sel Martin rici a oni na to, ze si nemame delat starosti, ze to zapalili mistni spravci parku. Tak to nechavame plavat. Nastava rychly zapad slunce a tma je v pul sedme. Zalezame se do naseho plechove ore, zde jsme chraneni pred doternymi komary a hlavne mouchami, ktere jsou hrooozne drze a lezou vsude. Nejradeji maji oblicej a konkretne nam zalezaji pod bryle.
V noci je obloha uplne jasna, hvezdy krasne sviti a mlecna draha je jina nez na nasi polokouli:-)
Statistika:
- ujeto 352 km z celkovych 505 km
- nalezeny 2 kese z celkovych 36 kousku- pres den je pres 35°C ve stinu, obloha bez mraku, pres noc je okolo 20°C - óóó je nam vedrooo
Utery 18.08.2009
Po snidani (pred 9 hodinou) vyrazime otestovat plechoveho ore na cestu do Maguku, ktera je urcena jen pro vozy 4x4. Ridi Martin a hrozne se v tom vyziva. Pekne to drnca, ale kdyz jedme rychleji, tak mene - tak to valime co teren dovoli:-)) Cesta je dlouha 12 km. Uz na parkovisti nas cedule varuji pred koupanim a krokodyli. Bereme si fotaky a vodu k piti a vyrazime na mensi prochazku do buse. Jdeme podel ricky s nadhernou pruzracnou vodou, ve ktere se prohaneji ryby a neee male (odhadem tak 80 cm).Chovame se tise, abychom videli co nejvice ze zdejsiho zivota - cerny ptacek s tyrkysovymi kridli, velka vaska, ... Na konci prochazky je krasna laguna, ktera laka ke koupani ... Cestou zpat uz potkavame skupinky lidi a tim toto misto ztraci sve kouzlo.
Vracime se tou samou cestou zpet na silnici a pokracujeme do mestecka Pine Creek. Kousek pred mestem vsak opet odbocujeme na malou nenapadnou cestu, opet jen pro 4x4, ktera nas dovedla k pokladu. Dojeli jsme k potucku s uuuzasnou lagunou (cedule nas opet varovala pred krokodyly). Martin si vse nafotil, poklad jsme nasli a vydali se zpet. Kvuli takovym to krasam hledame poklady:-))
Opoustime NP Kakadu. V Pine Creeku jsme dotankovali, zchladili se zmrzlinou a poohledli jsme se po mistnich 3 kesich. Odtud jedeme smer na Darwin, ale odbocujeme do mensiho NP Litchfield, kde chceme stravit zbytek dni do soboty. U jednoho zatopeneho dolu je uz 14 dni nova kes a zatim ji nikdo nenalezl, tak si brousime zuby na FTF - huuraaa je nase:-))) U mestecka Adelaide River nocujeme v kempu s bazenem (nejak jsme ho neztihli ozkouset). Vecer je na programu vecere, stahovani fotek, psani deniku a sprcha. Jedine zajimave je Janikovo prihoda z vecerni navstevy WC. "Je neco malo po 9 pm, hovim si na WC a najednou slysim takove divne zvuky, takove placani. Hledam puvodce zvuku a najednou si to prihopsala asi 5 cm velka zaba. Dost me vydesila, balim si fidlatka a jdu do bezpeci naseho auta. Jeste se u umyvadel rozhlizim a koukam, ze na zemi je par malych zabicek:-))
Statistika
- ujeto 270 km z celkovych 775 km
- nalezeno 5 kes, z toho je 1 FTF, z celkovych 41 kousku
- pocasi je stejne, jedni slovem vedro
Zajimavosti:
Rano jsme na odbocce na prasnou cestu videli divokeho psa Dinga. Chvilku na nas koukal a pak utekl do buse. Dalsi koho jsme videli byl klokan mensiho vzrustu a skakal si to po trave k potoku:-))
Po hostelove snidani, ktera byla v cene ubytovani (2 toustove chleby, slane maslo a marmelada, kava nebo caj) jedeme taxikem do pujcovny si vyzvednout auto. Nasim novym domovem se na par dni stala Toyota Land Cruiser 4x4, s dvemi nadrzemi o celkovem objemu 180 litru a obsahem motoru 4,6. V poledne opoustime Darwin a jedeme rovnou do NP Kakadu, ktery zaujima plocju 19 757 km2 a je tvoren starou krajinou tropickeho destneho lesa a skalnimi utvary. Je to nejvetsi NP v cele Australii. Pysni se krasnymi vodopady (my jsme tu v obdobi sucha, tak jsou vodopady vyschle nebo s minimem vody) a jednemi z nejvyznamnejsich nalezist domorodeho skalniho umeni (je na seznamu UNESCO z duvodu prirodniho a i kulturniho). Park patri Australcum, kteri jej zpetne pronajali vlade a nyni je spolu s ni spravuji.
