10. Australie - Vychodni pobrezi - Port Douglas a Cape Tribulation

Predchozi # Seznam # Dalsi

Pondeli 24.08.2009
Rano vstavame brzo, protoze na v 7:50 vyzvedavaji na recepci a jedeme do pristavu ve mestecku Port Douglas. Tam nastupujeme na lod a vypravujeme se snorchlovat na Velkuy barierovy utes. Je pod mrakem, coz nam na jednu stranu vyhovuje - Martin nebude vystaven slunecnim paprskum, ale Janik se neopali do svatebnich satu ... ooo nevadi to se jeste dozene na nejake plazi:-)) V 9:00 odplouvame z pristavu, davame si na lodi lehkou snidani v podobe sladkeho kolace s polevou a kavu. Jsou pekne vlny a tak to s nami radne houpa:-))
Martin vyplnuje potrebne papiry k ponoru a pak se jde pripravovat. Je ve skupine s tremi holcinami z Irska. Ponor trval 25 minut a dosahli hloubky 12 metru. Bylo to super, fotky s podvodniho fotaku budou zverejneny po vyvolani filmu v cechach. Ja jsem si snorchlovala, nejvice rybicek bylo na hrane utesu. Byly krasne barevne (zluto-modre s pruhy, tyrkysove nebo uplne cerne ve tvaru kosoctverce, ....) fakt nadhera. Videla jsem jednu velikou co honila mensi rybky. Kdyz Martin ukoncoval ponor, tak jsem ho z hladiny pozorovala (nechaval se fotit:-)) od instruktora). Voda byla studena, vylezla jsem s uplne fialovymi rty a zahrivala jsem se cajem.
Na lodi jsme dostali obed v podobe svedskeho stolu a tak si kazdy vybral na co mel chut. Prejeli jsme na jine misto a opet sli snorchlovat, tentokrate spolu. Martin videl zraloka, tak 1,5 m dlouheho.Celkove se nam moc libilo, more melo krasnou barvu, podvodni zivot je uzasny a ty krasne koraly ...Vecer jsme si udelali na grilu klokani maso s bramborem a vyprali pradlo (jeden praci cyklus je za 3AUD a susicka take za 3AUD).

Statistika:
- ujeto 0 km z celkovych 81 km
- 0 nalezenych kesek z celkovych 94 kesi

Utery 25.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Port Douglasu na par kesek. Jedeme se projit po plazi, more je teplejsi nez vcera na utesu, pisek je jemnoucky ... uplna idilka.
Jedeme smerem na sever do mista zvaneho Cape Tribulation, kde ztroskotal kapitan Cook. Na jedne strane jsou hory porostle destnim pralesem a na druhe strane je more - uzasna kombinace. Kolem silnice jsou trtinove plantaze a uzke koleje, po kterych vlacek svazi nadrzenou cukrovou trtinu do cukrovaru. Zastavili jsme si prohlednout cajovou plantaz, ktera byla u silnice. Malou zastavku jsme si udelali v male vyrobne zmrzliny. Dali jsme si 4 druhy a vsechny byly vyrobene z mistnich plodu (hodne zvlastni chute). Na jedne z plazi jsme si odlovili kesku a chvilku se zdrzeli - jemny pisek ale bez musli (coz je sesti pro Martina, jinak bych sbirala).
Malou prochazkou jsme se podivali do destneho pralesa s ohromnymi kapradinami, lianami a ty palmy .... ooo nadhera. Naveceru jsme dorazili na Cape Tribulation, odtud mohou dale na sever pokracovat jen vozidla 4x4 (coz my ted nemame) podivali se na misto Cookava ztroskotani a ubytovali jsme se v nedalekem kempu.

Statistika:
- ujeto 123 km z celkovych 204 km
- 4 nalezene kesky z celkovych 98 kousku

09. Australie - Severni teritoriu - prelet na vychodni pobrezi

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 23.08.2009

Vstavame ve 3 hodiny v noci a na 4 rano mame objednaneho taxika na letiste. Ve 4 hodiny jsme byla uz znacne nervozni, objednane taxi nikde. Martin volal na centralu taxi a ti rikali, ze tu bude behem chvilky. Chvilka se protahovala a tak jsme si ve 4:15 zastavili na jineho. Ten s nami uhanel na letiste, kam jsme dorazili v 4:29. Okamzite si to valime na odbaveni zavazadel a kdyz rikame kam letime, tak nam pan s politovanim oznamil, ze nas let do Cairns je jiz uzavren a tutiz neni mozne abychom leteli. Let uzavareli par minut pred tim, nez jsme dorazili na letiste. Kvuli zatracenemu taxiku, ktery nedorazil vcas jak mel:-(( Pan u prepazky nam poradil, ze letecka spolecnost Quantas leti v 7 hodin do Cairnsu take, at si kopime letenky. Ihned jsme tak ucinili a behem 20 minut jsme v rukach drzeli nove letenky se zastavkou v Gove, coz je na uzemi Aborigincu. Jedna letenka nas stala 450 AUD/os, ale potrebovali jsme se dnes dostat do Cairnsu, protoze tam jsme si meli vyzvednout auto do 2 hodin.
Let probihal v pohode, zadne dalsi nepredvidatelne situace se nedeji a tak vse probiha podle planu.V Cairnsu pristavame v 11 hodin a taxikem jedeme rovnou do pujcovny. Vyzvedavame si nasi dalsi "karu" a se zastavkou na nakup potravin, potrebneho kabele na pripojeni se v kempu na elektrinu a v zaskakujeme na obed do KFC - tohle jidlo testujeme vsude kam prijedeme a opet musime napsat, ze nase ceske je to nej nej a nejlepsi a nejchutnejsi. Davame si twistra, stripsy a coleslaw , ale tohle nam moc nesmakovalo.
Po nakupu vyrazime smerem na sever od Cairns do Port Douglasu. Jeste vecer si v pristavu kupujeme na pondeli snorchlovaci vylet na Velky barierovy utes s tim, ze si Matin da jeden ponor. Vecer v kempu se szivame s autem:-(( Nejak se nemuzeme do nej usporadat a porovnat. Ma spoustu vad: chybeji sitky v oknech proti komarum, spatne resene spani,lednice je kapitola sama pro sebe a o prostoru na osobni veci a jidlo ...ani nemluve, ... ale nejak se s tim popereme:-((Martinuv uzehovy stav je stabilizovan, tzn. horkost pominula, vyhledavame stin a minimaluzujeme pobyt na slunci, jeste ho boli hlava, ale zda se to byt jiz OK.
Jsme docela radi, ze tenhle den je za nami - ani jeden z nas jsme netusili ze jednou neztihneme nase letadlo kamsi ... ooo jak jednoduche je prijit pozde a jak velke zdeseni vas ceka, kdyz jste seznameni se situaci a jiz je vas let uzavren a tudiz neni mozne se do nej nikterak dostat ...

