Konecne jsme se dostali k tomu, abychom zpracovali obri porci fotografii, ktere jsme poridili behem celeho dne. Nahlednout muzete ZDE.
Chybejici cast deniku dopiseme behem tohoto vikendu.
Chybejici cast deniku dopiseme behem tohoto vikendu.
pátek 11. září 2009
čtvrtek 10. září 2009
16. Australie - Vychodni pobrezi - Brisbane, prelet do Sydney
Predchozi # Seznam # DalsiNedele 06.09.2009
Nedeli jsme stravili lovem kesek na okraji Brisbane a vecer jsme je logovali na netu.
Statistika:
- ujeto 57 km z celkovych 2545 km
- nalezeno 7 kesi z celkovych 171 kousku
Pondeli 07.09.2009
Rano v kempu jsme si zabalili veci do batuzku, uklidili auto a vse pripravili na prelet do Sydney. Pred vracenim auta jsme si jeste prohledli mesto, prosli po pesi zone, neco maleho zakousli a nakoupili par suvenyru. Na letěste jsme dorazili s velkou casovou rezervu a v drivejsim letu byla volna mista, tak jsme si prehodili let o dve hodiny drive (na 17 hodinu). Jeste jsme si dali kavu a teply sendvic.
Letadlo letelo na cas, trochu byly turbolence a hodinu pred pristanim v Sydney nam kapitan oznamil, ze letiste v Sydney neprijima letadla z duvodu spatneho pocasi a budeme tedy krouzit nad letistem a cekat, zda se pocasi zlepsi. Po pul hodine nam oznamili, ze poletime pristat do New Castlu, coz je asi 130 km od Sydney. Jeste jsme chvilku krouzili a nakonec se pocasi umoudrilo a my pristali v Sydney.
Vyzvedli jsme si kufry a vzali taxi do centra, kde na nas cekal Martinuv kamarad Michal. Koupili jsme si tydeni jizdenku (38 AUD/os) a s batohami se nacpali do busu. Popovidali jsme si nad sklenkou vina a spat jsme sli po pulnoci.
Statistika:
- ujeto 27 km z celkovych 2572 km
- nalezena 1 kes z celkovych 172 kousku
Utery 08.09.2009
Dnesni den jsme stravili zarizovanim a pripravami na den nasledujici - na den D. Dosli jsme si zamluvit svatebni kveninu, mestskou hromadnou dopravu jsme se prepravili na ceskou ambasadu, kde jsme jeste dopodepsali potrebne dokumenty a dalsi veci.
Ambasadu jsme opustili po 15 hodine a jeli jsme si na Cooge beach zamluvit hotel na svatebni noc. Meli jsme par hotelu vybranych pres internet, ale byly plne obsazene, tak jsme si udelali rezervaci v Crown Plaza.
Verer jsme jeste vybirali hudbu na obrad a zehlili obleceni.
Pocasi bylo pres den trosku divoke, chvilkami prselo, svitilo slunicko, foukal vitr ... tak uvidime jake bude pocasi zitra...
Nedeli jsme stravili lovem kesek na okraji Brisbane a vecer jsme je logovali na netu.
Statistika:
- ujeto 57 km z celkovych 2545 km
- nalezeno 7 kesi z celkovych 171 kousku
Pondeli 07.09.2009
Rano v kempu jsme si zabalili veci do batuzku, uklidili auto a vse pripravili na prelet do Sydney. Pred vracenim auta jsme si jeste prohledli mesto, prosli po pesi zone, neco maleho zakousli a nakoupili par suvenyru. Na letěste jsme dorazili s velkou casovou rezervu a v drivejsim letu byla volna mista, tak jsme si prehodili let o dve hodiny drive (na 17 hodinu). Jeste jsme si dali kavu a teply sendvic.
Letadlo letelo na cas, trochu byly turbolence a hodinu pred pristanim v Sydney nam kapitan oznamil, ze letiste v Sydney neprijima letadla z duvodu spatneho pocasi a budeme tedy krouzit nad letistem a cekat, zda se pocasi zlepsi. Po pul hodine nam oznamili, ze poletime pristat do New Castlu, coz je asi 130 km od Sydney. Jeste jsme chvilku krouzili a nakonec se pocasi umoudrilo a my pristali v Sydney.
Vyzvedli jsme si kufry a vzali taxi do centra, kde na nas cekal Martinuv kamarad Michal. Koupili jsme si tydeni jizdenku (38 AUD/os) a s batohami se nacpali do busu. Popovidali jsme si nad sklenkou vina a spat jsme sli po pulnoci.
Statistika:
- ujeto 27 km z celkovych 2572 km
- nalezena 1 kes z celkovych 172 kousku
Utery 08.09.2009
Dnesni den jsme stravili zarizovanim a pripravami na den nasledujici - na den D. Dosli jsme si zamluvit svatebni kveninu, mestskou hromadnou dopravu jsme se prepravili na ceskou ambasadu, kde jsme jeste dopodepsali potrebne dokumenty a dalsi veci.
Ambasadu jsme opustili po 15 hodine a jeli jsme si na Cooge beach zamluvit hotel na svatebni noc. Meli jsme par hotelu vybranych pres internet, ale byly plne obsazene, tak jsme si udelali rezervaci v Crown Plaza.
Verer jsme jeste vybirali hudbu na obrad a zehlili obleceni.
Pocasi bylo pres den trosku divoke, chvilkami prselo, svitilo slunicko, foukal vitr ... tak uvidime jake bude pocasi zitra...
neděle 6. září 2009
15. Australie - Vychodni pobrezi - Bundaberg rum, Ginger factory
Predchozi # Seznam # DalsiPatek 04.09.2009
Ani se nam nechce vstavat, v noci prselo a rano je zatazena obloha. Po vsech rannich zalezitostech a hlavne poradne snidani ujizdime smerem na rumovar Bundaberg, kde se vyrabi australsky rum prezdivany "bundy". Mame to jen tak tak, jeste se prezouvame ze sandalu do pevnychjbot. Za vstupenku v hodnote 25 AUD/os jsme si prohledli pomerne malou fabricku ochutnali melasu (kteou Martin nema rad, ale me mooooc chutna), dozvedeli jsme se jak se mistni rum vyrabi, nahledli do stacirny a balirny rumu a do ohromnych skladu, kde rum lezi - zraje 2 roky v sudech (drevo na sudy si dovazeji ze Severni Ameriky). Prohlidka byla zakoncena ukazkou sirokeho spektra rumovych produktu s naslednou ochutnavkou. Kazdy jsme dostali karticky s visackou na krk a meli jsme moznost 2x ochutnat. Martin bohuzel ridil, tak si dal jen jednu rundu - rum se zazvorovym pivem (nebojte se, decentne ochutnal, aby mohl nas korab dal ridit po silnicich) a ja dala zbyvajici 3. Jako milovnice "ceskeho rumu" jsem si nechala nalit prvni sklenicku, rum chutnal a vonel jako whisky - tu ja nemusim - tak jsem ani nedopila. Jako dalsi jsem ochutnavala rumovy liker. Ooo ta lahodna chut vanilky, cokolady a kavy mi natolik ucarovala, ze jsem jiz neexperimentovala a potreti si dala opet liker :-)) Vice o australskem rumu najdete na www.bundabergrum.com.au
Opoustime mesto Bundaberg, kde se take vyrabi zazvorove pivo a pokracujeme v ceste do Tin Can Bay. Krajina se opet zmenila, k nasemu velkemu prekvapeni vidime rozsahle borovicove lesy - clovekem vysazene do naprosto rovnych a nekonecnych rad. Kam oko dohledlo vsude borovicove lesy. Nektere jsou cerstve vysazene, ale nektery les je jiz vzrostly (nas odhad na strari je tak 30 let).
