Predchozi # Seznam # DalsiCtvrtek 13.08.2009
Noc ze stredy na ctvrtek jsme stravili v kempu na okraji Perthu (zatim nase nejdrazsi nocovani 38 AUD). Pocasi se tu doslova zblaznilo, chvilemi prsi velmi huste (behem minuty jsme mokri jako mysi), fouka silny vitr, ze to s autem clouma. Pak vysvitne slunicko a je opet dobre.
Nas puvodni plan byl navstivit velbloudi farmu a projet se na "korabech pouste", ale pocasi k tomu nebylo, tak jsme se vydali do nedalekeho "Wild parku" obdivovat mistni zviratka. Za vstupne 22 AUD/os to opravdu stalo. Hlavni "atrakci" pro nas bylo se prochazet mezi klokany, hladit si je, pripadne je nakrmit - samozrejme jejich granulemi:-)) Klokani byli na plotem ohranicenem prostranstvi, pomichane druhy a stari - mladi dohromady. Prekvapilo nas, jak jemnou a hebkou srst klokani maji - o malych klokancich nemluve:-)) Co se druhu tyce, hodne zvlastni a neprirozeny nam prisel klokan s bilou srsti, mel stale privrene oci a svym vzrustem patril k vetsim (vyska cca 160 cm). Klokan rudy - Martinuv favorit - zase vypadal ze je porad nastvany a takovy "nabuseny" svalovec (ma velmi dobre osvalene predni tlapy). Vsem klokanim damam jsme koukali na "kapsy" a nakonec jsme objevili. Koukame na jednu klokanici, ze ma nejak moc nohou - najednou se ji zamlela spodni cast briska a z vaku vykoukl ocasek a pak i hlava. Vypadal spokojene, trosku ospale:-)) Koukal jak jej Martin horlive foti. U jine vedle lezici klokanice jsme jen tusili, ze ma miminko v kapse. Jak foukal vitr, tak Martinovi spadl klobouk a klokani se vylekali (je zakazano mezi klokany behat), rychle se zvedli a kousek odskakali. Zajimavy je take jejich silny ocas, ktery dokazou obratne pouzivat. Pri stani se o nej opiraji a pri skoku se od nej odrazeji.
Dalsi zajimavy tvor je medvidek koala, je to velky spac (spi 18-20 hodin denne) a toho jsme si hladili po zadech - nehnul ani brvou a spal. Tazmansky cert - jooo tak ten dela cest svemu jmenu - opravdu jako cert vypada. Ma cervene spicate usi a je osklivy:-)) Maly krokodyl delal ze spi, ale opak byl pravdou. Jeho pootevrena tlama plna ostrych zubu naznacovala neco jineho. Co se domacich zvirat tyka - chvaji kravy ruznych druhu (od hodne chlupatych po kratkosrtste, s velkymi rohy), trochu legracni nam prisly kozy se svesenyma usima. Celym parkem nas provazel krik papousku. Shledli jsme kousek predstaveni, kde ukazovali jak se praska bicem, strihaji ovce, doji krava a vybrane deti krmili mala jehnatka.
Na parkovisti nas cekalo nemile prekvapeni v podobe vybite autobaterie. Nechali jsme svitit svetla:-(( Tohle auto nevydava zadny zvukovy signal, ze mame zapnuta svetla. Uz se nam to parkrat stalo, ale to jsme se k autu vratlili do pul hodiny. Nastesti Martin odchytl chlapka, co nam pomohl (zamestnanec parku). Prijel velkym terennim autem a pomoci kabelu jsme nastartovali. Od teto chvile jsme svitili jen za tmy. Naveceru jsme jeste zajeli do pristavu na plaz, abychom pozorovali zapad slunce. Ten se bohuzel diky mrakum nekonal. Tak jsme se alespon vydali vylepsit skore nasich pokladu. Pri poslednim hledani jsme behem minuty pekne promokli. Dest prichazi se silnym poryvem vetru.