Statistika:
- ujeto 81 km
- 1 ulovena kes z celkovych 94

08. Australie - Severni teritorium - Kesujeme

Predchozi # Seznam # Dalsi

Patek 21.08.2009
Dnes jsme se rozhodli opustit NP Litchfield, vse co nas zajimalo jsme videli a tak jsme se rozhodli si trosku "zakesovat". Podminky byly naprosto idealni, fura pokladu, auto ktere nas proveze tezkym terenem a nemusime se starat o naftu (rano jsme naplnili nadrze:-)) jen je velke horko. Zaciname pred pul desatou dopoledne, v poledne je nase skore 15, coz je 5 pokladu za hodinu .... v tuto chvili uz vime, ze pokud nic nepo.... tak prekoname nas rekord v poctu nalezenych pokladu v jedinem dni (dosavadni je (byl) 19. Dvacaty poklad v poradi chvilku odolaval, ale nakonec se z nej vyklubal jeden z nejlepsich. Pri lovu jsme narazili na miniaturu hradu "Karlstejn", ktery postavil pan Havlik s panem Vodickou. Panove postavili toto dilo jako vzpominku na Cechy, ktere kdysy davno opustili (dnes jiz oba nejsou mezi nami). Take jsme nasli po nich pojmenovane ulice, pekne jsme se nasmali, kdyz jsme uhybali z Havlik Street do Vodicka Street:-)) Pri 26 pokladu jsme uz byli znacne unaveni, cely den jsme vystupovali a nastupovali z klimatizovaneho auta do horka, nebrali jsme si klobouky ... Byli jsme na lovu v jednom parku u Darwinu, kde byla zachovana "prava dzungle". Dzungle to fakt byla a hlavne po nas sli komari (vlastne po nasi krvi:-)) Nas vykon cital 30 kousku a byli jsme dost vycerpani. Nasli jsme si kemp, udelali veceri a hura spat. Bohuzel vecer se Martinovi udelalo ponekud nevolno - ze slunicka a horka - vypada to na uzel. Mel horkost (palil jako rozzhavena kamna na Sibiri, kdy se psi lamou mrzem v zatackach:-((( Jo jo trochu jsme to podcenili, na takove ostre slunce nejsme privyknuti.

Statistika:
- ujeto 113 km z celkovych 1212 km
- nalezenych 30 kesi z celkovych 89 kousku

Sobota 22.08.2009
Rano to s Martinem nevypada moc dobre, ordinujeme klidny rezim dne, pobyt ve stinu, dostatecny prisun tekutin. Balime si veci zpatku do batohu, uklizime auto, ktere odpoledne vracime. Cestou do pujcovny jeste vzsbiravame kesky, ktere jsou pri ceste (Martin ceka v klimatizovanem aute, zatim co Janik hleda poklady:-)) Odpoledne pak ve meste kupujeme nejake suvenyry, Janik si kupuje kobouk z klokani kuze a v Istambulskem bistru sepisuje vcerejsi ulovky - vecer jsme si sem zasli na kebab na veceri, moc nam chutnalo. Na hostelu pak pripravujeme potrebne veci na brzky presun do Cairnsu - bukujeme si taxi na 4 hodinu ranni.

Statistika:
- ujeto 24 km z celkovych 1236 km
- nalezeny 4 kese z celkovych 93 kesek

07. Australie - Severni teritorium - NP Litchfield

Predchozi # Seznam # Dalsi

Streda 19.08.2009
Dnesni den je ve znameni pokladu, konecne cislo se zastavilo na 12, coz nam zveda nas denni prumer:-)) Par jich bylo ve mestecku kde jsme spali a dalsi nas pak provedli prvni casti NP Litchfield. Zastavili jsme se vykoupat u vodopadu, zchladili jsme si tela. Je tu opravdu horko, udelali si odpoledni odpocinek a labuzili si ve vode.
Odpoledne jsme se presunuli k vodopadu Wangi, kde jsme prenocovali. Pod vodopadem je jezirko, kde se da bezpecne koupat. Zaparkovali jsme si „domecek“ u piknikovaci plochy, kde jsou grily a udelali jsme si veceri – hovezi maso s cinskymi nudlemi, osmazena cibulka, mrkev a zeli – tak to byla namina.
V 7 pm. Bylo na programu promitani jednoho z mistnich spravcu parku . Byla to asi hodinka, kdy nas seznamoval s mistni faunou, florou, kde jsou zajimava mista, jak to chodi s krokodyli, … Docela zajimave.

Statistika:
- ujeto 140 km z 919 km
- pocet nalezenych kesi 12 z celkových 53

Ctvrtek 20.08.2009
Rano vyrazime pesky na okruh dlouhy 1,8 km okolo jezirka a pak nahoru nad vodopady. Ve stromech poklidne spi obrovsti netopýri. Po navratu se jdeme vykoupat a presouváme se kousek zpet na cestu urcenou jen pro vozy s 4x4 vedouci do mista zvaneho „Lost City“ Ridi Martin a uplne se v tom vyzivaJ „Ztracene mesto“ je tvoreno skalnimi utvary zvlastne poskládanými. Zajimava prochazka.
Odtud se presouvame k pramenum Berry Springs – zde se da tez koupat. Jedeme cca 45 km po nezpevnene ceste, tak se za nami pekne prasi. Tentokrat ma nas or jineho ridice, vlastne ridicku:-)) Jelo se dobre, z auta je pekne videt a clovek ma poradny prehled.