Neodpoustime si cestou zadne kesky a tak jsme se dobrali k cislu 999. Vecer to oslavujeme poradnou porci dortu a zitra budeme zacinat jiz s "jednickou na pocatku cisla":-)) Puvodne jsme si chteli nechat 999tou kes na nas svatebni den, ktery je slozen z "devitek", ale to by nase keserska srdicka asi neprezila - nesmeli bychom totiz jiz hledat a to je opravdu tezke, nesbirat pokud jsou tak blizko :-))
Statistika:
- ujeto 209 km z celkovych 2205 km
- 10 nalezenych kesek z celkovych 158 kousku
- pocasi: citelne se ochladilo, vecer uz mame oblecene mikyny a je pod mrakem
Sobota 05.09.2009
Rano vstavme uz v 6:15 a po sedme hodine vyrazime do pristavu na krmeni delfinu, coz je mistni atrakce. Delfini priplouvaji do pristavu pravidelne kazde rano v pul osme a v 8 am je mozne koupit ryby a delfiny nakrmit. Kdyz my jsme prijeli do pristavu, tak uz tam jedna delfini slecinka byla. Priplouvala az na melcinu a tam cekala na nejakou tu rybicku. Martin vlezl do vody (po kolena) dal ruku do vody a delfin se ho dotkl :-)) me se to bohuzel nepodarilo. Plati zde totiz pravidlo nedotykat se, jen nastavit ruku a pokud delfin sam chce, tak se dotkne. V davu jsme zaslechli cestinu ... mlady cesky par, ktery jel autem stejnou cestu jako my, predtim studovali v Cairns.
Rozprselo se, davame si ranni kavu a vyrazime smerem na Rainbow beach, ktera je vzdalena asi 40 km. Misto ma nazev od ruznobarevneho pisku, ktery se tu nachazi. Na plazi byl velmi jemny pisek a vetsi vlny lakaly surfare k jejich brouzdani.
Odpoledne navstevuje "ginger factory" - podnik na pestovani/zracovani zazvoru. Za vstupne 12 AUD/os jsme tentokrate byli zklamani. Prohlidka byla velmi kratka a nudna. Nasledujici ochutnavka produkce to trosicku vylepsila, ale i presto to byla zatim nejhorsi prohlidka. Nejzajimavejsi byla pro nas informace, ze Australie je nejvetsi producent zazvoru na svete.
Hned pres ulici jsme naopak objevili nenapadny podnik na zpracovani makadamiovych orisku a tam to bylo super. Nenasilnou formou jsme si mohli dle chuti prohlednout a procist tabule s informacemi o pestovani, sbirani a naslednem zpracovani makadamiovych orisku, v obchode pak ochutnat a pripadne si nejake koupit - tak jsme ucinili a zakoupili si orisky obalene v cokolade a prazene s palivym korenim. Oba balicky jsme pak slupli za jizdy do naseho dalsiho kempu na okraji Brisbane.
Statistika:
- ujeto 283 km z celkovych 2488 km
- nalezeno 6 kesek z celkovych 164
- pocasi - prudsi destove prehanky v prubehu celeho dne
Ani se nam nechce vstavat, v noci prselo a rano je zatazena obloha. Po vsech rannich zalezitostech a hlavne poradne snidani ujizdime smerem na rumovar Bundaberg, kde se vyrabi australsky rum prezdivany "bundy". Mame to jen tak tak, jeste se prezouvame ze sandalu do pevnychjbot. Za vstupenku v hodnote 25 AUD/os jsme si prohledli pomerne malou fabricku ochutnali melasu (kteou Martin nema rad, ale me mooooc chutna), dozvedeli jsme se jak se mistni rum vyrabi, nahledli do stacirny a balirny rumu a do ohromnych skladu, kde rum lezi - zraje 2 roky v sudech (drevo na sudy si dovazeji ze Severni Ameriky). Prohlidka byla zakoncena ukazkou sirokeho spektra rumovych produktu s naslednou ochutnavkou. Kazdy jsme dostali karticky s visackou na krk a meli jsme moznost 2x ochutnat. Martin bohuzel ridil, tak si dal jen jednu rundu - rum se zazvorovym pivem (nebojte se, decentne ochutnal, aby mohl nas korab dal ridit po silnicich) a ja dala zbyvajici 3. Jako milovnice "ceskeho rumu" jsem si nechala nalit prvni sklenicku, rum chutnal a vonel jako whisky - tu ja nemusim - tak jsem ani nedopila. Jako dalsi jsem ochutnavala rumovy liker. Ooo ta lahodna chut vanilky, cokolady a kavy mi natolik ucarovala, ze jsem jiz neexperimentovala a potreti si dala opet liker :-)) Vice o australskem rumu najdete na www.bundabergrum.com.au
Opoustime mesto Bundaberg, kde se take vyrabi zazvorove pivo a pokracujeme v ceste do Tin Can Bay. Krajina se opet zmenila, k nasemu velkemu prekvapeni vidime rozsahle borovicove lesy - clovekem vysazene do naprosto rovnych a nekonecnych rad. Kam oko dohledlo vsude borovicove lesy. Nektere jsou cerstve vysazene, ale nektery les je jiz vzrostly (nas odhad na strari je tak 30 let).
Neodpoustime si cestou zadne kesky a tak jsme se dobrali k cislu 999. Vecer to oslavujeme poradnou porci dortu a zitra budeme zacinat jiz s "jednickou na pocatku cisla":-)) Puvodne jsme si chteli nechat 999tou kes na nas svatebni den, ktery je slozen z "devitek", ale to by nase keserska srdicka asi neprezila - nesmeli bychom totiz jiz hledat a to je opravdu tezke, nesbirat pokud jsou tak blizko :-))
Statistika:
- ujeto 209 km z celkovych 2205 km
- 10 nalezenych kesek z celkovych 158 kousku
- pocasi: citelne se ochladilo, vecer uz mame oblecene mikyny a je pod mrakem
Sobota 05.09.2009
Rano vstavme uz v 6:15 a po sedme hodine vyrazime do pristavu na krmeni delfinu, coz je mistni atrakce. Delfini priplouvaji do pristavu pravidelne kazde rano v pul osme a v 8 am je mozne koupit ryby a delfiny nakrmit. Kdyz my jsme prijeli do pristavu, tak uz tam jedna delfini slecinka byla. Priplouvala az na melcinu a tam cekala na nejakou tu rybicku. Martin vlezl do vody (po kolena) dal ruku do vody a delfin se ho dotkl :-)) me se to bohuzel nepodarilo. Plati zde totiz pravidlo nedotykat se, jen nastavit ruku a pokud delfin sam chce, tak se dotkne. V davu jsme zaslechli cestinu ... mlady cesky par, ktery jel autem stejnou cestu jako my, predtim studovali v Cairns.
Rozprselo se, davame si ranni kavu a vyrazime smerem na Rainbow beach, ktera je vzdalena asi 40 km. Misto ma nazev od ruznobarevneho pisku, ktery se tu nachazi. Na plazi byl velmi jemny pisek a vetsi vlny lakaly surfare k jejich brouzdani.
Odpoledne navstevuje "ginger factory" - podnik na pestovani/zracovani zazvoru. Za vstupne 12 AUD/os jsme tentokrate byli zklamani. Prohlidka byla velmi kratka a nudna. Nasledujici ochutnavka produkce to trosicku vylepsila, ale i presto to byla zatim nejhorsi prohlidka. Nejzajimavejsi byla pro nas informace, ze Australie je nejvetsi producent zazvoru na svete.
Hned pres ulici jsme naopak objevili nenapadny podnik na zpracovani makadamiovych orisku a tam to bylo super. Nenasilnou formou jsme si mohli dle chuti prohlednout a procist tabule s informacemi o pestovani, sbirani a naslednem zpracovani makadamiovych orisku, v obchode pak ochutnat a pripadne si nejake koupit - tak jsme ucinili a zakoupili si orisky obalene v cokolade a prazene s palivym korenim. Oba balicky jsme pak slupli za jizdy do naseho dalsiho kempu na okraji Brisbane.
