Tato nase dovolena je pokracovani te z lonskeho zari, kdy jsme byli nuceni se vratit. Pocasi nam tenkrat tak nepralo, ze kdyz jsme stali na utesech a meli jsme videt Skotsko, tak jsme nevideli ani 10 metru pred sebe, natoz Skotsko. Tak snad tentokrat se pocasi alespon trosku povede - bydlime pod stanem i s nasim Vikouskem, ktera nam jeste zacala harat.
Zapisky do deniku piseme ve stanu po vecerech, fotky bohuzel nezvladame zpracovavat - Martin foti o 106:-)) Po protrideni a naslednem zpracovani bude fotogalerie zverejnena.
Nedele 05.07.2009
Planovanu vyjezdu na 10 hodinu predchazelo baleni vsech potrebnych veci na tyden - obleceni vseho druhu, spacaky, stan, nejake to jidlo a varic. Samozrejme nechybi basta pro Vikouska a jeji veci (rucniky na otirani a velika osouska misto pelisku:-)) Martin pripravil nase GPS pristroje a vse potrebne k hledani pokladu. Posledni vec kterou jsme doma udelali byla kontrola predpovedi pocasi - na pristich 5 dni hlasi dest, dest a obcas vykoukne slunicko. Tak uvidime.
Z Dublinu vyjizdime smerem na zapad po silnici N4 na Galway. Cesta nam zabrala asi 4 hodiny. Cestou jsme se zastavili na jednom pokladu, dalsi u krasne plaze jsme nenasli. Pomerne caste jsou destove prehanky, obzvlaste silne jsou ty, kdy jsme v terenu:-)) Mesto Galway nas mile prekvapilo, takove utulne, prijemne, krasne plaze, uprevene, ciste a turisticky zive mesto. Nedivime se, ze si mnoho Cechu vybira prave toto mesto za svuj docasny domov. Pokracuje do oblasti Conemara. Je to jedna z nejuchvatnejsich oblasti Irska - nadherna krajina plna jezer, raselinist a zvlastnich kopcu.
Mala vychazka na jeden z mistnich kopecku nas prijemne protahla po delsim sezeni v aute - zrovna neprselo a obloha se protrhla. Z vrcholku se nam naskytl pohled na rozlehly Atlantic a do vnitrozemi na jezerni oblast s mnoha ostruvky, plachtenicky a rybarske cluny. Pokracujeme po silnici N59 a zatavujeme se u pokladu. Jeden nas zavedl k jezirku s ostruvkem porostlym borovicemi, ktere se tu skor nevyskytuji.
Na veceru jsme zakempovali nedaleko Clifdenu. Postavili jsme stan, dali Vikouskovi najist a vyrazili na veceri a na prohlidku mestecka. Metecko je poklidne, hodne turiticke - cestina ty byla slyset pomerne casto:-)) K jidlu jsme si dali "seafood chowder" a "fish and chips". Asi v polovine vecere se spustil hrozny lijak - jsme si libovali ze uz mame postaveny stan a jen si zalezeme do spacaku ... Ovsem pravda byla uuuplne jina. V campu nas cekalo nemile prekvapeni v podobe stoupajici hladiny vody, ktera se valila pres camp a nemela kam odtekat. Chudacek Vikousek byl ve stavu. Chvilku jsme pozorovali rychle stoupajici hladinu, pak jsme se rozhodli stan prestehovat. Vikouska jsme presunuli do kufru auta, prenosili veci a prestehovali stan na lepsi misto. Vse jsme zvladli, nase veci byli v suchu. Ale nasi sousedi - ti dopadli mnohem hure. Primo pres jejich stan tekla voda stekajici s vrchnich stanovych mist a nemela kam odtekat. Manik prisel v holinkach a zacas s resunem stanu. Martin mu sel ochotne pomahat. Vsechny veci uvnitr meli mokre. My jsme nechali Vikouskovu misku na miste, kde stal nas stan a behem dalsich 30 minut byla pod vodou, tzn. ze v nasem stany bychom se mohli koupat:-))
Pondeli 06.07.2009
Rano nas probudil dest, tak jsme jeste vyckavali ve spacakach. Po chvili dest ustal, tak jsme zahajili rychle baleni stanu a nandali veci do auta. Pak prisla na radu snidane a dalsi veci. Vyjizdime okolo 11 hodiny na vyhlidkovou cestu zvanou "Sky road". Aby Martin mohl fotit a navigovat na poklady, tak za volat usedam ja. "Sky road" je misty velmi uzka silnicka pro jedno auto s mnoha vyhlidkami na Atlantik s jeho krasnymi utesy. Pocasi je stejne jako vcera, jakmile vylezeme z auta - spousti se dest. V mlze je zahalen "Diamont hill". Na jednom jezere jsme videli motorovou lodku s jednou pasazerkou, tak vyplouva proti vlnam, ktere jsou diky vetru nemale. Jeste jsme si udelali projizdku po silnici zvane "Atlantic drive", ktera vedla po okraji poloostrova a tak jsme videli jine utesy a plaze Atlantiku. V teto oblasti se tezi vsude pritomny kamen, ktery se pouziva na stavbu domu, na oblklady fasad, ... nevim na co vsechno jeste. Puda je tu raselinistni - podel silnic jsou videt hromady s vyskladanou raselinou.
Vecer jsme se zabydleli v campu u plaze, ale protoze nam pocasi opet nepralo ani jsme se na ni nebyli podivat. Stan se nam podarilo postavit za sucha, ale pak se spustil dest.
Utery 07.07.2009
Probudili jsme se okolo 8 hodiny - neprselo. Rekli jsme si jeste chvilku si polezime a pak vstaneme a ejhle... behem par minut se spustil dest. Prselo tak pul hodiny. Opet se opakovala ranni akce - rychle vse sbalit a pak teprve prijde na radu snidane a ranni hygiena. Foukal vitr od more a tak jsem v ramci suseni poustela stan misto draka. Akce nam zabrala hodinu, ale vse "zasucha". Nase cesta lemuje pobrezi, zatavujeme se na dvou pokladech, kdy jdeme prochazkou po kamenite plazi. Kameny jsou omlete od vln, maji ruzne barvy a tak si jich par bereme do auta a pak si je umistime na "nasi zahadku". Povedlo se mi ztratit Vikouskovo voditko, ale asi o 1 hodinu pozdeji jsme nasli jine:-)) To patrilo nejakemu mensimu pejskovi.
Priblizili jsme se k mestu Sligo, ktere ma ve sve blizkosti stolovou horu s dvema poklady. Nasi cernou "karu" parkujeme na upati a vyrazime na vrchol. Pocasi je stale stejne, uz pocitame s destovou prehankou, ktera nas neminula. Vyhledy z vrcholu jsou prekrasne - v dalce dalsi hory, plaze omyvane Atlantikem, majaky, nekonecna paleta zelene barvy, ...
Odtud jedeme smerem na Donegal. Kempujeme na brehu jezera, varime ve stanu, protoze opet prsi:-)) Vecer travime psanim techto radku a planovanim cesty na dalsi dny.
Žádné komentáře:
Okomentovat