Statistika:
- ujeto 180 km z celkovych 1099 km
- pocet nalezenych kesi 6 z celkových 59

06. Australie - Severni teritorium - NP Kakadu

Predchozi # Seznam # Dalsi

Nedele 15.08.2009
Po hostelove snidani, ktera byla v cene ubytovani (2 toustove chleby, slane maslo a marmelada, kava nebo caj) jedeme taxikem do pujcovny si vyzvednout auto. Nasim novym domovem se na par dni stala Toyota Land Cruiser 4x4, s dvemi nadrzemi o celkovem objemu 180 litru a obsahem motoru 4,6. V poledne opoustime Darwin a jedeme rovnou do NP Kakadu, ktery zaujima plocju 19 757 km2 a je tvoren starou krajinou tropickeho destneho lesa a skalnimi utvary. Je to nejvetsi NP v cele Australii. Pysni se krasnymi vodopady (my jsme tu v obdobi sucha, tak jsou vodopady vyschle nebo s minimem vody) a jednemi z nejvyznamnejsich nalezist domorodeho skalniho umeni (je na seznamu UNESCO z duvodu prirodniho a i kulturniho). Park patri Australcum, kteri jej zpetne pronajali vlade a nyni je spolu s ni spravuji.
Nase prvni zastavka je u reky Adelaide, kde volne ziji slanovodni krokodyli. Za 30AUD/os si kupujeme vylet lodi a podivanou s nazvem "skakajici krokodili". Reka je siroka tak 100 metru, vodnata - zrovna je priliv (jsme od more cca 180 km a v rece je slana voda). Prvni krokodyl, ktereho jsme videli je "dedecek" asi 100 let stary, 6 metru dlouhy a v predni casti tlamy mu chybel jeden veliky zub:-)) Kdyz dal celisti k sobe, tak mu z tlamy vytekala voda, hi hi hi (juknete na fotku v galerii). Kapitan lodi lakal krokodyly ke skoku tak, ze na konec tyce napichl maso a tim maval krokodylovi pred tlamou. Na krokodylovi bylo videt, tak se soustredi, pripravuje ke skoku ... Nekteri moc skakat nechteli, ale jeden byl ucinana baletka - ukazal se v cele sve ohavnosti:-)) Ba nee, zas tak osklivy nejsou. Za masem (pro ne snadna korist) otvirali tlamy, cenili zuby a pri zklapnuti vysel divny duty zvuk. Kapitan take krmil divoke orly, kterym hazel kousky masa a oni je chytali v letu. V 70. letech bylo loveni krokodylu zakazano a zacali se chtanit, jejich populace ridne a starne. Strazci parku krokodyli odchytavaji z mist, kam chodi turiste a vraceji je do rek, ale nove misto nemusi krokodyl prijmout za sve a tak utika jinam, kde casto zemre. Vsude jsme potkavali cedule upozornujici na vyskyt krokodylu a koupani v lagunach (ktere k tomu vybizeji cirou modrou vodou)je je jen na vlastni nebezpeci. Tady na Top Endu ziji 2 druhy krokodylu, sladkovodni a slanovodni. Ti sladkovodni dorustaji delky 3 metru a na cloveka utoci jen kdyz jsou vyprovokovani. Slanovodni, ti dorustaji bezne delky pres 7 metru a radi napadaji lidi a vse zive.
Cestou do parku sbirame kesky, ktere nas zavadeji na uzasna mista, ktera bychom jinak nevideli. Vecer kempujeme u Mary River a jdeme na "Bamboo walk". Prochazime bambusovym lesem po prasne ceste, nohy mame cervene o prachu, pozorujeme zapad slunce nad rekou. Na zpatecni ceste koukame na nase stopy v prachu a najednou vidime klikatou stopu od nejakeho hada, ktery prosel po nas. Rozhlizime se, ale zadneho nevidime, tak jen fotime jeho stopu.

Statistika:
- ujeto 153 km
- nalezeno 9 kesi z celkovych 34 kousku

Pondeli 17.08.2009
Rano po snidani vyrazime do Jabiru, kde je hlavni informacni stredisko Bowali. Ochotna pani nam dava prospekty a doporucuje co bychom nemeli opomenout a urcite videt. Rozhodne chceme videt prastate Aboriginske malby na skalach a alespon nahlednout na jejich uzemi. Jedeme autem jeste 45 km do mista zvaneho Ubirr - posledni veswnicka pred Aboriginskym uzemim. Odtud je to jen kousek k mistu, kde jsou malby. Jsou uzasne!!! Jejich stari se odhaduje na 20 000 - 5 000 let, ale nektere jsou jen 30 let stare. Jsou kreslene na skalach, obrazky znazornuji dulezite veci pro zivot tehdejsich lidi - ruzne ryby, dlouhokrke zelvy (ktere se v teto oblasti bezne vyskytuji), hubene postavy, ..... musle. Take jsme zasli na vyhlidku, odkud se nam naskytl pohled na uzemi Aborigincu. Ti nikoho k sobe nepousti, ale ve mestech je mozne je videt. Nas osobni dojem z nich je, ze jsou fakt "nehezci", maji hodne tmavou az cernou plet, male rozplacle nosy, kudrnate ci vlnite vlasy.
Po Kakadu High Way si to pak valime dale. Dalsi zajimavosti jsou vsude pritomna termitiste. Termiti jsou makaci pracoviti, je tu uplne zatermitistovano:-)) Staveji je od severu na jih tak, aby steny termitiste zachtily co nejvice slunecnich paprsku (jeste to kontroluji v jinem pruvodci, abych Vam nenapsala nejake blbosti a tady pisi neco jineho, tak pokud Vas problematika termitist zajima, tak si vice vyhledejte na netu, my nemam signal; dekujeme:-)))
Cestou do kempu jsme u silnice videli cerstve zapaleny ohen. Na prvni pohled jsme si rikali ze to je od nedopaldu z cigarety a ze bychom to meli nekde nahlasit. 10 km od pozaru je kemp jmenem Gungurul, kde nocujeme, neni tu voda ani elektrina. Je tu jen jeden karavan, tak jim to sel Martin rici a oni na to, ze si nemame delat starosti, ze to zapalili mistni spravci parku. Tak to nechavame plavat. Nastava rychly zapad slunce a tma je v pul sedme. Zalezame se do naseho plechove ore, zde jsme chraneni pred doternymi komary a hlavne mouchami, ktere jsou hrooozne drze a lezou vsude. Nejradeji maji oblicej a konkretne nam zalezaji pod bryle.
V noci je obloha uplne jasna, hvezdy krasne sviti a mlecna draha je jina nez na nasi polokouli:-)

