IRL - Posledni setkani s prateli

Na sobotni podvecer 18.7. 2009 jsme si naplanovali se finalne rozloucit s nasimi ceskymi prateli. Nesetkali jsme se u nas doma na Vernon, ale u Petry a George doma (my jsme jiz meli skoro vse zabalene a pripravene na presun domu). Mila mela male zpozdeni:-)) Servirovali jsme burty na pivu, Petra mela mooc dobre chlebicky, ja upekla mufinky, kdo chtel zobal ovoce, .... zkratka rozlucka jak ma byt. Cely vecer jsme probihala ziva konverzace a cas rychle utikal. Nez jsme se nadali, tak bylo pul druhe v noci. Mila utikala na nocni autobus a my se take odebrali domu.

Tesime se na brzke setkani:-))

IRL - Vecere u Sha Li

Patek 17.07.2009

Asi pred tremi tydny jsem delala domaci svickovou, tak jsem pozvala kamaradku z Ciny na veceri. Trosku zapasila s priborem (stale pouziva hulky), ale pochutnala si - nikdy nic takoveho pry nejedla:-)) Seznamily jsme se na kurzu "aromaterapie a masazi". Tenkrat jsme vetsinu nasich hodin prokecaly - konverzace pri masazich byla povolena :-))

Na veceri jsem vyrazila na kole, protoze bylo pekne pocasi a Sha Li bydli asi 5 km daleko - alespon mi trosku vytravilo:-)) Sha Li jiz v kuchyni uradovala. V hrnci se varilo hovezi maso s nejakym korenim, na lince byly misky s potrebnymi ingrediencemi - krevety, brokolice, vajicka, .... Na jedne misce bylo neco divneho - cinska houba, ktera roste na mrtvych stromech v pralesech. Je to velmi zdrave a kupodivu i chutne. Asi po hodine priprav jsme zasedli ke stolu, kde byli tri talire. Na prvnim byla brokolice s vajickovou plackou, ktera byla roztrhana na kousky. Na druhem bylo hovezi maso pokrajene po kousky s dusenou mrkvy. Na tretim taliri byly kralovske krevety s cinskou houbou a morskymi plody. Kazda jsme mela vlastni misku s ryzi a prazdny talir. Sha Li pripravila pro me pribor, ale s usmevem jsem pozadala o hulky. Z taliru jsme si vybirali co jsme chteli snist a odkladali na svuj prazdny. Jidlo bylo uzasne, zvlastni chute, hovezi nechutnalo vubec jako hovezi (tento druh masa nejim vubec, ale takto upravene jsem ho snedla neco pres ctvrt kila:-)) Asi po 45 minutach jedeni me jiz brala krec do ruky s hulkama, ale odpocinula jsem si a pokracovala jsem v baste. Vse jsme zavrsili zmrzlinou s pekanovymi orisky. Moooc jsem si pochutnala a rozhodne tohle nevari v cinskych take a way.

Sha Li mi darovala na pamatku zalozku do knizky s cinskou maskou a ja ji na oplatku privezla ceske detske piskoty a jablecne placky, ktere vyrabi moje mamka - vsude kde je prinesu slavi uspech!!!

Sha Li thank you so much for invitation and see you soon.

IRL - Louceni v damskem stylu

Ctvrtek 16.07.2009

Na tento vecer jsem se dohodla se svou nejlepsi kamaradkou Petrou, ze si zajdeme do cajovny nebo na koktejl. Mely jsme sraz v 7p.m. u Spiru. Protoze je "shopping day" (vsechny obchody jsou otevrene do 20 hodiny) tak jsem toho vyuzila a naposled si zasla do oblibenych obchudku. Cesou do cajovny jsme sly okolo italske restaurace, kam chtela Petra s manzelem uz drive zajit, ale bylo vzdy plno. Tak jsme tam nakoukly a jeden maly stolecek byl volny, tak jsme si jej zabraly pro sebe. Z jidelniho listku jsme si vybraly bile vino a syrove prkynko s olivami. Pri techto dobrudka jsme si povidaly a povidaly. Atmosfera tu byla dokonala, bylo stale obsazeno. Ve 23 hodin jsme s hruzou zjistily, ze je cas zaplatit - ja jsem musela ztihnout posledni Dart (jedna z moznosti dopravy v Dublinu). Petra me jeste doprovodila na nadrazi, rozloucili jsme se a ja bezela na nastupiste. Mela jsem to jen tak tak, vlak jel behem minuty. Domu jsem doralila po pulnoci, jeste jsem vyvencila Vikouska a hura do perin.