Statistika:
- ujeto 283 km z celkovych 2488 km
- nalezeno 6 kesek z celkovych 164
- pocasi - prudsi destove prehanky v prubehu celeho dne
14. Australie - Vychodni pobrezi - Cukrovar, jeskyne
Predchozi # Seznam # DalsiStreda 02.09.2009 Rano vstavame vcas, mame objednanou na 9 am. prohlidku nedalekeho cukrovaru ve Farleigh. Vse jsme rano bez potizi zvladli a pred 9tou hodinou jsme stali pripraveni na prohlidku - nutne byly dlouhe rukavy a kalhoty, plne boty, dostali jsme helmu a sitku na vlasy. Po shlednuti kratkeho filmu o historii cukru, o jeho pestovani a naslednem sklizeni, zpracovani jsme vyrazili na prohlidku za provozu mlyna. Vsude to vonelo - tedy me, Martinovi tyto vune spise smrdi:-(( V prubehu cele prohlidky jsme dostavali ochutnavat produkty vyroby - cukrovy dzus, melasu, cukr ... Tento mlyn je soucasti site mlynu, ktere jsou po celem vychodnim pobrezi. Australie je nejvetsi vyrobce cukru na svete a jeden z velkych odberatelu je Japonsko. Unikatni je i doprava cukrove trtiny do cukrovaru a to je doprava po zeleznici - uzkokolejka. Cele pobrezi je protkano kolejemi a potkavali jsme vlaky o 70ti a vice vagonkach s cukrovou trtinou. Po prohlidce jsme dostali kavu, kterou jsme si cukrem vyrobenym v tomto cukrovaru osladili. Jeste pred obedem opostime cukrovat a valime to do mesta Rockhampton, ktere je vzdalene 330 km. Cesta je nezazivna, tak alespon sbirame kesky. Pred Rockhamptonem jsme se zastavili na prohlidku jeskyne Capricone Cave. Jeskyne byla nahodne objevena v roce 1882 pri lovu klokana. Jeskyne je sucheho typu, teplota v jeskyni je konstatni cca 23°C. Jednu cast jeskynniho systemu nazyvaji "katedrala" s nadhernou akustikou - pruvodce nam pustil hudbu, my sedeli na lavicich jako v kostele (asi 20 krat do roka tu poradaji svatby). Na konci prohlidky jsme od pruvodce kazdy dostal svicku a mohli jsme si ozkouset objevovani jeskyne. Protahovali jsme se mezi stenami jeskyne, svicka nas oslnova - jednoduche to drive objevovatele opravdu nemeli.
Statistika:
- ujeto 355 km z celkovych 1677 km
- 3 nalezene kesky z celkovych 132 kesi
- pocasi - v noci vydatne prselo, pres den byly prehanky
Ctvrtek 03.09.2009
Dnes jsme meli v planu prejezd do mesta Bundaberg. Rano jsme si za pomoci kesek prohledli mesto - navstivili jsme misto, kde Obratnik Kozoroha protina mesto. Opet potkavame zajimave postovni schranky jako sud od piva, bomba na plyn nebo mikrovlnka. Cestou kesujeme co to jde.
Statistika:
- ujeto 319 km z celkovych 1996 km
- 16 nalezenych kesek z celkovych 148 kusu
Statistika:
- ujeto 355 km z celkovych 1677 km
- 3 nalezene kesky z celkovych 132 kesi
- pocasi - v noci vydatne prselo, pres den byly prehanky
Ctvrtek 03.09.2009
Dnes jsme meli v planu prejezd do mesta Bundaberg. Rano jsme si za pomoci kesek prohledli mesto - navstivili jsme misto, kde Obratnik Kozoroha protina mesto. Opet potkavame zajimave postovni schranky jako sud od piva, bomba na plyn nebo mikrovlnka. Cestou kesujeme co to jde.
Statistika:
- ujeto 319 km z celkovych 1996 km
- 16 nalezenych kesek z celkovych 148 kusu
středa 2. září 2009
13. Australie - Vychodni pobrezi - Townsville, Bowen, Mackey
Predchozi # Seznam # DalsiNedele 30.08.2009
Townsville - mesto, ve kterem je vetsi koncentrace kesek, tak jsme se rozhodli tu stravit cely den. Bohuzel stesti nam vubec nepralo a po nekolika marnych pokusech (uroven veskera zadna a mesto zvlastne roztahane (spis velka vesnice), zkratka nic moc) jedeme do centra. Navstivili jsme akvarium, kde je unikatni zivy koralovy utes s veskerym zivotem, je zde morska voda, simuluji vlny, priliv a odliv, vseskery zivot zde probiha jako v mori. Shledli jsme film o meduzach, jak nebezpecne je jejich zahnuti. V letnich mesicich (rijen az kveten) je v cele vrchni polovine Australie od vychodu na zapad velmi nebezmecne se koupat v mori a to prave z duvodu vyskytu meduz. Jejich pozahani muze byt pro cloveka smrtelne nebezpecne. Prvni pomoc je okamzite politi postizenych mist vinnym octem, ktery je na kazde plazi k dispozici a pak urychleny prevoz do nemocnice. Vinny ocet neutralizuje jed. Dalsimi nasledky pozahani jsou silne bolesti hlavy, bolesti zad, zavrate, zvraceni, zhorsene dychani, vysoky krevni tlak, muze nastat sok a hrozi zastava srdce. Na nekterych plazich jsou intalovany ochranne site aby bylo mozno se koupat.
Videli jsme zraloky, zelvu zespoda :-)) velikeho mecouna, ... spoustu barevnych rybicek, ktere jsme videli pri snorchlovani na Velkem barierovem utesu, morske koniky, morskeho hada, ... a spostu dalsi morske haveti:-))
Na pesi zone byl zrovna nedelni trh, tak jsme si za 1 AUD koupili 4 kusy karamboly (star fruit) a jeden kousek jsme dostali jako pridavek:-))
Kemp jsme si nasli v blizkosti plaze (v recepci nas obslouzila pani puvodem z cech). Vyprali jsme si obleceni, uvarili veceri a pochutnavali jsme si na vynikajicim cokoladovem dortu. Dobyvali jsme se do kokosoveho orechu. Je to pekna makacka, nemame poradne nacini a na rukou uz mame puchyre od drive dobytych kokosu. Odmenou pak nam je kokosove mleko, ktereho je hooodne a samotny kokos.
Statistika:
- ujeto 24 km z celkovych 891 km
- nalezeny 2 kese z celkovych 114 kousku
- pocasi je stale prijemne, cca 25°C, na obloze je videt sem tam mracek
Pondeli 31.08.2009
Opostime Townsville a presouvame se o 200 km po pobrezi smerem na jih do mestecka Bowen. Cestou nic zajimaveho nebylo a tak kesujeme. Krajina se opet trochu zmenila. Puda neni jiz tolik cervena, na polich se pestuje a momentalne sklizi cukrova trtina, kterou pak vlacek dopravi do cukrovaru. Stale mame na jedne strane kopcovitou krajinu, spise je to pas kopcu, ktere jsou vice skalnate. Na pastvinach potkaveme kravy, obcas kone.
Kempujeme v Bowenu, kemp je primo u plaze. V odpolednim slunicku si lebedime v bazenu a chytame bronz. Naveceru pak jdeme varit veceri na barbeque k mori. Grilujeme si mrkev se zelim, korenene parecky a hovezi masou pokrajene na kousky, k tomu cinske nudle s vajickem. Pridavame koreni .... namina. Mezitim se nam setmelo a foukal chladny vitr z more. Jeste jsme si po sobe uklidili a hura k nasemu vozu, kde internetime, pracovavame si kesky, denik a trochu chatujeme s rodinou.
Statistika:
- ujeto 219 km z celkovych 1110 km
- nalezeno 10 kesi z celkovych 124 kusu
Utery 01.09.2009
Dnes nas ceka prejezd autem cca 200 km do mesta Mackey. Odjizdime z jednoho z nejlepsich kempu (co se umisteni, soc.zarizeni a dalsiho vybaveni tyce) v 9:30 hodin a jedeme se podivat na blizkou plaz. Zatim co se Janik opaluje, Martin se koupe. Na parkovisti jsme potkali stejne auto, shodou okolnosti je to mlady cesky par a tak se s nimi dava Martin do reci. Vedle stoji nenapadne pan a posloucha, pak se na nas obraci s otazkou: "Kam jedete?" Mistni cesky par (68 let), vyborne mluvili cesky, jejich dcera umi cesky take, ale vnuk jiz nee.