Statistika:
- ujeto 352 km z celkovych 505 km
- nalezeny 2 kese z celkovych 36 kousku- pres den je pres 35°C ve stinu, obloha bez mraku, pres noc je okolo 20°C - óóó je nam vedrooo

Utery 18.08.2009
Po snidani (pred 9 hodinou) vyrazime otestovat plechoveho ore na cestu do Maguku, ktera je urcena jen pro vozy 4x4. Ridi Martin a hrozne se v tom vyziva. Pekne to drnca, ale kdyz jedme rychleji, tak mene - tak to valime co teren dovoli:-)) Cesta je dlouha 12 km. Uz na parkovisti nas cedule varuji pred koupanim a krokodyli. Bereme si fotaky a vodu k piti a vyrazime na mensi prochazku do buse. Jdeme podel ricky s nadhernou pruzracnou vodou, ve ktere se prohaneji ryby a neee male (odhadem tak 80 cm).Chovame se tise, abychom videli co nejvice ze zdejsiho zivota - cerny ptacek s tyrkysovymi kridli, velka vaska, ... Na konci prochazky je krasna laguna, ktera laka ke koupani ... Cestou zpat uz potkavame skupinky lidi a tim toto misto ztraci sve kouzlo.
Vracime se tou samou cestou zpet na silnici a pokracujeme do mestecka Pine Creek. Kousek pred mestem vsak opet odbocujeme na malou nenapadnou cestu, opet jen pro 4x4, ktera nas dovedla k pokladu. Dojeli jsme k potucku s uuuzasnou lagunou (cedule nas opet varovala pred krokodyly). Martin si vse nafotil, poklad jsme nasli a vydali se zpet. Kvuli takovym to krasam hledame poklady:-))
Opoustime NP Kakadu. V Pine Creeku jsme dotankovali, zchladili se zmrzlinou a poohledli jsme se po mistnich 3 kesich. Odtud jedeme smer na Darwin, ale odbocujeme do mensiho NP Litchfield, kde chceme stravit zbytek dni do soboty. U jednoho zatopeneho dolu je uz 14 dni nova kes a zatim ji nikdo nenalezl, tak si brousime zuby na FTF - huuraaa je nase:-))) U mestecka Adelaide River nocujeme v kempu s bazenem (nejak jsme ho neztihli ozkouset). Vecer je na programu vecere, stahovani fotek, psani deniku a sprcha. Jedine zajimave je Janikovo prihoda z vecerni navstevy WC. "Je neco malo po 9 pm, hovim si na WC a najednou slysim takove divne zvuky, takove placani. Hledam puvodce zvuku a najednou si to prihopsala asi 5 cm velka zaba. Dost me vydesila, balim si fidlatka a jdu do bezpeci naseho auta. Jeste se u umyvadel rozhlizim a koukam, ze na zemi je par malych zabicek:-))

Statistika
- ujeto 270 km z celkovych 775 km
- nalezeno 5 kes, z toho je 1 FTF, z celkovych 41 kousku
- pocasi je stejne, jedni slovem vedro

Zajimavosti:
Rano jsme na odbocce na prasnou cestu videli divokeho psa Dinga. Chvilku na nas koukal a pak utekl do buse. Dalsi koho jsme videli byl klokan mensiho vzrustu a skakal si to po trave k potoku:-))

05. Australie 2009 - Severni teritorium

Predchozi # Seznam # Dalsi

Sobota 15.08.2009 Po 9 hodine rano sedame do hosteloveho taxiku a jedeme na vnitrostatni letiste, ceka nas prelet na samy sever zeme, do Darwinu. Jsme nateseni, ze se pekne ohrejeme, nebot v Perthu panuje pocasi primo "irske" (velmi silny a prudky dest, trvajici tak 30 minut a pak je bezvetri, podmrakem a behem hodiny znova dest ..... tak to nas opravdu uz nebavi:-)) Cestou si povidame s taxikarem, je puvodem z Recka a zije v Australii 47 let. Odesel za komunistickeho rezimu v 60. letech, znal pomerne dobre "cesko-slovenskou situaci". Bavili jsme se o ekonomicke situaci, minimalnich mzdach, cene banzinu, ... Zajimave bylo, ze i prestoze zije tolik let v anglicky mluvici zemi, bezna naglictinu pouziva, bylo poznat ze to neni jeho rodny jazyk. Do Darwinu jsme leteli s Blue Virgin (nizkonakladova letecka spolecnost). Letadlo nebylo plne obsazeno, tak jsme se roztahovali na 3 sedadlech. Let trval 5 hodin a 17 minut. Pozorovali jsme z okenka krajinu ... kam jen oko dohledlo byl ohromny flak rude vyschle zeme. Kdyz jsme videli nejakou prasnou cestu, tak byla rovna jako podle pravitka. Pro mnoho dobrodruznych australanu je "vyzvou" prejet kontinent od vychodu na zapad. Takova to cesta vsak vyzaduje zkusenosti s pobytem v mistni nehostinne krajine, 100% sobestacnost a moooore odvahy. Odpoledni Darwin nas privital teplotou vzduchu pres 30°C. Ihned odsvekavame prebytecne vrstvy obleceni - zaciname se potit:-)) Mistnim shutlle busem za 12AUD/os se prepravujeme do zamluvene hostelu s peprnym nazvem Chilli. Mame hlad a tak jdeme na mistni "chip and fish". Martin si dava zraloka s hrnaolkami a ja "snappera" coz nam slovnik prelozil jako - jedla morska chnapajici ryba. Oboji bylo cerstve vylovene v mistnich vodach a mooooc dobre. Pri prohlizeni mestecka jsme nasli 2 poklady, videli zapad slunce, zasli jsme si na vynikajci zmrzlinu. Meli ohromny vyber asi ze 40 druhu a pak jeste na vlastni prani pridavali ruzne dobroty - rozsekane gumidky, orisky, nadrtili tycinku snickers, ...... no dali jsme si kazdy dve:-)))