Petre dekuji za prijemny vecer a tesim na spoustu dalsich v tomto duchu v cechach.

IRL - Louceni se s Irskem

Sobota 11.07.2009

Nastal cas louceni. Na pobyt se chyli ke konci, zbyva posledni tyden. Na sobotni vecer nas a Milu pozvala Petra s Georgem na veceri. Po 18 hodce se servirovala domaci cibulacka, ktera byla vynikajici. Hlavni chod byly testovini s kurecim masem a smetanovou-brokolicovou omackou. Vsichni jsme si pochutnali. Po kave a dezertiku jsme vyrazili do mistni hospudky, kterou krasne zrekonstruovali. Drive to byl takovy "pajzl" ale nyni zde byla prijemna atmosfera, vse krasne opravene, vytrazova okna, ... Behem popijeni pivecka dorazila jeste Mily kamaradka Veronika. Po jedne runde piv jsme ze vratili k Zrzkum a pokracovali. Kazdy pil na co mel chut ... zlata tequila, vino a doslo i na francovku (alpu). Pro nektere ucastniky party to bylo "poprve", ale protoze se ma zkusit vse, tak jsme testovali. K tomu jsme zakusovali dynova seminka, pop-corn, bramburky, ... Pres pulnoci jsme se vydali do jednoho irskeho pubu, kde hral na kytaru Vercin pritel. Zahrali par typickych irskych pisni, zatimco si Martins Georgem davali pivo, my si zatancovali:-)) Odtud jsme se odebrali opet k Zrzkum domu, tentokrate se nas pocet zvysil o dva a to o Vercineho pritele a jeho kamarada s kterym hraje. Zabava se pekne rozjela, dobre jsme si popovidali a v rannich hodinach jsme rozloucili a odebrali domu.

RL - Novinky u "Soucku"

Pred casem jsme avizovali, ze nase pusobeni na "smaragdovem ostrove" se chyli ke konci a to velmi rychle. 20-teho cervence 2009 se budeme nalodovat na trajekt z irskeho Rosslare do francouzskeho Charebourgu a pojedeme pres Francii a Nemecko domu do Cech.

Dalsi nase novinka je, ze misto dovolene, kterou jsme chteli stravit v Indonesii a cestovanim po Borneu, Jave a Sumatre pojedeme do Austratie. Duvodem zmeny destinace je nase zasnoubeni se na plazi. Martin ale prisel i s navrhem, ze bychom se mohli vzit 9.9.2009 v Sydney na ceske ambasade. Ten kdo je s nasim pribehem seznamen asi tusi proc zravna Australie. Vzhledem k tomu, ze takoveto nabidce se neda odolat, tak jsme jeste pred nasi dovolenu po Irsku narychlo zaleteli do Cech seznamit rodice s novou nastalou situaci. Myslim ze byli prijemne prekvapeni:-)) Behem 2 dni jsme si na uradech vyridili potrebne dokumenty, ktere jsou potreba k uzavreni manzelstvi v zahranici, snubni prstynky, poresili jsme saty, ... a spoustu dalsich veci.

Tak to jsou nase novinky z poslednich par dnu, ted nas ceka se rozloucit s kamarady a presunout se vsichni tri do Cech.