Bydlime v Cherokee kempu v ulici Siuxu a na dverich WC mislo "ladys" je napsano "sqaws". Protoze jsme si koupili odne jablek, tak si je grilujeme na masle se skorici - muzeme jen doporucit:-))
Statistika:
- ujeto 80km z celkovych 1596 km
- nalezeno 5 kesi z celkovych 23
- teplota 14-18°C / poryvy deste a silneho vetru pres cely den, chvilkami svitilo slunicko
Patek 14.08.2009
Dnesni noc byla posledni v aute, trochu jsme si prispali, huste prselo celou noc. Balime si veci do batohu, deratizujeme auto a vyrazime odvezt si veci do hostelu, ktery je v centru Perthu. Odtud rovnou do pujcovny. S vracenim plechoveho oreni nemame problem a taxikem se prepravujeme do centra na prohlidku zdejsi vyrobny minci (vstupne 15 AUD/os). Mincovna byla zalozena roku 1899 a je nejstarsi australskou mincovnou v provozu. Zlato pochazi ze zdejsich nalezist - byly tu nalezeny dva nejvetsi nugety zlata na svete, druhy nejvetsi az v roce 1995, vazici 27 kg. V prisne strezene mistnosti jsme meli unikatni moznost si sahnout a potezkat cihlicku zlata vazici 12,3 kg. Videli jsme ukazku taveni a odlevani zlata. Zlato je zvlastni kov, pretavovanim neztraci na kvalite - ryzosti ani na sve vaze. Je 19krat tezsi jak voda. Take jsme si stoupli na vahu a zjistili jsme, ze pokud by byl Martin ze zlata (a ze on je:-)) mel by hodnotu skoro 3 000 000 AUD - hi hi hi to mam ale poklad:-))
U "cinanu" jsme si dali pozdnejsi obed se zazvorovym pivem a vydali jsme se prozkoumavat centrum mesta. Pocasi se neumoudrilo, tak ani moc nefotime a jediny poklad v centru meta jsme nenasli. Pri kupovani zmrzliny jsme si prijemne popovidali s mistnim zmrzlinarem. Vseobecne muzeme rici, ze lide jsou tu mili. Jeste se nam nestalo aby nas kdekoliv obsluhoval clovek s "kyselym ksichtem" (jak se nam casto stava v cechach). Jo jo, jeste se mame hodne co ucit:-((
Statistika:
- ujeto 38 km z celkovych 1634 km
- nalezeno 0 kesi z celkovych 23
- teplota 14-18°C / poryvy deste a silneho vetru pres cely den, chvilkami svitilo slunicko
Zajimavosti:
Perth, hlavni mesto Zapadni Australie, lezici na rece Swan, pouhych 10 km od Indickeho oceanu; 1,3 milionu obyvatel. Hromadna doprava v centru je ZDARMA.Ve sraovnani s jinymi metropolitnimi mesty je poklidne a pomerne male. Vladne tu cila, nikoli uspechana atmosfera. V 70.letech 19. stoleti tu vybudovali marakodrapy (bohuzel neumoznuji vyhlidku na mesto). Je tu pomerne hodne mestskych parku s hristi. V blizkosti Perthu jsou nadherne slunne piskove plaze, vlny Indickeho oceanu lakajici surfare z celeho sveta.
Noc ze stredy na ctvrtek jsme stravili v kempu na okraji Perthu (zatim nase nejdrazsi nocovani 38 AUD). Pocasi se tu doslova zblaznilo, chvilemi prsi velmi huste (behem minuty jsme mokri jako mysi), fouka silny vitr, ze to s autem clouma. Pak vysvitne slunicko a je opet dobre.
Nas puvodni plan byl navstivit velbloudi farmu a projet se na "korabech pouste", ale pocasi k tomu nebylo, tak jsme se vydali do nedalekeho "Wild parku" obdivovat mistni zviratka. Za vstupne 22 AUD/os to opravdu stalo. Hlavni "atrakci" pro nas bylo se prochazet mezi klokany, hladit si je, pripadne je nakrmit - samozrejme jejich granulemi:-)) Klokani byli na plotem ohranicenem prostranstvi, pomichane druhy a stari - mladi dohromady. Prekvapilo nas, jak jemnou a hebkou srst klokani maji - o malych klokancich nemluve:-)) Co se druhu tyce, hodne zvlastni a neprirozeny nam prisel klokan s bilou srsti, mel stale privrene oci a svym vzrustem patril k vetsim (vyska cca 160 cm). Klokan rudy - Martinuv favorit - zase vypadal ze je porad nastvany a takovy "nabuseny" svalovec (ma velmi dobre osvalene predni tlapy). Vsem klokanim damam jsme koukali na "kapsy" a nakonec jsme objevili. Koukame na jednu klokanici, ze ma nejak moc nohou - najednou se ji zamlela spodni cast briska a z vaku vykoukl ocasek a pak i hlava. Vypadal spokojene, trosku ospale:-)) Koukal jak jej Martin horlive foti. U jine vedle lezici klokanice jsme jen tusili, ze ma miminko v kapse. Jak foukal vitr, tak Martinovi spadl klobouk a klokani se vylekali (je zakazano mezi klokany behat), rychle se zvedli a kousek odskakali. Zajimavy je take jejich silny ocas, ktery dokazou obratne pouzivat. Pri stani se o nej opiraji a pri skoku se od nej odrazeji.