Statistika:
- nalezeny 2 kesi z celkovych 25
- teplota -28 - 35°C /slunce sviti, obcasny mracek na obloze, ale obloha neni jasne modra, spis v lehkem oparu

04. Australlie 2009 - Zapadni Australie - Okoli Perthu

Predchozi # Seznam # Dalsi

Ctvrtek 13.08.2009
Noc ze stredy na ctvrtek jsme stravili v kempu na okraji Perthu (zatim nase nejdrazsi nocovani 38 AUD). Pocasi se tu doslova zblaznilo, chvilemi prsi velmi huste (behem minuty jsme mokri jako mysi), fouka silny vitr, ze to s autem clouma. Pak vysvitne slunicko a je opet dobre.
Nas puvodni plan byl navstivit velbloudi farmu a projet se na "korabech pouste", ale pocasi k tomu nebylo, tak jsme se vydali do nedalekeho "Wild parku" obdivovat mistni zviratka. Za vstupne 22 AUD/os to opravdu stalo. Hlavni "atrakci" pro nas bylo se prochazet mezi klokany, hladit si je, pripadne je nakrmit - samozrejme jejich granulemi:-)) Klokani byli na plotem ohranicenem prostranstvi, pomichane druhy a stari - mladi dohromady. Prekvapilo nas, jak jemnou a hebkou srst klokani maji - o malych klokancich nemluve:-)) Co se druhu tyce, hodne zvlastni a neprirozeny nam prisel klokan s bilou srsti, mel stale privrene oci a svym vzrustem patril k vetsim (vyska cca 160 cm). Klokan rudy - Martinuv favorit - zase vypadal ze je porad nastvany a takovy "nabuseny" svalovec (ma velmi dobre osvalene predni tlapy). Vsem klokanim damam jsme koukali na "kapsy" a nakonec jsme objevili. Koukame na jednu klokanici, ze ma nejak moc nohou - najednou se ji zamlela spodni cast briska a z vaku vykoukl ocasek a pak i hlava. Vypadal spokojene, trosku ospale:-)) Koukal jak jej Martin horlive foti. U jine vedle lezici klokanice jsme jen tusili, ze ma miminko v kapse. Jak foukal vitr, tak Martinovi spadl klobouk a klokani se vylekali (je zakazano mezi klokany behat), rychle se zvedli a kousek odskakali. Zajimavy je take jejich silny ocas, ktery dokazou obratne pouzivat. Pri stani se o nej opiraji a pri skoku se od nej odrazeji.
Dalsi zajimavy tvor je medvidek koala, je to velky spac (spi 18-20 hodin denne) a toho jsme si hladili po zadech - nehnul ani brvou a spal. Tazmansky cert - jooo tak ten dela cest svemu jmenu - opravdu jako cert vypada. Ma cervene spicate usi a je osklivy:-)) Maly krokodyl delal ze spi, ale opak byl pravdou. Jeho pootevrena tlama plna ostrych zubu naznacovala neco jineho. Co se domacich zvirat tyka - chvaji kravy ruznych druhu (od hodne chlupatych po kratkosrtste, s velkymi rohy), trochu legracni nam prisly kozy se svesenyma usima. Celym parkem nas provazel krik papousku. Shledli jsme kousek predstaveni, kde ukazovali jak se praska bicem, strihaji ovce, doji krava a vybrane deti krmili mala jehnatka.
Na parkovisti nas cekalo nemile prekvapeni v podobe vybite autobaterie. Nechali jsme svitit svetla:-(( Tohle auto nevydava zadny zvukovy signal, ze mame zapnuta svetla. Uz se nam to parkrat stalo, ale to jsme se k autu vratlili do pul hodiny. Nastesti Martin odchytl chlapka, co nam pomohl (zamestnanec parku). Prijel velkym terennim autem a pomoci kabelu jsme nastartovali. Od teto chvile jsme svitili jen za tmy. Naveceru jsme jeste zajeli do pristavu na plaz, abychom pozorovali zapad slunce. Ten se bohuzel diky mrakum nekonal. Tak jsme se alespon vydali vylepsit skore nasich pokladu. Pri poslednim hledani jsme behem minuty pekne promokli. Dest prichazi se silnym poryvem vetru.
Bydlime v Cherokee kempu v ulici Siuxu a na dverich WC mislo "ladys" je napsano "sqaws". Protoze jsme si koupili odne jablek, tak si je grilujeme na masle se skorici - muzeme jen doporucit:-))

Statistika:
- ujeto 80km z celkovych 1596 km
- nalezeno 5 kesi z celkovych 23
- teplota 14-18°C / poryvy deste a silneho vetru pres cely den, chvilkami svitilo slunicko

Patek 14.08.2009
Dnesni noc byla posledni v aute, trochu jsme si prispali, huste prselo celou noc. Balime si veci do batohu, deratizujeme auto a vyrazime odvezt si veci do hostelu, ktery je v centru Perthu. Odtud rovnou do pujcovny. S vracenim plechoveho oreni nemame problem a taxikem se prepravujeme do centra na prohlidku zdejsi vyrobny minci (vstupne 15 AUD/os). Mincovna byla zalozena roku 1899 a je nejstarsi australskou mincovnou v provozu. Zlato pochazi ze zdejsich nalezist - byly tu nalezeny dva nejvetsi nugety zlata na svete, druhy nejvetsi az v roce 1995, vazici 27 kg. V prisne strezene mistnosti jsme meli unikatni moznost si sahnout a potezkat cihlicku zlata vazici 12,3 kg. Videli jsme ukazku taveni a odlevani zlata. Zlato je zvlastni kov, pretavovanim neztraci na kvalite - ryzosti ani na sve vaze. Je 19krat tezsi jak voda. Take jsme si stoupli na vahu a zjistili jsme, ze pokud by byl Martin ze zlata (a ze on je:-)) mel by hodnotu skoro 3 000 000 AUD - hi hi hi to mam ale poklad:-))
U "cinanu" jsme si dali pozdnejsi obed se zazvorovym pivem a vydali jsme se prozkoumavat centrum mesta. Pocasi se neumoudrilo, tak ani moc nefotime a jediny poklad v centru meta jsme nenasli. Pri kupovani zmrzliny jsme si prijemne popovidali s mistnim zmrzlinarem. Vseobecne muzeme rici, ze lide jsou tu mili. Jeste se nam nestalo aby nas kdekoliv obsluhoval clovek s "kyselym ksichtem" (jak se nam casto stava v cechach). Jo jo, jeste se mame hodne co ucit:-((