IRL - Pokracovani poznavani Irska

Streda 08.07.2009
Probouzime se okolo 8 hodiny - neprsi, tedy zatim. Z mraku se da odtusit, ze nas dest nemine. Opakujeme ranni ritual a pred 10 hodinou odjizdime smerem na Donegal. Hledani pokladu nas protahlo krajem po nejzajimavejsich mistech. Podivali jsme de do maleho pristavu, a pak jsme zamirili na utesy "Slieve League". Jsou to nejvyssi evropske utesy, ktere dosahuji vysky 600 m. Vysli jsme na vyhlidku - tezko se popisuje ta nadhera kterou jsme videli. Temne modry a cisty Atlantik, vysoke a prikre utesy, obloha s mraky, mala pisecna plazicka ... romantika jako filmu:-)) Kupodivu tu nebylo ani moc turistu. Je mozne si udelat vyjizdku lodi pod utesy, ale my nemeli kam dat Vikouska - psi na lod nemuzou. Odtud jsme se presunuli do Glenveagh Natioanl parku, ktere zacina stejnojmenym udolim "Glengesh Valley", kde jsme si zapiknikovali:-)) V parku zije mnoho druhu vysoke zvere, roku 1991 by vyhlasen za oblast s nejlepsi kvalitou vzduchu v Evrope. U velikeho jezera je znamy hrad Glenveagh Castle s krasnymi zahradami. Na parkoviste jsme dorazili v 17 hodin a hrad se uzavira v 18. Z parkoviste to ale byly jeste 4 km pesky (tabule uvadela 30 minut chuze - na prvni zamysleni nerealne). Presto jsme se vydali na cestu k hradu. Po chvili rychle chuze zjistujeme, ze neztihame se vratit do 18 hodin - rozdelujeme se, Martin se vraci pro auto a prijede "neverejnou cestou" a ja pujdu s Viki dal. Cesta je uzka, jen pro jedno auto, od parkoviste k hradu jezdi kyvadlove male busy. Martin nas dojel a zaparkoval asi 1km od hradu. Mastime to rychlou chuzi, cas utika. v 17 45 jsme u hradu, vse je zavrene, nic se jiz nemuzeme prohlednout a ani udelat poradnou fotku. Zahajujeme urychleny navrat k autu a opoustime areal - brana jeste enni zavrena, to jsme si oddechli:-)) tedy hlavne Mrtin. Diky rychle chuzi jsme si poradne "protahli" plice cistym vzduchem a pokracovali smerem na severo-vychod. V pruvodci jsme si nacetli, ze na poloostrove Rossguill se nachazi zricenina Doe Castle - jedna z nejkrasnejsich v Irsku, tak jsme si ji chteli prohlednout. Nikde jsme ji nevideli znacenou, po chvili hledani jsme na ni narazili. Cekalo nas male zkalamani. Zricenina byla opravdu zrizeninou, ale nejakou "zpatlanou" z vicero stavebnich stylu. Pod slovy "nejkrasnejsi v Irsku" jsme si predstavovali neco jineho. Posledni presun jsme udelali do campu - stan jsme meli asi 70 m od pisecne plaze, tak jsem neodolala a zasla na lov musli. Vratila jsme se asi po pul hodine s hrstkou musli - byla to bida, ale zapad slunce byl mooc pekny.

Ctvrtek 09.07.2009
Rano nas opet probudili prehanky, volime vyckavaci taktiku - prestava prset a tak balime, snidame a pachame ranni hygienu. Od campu se vydavame po silnici zvane "Atlanic Drive". Po ceste jsme mnoho vyhlidek, kde zastavujeme - fotime a kochame se. Jeden poklad nas zavedl k nejhlubsimu jezeru oblasti Donegal - Laught Salt.
Oblast Donegalu je celkove hornatejsi, kamenitejsi a jsou zde k videni i jehlicnate lesy, pusobi drsnejsim dojmem. Mistni lide se zivi prevazne tezenim raseliny, chovem ovci a krav, take casto videli osly. Co nas mile prekvapilo byla uroven bydleni - vetsinou jsou to nove nebo opravene domy, spise vily a "male hrady" s peknymi ploty, upravenymi zahradami, vsude kvetiny, .... radost pohledet. Kdyz ma rodina deti, vzdy maji na zahradce vyziti v podobe houpacek, skluzavek, piskovist, ...
Pres Letterkeny jsme se presunuli do Severniho Irska a tady jedeme po okruhu North CoastDrive. Navstivili jsme kruhovou pevnost "Grianan of Aileach" s obvodem vice nez 70m, v nich od 5. do 12. stoleti sidlili pralove Ulsteru. Zricenina "Dunloce Castle" z 16. stoleti je ze trech stran obklopena rozbourenym morem - je historickym skvostem. Bohuzel jiz byla zavrena, tak jsme si ji prohledli alespon z venci.
Stan jsme si postavili v campu blizkosti mestecka Bushmills. Campik je to luxusni, tepla sprcha, kuchynka, k veceri mame vrtule se syrovou omackou, ceske susenky ... pohodicka. Vecer travime opet psanim techto radku, upravou fotek a planovami patecni trasy.