Nase prvni zastavka je u reky Adelaide, kde volne ziji slanovodni krokodyli. Za 30AUD/os si kupujeme vylet lodi a podivanou s nazvem "skakajici krokodili". Reka je siroka tak 100 metru, vodnata - zrovna je priliv (jsme od more cca 180 km a v rece je slana voda). Prvni krokodyl, ktereho jsme videli je "dedecek" asi 100 let stary, 6 metru dlouhy a v predni casti tlamy mu chybel jeden veliky zub:-)) Kdyz dal celisti k sobe, tak mu z tlamy vytekala voda, hi hi hi (juknete na fotku v galerii). Kapitan lodi lakal krokodyly ke skoku tak, ze na konec tyce napichl maso a tim maval krokodylovi pred tlamou. Na krokodylovi bylo videt, tak se soustredi, pripravuje ke skoku ... Nekteri moc skakat nechteli, ale jeden byl ucinana baletka - ukazal se v cele sve ohavnosti:-)) Ba nee, zas tak osklivy nejsou. Za masem (pro ne snadna korist) otvirali tlamy, cenili zuby a pri zklapnuti vysel divny duty zvuk. Kapitan take krmil divoke orly, kterym hazel kousky masa a oni je chytali v letu. V 70. letech bylo loveni krokodylu zakazano a zacali se chtanit, jejich populace ridne a starne. Strazci parku krokodyli odchytavaji z mist, kam chodi turiste a vraceji je do rek, ale nove misto nemusi krokodyl prijmout za sve a tak utika jinam, kde casto zemre. Vsude jsme potkavali cedule upozornujici na vyskyt krokodylu a koupani v lagunach (ktere k tomu vybizeji cirou modrou vodou)je je jen na vlastni nebezpeci. Tady na Top Endu ziji 2 druhy krokodylu, sladkovodni a slanovodni. Ti sladkovodni dorustaji delky 3 metru a na cloveka utoci jen kdyz jsou vyprovokovani. Slanovodni, ti dorustaji bezne delky pres 7 metru a radi napadaji lidi a vse zive.
Cestou do parku sbirame kesky, ktere nas zavadeji na uzasna mista, ktera bychom jinak nevideli. Vecer kempujeme u Mary River a jdeme na "Bamboo walk". Prochazime bambusovym lesem po prasne ceste, nohy mame cervene o prachu, pozorujeme zapad slunce nad rekou. Na zpatecni ceste koukame na nase stopy v prachu a najednou vidime klikatou stopu od nejakeho hada, ktery prosel po nas. Rozhlizime se, ale zadneho nevidime, tak jen fotime jeho stopu.
Statistika:
- ujeto 153 km
- nalezeno 9 kesi z celkovych 34 kousku
Pondeli 17.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Jabiru, kde je hlavni informacni stredisko Bowali. Ochotna pani nam dava prospekty a doporucuje co bychom nemeli opomenout a urcite videt. Rozhodne chceme videt prastate Aboriginske malby na skalach a alespon nahlednout na jejich uzemi. Jedeme autem jeste 45 km do mista zvaneho Ubirr - posledni veswnicka pred Aboriginskym uzemim. Odtud je to jen kousek k mistu, kde jsou malby. Jsou uzasne!!! Jejich stari se odhaduje na 20 000 - 5 000 let, ale nektere jsou jen 30 let stare. Jsou kreslene na skalach, obrazky znazornuji dulezite veci pro zivot tehdejsich lidi - ruzne ryby, dlouhokrke zelvy (ktere se v teto oblasti bezne vyskytuji), hubene postavy, ..... musle. Take jsme zasli na vyhlidku, odkud se nam naskytl pohled na uzemi Aborigincu. Ti nikoho k sobe nepousti, ale ve mestech je mozne je videt. Nas osobni dojem z nich je, ze jsou fakt "nehezci", maji hodne tmavou az cernou plet, male rozplacle nosy, kudrnate ci vlnite vlasy.