Statistika:
- ujeto 38 km z celkovych 1634 km
- nalezeno 0 kesi z celkovych 23
- teplota 14-18°C / poryvy deste a silneho vetru pres cely den, chvilkami svitilo slunicko

Zajimavosti:
Perth, hlavni mesto Zapadni Australie, lezici na rece Swan, pouhych 10 km od Indickeho oceanu; 1,3 milionu obyvatel. Hromadna doprava v centru je ZDARMA.Ve sraovnani s jinymi metropolitnimi mesty je poklidne a pomerne male. Vladne tu cila, nikoli uspechana atmosfera. V 70.letech 19. stoleti tu vybudovali marakodrapy (bohuzel neumoznuji vyhlidku na mesto). Je tu pomerne hodne mestskych parku s hristi. V blizkosti Perthu jsou nadherne slunne piskove plaze, vlny Indickeho oceanu lakajici surfare z celeho sveta.

03. Australlie 2009 - Zapadni Australie - z jihu do drsneho rudeho stredu

Predchozi # Seznam # Dalsi

Pondeli 10.08.2009

Probudili jsme se do velmi studeneho rana, pocit chladu umocnuje blizke more a to, ze je kemp v udoli. Obloha je zatazena a chvilkami prsi. Dnesni prvni zastavka je v NP Walpole-Nornalup, v udoli nazyvanem Valley of the Giants. Rostou zde "red tingle trees" , dosahuji vysky uctyhodnych 70ti metru a obvod jejich kmene u zeme je okolo 20ti metru - jsou to opravu Giants = obri. Zaplacenim vstupenky v hodnote 6AUD/os si kupujete prochazku zvanou "Tree Top Walk" - chuze v korunach stromu. Vydavame se po konstrikci (chodnicku) smerem vzhuru. Chodnik je vyroben z oceli a jeho asi 50ti metrove casti jsou podpirany piliri, ktere jsou propleteny mezi korunami stromu a tam mate moznost pozorovat les z ptaci perspektivy. Ve stromech je cily zivot, ale bohuzl prselo, tak se nam obyvatele lesnich korun schovali:-(( Nejvyssi misto tohoto vysuteho chodniku je 40 metru (dalsich 600ti metrech klesnete na "0"- na zem. Dale jsme se prosli po klikatimci se drevenem chodniku mezi obrimi stromy, kde maji navstevnici moznost si prohlednout ruzne druhu stromu a jejich zajimavych kmenu z blizka. Nektere stomy jsou zevnitr vyhorele, ale stale ziji dale (vnitrek kmene je tvoren mekcim az houbovitym druhem dreva, ten pri pozarech (jsou tu na dennim poradku) za pomoci kominoveho efektu vyhori a zustane struktura dreva po obvodu. Velmi casto maji stromy u zeme "diru zkrz strom". Nektere jsou tak velike, ze tam zajede terenni auto.

Odtud jsme se presunuli asi o 120 km smeren na vychod do mesta Albany. Po nakupu a obede v aute jsme se ve spechu presunuli asi o 20 km vzdaleneho nejvetsiho velrybarskeho muzea na svete. Cele museum je v arealu stare tovarny na zpracovani velryb, ktera byla zavrena v roce 1978. Po zaplaceni vstupneho (25AUD/os) jsme si sli prohlednout starou velrybarskou lod. Nahledli jsme do kuchyne, kapitanske kajuty a "zanavigovali" lod do pristavu. Pak jsme zamirili do mist, kde velryby rozporcovali a vyndali jim zuby a spodni celist a cele je hodili do ohromneho hrnce, kde se vse varilo pod tlakem, drtilo a nakonec se odstredil velrybi tuk - nejvzacnejsi produkt z velryb. Jeste jsme shledli 10 minutovy filmecek o zralocich, lovu velryb a 3D filmecek o ruznych druhach velryb. V jedne z budov byla sestavena kostra velryby Pygma Blue, ktera merila 22 m. Zajimava prohlidka nam zabrala skoro 2 hodiny.

Mesto Albany lezi v jakesi morske zatoce a od kvetna do rijna tu ziji velryby a privadeji na svet mlade - duvodem je pry tepla voda 16°C a bezpecnost. Cas v WA se nam krati a vzdalenosti jsou znacne, tak jsme se museli rozhodnout, ktere misto nenavstivime - bud uvidime velryby a poust Pinnacles na sever od Perthu vynechame nebo naopak. Rozhodli jsme se pro velryby.

K veceri martin koupil 3 klokani steaky a brambory, ktere jsme si opekli na barbeque grilu s cibuli. Maso vypadalo pekne, barvou pripominalo hovezi a chutnalo trochu po zverine. Jeste jeden kousek na zbyl na priste:-))

Statistika:

- ujeto 189 km z celkovych 767 km

- 1 nalezena kes z celkovych 13ti

- teplota 10-15°C / dest cely den

Utery 11.08.2009

Do dnesniho dne nas privitala protrhana obloha, chvilkami vykukovalo slunicko, ktere prijemne hralo, ale jinak byla zima jako na sibiri - vytahli jsme kalhoty:-)) Celou noc jsme poslouchali prijjemne buraceni vln (parkovali jsme od more asi 50 metru). V 9 hodin jsme si zakoupili listky na projizdu za velrybami na vyletni lodce (75AUD/os). V 9:30 am. opoustime pristav a v prubehu cele plavby nam kapitan podava vyklad k velrybam, pristavu (pronajem prepravni lodi - starsi provedeni - stoji 30 000AUD/den; je zde skladiste drevene drte, ktera se tam dovzi z Tazmanie a odtud dale se transportuje do Indie, kde se zpracovava na papir). Sledovali jsme parecek velryb "Humpbacks" - vynorovali se na hladinu, ukazovali nam sva ohromna tela , ale bohuzel nevyskocili nad hladinu ani jednou, ani neukazali zapluti ocasni ploutve:-(( Kapitan rikal, ze dnes byli nejake klidne. Zato delfini, ti se predvedi:-)) Byli jsme zrovna na pridi lodi a oni se prohaneli primo pod nami, kratce si s nami zalaskovali a odpluli.Vylet se podaril, jen foukal pomerne silny a studeny vitr. Dostali jsme teplou kavu na zahrati a susenky.

