15. Sri Lanka - Anurathapura, Sigiria, Dambula

Pohled z vystupu na Sigirii

25.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Bohuzel i dnes musim napsat, ze stale prsi. Vstavame v 7:10, snidame tradicni vyrobky mistni pekarny (Martin si oblibil "sweet bread" - chutna asi jako nase vanocka, jen ma tvar sneka a ja jsem si mezi vsemi dobrotami nasla "rock cake", coz je takova kakaem obarvena hromada tuzsiho kokosoveho testa nebo zazvorovy kolac - hm, take dobrota :-) Odjezd je naplnaovan na osmou ranni, my jsme pripraveni, ale ridic nikde. Cekame cca 45 minut a prihasil si to borec hodne tmave pleti s "obouchanou karou" (leve predni svetlo bylo skoro vypadle, tedy houpalo se na dratech, ... budiky na palubni desce neukazovaly nic, no ale jak jsme pozdeji zjistili, hlavni zavadou bylo to, ze nesla otevrit nadrz, bylo utrzene lanko. On se k problemu s nadrzi postavil sri lanskym  zpusobem. Do skviry mezi vikem nadrze a karoserii "na hulvata" strcil klic od zapalovani auta. Klic se prohybal, odrel lak, ale stejne neotevrel. Zirala jsem na to jako husa do flasky, protoze co kdyby ten klic do zapalovani zlomil? No tak jsme nahrani... Neumel si ani poradne pustit ventilator, porad zapinal vnitrni cirkulaci a divil se, ze se mu mlzi predni sklo :) jo jo, tahle kara 100% nebyla jeho.
Trasa naseho vyletu vedla z Kandy do Matale, kde jsme navstivili nejdrive hinduisticky chram, pak budhisticky. Rozdil je patrny v barevnosti vyzdoby, hinduisti maji vetsi pocet bohu a jejich podobizen. V buddhistickem chrame byla jedna cast velmi "drsna". Byly zde ukazky z toho, jak dopadne hrisnik, nebude-li se chovat tak jak ma: napichovani na kul, poveseni za nohy a nasledne trhnuti  do stran (telo se deli v rozkroku), sekani nohou v kolenou a dalsi nechutnosti - takova ukazka peklicka.
Pri ceste do Anuradhapury jsme jeste meli v planu navstivit zahradu s bylinkami a korenim, tu jsme ale vynechali. V Anuradhapure jsme si koupili vstupni listek do "kulturniho trojuhelniku", coz zahrnuje vstupy na historicka mista v Anuradnapure, Sigirii a Polonnaruwe (tu nenavstivime). Cena pro jednoho turistu je 50 USD, mistni maji vstupy zdarma!
Anuradnapura byla velkolepe epicentrum srilanske civilizace po dobu temer jednoho a pul stoleti. Zbytky starovekeho mesta patri k velmi vyhledavanym a uctivanym poutnim mistum. Jsou tu same dagoby, stupy, zbytky zakladu, kam se podivate buddha stojici, v meditacni poloze, v leze nebo jen hlava Buddhy ... vsude Buddha :-) Pred dagobou jsme si vzdy museli sundat boty a dali do uschovy (pokud jsem pak nevytahla z penezenky prislusny obnos penez (cca 4-8Kc :), tak se na me obsluha ani nepodivala :-(  Pokud jsem mela odhalena ramena, tak jsem si je zahalovala do satku. Pak jsme vystoupali na male nadvoricko a odtud po smeru hodinovych rucicek jsme obesli dagobu (jen neznali turiste obcas chodili proti davu :-)  Kdyz uz jsme se sli podivat na 6 dagobu, tak uz nas to nebavilo ... stale to stejne (dovnitr neni vstup), nektere mene vyznamne jsme vynechali.
Naveceru jsme se presunuli do Sigiriye, kde jsme meli zajistene ubytovani uprosted dzungle. Pri veceri se mi stala neprijemna vec. Kousla jsem do oblibeneho "rock cake" a moje zlata plomba zustala ve hmote kolace. Nastesti jsem si toho vsimla vcas a tak jsem ji nesnedla. Pomoci zubarskeho naradicka od Jitky jsem vydolova zbyvajici cement, ale zpatky jsme plombu do zubu nevraceli. Pocka to po navratu na ruce odbornice :-)  Vsude pritomne vlhko, k tomu jeste dest a zvuky dzungle, to vse jsou nase vecerni dojmy, jdeme netypicky brzo spat.

26.12.2010

Odjezd je dohodnut na 9 hodinu, ale prsi, tak vyckavame zda neprestane. Poprve mame v cene ubytovani i snidani (vsude jsme ji odmitali, protoze cena snidane velmi silne prevysovala jeji hodnotu). Toustovy chleb s maslem, srilanska omeleta, pry paliva hahaha, palive vypada jinak :-) Mango dzus byl priserny a tak jsme s povdekem sahli po caji.
Dest trosku zeslabl a tak jsme vyrazili na Sigiriyi, coz je skalni rulova hora, ktera byla mistem uchvatneho kralovskeho mesta. Hora vystupuje 200 m nad okolni krajinu. Obdivivali jsme vodni zahrady se stale funkcnim vodnim systemem (pracujici na jednoduchem principu tlaku a gravitace), skalni kresby nebeskych krasek (nakreslene v patem stoletni n.l., jsou to jedine nenabozenske malby, ktere se dochovaly), 1300 let stare graffiti a giganticke tlapy kamenneho lva. Na vrcholu hory pak jsou k videni zbytky zakladu palace, trun a vodni nadrz. To vse jsme si prohledli za mirneho deste, pri sestupu z hory se pak opet radne rozprselo. Meli jsme stesti, Martin poridil alespon par fotek.
Na zpatecni ceste do Kandy jsme se jeste zastavili v Dambule, kde jsou fascinujici jeskynni chramy se stovkami soch a nejkrasnejsimi nastennymi malbami, ktere pokryvaji kazdy kousek jeskyne. V nektere jeskyni bylo doslova "pre-buddhovano".
Behem tohoto vyletu jsme se snazili i keskovat, ale nejednalo se o fyzicke boxy, takze zatim nevime, zda jsme predepsane ukoly vyresili spravne. Pokud ano, tak mame tri zarezy :-)
Ridic nas dovezl zpet do ubytovani, jeste jsme se zastavili v suvenyrech na nakupu, dali jsme si posledni teplou veceri na Sri Lance a bananovy a ananasovy milkshake. Pak uz jen balime veci do batuzku a zitra rano se vydame busem do Negomba na mezinarodni letiste, smer Dubaj-Praha = zimicka a pracicka.