Patek 10.07.2009
Nase prvni zastavka byla v destilerii Bushmills, kde jsme koupili nejake suvenyrky. Odtud pak rovnou na Giant's Causeway. Je to jedna z nejvetsich prirodnich zajimavosti Irska - pas pobrezi tvoreny asi 37 000 ruzne vysokymi cedicovymi sloupy ve tvaru sesti - až desetihranu. V jednom miste je jsou sloupy az 24 m vysoke. Na ostrove Staffa u skotskeho pobrezi vystupuje z more podobna skalni formace - legenda proto pravi, ze si odtud na antrimske pobrezi vystavel cestu obr Finn McCool, aby se dostal za svou milou. Je to v teto oblasti turisty nejvice navstevovane misto.
Jeste jsme se zajeli podivat na "rope bridge", coz je visuty most, ktery spojuje ostrov Carrick-a-rede s pevninou a slouzi lovcum lososu k pristupu na rybarske uzemi.
Odpoledne jsme se uz zacali vracet smerem do Dublinu.

Slovo zaverem: "Dovolena se vydarila a libila se nam. Kdo se necha zlakat temito radky a navstivi Irsko, tak vrele doporucujeme oblast Connemara. Pro ty, kteri cestuji s nami prstem po mape ... juknete na zaznam nasi trasy na obrazku:-))"

Ireland - circle trip at EveryTrail

IRL - Pokracovani poznavani Irska

Tato nase dovolena je pokracovani te z lonskeho zari, kdy jsme byli nuceni se vratit. Pocasi nam tenkrat tak nepralo, ze kdyz jsme stali na utesech a meli jsme videt Skotsko, tak jsme nevideli ani 10 metru pred sebe, natoz Skotsko. Tak snad tentokrat se pocasi alespon trosku povede - bydlime pod stanem i s nasim Vikouskem, ktera nam jeste zacala harat.

Zapisky do deniku piseme ve stanu po vecerech, fotky bohuzel nezvladame zpracovavat - Martin foti o 106:-)) Po protrideni a naslednem zpracovani bude fotogalerie zverejnena.