Po hodince na plazi odjizdime smerem na jih. Pocasi se rapidne zhorsuje, je velika oblacnost, chvilemi pekne prsi a citelne se ochladilo. Cesta je nezazivna, sem tam keska. Do mesta jsme dojeli okolo 16 hodiny, nakoupili si potraviny, natankovali a zastavili jsme se na kave a vybornem skoricovo-jablecnem muffinu u MC Donald Caffee (u nas je prvni otevrene na dalnici D1 v Pruhonicich - exit 6 - trochu drazsi, ale vyborne; jedna zajimavost - McDonads pochazi z USA, ale dosu zadny Mc Caffee tam neni otevreno, uplne prvni bylo otevreno pred vice nez 10 lety v Irsku). Pak jsme jeli hledat kemp v blizkosti cukrovaru, kde mame na zitra na 9 hodinu domluvenou prohlidku.
V kempu kazdy den v 5 hodin odpoledne krmi ptactvo (ruzne druhy - hodne ruznobarevnych papousku, vetsi bilo-cerne, .... nezname jejich jsmena). Martin se pustil do dobyvani poslednich dvou kokosovych orechu a pripravujeme si veceri.
Statistika:
- ujeto 212 km z celkovych 1327 km
- nalezeno 5 kesi z celkovych 129 kusu
- pocasi: ochladilo se, oblacno, dest
neděle 30. srpna 2009
12. Australie - Vychodni pobrezi - Plaze
Predchozi # Seznam # DalsiPatek 28.08.2009
Pristi dny budou ve znameni plazi, plavek, opalovani, hledani musli, ... Prejizdime na pobrezi a rovnou si to valime na Kurimine beach. Je to uuuuuzasna plaz, kde "nebyla skoro ani noha". Nejdrive jsme si odlovili poklad a pak se sel Martin projit po plazi a ja jsem se vyvalovala na plazi a snazila se nachytat nejaky ten bronz a dohonit tak opaleni do svatebnich satu. Po hodine se Martin vraci a me to uz take nebavi, tak se jdeme projit na druhou stranu plaze. Tam jsme uz nepotkali ani zivacka. Byl odliv a na melcine jsme videli uvizle morske hvezdice a nejake krabi. Plaz lemuji mangrove a pri prilivu vecer a v noci je mozne videt krokodyli.
Po poledni prejizdime na jinou plaz - Mission Beach. Tady jsme si nasli kemp hned vedle plaze. Naveceru jsme si zasli na kaficko a zmrlinu a k veceri testujeme parecky - strivko plnene mletym masem s cesnekem a bylinkami.
Statistika:
- ujeto 71 km z celkovych
- nalezeny 2 kesky z celkovych 107
Sobota 29.08.2009
Rano vstavame v 6 hodin, snidame a balime cele auto. V 7:20 nas vyzvedava auto a jedeme na mistni letiste do Tully. Mame totiz objednany tandemovy seskok padakem s pristanim na Mission beach (nejlepsi misto v cele Australii). Po vyrizeni administrativnich formalit jde prvni skupinka na seskok, my zatim cekame na letisti. Po necele hodince se nasi "skydaveri" vratili, zabalili si padaky a nas oblekli do postroju. Pak jsme dostali male skoleni, jak se chovat pri vystupu z letadla, jak za letu - vlastne padu a jak budeme pristavat. Na trave jsme si to nacvicili a hura do plechove okridleneho stroje:-)) Budeme stoupat do vysky 14 000 stop, coz je 4 300 metru. Je to nejvetsi vyska, z ktere se da seskocit. Vyhled z letadla je uzasny. Vidime pole s cukrovou trtinou, cukrovar, bananove plantaze, hory ve vnitrozemi, plaze,... tyrkysove more, ostruvky, koraly - ktere tvori jakesy cary v mori, Velky barierovy utes, .... tezko se to popisuje, asi se to musi zazit... Kdyz jsme nastoupali na nasi "vysadkovou" hladinu, tak jsme meli 2 minuty na to, aby 7 tandemovych skokanu vyskocilo + 2 kameramani. Ja sla naradu jako treti a Martin jako 6. Muj instroktor se jmenoval Igor a byl puvodem ze Sibire. Musim rici, ze se mi venoval, vse mi vysvetlil, pak chtel abych mu vse vysvetlila ja (jak jsem to pochopila); cestou v letadle mi ukazoval kreainu, ..... to Martinuv tandemovy partner byl z Holandska - Marcel, ten byl pry jak ryba - nemluvil, nevysvetloval,.... asi to pro nej byla rutina. Prvni dva pary byli uz pryc, ani nevim jak jsem se presunula k vychodu z letadla, provedla nacvicene ukony, jen si uvedomuji jak mi vitr bral nohy a ja jeste sedela na zadeli v letadle, pak jsem videla oblohu a behem okamziku jsem videla moooooorrreee - padali jsme po hlave ... netusimjak dlouho, ale pak jsme se stabililovali a leteli jsi "na brise" s roztazenyma rukama, trosku jsme se otaceli kolem osy (asi abych si to vsechno prohledla z uhlu 360°). Po 60 vterinach volneho padu se nad nami roztahl tyrkysovy padak a my zacali plachtit. Konecne jsem se mohla poradne nadechnout. V te rychlosti volneho padu nebylo vybec mozne (celou dobu jsem mela zrychlene dychani jako kdybych bezela a slo mi o zivot:-)) Zatocili jsme se nad plazi, videla jsem z vysky velikou morskou zelvu, koraly, ... koupajici se lidi.... jednim slovem ohromujici (vlastne to jednim slovem nejde popsat - uzasny, nezpomenutelny, nadherny, oslnivy, skvely, senzacni) zazitek. Pristani na plazi probehlo naprosto hladce, Igorovi jsem podekovala za nezapomenutelne chvile a vyhlizela jsem Martina. Ten se nad plazi objevil se zlutym padakem, jeste na me zavolal a uz pristaval. Hnedka sel ke me a ptal se jake to bylo, ....
Zaverem: Za 60 vterin volneho padu jsme spadli asi 3 500 metru a 1 200 jsme plachtili s padakem. Za tuhle "legracku" - ale nezpomenutelnou a fakt mooooc peknou jsme dali 320 AUD/os. Super, super, super - kdo mate chut, tak zkuste, ale vyberte si peknou lokalitu at to Vas zazitek jete umocni:-)) Timto dekuji svemu budoucimu muzi za to, ze me vzal na tento seskok s dopadem na Mission beach.
Pak jsme sedli do auta a prejeli do mestecka Townsville, kde jsme se ubytovali v kempu. Cestou jsme ze zatavili v Mango-Tango obchudku, kde prodavali zmrzlinu a Po veceri jsme se spojili s nasimi rodinkami v Cechach, tu netrpelive cekali na zpravy, zda jsme prezili a v jakem jsme "stavu".
Statistika:
- ujeto 256 km z celkovych 868 km
- 5 nalezenych kesi z celkovych 112 kousku
Pristi dny budou ve znameni plazi, plavek, opalovani, hledani musli, ... Prejizdime na pobrezi a rovnou si to valime na Kurimine beach. Je to uuuuuzasna plaz, kde "nebyla skoro ani noha". Nejdrive jsme si odlovili poklad a pak se sel Martin projit po plazi a ja jsem se vyvalovala na plazi a snazila se nachytat nejaky ten bronz a dohonit tak opaleni do svatebnich satu. Po hodine se Martin vraci a me to uz take nebavi, tak se jdeme projit na druhou stranu plaze. Tam jsme uz nepotkali ani zivacka. Byl odliv a na melcine jsme videli uvizle morske hvezdice a nejake krabi. Plaz lemuji mangrove a pri prilivu vecer a v noci je mozne videt krokodyli.