Ve meste jsme si nakoupili zasoby potravin, dotankovali nadrz do plna a vyrazili smerem na sever do vnitrozemi do mestecka Hyden, k prirodni krase zvane Wave Rock. Cestou se zmenil raz krajiny na stepni a poustni. Puda je cervena jako ve stredu Australie, blizko mestecek (spise osad) jsou zurodnena pole, k videni jsou pasouci se kravy nebo ovce, obcas jsme videli i kone. Silnice jsou rovne a dlouhe, potkavame tak 1 auto za pul hodiny, signal pro mobil je "nulovy". Tankuje skoro pri kazde prilezitosti, cena za 1 litr se vysplhala na neskutecnych 1,44 AUD.

U ohrady s klokany jsme si udelali prestavku, Martin je krmil travou a pritom si je fotil. Jsou legracni, jeden se drbal prednimi packami jako clovek, silny ocas pouzivaji jako opernou nohu a umeji ho velmi dobre ovladat. Zadny z nich mlade v kapse nemel:-(( Potkavame take papousky ruznych velikosti a barev.

Do kempu jsme prijeli pred 7 pm (posledni 2 hodiny jsme jeli za tmy). Veceri jsme si udelali na barbeque grilu, ktery jsme si museli pred pouzitim ocistit (gril je verejny a kazdy by jej mel po pouziti dat do puvodniho stavu, vycistit,). Tentokrate jsme meli klokani steak, brambory, osmazenou cibulku, mrkev a zeli - to vse na grilu a mooc jsme si pochutnali.

Statistika:

- ujeto 365 km z celkovych 1132 km

- 1 nalezena kes z celkovych 14ti

- teplota 10-15°C / oblacno

Zajimavosti:

Kempy se nedaji s urovni nasich ceskych vuuubec srovnavat. Socialni zazemi - WC a sprchy - je ciste, vonave, jeste se nam nestalo (a to ani na verejnych WC - a ze je vyuzivame casto) aby nebyl k dispozici toaletni papir. Tepla voda je samozrejmosti. Dale je moznost si vyprat a nekde jsou i susicky. V kuchynce je vzdy rychlovarna konvice, mikrovlnka a topinkovac. Obcas i nejake to nadobi, ale my mame vlastni (tedy je soucasti auta). Jestli jsme si rikali, ze v Irsku je velmi dobra uroven kempu tak zde je jeste lepsi. Vetsinou nebyly kuchynky a by mel clovek teplou vodu na sprchovani, tak se kupovali zetony.

Streda 12.08.2009

Dnesni noc byla tepla, repektive bylo nam chladno az rano. Privitalo nas slunicko a modra obloha, ale to behem pul hodiny zmenilo a zacalo poprchavat a foukal silny vitr. Wawe Rock na uchvatil. Je to asi 15 metru vysoka a 100 metru dlouha zulova vlna s cerveno-sedym zihanim, ktere vzniklo stekanim destove vody. My jsme si na vlne "zasurfovali", prohledli si dalsi zvlastnosti teto krajiny - ohromne kulate kameny a kamen nazyvany "Hrosi zivnuti". Za 8 AUD/os jsme si koupili prohlidku male mistni ZOO, kde byli papousci ruznych barev, kohouti a slepice, krocani, samozrejme klokani - maly velci, hnedi, bily (ale kapsy meli prazdne), spici koaly, cerne labute a emu.

Opoustime Wawe Rock a vydavame se smerem na zapad k Perthu. Velkym pomocnikem na cestach nam je navigace TOMTOM, bez ktere by byly nase presuny pomalesi a slozitejsi. Mapy jsou aktualni a presne v porovnani s Irskem, kde jsme casto jezdili mimo silnice treba lesem.-))

Statistika:

- ujeto 384 km z celkovych 1516 km

- 4 nalezene kese z celkovych 18ti

- teplota 12-17°C / rano dest, silny vitr, odpoledne protrhana oblacnost a vitr

Zajimavosti:

- probouzeni se za revu pauposcich zpevu
- jizda/rizeni po nekonecne dlouhych a rovnych silnicich pres uzemi "nikoho" a niceho
- prijde nam prirozene, ze smerem na sever je tepleji a na jihu musi byt zakonite zima, to vse aniz by o tom clovek premyslel. doma ma z nas kazdy obvykle pocit presne opacny :) asi nejaky interni kompas

Vsuvka - stale fotogalerie Znacky a Postovni schranky

Zavedli jsme stale fotogalerie australskych dopravnich znacek ZDE a neuveritelnych postovnich schranek ZDE, ve kterych si zde opravdu libuji. Nektere z nich stoji za to :) tak si je doufam uzijete s nami. Zdravi MaJa

02. Australie 2009 - Zapadni Australie jizni cast

Predchozi # Seznam # Dalsi

Patek 07.08.2009
Letiste jsme opustili pred 10 rano a za pomoci Taxi (cca 11 km nas stalo 25AUD) jsme se presunuli do pujcovny, kde jsme meli zamluvene auto. Po nutnych administrativnich ukonech, zapojeni vsech pristroju a malem zabydleni vyjizdime smerem na jih. Ridi Martin. Jezdi se tu vlevo - coz nam nedela potize, jen páčky na blinkry a sterace jsou opacne. Tak se nam ze zacatku stavalo, ze pri odbocovani jsme stirali celni okno a pri desti jsme blikali:-))