Nedele 05.07.2009
Planovanu vyjezdu na 10 hodinu predchazelo baleni vsech potrebnych veci na tyden - obleceni vseho druhu, spacaky, stan, nejake to jidlo a varic. Samozrejme nechybi basta pro Vikouska a jeji veci (rucniky na otirani a velika osouska misto pelisku:-)) Martin pripravil nase GPS pristroje a vse potrebne k hledani pokladu. Posledni vec kterou jsme doma udelali byla kontrola predpovedi pocasi - na pristich 5 dni hlasi dest, dest a obcas vykoukne slunicko. Tak uvidime.
Z Dublinu vyjizdime smerem na zapad po silnici N4 na Galway. Cesta nam zabrala asi 4 hodiny. Cestou jsme se zastavili na jednom pokladu, dalsi u krasne plaze jsme nenasli. Pomerne caste jsou destove prehanky, obzvlaste silne jsou ty, kdy jsme v terenu:-)) Mesto Galway nas mile prekvapilo, takove utulne, prijemne, krasne plaze, uprevene, ciste a turisticky zive mesto. Nedivime se, ze si mnoho Cechu vybira prave toto mesto za svuj docasny domov. Pokracuje do oblasti Conemara. Je to jedna z nejuchvatnejsich oblasti Irska - nadherna krajina plna jezer, raselinist a zvlastnich kopcu.
Mala vychazka na jeden z mistnich kopecku nas prijemne protahla po delsim sezeni v aute - zrovna neprselo a obloha se protrhla. Z vrcholku se nam naskytl pohled na rozlehly Atlantic a do vnitrozemi na jezerni oblast s mnoha ostruvky, plachtenicky a rybarske cluny. Pokracujeme po silnici N59 a zatavujeme se u pokladu. Jeden nas zavedl k jezirku s ostruvkem porostlym borovicemi, ktere se tu skor nevyskytuji.
Na veceru jsme zakempovali nedaleko Clifdenu. Postavili jsme stan, dali Vikouskovi najist a vyrazili na veceri a na prohlidku mestecka. Metecko je poklidne, hodne turiticke - cestina ty byla slyset pomerne casto:-)) K jidlu jsme si dali "seafood chowder" a "fish and chips". Asi v polovine vecere se spustil hrozny lijak - jsme si libovali ze uz mame postaveny stan a jen si zalezeme do spacaku ... Ovsem pravda byla uuuplne jina. V campu nas cekalo nemile prekvapeni v podobe stoupajici hladiny vody, ktera se valila pres camp a nemela kam odtekat. Chudacek Vikousek byl ve stavu. Chvilku jsme pozorovali rychle stoupajici hladinu, pak jsme se rozhodli stan prestehovat. Vikouska jsme presunuli do kufru auta, prenosili veci a prestehovali stan na lepsi misto. Vse jsme zvladli, nase veci byli v suchu. Ale nasi sousedi - ti dopadli mnohem hure. Primo pres jejich stan tekla voda stekajici s vrchnich stanovych mist a nemela kam odtekat. Manik prisel v holinkach a zacas s resunem stanu. Martin mu sel ochotne pomahat. Vsechny veci uvnitr meli mokre. My jsme nechali Vikouskovu misku na miste, kde stal nas stan a behem dalsich 30 minut byla pod vodou, tzn. ze v nasem stany bychom se mohli koupat:-))

Pondeli 06.07.2009
Rano nas probudil dest, tak jsme jeste vyckavali ve spacakach. Po chvili dest ustal, tak jsme zahajili rychle baleni stanu a nandali veci do auta. Pak prisla na radu snidane a dalsi veci. Vyjizdime okolo 11 hodiny na vyhlidkovou cestu zvanou "Sky road". Aby Martin mohl fotit a navigovat na poklady, tak za volat usedam ja. "Sky road" je misty velmi uzka silnicka pro jedno auto s mnoha vyhlidkami na Atlantik s jeho krasnymi utesy. Pocasi je stejne jako vcera, jakmile vylezeme z auta - spousti se dest. V mlze je zahalen "Diamont hill". Na jednom jezere jsme videli motorovou lodku s jednou pasazerkou, tak vyplouva proti vlnam, ktere jsou diky vetru nemale. Jeste jsme si udelali projizdku po silnici zvane "Atlantic drive", ktera vedla po okraji poloostrova a tak jsme videli jine utesy a plaze Atlantiku. V teto oblasti se tezi vsude pritomny kamen, ktery se pouziva na stavbu domu, na oblklady fasad, ... nevim na co vsechno jeste. Puda je tu raselinistni - podel silnic jsou videt hromady s vyskladanou raselinou.
Vecer jsme se zabydleli v campu u plaze, ale protoze nam pocasi opet nepralo ani jsme se na ni nebyli podivat. Stan se nam podarilo postavit za sucha, ale pak se spustil dest.