Po poledni prejizdime na jinou plaz - Mission Beach. Tady jsme si nasli kemp hned vedle plaze. Naveceru jsme si zasli na kaficko a zmrlinu a k veceri testujeme parecky - strivko plnene mletym masem s cesnekem a bylinkami.
Statistika:
- ujeto 71 km z celkovych
- nalezeny 2 kesky z celkovych 107
Sobota 29.08.2009
Rano vstavame v 6 hodin, snidame a balime cele auto. V 7:20 nas vyzvedava auto a jedeme na mistni letiste do Tully. Mame totiz objednany tandemovy seskok padakem s pristanim na Mission beach (nejlepsi misto v cele Australii). Po vyrizeni administrativnich formalit jde prvni skupinka na seskok, my zatim cekame na letisti. Po necele hodince se nasi "skydaveri" vratili, zabalili si padaky a nas oblekli do postroju. Pak jsme dostali male skoleni, jak se chovat pri vystupu z letadla, jak za letu - vlastne padu a jak budeme pristavat. Na trave jsme si to nacvicili a hura do plechove okridleneho stroje:-)) Budeme stoupat do vysky 14 000 stop, coz je 4 300 metru. Je to nejvetsi vyska, z ktere se da seskocit. Vyhled z letadla je uzasny. Vidime pole s cukrovou trtinou, cukrovar, bananove plantaze, hory ve vnitrozemi, plaze,... tyrkysove more, ostruvky, koraly - ktere tvori jakesy cary v mori, Velky barierovy utes, .... tezko se to popisuje, asi se to musi zazit... Kdyz jsme nastoupali na nasi "vysadkovou" hladinu, tak jsme meli 2 minuty na to, aby 7 tandemovych skokanu vyskocilo + 2 kameramani. Ja sla naradu jako treti a Martin jako 6. Muj instroktor se jmenoval Igor a byl puvodem ze Sibire. Musim rici, ze se mi venoval, vse mi vysvetlil, pak chtel abych mu vse vysvetlila ja (jak jsem to pochopila); cestou v letadle mi ukazoval kreainu, ..... to Martinuv tandemovy partner byl z Holandska - Marcel, ten byl pry jak ryba - nemluvil, nevysvetloval,.... asi to pro nej byla rutina. Prvni dva pary byli uz pryc, ani nevim jak jsem se presunula k vychodu z letadla, provedla nacvicene ukony, jen si uvedomuji jak mi vitr bral nohy a ja jeste sedela na zadeli v letadle, pak jsem videla oblohu a behem okamziku jsem videla moooooorrreee - padali jsme po hlave ... netusimjak dlouho, ale pak jsme se stabililovali a leteli jsi "na brise" s roztazenyma rukama, trosku jsme se otaceli kolem osy (asi abych si to vsechno prohledla z uhlu 360°). Po 60 vterinach volneho padu se nad nami roztahl tyrkysovy padak a my zacali plachtit. Konecne jsem se mohla poradne nadechnout. V te rychlosti volneho padu nebylo vybec mozne (celou dobu jsem mela zrychlene dychani jako kdybych bezela a slo mi o zivot:-)) Zatocili jsme se nad plazi, videla jsem z vysky velikou morskou zelvu, koraly, ... koupajici se lidi.... jednim slovem ohromujici (vlastne to jednim slovem nejde popsat - uzasny, nezpomenutelny, nadherny, oslnivy, skvely, senzacni) zazitek. Pristani na plazi probehlo naprosto hladce, Igorovi jsem podekovala za nezapomenutelne chvile a vyhlizela jsem Martina. Ten se nad plazi objevil se zlutym padakem, jeste na me zavolal a uz pristaval. Hnedka sel ke me a ptal se jake to bylo, ....
Zaverem: Za 60 vterin volneho padu jsme spadli asi 3 500 metru a 1 200 jsme plachtili s padakem. Za tuhle "legracku" - ale nezpomenutelnou a fakt mooooc peknou jsme dali 320 AUD/os. Super, super, super - kdo mate chut, tak zkuste, ale vyberte si peknou lokalitu at to Vas zazitek jete umocni:-)) Timto dekuji svemu budoucimu muzi za to, ze me vzal na tento seskok s dopadem na Mission beach.
Pak jsme sedli do auta a prejeli do mestecka Townsville, kde jsme se ubytovali v kempu. Cestou jsme ze zatavili v Mango-Tango obchudku, kde prodavali zmrzlinu a Po veceri jsme se spojili s nasimi rodinkami v Cechach, tu netrpelive cekali na zpravy, zda jsme prezili a v jakem jsme "stavu".
Statistika:
- ujeto 256 km z celkovych 868 km
- 5 nalezenych kesi z celkovych 112 kousku
sobota 29. srpna 2009
11. Australie - Vychodni pobrezi - Vnitrozemi
Predchozi # Seznam # DalsiStreda 26.08.2009
Probudili jsme se do slunecneho dne, na obloze jsou mraky, ale to nevadi, skytaji nam alespon trochu stinu. Teplota pres den se pohybuje okolo 23°C, coz je pro nas plne dostacujici:-)) Vracime se smerem na jih na Cairns, ale jedeme vnitrozemim. Krajina se meni kazdych 50 km. Opoustime destne pralesy a presouvame se do hornateho kraje s listnatymi lesy. Na polich se pestuje cukrova trtina, brambory, caste jsou bananove plantaze, cajove plantaze, sady s ovocnymi stromy. Na pastvinach se pasou kravy a obcas jsou k videni kone.
Prvni nasi zatavkou je kavova plantaz Jaques. Je to jedna z mensich, ale z prvnich kteri zacali s pestovanim kavy. Pan a pani Jaques prisli z Afriky z Tanzanie - tam tez meli sve kavove plantaze a umeli kavu pestovat. Pri kupovani vstupenek na nas pani promluvila cesky - pro nas to bylo velike prekvapeni, protoze jsme zatim zadneho cecha nepotkali. Vypravela nam o svem zivote (narodila se v Brne, kde zila do svych 6 let, pak s rodici odesla do Svycarska a pred 6 lety se s manzelem odstehovala do Australie). Mluvila velmi dobre a pouzivala zajimave slovni obraty (stale hodne cte ceske knihy, posloucha ceskou televizi, ...) Provezla nas po farme, ukazala sberaci stroj, osvetlila nam vyrobu kavy a prekvapila nas vyrokem, ze kava je ovoce a sklizen je jednou do roka. O historii farmy nam pustili kratky filmecek, mimochodem hooodne zajimavy - trikrat na farmu prisla pohroma a museli zacinat od zacatku. Nyni se rodinne farme dari, vse co vyprodukuji tak prodaji a sve plantaze budou brzo rozsirovat. Jen pro zajimavost: z 1 kavoveho kere se vytezi 1 kg kavy urcene se spotrebe. Pokud se chcete dozvedet vice o kavove farme, juknete na www.jaquescoffee.com
V cene vstupenky byla ochutnavka dvou druhu kavoveho likeru a salek kavy dle vlastniho vyberu. Nase volba byla 1x latte a 1x kapucino. Prinesli nam plne hrnecky po okraj, s kremove naslehanym mlekem a latte melo napovrchu pomoci mlecne peny nakreslene srdicko:-)) Sedeli jsme v pohodlnych zidlickach ve stinu, kousek od nas rostl velky pomerancovnik s pomeranci (jeden zrovna upadl, tak jsme si ho sebrali a mohli nechat) ... takova prijmena pohodicka, ze se nam z plantaze vubec nechtelo (jeste jsme si dali kavu na studeny zpusob a prijemnou chvilku si tim tak prodlouzili).
Dale jsme pokracovali do mestecka Mareeba do kempu se zastavkou na bananove plantazi v blizkosti silnice. Bananovniky jsou sazeny v radach tak aby bylo mozne s nejakym mensim trakturkem projet a banany otrhat. V teto dobre jsou banany jeste nezrale a male, jsou zabaleny v pytlich a zespoda je dira - jeste jsme nevypatrali proc tomu tak je, ale zjistime to:-))
Vecer v kempu varime na grilu kureci maso se zeleninou (mrkev, zeli a mungo klicky) s cinskymi nudlemi. Martin si pochutnaval na sweet-chilli zpusob a ja se sojovou omackou a medem. Potom si uzivame prijemneho vecera, sedime pod palmou, ochutnavame bile australske vino, ...
