Rano po snidani jsme se nechali odvezt na autobusove nadrazi. Meli jsme trochu potiz najit spravny autobus, ktery nas odveze na mezinarodni letiste do Negomba. Busove nadrazi je jeden veliky chaos a temez zadne anglicke nazvy. Ptali jsme ruznych lidi, nakonec jsme nasli ochotneho pana, ten nas dovedl na nastupiste a rikal, ze bus odjizdi za 90 minut. Tak jsme meli cas si koupit noviny a nejake dobroty na cestu. Moc se nam bus nezdal, zadne oznaceni kam jede, stara herka a k tomu jeste clovek u ktereho si kupujeme listky na cestu neumi anglicky. Ptala jsem se ho, zda jedeme spravne do Negomba na letiste, ale zadna odpoved. Kdyz jsem se ptala podruhe, tak mi pan za mnou rekl, ze jsme ve spravnem buse. Dost se mi ulevilo. Z pana se vyklubal lekar ajurvedske mediciny, anglicky umel dobre. Cast cesty jsme prokecali o vsem moznem.
Martin si behem cesty uvedomil, ze si nenafotil "bezny sri lansky zivot" a tak celou cestu mel prst na spouti sveho fotoaparatu. ZDE je k nahlednuti fotogalerie.
Cesta trvala asi 4 hodiny a kdyz jsme se zacali blizit k letisti (poznali jsme to diky GPS) tak jsme premysleli, jak pozname, ze uz je cas vystoupit. Snazili jsme ptat spolucetujicich, ale bylo to marne ... nikdo anglicky neumel. Nejaky pan to zrejme pochopil, ze chceme na letiste, tak se protlacil narvanym autobusem k ridici, prohodil s nim par slov a vrtil se zpet k nam. Mrkl na nas, to bylo asi znameni, ze nam zaridil zastaveni abychom mohli vystoupit. A opravdu, po chvilce bus zastavil, dokonce pockal az uplne vystoupime a pak se teprve rozjel :)
Na letisti jsme si dali batohy a tasky do uschovny a vyrazili jsme do mesta Nebomba, ktere lezi asi 10 km od letiste. Mesto se nam vubec nelibilo, priserne rusne a spinave. Prosli jsme par ulic, zasli do obchudku a ayurvedskou medicinou (zakoupili jsme balzamy, sirup, zvlastni naberacku urcenou k paleni prasku proti komarum). Hledali jsme misto, kde bychom si dali obed a nejvice se nam zalibila mistni indicka jidelna. Rozhodne jsme neudelali chybu, jidlo bylo vyborne, jedno z nejlepsich a nejchutnejsich na Sri Lance. Ind se na chodil ptat, zda je vsechno v poradku a zda nam nic nechybi. Za svou pohostinnost jsme mu nechali na mistni pomery velke dysko. Castka ho prekvapila, ale prijal ji s podekovanim.
Na letisti jsme pak cekali skoro 12 hodin. Cas jsme si kratili ctenim knizek, obcasnou prochazkou po hale a nakoupenim dobrot v obchudku. Nejak jsme to preckali a v 1 hodinu v noci jsme se presunuli na check-in. Mame o jedno zavazadlo vice, prekvapive jsme nakoupili veci vazici 15 kg, batuzky pak okolo 13 kg. Jeste pred odletem si Martin koupil drevenou figurku varana (na letisti se uz nesmlouva, ale on svym sarmem zapusobil na prodavacku a varana usmlouval ze 45$ na 32$ :-))
Ve 2:55 se nase letadlo Boing 777-300 odlepuje od ostrovni ranveje a nabira smer na zapad do Dubaje. Letadlo je uplne nove, je v nem vice mista na nohy, vice prostoru pro zavazadla, vychytane a velke dispeje na kazdem sedadle pred vami, jsme uneseni :-)
V Dubaji pak mame pres 4 hodiny casu. Nakukujeme do obchudku (nejvice Martina zajimaji ty s elektronikou). K snidani si davame kavu a zmrzlinu Haagen-Dazs. Trosku nezvykle, ale pochutnali jsme si :-) Na odletu jsme potkala kamaradku z meho rodneho mesta, letela domu. Byla prekvapena, v letadle jsme si pak pekne popovidaly, nevidely jsme se vice jak 7 let :-)
Na letisti nas jiz cekali rodice a ve Vlasimi pak probehlo velike vitani s nasim cernouskem :-)
Martin si behem cesty uvedomil, ze si nenafotil "bezny sri lansky zivot" a tak celou cestu mel prst na spouti sveho fotoaparatu. ZDE je k nahlednuti fotogalerie.