Po Kakadu High Way si to pak valime dale. Dalsi zajimavosti jsou vsude pritomna termitiste. Termiti jsou makaci pracoviti, je tu uplne zatermitistovano:-)) Staveji je od severu na jih tak, aby steny termitiste zachtily co nejvice slunecnich paprsku (jeste to kontroluji v jinem pruvodci, abych Vam nenapsala nejake blbosti a tady pisi neco jineho, tak pokud Vas problematika termitist zajima, tak si vice vyhledejte na netu, my nemam signal; dekujeme:-)))
Cestou do kempu jsme u silnice videli cerstve zapaleny ohen. Na prvni pohled jsme si rikali ze to je od nedopaldu z cigarety a ze bychom to meli nekde nahlasit. 10 km od pozaru je kemp jmenem Gungurul, kde nocujeme, neni tu voda ani elektrina. Je tu jen jeden karavan, tak jim to sel Martin rici a oni na to, ze si nemame delat starosti, ze to zapalili mistni spravci parku. Tak to nechavame plavat. Nastava rychly zapad slunce a tma je v pul sedme. Zalezame se do naseho plechove ore, zde jsme chraneni pred doternymi komary a hlavne mouchami, ktere jsou hrooozne drze a lezou vsude. Nejradeji maji oblicej a konkretne nam zalezaji pod bryle.
V noci je obloha uplne jasna, hvezdy krasne sviti a mlecna draha je jina nez na nasi polokouli:-)
Statistika:
- ujeto 352 km z celkovych 505 km
- nalezeny 2 kese z celkovych 36 kousku- pres den je pres 35°C ve stinu, obloha bez mraku, pres noc je okolo 20°C - óóó je nam vedrooo
Utery 18.08.2009
Po snidani (pred 9 hodinou) vyrazime otestovat plechoveho ore na cestu do Maguku, ktera je urcena jen pro vozy 4x4. Ridi Martin a hrozne se v tom vyziva. Pekne to drnca, ale kdyz jedme rychleji, tak mene - tak to valime co teren dovoli:-)) Cesta je dlouha 12 km. Uz na parkovisti nas cedule varuji pred koupanim a krokodyli. Bereme si fotaky a vodu k piti a vyrazime na mensi prochazku do buse. Jdeme podel ricky s nadhernou pruzracnou vodou, ve ktere se prohaneji ryby a neee male (odhadem tak 80 cm).Chovame se tise, abychom videli co nejvice ze zdejsiho zivota - cerny ptacek s tyrkysovymi kridli, velka vaska, ... Na konci prochazky je krasna laguna, ktera laka ke koupani ... Cestou zpat uz potkavame skupinky lidi a tim toto misto ztraci sve kouzlo.
Vracime se tou samou cestou zpet na silnici a pokracujeme do mestecka Pine Creek. Kousek pred mestem vsak opet odbocujeme na malou nenapadnou cestu, opet jen pro 4x4, ktera nas dovedla k pokladu. Dojeli jsme k potucku s uuuzasnou lagunou (cedule nas opet varovala pred krokodyly). Martin si vse nafotil, poklad jsme nasli a vydali se zpet. Kvuli takovym to krasam hledame poklady:-))
Opoustime NP Kakadu. V Pine Creeku jsme dotankovali, zchladili se zmrzlinou a poohledli jsme se po mistnich 3 kesich. Odtud jedeme smer na Darwin, ale odbocujeme do mensiho NP Litchfield, kde chceme stravit zbytek dni do soboty. U jednoho zatopeneho dolu je uz 14 dni nova kes a zatim ji nikdo nenalezl, tak si brousime zuby na FTF - huuraaa je nase:-))) U mestecka Adelaide River nocujeme v kempu s bazenem (nejak jsme ho neztihli ozkouset). Vecer je na programu vecere, stahovani fotek, psani deniku a sprcha. Jedine zajimave je Janikovo prihoda z vecerni navstevy WC. "Je neco malo po 9 pm, hovim si na WC a najednou slysim takove divne zvuky, takove placani. Hledam puvodce zvuku a najednou si to prihopsala asi 5 cm velka zaba. Dost me vydesila, balim si fidlatka a jdu do bezpeci naseho auta. Jeste se u umyvadel rozhlizim a koukam, ze na zemi je par malych zabicek:-))
Statistika
- ujeto 270 km z celkovych 775 km
- nalezeno 5 kes, z toho je 1 FTF, z celkovych 41 kousku
- pocasi je stejne, jedni slovem vedro
Zajimavosti:
Rano jsme na odbocce na prasnou cestu videli divokeho psa Dinga. Chvilku na nas koukal a pak utekl do buse. Dalsi koho jsme videli byl klokan mensiho vzrustu a skakal si to po trave k potoku:-))
Žádné komentáře:
Okomentovat