Statistika:
- ujeto 200 km z celkovych 407 km
- 1 nalezena kes z celkovych 99 kousku
Ctvrtek 27.08.2009
Plan na dnesni den je navstvit mistni vyrobnu syru a cokolady a nejvetsi cajovou plantaz v zemi. Gallo Dairyland - cheese and chocolate factory - tak to byla nase prvni zastavka. Syrarna bohuzel nebyla v provozu, ale shledli jsme video jak se syr vyrabi, jak zraje, ... Vyroba cokolady byla v provozu, tak jsme se koukali jak pani rucne plni cokoladove dobrutky kremem a pak je uzavre a jeste ozdobi. Dostali jsme kousek cokolady na ochutnani - hmmm rozplyvala se nam na jazyku. Vice naleznete na www.dallodairyland.com.au
O par kilometru dale jsme se zastavili na cajove plantazi Nerada Tea (www.neradatea.com.au). Take nam pustili kratke video o pestovani caje, o procesu sbirani, suseni ... Prohledli jsme si malou fabricku. Pruvodkyne nam vysvetlila rozdili mezi bilym, zelenym, zlutym a cernym cajem, ochotne zodpovidala nase dotazy. Po prohlidce jsme si objednali kazdy malou konvicku caje a dali s vyborny ananasovo-bananovy kolac s polevou a orisky:-))
Odpoledne prejizdime na misto zvane Paronella Park. Je to udolicko plne zelene, starych stromu se zbytky ze spanelskeho zamecku. Stihli jsme posledni odpoledni asi hodinovou prohlidku, kdy jsme byli seznameni s historii zamecku. Vecer nas cekala jeste nocni prohlidka, kdy jsme se divali na zelvy v jezirku, krmili ryby ktere vypadaji jako hadi (asi 1 metr dlouhe), prochazeli jsme se vecernim parkem, poslouchali sumeni vodopadu, ... nakonec nam zamecek s vodotrysky osvetlili a pustili hudbu ... ooo ... romantika jako z pohadky. Vice najdete na www.paronellapark.com.au
Statistika:
- ujeto 138 km z celkovych 540 km
- 6 nalezenych kesi z celkovych 105 kousku
- pocasi je pekne, slunecne s obcasnymi mracky, teplota okolo 25°C
Probudili jsme se do slunecneho dne, na obloze jsou mraky, ale to nevadi, skytaji nam alespon trochu stinu. Teplota pres den se pohybuje okolo 23°C, coz je pro nas plne dostacujici:-)) Vracime se smerem na jih na Cairns, ale jedeme vnitrozemim. Krajina se meni kazdych 50 km. Opoustime destne pralesy a presouvame se do hornateho kraje s listnatymi lesy. Na polich se pestuje cukrova trtina, brambory, caste jsou bananove plantaze, cajove plantaze, sady s ovocnymi stromy. Na pastvinach se pasou kravy a obcas jsou k videni kone.
Prvni nasi zatavkou je kavova plantaz Jaques. Je to jedna z mensich, ale z prvnich kteri zacali s pestovanim kavy. Pan a pani Jaques prisli z Afriky z Tanzanie - tam tez meli sve kavove plantaze a umeli kavu pestovat. Pri kupovani vstupenek na nas pani promluvila cesky - pro nas to bylo velike prekvapeni, protoze jsme zatim zadneho cecha nepotkali. Vypravela nam o svem zivote (narodila se v Brne, kde zila do svych 6 let, pak s rodici odesla do Svycarska a pred 6 lety se s manzelem odstehovala do Australie). Mluvila velmi dobre a pouzivala zajimave slovni obraty (stale hodne cte ceske knihy, posloucha ceskou televizi, ...) Provezla nas po farme, ukazala sberaci stroj, osvetlila nam vyrobu kavy a prekvapila nas vyrokem, ze kava je ovoce a sklizen je jednou do roka. O historii farmy nam pustili kratky filmecek, mimochodem hooodne zajimavy - trikrat na farmu prisla pohroma a museli zacinat od zacatku. Nyni se rodinne farme dari, vse co vyprodukuji tak prodaji a sve plantaze budou brzo rozsirovat. Jen pro zajimavost: z 1 kavoveho kere se vytezi 1 kg kavy urcene se spotrebe. Pokud se chcete dozvedet vice o kavove farme, juknete na www.jaquescoffee.com
V cene vstupenky byla ochutnavka dvou druhu kavoveho likeru a salek kavy dle vlastniho vyberu. Nase volba byla 1x latte a 1x kapucino. Prinesli nam plne hrnecky po okraj, s kremove naslehanym mlekem a latte melo napovrchu pomoci mlecne peny nakreslene srdicko:-)) Sedeli jsme v pohodlnych zidlickach ve stinu, kousek od nas rostl velky pomerancovnik s pomeranci (jeden zrovna upadl, tak jsme si ho sebrali a mohli nechat) ... takova prijmena pohodicka, ze se nam z plantaze vubec nechtelo (jeste jsme si dali kavu na studeny zpusob a prijemnou chvilku si tim tak prodlouzili).
Dale jsme pokracovali do mestecka Mareeba do kempu se zastavkou na bananove plantazi v blizkosti silnice. Bananovniky jsou sazeny v radach tak aby bylo mozne s nejakym mensim trakturkem projet a banany otrhat. V teto dobre jsou banany jeste nezrale a male, jsou zabaleny v pytlich a zespoda je dira - jeste jsme nevypatrali proc tomu tak je, ale zjistime to:-))
Vecer v kempu varime na grilu kureci maso se zeleninou (mrkev, zeli a mungo klicky) s cinskymi nudlemi. Martin si pochutnaval na sweet-chilli zpusob a ja se sojovou omackou a medem. Potom si uzivame prijemneho vecera, sedime pod palmou, ochutnavame bile australske vino, ...