Cesta trvala asi 4 hodiny a kdyz jsme se zacali blizit k letisti (poznali jsme to diky GPS) tak jsme premysleli, jak pozname, ze uz je cas vystoupit. Snazili jsme ptat spolucetujicich, ale bylo to marne ... nikdo anglicky neumel. Nejaky pan to zrejme pochopil, ze chceme na letiste, tak se protlacil narvanym autobusem k ridici, prohodil s nim par slov a vrtil se zpet k nam. Mrkl na nas, to bylo asi znameni, ze nam zaridil zastaveni abychom mohli vystoupit. A opravdu, po chvilce bus zastavil, dokonce pockal az uplne vystoupime a pak se teprve rozjel :)
Na letisti jsme si dali batohy a tasky do uschovny a vyrazili jsme do mesta Nebomba, ktere lezi asi 10 km od letiste. Mesto se nam vubec nelibilo, priserne rusne a spinave. Prosli jsme par ulic, zasli do obchudku a ayurvedskou medicinou (zakoupili jsme balzamy, sirup, zvlastni naberacku urcenou k paleni prasku proti komarum). Hledali jsme misto, kde bychom si dali obed a nejvice se nam zalibila mistni indicka jidelna. Rozhodne jsme neudelali chybu, jidlo bylo vyborne, jedno z nejlepsich a nejchutnejsich na Sri Lance. Ind se na chodil ptat, zda je vsechno v poradku a zda nam nic nechybi. Za svou pohostinnost jsme mu nechali na mistni pomery velke dysko. Castka ho prekvapila, ale prijal ji s podekovanim.
Na letisti jsme pak cekali skoro 12 hodin. Cas jsme si kratili ctenim knizek, obcasnou prochazkou po hale a nakoupenim dobrot v obchudku. Nejak jsme to preckali a v 1 hodinu v noci jsme se presunuli na check-in. Mame o jedno zavazadlo vice, prekvapive jsme nakoupili veci vazici 15 kg, batuzky pak okolo 13 kg. Jeste pred odletem si Martin koupil drevenou figurku varana (na letisti se uz nesmlouva, ale on svym sarmem zapusobil na prodavacku a varana usmlouval ze 45$ na 32$ :-))
Ve 2:55 se nase letadlo Boing 777-300 odlepuje od ostrovni ranveje a nabira smer na zapad do Dubaje. Letadlo je uplne nove, je v nem vice mista na nohy, vice prostoru pro zavazadla, vychytane a velke dispeje na kazdem sedadle pred vami, jsme uneseni :-)
V Dubaji pak mame pres 4 hodiny casu. Nakukujeme do obchudku (nejvice Martina zajimaji ty s elektronikou). K snidani si davame kavu a zmrzlinu Haagen-Dazs. Trosku nezvykle, ale pochutnali jsme si :-) Na odletu jsme potkala kamaradku z meho rodneho mesta, letela domu. Byla prekvapena, v letadle jsme si pak pekne popovidaly, nevidely jsme se vice jak 7 let :-)
Na letisti nas jiz cekali rodice a ve Vlasimi pak probehlo velike vitani s nasim cernouskem :-)
1 komentář:
Zdar, dík moc za čtení i fotodokumentaci (fotografův výkon roste s každou expedicí). Rád s Váma takhle cestuju :-) Frank...
Okomentovat