Utery 07.07.2009
Probudili jsme se okolo 8 hodiny - neprselo. Rekli jsme si jeste chvilku si polezime a pak vstaneme a ejhle... behem par minut se spustil dest. Prselo tak pul hodiny. Opet se opakovala ranni akce - rychle vse sbalit a pak teprve prijde na radu snidane a ranni hygiena. Foukal vitr od more a tak jsem v ramci suseni poustela stan misto draka. Akce nam zabrala hodinu, ale vse "zasucha". Nase cesta lemuje pobrezi, zatavujeme se na dvou pokladech, kdy jdeme prochazkou po kamenite plazi. Kameny jsou omlete od vln, maji ruzne barvy a tak si jich par bereme do auta a pak si je umistime na "nasi zahadku". Povedlo se mi ztratit Vikouskovo voditko, ale asi o 1 hodinu pozdeji jsme nasli jine:-)) To patrilo nejakemu mensimu pejskovi.
Priblizili jsme se k mestu Sligo, ktere ma ve sve blizkosti stolovou horu s dvema poklady. Nasi cernou "karu" parkujeme na upati a vyrazime na vrchol. Pocasi je stale stejne, uz pocitame s destovou prehankou, ktera nas neminula. Vyhledy z vrcholu jsou prekrasne - v dalce dalsi hory, plaze omyvane Atlantikem, majaky, nekonecna paleta zelene barvy, ...
Odtud jedeme smerem na Donegal. Kempujeme na brehu jezera, varime ve stanu, protoze opet prsi:-)) Vecer travime psanim techto radku a planovanim cesty na dalsi dny.

IRL - Koupili jsme si Elephant bag

Na sobotnim sampionatu jsme videli Elephant bag - "veliky polstar", ktery nas uchvatil natolik, ze jsme vecer udelali nakup v TOMTO internetovem shopu (dnes nam byl dorucen). V parku jsme si mohli "polstar" vyzkouset - lehnout si, sednout, pohovet ... Rozmery ma uctyhodne - 140 x 180 cm. Martin si chtel takovy polstar koupit jiz drive, ale nenasli jsme nic, co by se nam libilo. Jak si na "novem kusu nabytku" lebedime se muzete podivat ZDE.

IRL - Svetovy sampionat v poulicnich predstavenich

Od 18. d0 21.06. se v Dublinu na Merrion Square konna svetovy sampionat v poulicnich vystoupenich. Nahlednout na program sampionatu muzete ZDE. Nenechali jsme si to ujit a vyrazili jsme s Petrou a George a nasi Vicky. V parku a jeho okoli bylo 8 mist, kde se predstavni konala. My jsme videli akrobaticke predstaveni Australana Ashera Tea. Lezl na plechovky, ktere si stavel na sebe, zongloval na vrcholu plechovek s nozi, predvadel ruzne formace s "cervenym dablem" - nektere byly mirne eroticke:-)) Publikum jej nalezite odmenovalo potleskem a i nejakymi drobnymi penezi do jedne z plechovek:-))
Na dalsim miste pak "silna Betty Brawn" si prehodila asi 80 kilogramoveho pana jen tak pres rameno, jako by vazil 10 kg. Sve vystoupeni pak zakoncila vzeprenim dvou muzu zavesenych na tyci (takova ziva cinka vazici asi 160 kg).
Vikouska to moc nebavilo, vsude bylo hodne lidi a odpadku, ktere ji lakaly k ocuchavani. V jedne z hospudek jsme si dali pivo a rozloucili jsme se Zrzavymi a jeli domu.

IRL - Prochazka po plazi

Fotogalerie je ZDE
Na ctvrtecni odpoledne nas Martin vylakal na blizkou plaz. Pocasi bylo sice vselijake, chvilkama prselo, chvilkama svitilo slunicko ... prave irske aprilove pocasi, kdy je tezke se rozhodnout - jit ven, pockat, bude prset behem pristich minut anebo bude foukat silny vitr???
My jsme se ale dobre oblekli a vyrazili. Byl odliv, sbirali jsme musle, Vikousek se honil za tenisakem a trosku si zaplavala v mori. Celou dobu naseho prochazkovani po plazi zrovna svitilo slunicko:-)) Vsichni tri jsme byli spokojeni a radne jsme si to uzili - Vikousek se vyvencil, ja mela musle a Martin? Ten byl rad, ze je opet s nami.