Statistika:
- ujeto 200 km z celkovych 407 km
- 1 nalezena kes z celkovych 99 kousku
Ctvrtek 27.08.2009
Plan na dnesni den je navstvit mistni vyrobnu syru a cokolady a nejvetsi cajovou plantaz v zemi. Gallo Dairyland - cheese and chocolate factory - tak to byla nase prvni zastavka. Syrarna bohuzel nebyla v provozu, ale shledli jsme video jak se syr vyrabi, jak zraje, ... Vyroba cokolady byla v provozu, tak jsme se koukali jak pani rucne plni cokoladove dobrutky kremem a pak je uzavre a jeste ozdobi. Dostali jsme kousek cokolady na ochutnani - hmmm rozplyvala se nam na jazyku. Vice naleznete na www.dallodairyland.com.au
O par kilometru dale jsme se zastavili na cajove plantazi Nerada Tea (www.neradatea.com.au). Take nam pustili kratke video o pestovani caje, o procesu sbirani, suseni ... Prohledli jsme si malou fabricku. Pruvodkyne nam vysvetlila rozdili mezi bilym, zelenym, zlutym a cernym cajem, ochotne zodpovidala nase dotazy. Po prohlidce jsme si objednali kazdy malou konvicku caje a dali s vyborny ananasovo-bananovy kolac s polevou a orisky:-))
Odpoledne prejizdime na misto zvane Paronella Park. Je to udolicko plne zelene, starych stromu se zbytky ze spanelskeho zamecku. Stihli jsme posledni odpoledni asi hodinovou prohlidku, kdy jsme byli seznameni s historii zamecku. Vecer nas cekala jeste nocni prohlidka, kdy jsme se divali na zelvy v jezirku, krmili ryby ktere vypadaji jako hadi (asi 1 metr dlouhe), prochazeli jsme se vecernim parkem, poslouchali sumeni vodopadu, ... nakonec nam zamecek s vodotrysky osvetlili a pustili hudbu ... ooo ... romantika jako z pohadky. Vice najdete na www.paronellapark.com.au
Statistika:
- ujeto 138 km z celkovych 540 km
- 6 nalezenych kesi z celkovych 105 kousku
- pocasi je pekne, slunecne s obcasnymi mracky, teplota okolo 25°C
středa 26. srpna 2009
10. Australie - Vychodni pobrezi - Port Douglas a Cape Tribulation
Predchozi # Seznam # DalsiPondeli 24.08.2009
Rano vstavame brzo, protoze na v 7:50 vyzvedavaji na recepci a jedeme do pristavu ve mestecku Port Douglas. Tam nastupujeme na lod a vypravujeme se snorchlovat na Velkuy barierovy utes. Je pod mrakem, coz nam na jednu stranu vyhovuje - Martin nebude vystaven slunecnim paprskum, ale Janik se neopali do svatebnich satu ... ooo nevadi to se jeste dozene na nejake plazi:-)) V 9:00 odplouvame z pristavu, davame si na lodi lehkou snidani v podobe sladkeho kolace s polevou a kavu. Jsou pekne vlny a tak to s nami radne houpa:-))
Martin vyplnuje potrebne papiry k ponoru a pak se jde pripravovat. Je ve skupine s tremi holcinami z Irska. Ponor trval 25 minut a dosahli hloubky 12 metru. Bylo to super, fotky s podvodniho fotaku budou zverejneny po vyvolani filmu v cechach. Ja jsem si snorchlovala, nejvice rybicek bylo na hrane utesu. Byly krasne barevne (zluto-modre s pruhy, tyrkysove nebo uplne cerne ve tvaru kosoctverce, ....) fakt nadhera. Videla jsem jednu velikou co honila mensi rybky. Kdyz Martin ukoncoval ponor, tak jsem ho z hladiny pozorovala (nechaval se fotit:-)) od instruktora). Voda byla studena, vylezla jsem s uplne fialovymi rty a zahrivala jsem se cajem.
Na lodi jsme dostali obed v podobe svedskeho stolu a tak si kazdy vybral na co mel chut. Prejeli jsme na jine misto a opet sli snorchlovat, tentokrate spolu. Martin videl zraloka, tak 1,5 m dlouheho.Celkove se nam moc libilo, more melo krasnou barvu, podvodni zivot je uzasny a ty krasne koraly ...Vecer jsme si udelali na grilu klokani maso s bramborem a vyprali pradlo (jeden praci cyklus je za 3AUD a susicka take za 3AUD).
Statistika:
- ujeto 0 km z celkovych 81 km
- 0 nalezenych kesek z celkovych 94 kesi
Utery 25.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Port Douglasu na par kesek. Jedeme se projit po plazi, more je teplejsi nez vcera na utesu, pisek je jemnoucky ... uplna idilka.
Jedeme smerem na sever do mista zvaneho Cape Tribulation, kde ztroskotal kapitan Cook. Na jedne strane jsou hory porostle destnim pralesem a na druhe strane je more - uzasna kombinace. Kolem silnice jsou trtinove plantaze a uzke koleje, po kterych vlacek svazi nadrzenou cukrovou trtinu do cukrovaru. Zastavili jsme si prohlednout cajovou plantaz, ktera byla u silnice. Malou zastavku jsme si udelali v male vyrobne zmrzliny. Dali jsme si 4 druhy a vsechny byly vyrobene z mistnich plodu (hodne zvlastni chute). Na jedne z plazi jsme si odlovili kesku a chvilku se zdrzeli - jemny pisek ale bez musli (coz je sesti pro Martina, jinak bych sbirala).
Malou prochazkou jsme se podivali do destneho pralesa s ohromnymi kapradinami, lianami a ty palmy .... ooo nadhera. Naveceru jsme dorazili na Cape Tribulation, odtud mohou dale na sever pokracovat jen vozidla 4x4 (coz my ted nemame) podivali se na misto Cookava ztroskotani a ubytovali jsme se v nedalekem kempu.
Statistika:
- ujeto 123 km z celkovych 204 km
- 4 nalezene kesky z celkovych 98 kousku
Rano vstavame brzo, protoze na v 7:50 vyzvedavaji na recepci a jedeme do pristavu ve mestecku Port Douglas. Tam nastupujeme na lod a vypravujeme se snorchlovat na Velkuy barierovy utes. Je pod mrakem, coz nam na jednu stranu vyhovuje - Martin nebude vystaven slunecnim paprskum, ale Janik se neopali do svatebnich satu ... ooo nevadi to se jeste dozene na nejake plazi:-)) V 9:00 odplouvame z pristavu, davame si na lodi lehkou snidani v podobe sladkeho kolace s polevou a kavu. Jsou pekne vlny a tak to s nami radne houpa:-))
Martin vyplnuje potrebne papiry k ponoru a pak se jde pripravovat. Je ve skupine s tremi holcinami z Irska. Ponor trval 25 minut a dosahli hloubky 12 metru. Bylo to super, fotky s podvodniho fotaku budou zverejneny po vyvolani filmu v cechach. Ja jsem si snorchlovala, nejvice rybicek bylo na hrane utesu. Byly krasne barevne (zluto-modre s pruhy, tyrkysove nebo uplne cerne ve tvaru kosoctverce, ....) fakt nadhera. Videla jsem jednu velikou co honila mensi rybky. Kdyz Martin ukoncoval ponor, tak jsem ho z hladiny pozorovala (nechaval se fotit:-)) od instruktora). Voda byla studena, vylezla jsem s uplne fialovymi rty a zahrivala jsem se cajem.
Na lodi jsme dostali obed v podobe svedskeho stolu a tak si kazdy vybral na co mel chut. Prejeli jsme na jine misto a opet sli snorchlovat, tentokrate spolu. Martin videl zraloka, tak 1,5 m dlouheho.Celkove se nam moc libilo, more melo krasnou barvu, podvodni zivot je uzasny a ty krasne koraly ...Vecer jsme si udelali na grilu klokani maso s bramborem a vyprali pradlo (jeden praci cyklus je za 3AUD a susicka take za 3AUD).
Statistika:
- ujeto 0 km z celkovych 81 km
- 0 nalezenych kesek z celkovych 94 kesi
Utery 25.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Port Douglasu na par kesek. Jedeme se projit po plazi, more je teplejsi nez vcera na utesu, pisek je jemnoucky ... uplna idilka.
Jedeme smerem na sever do mista zvaneho Cape Tribulation, kde ztroskotal kapitan Cook. Na jedne strane jsou hory porostle destnim pralesem a na druhe strane je more - uzasna kombinace. Kolem silnice jsou trtinove plantaze a uzke koleje, po kterych vlacek svazi nadrzenou cukrovou trtinu do cukrovaru. Zastavili jsme si prohlednout cajovou plantaz, ktera byla u silnice. Malou zastavku jsme si udelali v male vyrobne zmrzliny. Dali jsme si 4 druhy a vsechny byly vyrobene z mistnich plodu (hodne zvlastni chute). Na jedne z plazi jsme si odlovili kesku a chvilku se zdrzeli - jemny pisek ale bez musli (coz je sesti pro Martina, jinak bych sbirala).
Malou prochazkou jsme se podivali do destneho pralesa s ohromnymi kapradinami, lianami a ty palmy .... ooo nadhera. Naveceru jsme dorazili na Cape Tribulation, odtud mohou dale na sever pokracovat jen vozidla 4x4 (coz my ted nemame) podivali se na misto Cookava ztroskotani a ubytovali jsme se v nedalekem kempu.