Dalsi zajimavy tvor je medvidek koala, je to velky spac (spi 18-20 hodin denne) a toho jsme si hladili po zadech - nehnul ani brvou a spal. Tazmansky cert - jooo tak ten dela cest svemu jmenu - opravdu jako cert vypada. Ma cervene spicate usi a je osklivy:-)) Maly krokodyl delal ze spi, ale opak byl pravdou. Jeho pootevrena tlama plna ostrych zubu naznacovala neco jineho. Co se domacich zvirat tyka - chvaji kravy ruznych druhu (od hodne chlupatych po kratkosrtste, s velkymi rohy), trochu legracni nam prisly kozy se svesenyma usima. Celym parkem nas provazel krik papousku. Shledli jsme kousek predstaveni, kde ukazovali jak se praska bicem, strihaji ovce, doji krava a vybrane deti krmili mala jehnatka.
Na parkovisti nas cekalo nemile prekvapeni v podobe vybite autobaterie. Nechali jsme svitit svetla:-(( Tohle auto nevydava zadny zvukovy signal, ze mame zapnuta svetla. Uz se nam to parkrat stalo, ale to jsme se k autu vratlili do pul hodiny. Nastesti Martin odchytl chlapka, co nam pomohl (zamestnanec parku). Prijel velkym terennim autem a pomoci kabelu jsme nastartovali. Od teto chvile jsme svitili jen za tmy. Naveceru jsme jeste zajeli do pristavu na plaz, abychom pozorovali zapad slunce. Ten se bohuzel diky mrakum nekonal. Tak jsme se alespon vydali vylepsit skore nasich pokladu. Pri poslednim hledani jsme behem minuty pekne promokli. Dest prichazi se silnym poryvem vetru.
Bydlime v Cherokee kempu v ulici Siuxu a na dverich WC mislo "ladys" je napsano "sqaws". Protoze jsme si koupili odne jablek, tak si je grilujeme na masle se skorici - muzeme jen doporucit:-))
Statistika:
- ujeto 80km z celkovych 1596 km
- nalezeno 5 kesi z celkovych 23
- teplota 14-18°C / poryvy deste a silneho vetru pres cely den, chvilkami svitilo slunicko
Patek 14.08.2009
Dnesni noc byla posledni v aute, trochu jsme si prispali, huste prselo celou noc. Balime si veci do batohu, deratizujeme auto a vyrazime odvezt si veci do hostelu, ktery je v centru Perthu. Odtud rovnou do pujcovny. S vracenim plechoveho oreni nemame problem a taxikem se prepravujeme do centra na prohlidku zdejsi vyrobny minci (vstupne 15 AUD/os). Mincovna byla zalozena roku 1899 a je nejstarsi australskou mincovnou v provozu. Zlato pochazi ze zdejsich nalezist - byly tu nalezeny dva nejvetsi nugety zlata na svete, druhy nejvetsi az v roce 1995, vazici 27 kg. V prisne strezene mistnosti jsme meli unikatni moznost si sahnout a potezkat cihlicku zlata vazici 12,3 kg. Videli jsme ukazku taveni a odlevani zlata. Zlato je zvlastni kov, pretavovanim neztraci na kvalite - ryzosti ani na sve vaze. Je 19krat tezsi jak voda. Take jsme si stoupli na vahu a zjistili jsme, ze pokud by byl Martin ze zlata (a ze on je:-)) mel by hodnotu skoro 3 000 000 AUD - hi hi hi to mam ale poklad:-))
U "cinanu" jsme si dali pozdnejsi obed se zazvorovym pivem a vydali jsme se prozkoumavat centrum mesta. Pocasi se neumoudrilo, tak ani moc nefotime a jediny poklad v centru meta jsme nenasli. Pri kupovani zmrzliny jsme si prijemne popovidali s mistnim zmrzlinarem. Vseobecne muzeme rici, ze lide jsou tu mili. Jeste se nam nestalo aby nas kdekoliv obsluhoval clovek s "kyselym ksichtem" (jak se nam casto stava v cechach). Jo jo, jeste se mame hodne co ucit:-((
Statistika:
- ujeto 38 km z celkovych 1634 km
- nalezeno 0 kesi z celkovych 23
- teplota 14-18°C / poryvy deste a silneho vetru pres cely den, chvilkami svitilo slunicko
Zajimavosti:
Perth, hlavni mesto Zapadni Australie, lezici na rece Swan, pouhych 10 km od Indickeho oceanu; 1,3 milionu obyvatel. Hromadna doprava v centru je ZDARMA.Ve sraovnani s jinymi metropolitnimi mesty je poklidne a pomerne male. Vladne tu cila, nikoli uspechana atmosfera. V 70.letech 19. stoleti tu vybudovali marakodrapy (bohuzel neumoznuji vyhlidku na mesto). Je tu pomerne hodne mestskych parku s hristi. V blizkosti Perthu jsou nadherne slunne piskove plaze, vlny Indickeho oceanu lakajici surfare z celeho sveta.
1 komentář:
jo je to krasne,akorat to pocasi,vzhuru do dalsiho cestovani,jasna rana,dlouhe dny,prejí,MaTaVi
Okomentovat