Navstevu Perthu jsme si nechali na pozdeji a zamirili jsme do pristavniho mesta Fremantle. Zasoby jidla a potrebnych veci jsme zakoupili v prodejne Coles. Prvni poklad nas zvedl k Round House, mistni historicke budovy. Bohuzel jsme byli neuspesni :-(( Jeste jsme zasli na malou plaz a vyfotili se u Indickeho oceanu. Po par kilometrech na nas zacala padat unava a chtelo se nam spat, tak jsme zastavili na odpocivadle u plaze, kde jsosu barbeque grily, stoly s lavickami pod pristreskem, WC - idealni misto pro piknik. Sli jsme spat s tim, ze se cca za hodinu probudime a pojedeme dal. Realita byla jina, probudili jsme se za 2 hodiny (5 pm) a uz se stmivalo. "Preorganizovali" jsem auto, pomoci karabin jsme si zavesili veci na mriz za kabinou, udelali lezeni ... Puvodne jsme chteli prespat na odpocivadle, ale pak jsme si rekli, ze to muze byt nebezpecne (na parkovisti jsme byli sami a spani v karavanech mimo kempy neni povoleno). Cestou do kempu jsme nasli nas prvni australsky poklad. Do kempu v Rockinghamu jsme dorazili pred 9 pm, recepce byla vsak otevrena jen do 5 pm, tak jsme se zabydleli na parkovisti v kempu :))

Statistika: - ujeto 50km - jedna nalezena kes

Sobota 08.08.2009
V noci hodne prselo, rano dest jen doznival. Presunuli jsme se na parkoviste k mori, provedli ranni hygienu, naplnili briska a vydali jsme se na cestu. Jedeme po silnici cislo 1 pres mesto Mandurah do Bunbury. Okoli Bunbury je vyhlasene vyskytem delfinu, je mozno s nimi plavat v mori, vyjet za nimi lodi na more ci navstivit delfinarium - coz jsme chteli my. Bohuzel navsteva delfinaria se nekonala, protoze zaviraji ve 2 hodiny odpoledne a my jsme byli na miste ve 4 pm. Jen jsme omrkli plaz a vydali jsme se dal do mesta Bridgetown. Cestou jsme napojili naseho zizniveho plechoveho ore (1 litr 1,31 AUD, spotreba desivych 15l/100km). Videli jsme krasne papousky s cervenou hlavou a u silnice nase prvni dva klokanky - mrtve - takovy smutny pohled. Potkavame zajimave dopravni znacky a postovni schranky - fotime je a udelame fotokolekci tech nejzajimavejsich.

Do kempu dojizdime skoro za setmeni, varime veceri v mistni kuchynce a v aute pak Martin pripravuje fotky, pridava na blog nove okno s mapou nasi projete trasy.

Statistika:
- ujeto 280 km z celkovych 330 km
- 4 nalezene kesky z celkovych 5ti
- teplota 10-15°C / prehanky

Zajimave informace:
- 1 noc v karavan kempu = 20AUD
- 1 litr bezolovnateho benzinu = 1,31AUD (ve vetsich mestech se cena pohybuje okolo 1,22 AUD za litr, cim dale od civilizace tim je drazsi)

Nedele 09.08.2009

Probouzime se do znacne studeneho rana (10°C). Po teple sprse snidame a vyrazime smer jiho-vychod - na obrovske stromy "kari". Prvni zastavka je "One Tree Bridge" - most z jednoho stromu - je to ohromny eukalyptus, ktery domorodci porazili a pouzili jej jako most pres reku. Tady jsme poprve videli zlute znacky se znakem hada (byly na stromech, zabradli). Nedaleko odtud je misto zvane "Four Aces" - 4 obri eukalypty stojici v jedne rade, jejich stari je pres 300 let. Stromy jsou to uchvatne, jejich prumerna vyska je pres 45 metru. V Gloucester NP jsme navstivili misto se slavnym obrim Eukalyptem diversicolor nazyvanym "Gloucester Tree". Tento strom je se svou vyskou 61 metru nejvyssi pozarni hlasnou - stromem na svete. Vysplhali jsme za pomoci jednoducheho zebriku do koruny, za nas vykon jsme byli odmeneni nadhernym vyhledem na okoli.

Cely den jsme se pohybovali v drivejsi drevarske oblasti, dnes je tezba dreva zakazana. Vznikaji tu stale nove a nove narodni parky, ktere jeste dnes nemaji sva jmena. Podel silnic jsou prevazne pastviny, na nichz se pasou kravy a ovce. Krava jsou vetsinou cerne, maji delsi chundelaty chlup. Velmi ojedinele jsme videli cernou kravu s sirokym bilym pruhem kolem bricha (zatim se nam nepodarilo je vyfotit). Krajina je drsna a s cervenou pudou. Rozhodn e budi respekt a to je dobre. Pokud jen trochu vite o zviratech, ktera tu ziji a o jejich nebezpecnosti pro cloveka (7 nejjedovatejsich hadu z 9, krokodilove, pavouci a jina havet). Vsude pritomne vystrazne tabule vas respekt jen umocnuji - u me osobne to jiz hranici se strachem ("lepsi malej zivej posera Janik, nez velkej hrdina" a tak opatrne zvedame kamen, kde evidentne ma byt poklad - snad jej nikdo nehlida).

Dalsi zajimavosti jsou postovni schranky u kraje silnic - je to nekonecna galerie vtipnych napadu - sud od piva, velka bandaska na mleko, zluty kanystr s cervenym vickem, mikrovlnka - zrejme jiz nefunkcni :-)) Ty nejzajimavejsi fotime - galerie bude trvale ZDE.

K veceru, tj. po 5 pm. jsme dojizdeli do kempu a v lese jsme z auta letmo zahledli prvniho ziveho klokana - jen se mihl a zmizel v krovi. Vecer v aute pak pripravuje trasu na dalsi den a tridime porizene fotky.

Statistika:
- ujeto 251 km z celkovych 581 km
- 7 nalezu z celkovych 12ti
- teplota cca 15°C / oblacno, frisno (pokud zasviti slunicko, tak je mnohem prijemneji)