Statistika:
- ujeto 123 km z celkovych 204 km
- 4 nalezene kesky z celkovych 98 kousku
09. Australie - Severni teritoriu - prelet na vychodni pobrezi
Predchozi # Seznam # DalsiNedele 23.08.2009
Vstavame ve 3 hodiny v noci a na 4 rano mame objednaneho taxika na letiste. Ve 4 hodiny jsme byla uz znacne nervozni, objednane taxi nikde. Martin volal na centralu taxi a ti rikali, ze tu bude behem chvilky. Chvilka se protahovala a tak jsme si ve 4:15 zastavili na jineho. Ten s nami uhanel na letiste, kam jsme dorazili v 4:29. Okamzite si to valime na odbaveni zavazadel a kdyz rikame kam letime, tak nam pan s politovanim oznamil, ze nas let do Cairns je jiz uzavren a tutiz neni mozne abychom leteli. Let uzavareli par minut pred tim, nez jsme dorazili na letiste. Kvuli zatracenemu taxiku, ktery nedorazil vcas jak mel:-(( Pan u prepazky nam poradil, ze letecka spolecnost Quantas leti v 7 hodin do Cairnsu take, at si kopime letenky. Ihned jsme tak ucinili a behem 20 minut jsme v rukach drzeli nove letenky se zastavkou v Gove, coz je na uzemi Aborigincu. Jedna letenka nas stala 450 AUD/os, ale potrebovali jsme se dnes dostat do Cairnsu, protoze tam jsme si meli vyzvednout auto do 2 hodin.
Let probihal v pohode, zadne dalsi nepredvidatelne situace se nedeji a tak vse probiha podle planu.V Cairnsu pristavame v 11 hodin a taxikem jedeme rovnou do pujcovny. Vyzvedavame si nasi dalsi "karu" a se zastavkou na nakup potravin, potrebneho kabele na pripojeni se v kempu na elektrinu a v zaskakujeme na obed do KFC - tohle jidlo testujeme vsude kam prijedeme a opet musime napsat, ze nase ceske je to nej nej a nejlepsi a nejchutnejsi. Davame si twistra, stripsy a coleslaw , ale tohle nam moc nesmakovalo.
Po nakupu vyrazime smerem na sever od Cairns do Port Douglasu. Jeste vecer si v pristavu kupujeme na pondeli snorchlovaci vylet na Velky barierovy utes s tim, ze si Matin da jeden ponor. Vecer v kempu se szivame s autem:-(( Nejak se nemuzeme do nej usporadat a porovnat. Ma spoustu vad: chybeji sitky v oknech proti komarum, spatne resene spani,lednice je kapitola sama pro sebe a o prostoru na osobni veci a jidlo ...ani nemluve, ... ale nejak se s tim popereme:-((Martinuv uzehovy stav je stabilizovan, tzn. horkost pominula, vyhledavame stin a minimaluzujeme pobyt na slunci, jeste ho boli hlava, ale zda se to byt jiz OK.
Jsme docela radi, ze tenhle den je za nami - ani jeden z nas jsme netusili ze jednou neztihneme nase letadlo kamsi ... ooo jak jednoduche je prijit pozde a jak velke zdeseni vas ceka, kdyz jste seznameni se situaci a jiz je vas let uzavren a tudiz neni mozne se do nej nikterak dostat ...
Statistika:
- ujeto 81 km
- 1 ulovena kes z celkovych 94
Let probihal v pohode, zadne dalsi nepredvidatelne situace se nedeji a tak vse probiha podle planu.V Cairnsu pristavame v 11 hodin a taxikem jedeme rovnou do pujcovny. Vyzvedavame si nasi dalsi "karu" a se zastavkou na nakup potravin, potrebneho kabele na pripojeni se v kempu na elektrinu a v zaskakujeme na obed do KFC - tohle jidlo testujeme vsude kam prijedeme a opet musime napsat, ze nase ceske je to nej nej a nejlepsi a nejchutnejsi. Davame si twistra, stripsy a coleslaw , ale tohle nam moc nesmakovalo.
Po nakupu vyrazime smerem na sever od Cairns do Port Douglasu. Jeste vecer si v pristavu kupujeme na pondeli snorchlovaci vylet na Velky barierovy utes s tim, ze si Matin da jeden ponor. Vecer v kempu se szivame s autem:-(( Nejak se nemuzeme do nej usporadat a porovnat. Ma spoustu vad: chybeji sitky v oknech proti komarum, spatne resene spani,lednice je kapitola sama pro sebe a o prostoru na osobni veci a jidlo ...ani nemluve, ... ale nejak se s tim popereme:-((Martinuv uzehovy stav je stabilizovan, tzn. horkost pominula, vyhledavame stin a minimaluzujeme pobyt na slunci, jeste ho boli hlava, ale zda se to byt jiz OK.
Jsme docela radi, ze tenhle den je za nami - ani jeden z nas jsme netusili ze jednou neztihneme nase letadlo kamsi ... ooo jak jednoduche je prijit pozde a jak velke zdeseni vas ceka, kdyz jste seznameni se situaci a jiz je vas let uzavren a tudiz neni mozne se do nej nikterak dostat ...
Statistika:
- ujeto 81 km
- 1 ulovena kes z celkovych 94
pondělí 24. srpna 2009
08. Australie - Severni teritorium - Kesujeme
Predchozi # Seznam # DalsiPatek 21.08.2009
Dnes jsme se rozhodli opustit NP Litchfield, vse co nas zajimalo jsme videli a tak jsme se rozhodli si trosku "zakesovat". Podminky byly naprosto idealni, fura pokladu, auto ktere nas proveze tezkym terenem a nemusime se starat o naftu (rano jsme naplnili nadrze:-)) jen je velke horko. Zaciname pred pul desatou dopoledne, v poledne je nase skore 15, coz je 5 pokladu za hodinu .... v tuto chvili uz vime, ze pokud nic nepo.... tak prekoname nas rekord v poctu nalezenych pokladu v jedinem dni (dosavadni je (byl) 19. Dvacaty poklad v poradi chvilku odolaval, ale nakonec se z nej vyklubal jeden z nejlepsich. Pri lovu jsme narazili na miniaturu hradu "Karlstejn", ktery postavil pan Havlik s panem Vodickou. Panove postavili toto dilo jako vzpominku na Cechy, ktere kdysy davno opustili (dnes jiz oba nejsou mezi nami). Take jsme nasli po nich pojmenovane ulice, pekne jsme se nasmali, kdyz jsme uhybali z Havlik Street do Vodicka Street:-)) Pri 26 pokladu jsme uz byli znacne unaveni, cely den jsme vystupovali a nastupovali z klimatizovaneho auta do horka, nebrali jsme si klobouky ... Byli jsme na lovu v jednom parku u Darwinu, kde byla zachovana "prava dzungle". Dzungle to fakt byla a hlavne po nas sli komari (vlastne po nasi krvi:-)) Nas vykon cital 30 kousku a byli jsme dost vycerpani. Nasli jsme si kemp, udelali veceri a hura spat. Bohuzel vecer se Martinovi udelalo ponekud nevolno - ze slunicka a horka - vypada to na uzel. Mel horkost (palil jako rozzhavena kamna na Sibiri, kdy se psi lamou mrzem v zatackach:-((( Jo jo trochu jsme to podcenili, na takove ostre slunce nejsme privyknuti.
Statistika:
- ujeto 113 km z celkovych 1212 km
- nalezenych 30 kesi z celkovych 89 kousku
Sobota 22.08.2009
Rano to s Martinem nevypada moc dobre, ordinujeme klidny rezim dne, pobyt ve stinu, dostatecny prisun tekutin. Balime si veci zpatku do batohu, uklizime auto, ktere odpoledne vracime. Cestou do pujcovny jeste vzsbiravame kesky, ktere jsou pri ceste (Martin ceka v klimatizovanem aute, zatim co Janik hleda poklady:-)) Odpoledne pak ve meste kupujeme nejake suvenyry, Janik si kupuje kobouk z klokani kuze a v Istambulskem bistru sepisuje vcerejsi ulovky - vecer jsme si sem zasli na kebab na veceri, moc nam chutnalo. Na hostelu pak pripravujeme potrebne veci na brzky presun do Cairnsu - bukujeme si taxi na 4 hodinu ranni.
Statistika:
- ujeto 24 km z celkovych 1236 km
- nalezeny 4 kese z celkovych 93 kesek
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)