14. Sri Lanka - Kandy - Stedry den

24.12.2010

Stedrovecerni vecere :)

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Opet prsi, je to fakt desne. Chteli jsme dneska jet se podivat do sloniho sirotcince (je to asi 2 hodiny cesty busama), ale vzdavame to. Prsi, prsi a chvilkami silne leje. Kontrolujeme predpoved pocasi na pristi dny, je bohuzel spatna, dest, dest a stale jen dest. Resime co dal, zbyva nam jeste 8 dni do odletu a pocasi bez deste by bylo vhodne (jinak nema cenu jezdit na pobrezi a plaz, co tam?)
Nastalou situaci jsme vyresili nasledovne: 25 a 26.12 pojedeme na vylet do Sigiriye a Anuradhapury - epicentrum srilanske civilizace. Zde si prohledneme historicky vyznamne pamatky, jeskyni chramy a dagoby. Vratime se zpet do Kandy, zde prespime a pojedeme busem na letiste v Negombu. Odtud pak 28.12. ve 2:50 nam odleta letadlo do Dubaie (podarilo se nam za poplatek zmenit letenky). Bohuzel nam pocasi hodne zmenilo plany (nezdolali jsme Adam`s peak, nepojedme na zapadni pobrezi do Kalpitie na plaze, ...). Nevadi, co jsme chteli videt jsme videli (a jeste uvidime), poznali jsme mistni kulturu, nahledli pod poklicku jejich kulinarskeho umeni, ... a ochutnali povestny cejlonsky caj tzv. z prvni ruky :-).
Okolo poledne jedeme do mesta. Nejdrive jsme zasli do mistniho supermarketu a koupili si nejake drobnosti na "Stedry vecer" a pak na "slavnostnejsi" obed do restaurace. Poprve jime nekde, kde jsou i belosi:-) Pochutnali jsme si na sekane gratinovane zelenine, masicku kurecim, veprovem i hovezim a k tomu jsme meli nudle. Nechybel salek caje. Opet zacina prset (dlouho neprselo - asi 2 hodiny).

Doma si pak pripravujeme tyto zapisky a hlavne nasi "Stedrovecerni tabuli". Podava se:
* ovocny salat - banany, mango, ananas zalite kondenzovanym mlekem
* slane susenky namazane syrem s cesnekovou prichuti
* kesu orisky, buraky
* buraky v cokolade
* popijime dzus a zazvorove pivo

Pekne jsme si pochutnali a pri tom na Vas vzpominali, jak se pripravujete Vy - strojeni stromecku, baleni darku na posledni chvili, sledovani pohadek, obalovani kapra, priprava salatu, ... nasledne rozbalovani darecku. My uz to letos mame za sebou :-)

Vsem priznivcum naseho blogu prejeme at se Vam vydari Stedry vecer, at mate kolem sebe "ty spravne lidicky", se kterymi se citite dobre, at ve Vasich domacnostech vladne dobra nalada a vanocni pohoda.

13. Sri Lanka - Kandy mesto

23.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Celou noc huste prsi. K ranu sice dest ubral na intenzite, ale stale je to spatne na prohlidku mesta. V planu mame navstevu botanicke zahrady, obidek z ulice, prohlidku chramu "buddhova zubu" a drobny shopping. Okolo 10 hodiny dest ustava a tak vyrazime do botanicke zahrady. Jeste se zastavujeme v obchode se sperky a drahym kamenim. Shanime pro Martinovo kamarada nejaky ten mistni "sutranek". Sri Lanka je jednim z nejvetsich svetovych zdroju drahych kamenu. Je libo rubin, safir, ci granat,zirkon nebo mesicni kamen? Moc tomu neruzumime a nejsme presvedceni prodejcem o kvalite ani o pravosti a tak odchazime.
Botanicka zahrada Paradeniya je na okraje Kandy, vstupne je cca 100 CZK pro cizince a pro mistni 5 CZK :-)  V zahrade je neuveritelne mnozstvi mistnich i cizokrajnych rostlin a asi deset tisic stromu. Prochazeli jsme po "Double Coconut Palm Avenue" (dvojita kokosova ulice). Tyto kokosove palmy rodi nejvetsi kokosy na svete, jeden kokosovy orech vazi 20 kg. Bambusove haje lakaly mistni milence (tech tu byla plna zahrada :-), my jsme se u bambusu fotili :-) Potkali jsme malou skupinu opic, nektere dovadely na stromech, jine si hraly na zemi a ty drzejsi dorazely na Martina (pri foceni). Kolem pul druhe zacalo poprchavat, krucelo nam v briskach a tak jsme se vypravili do centra mesta. Tuk-tukem by jedna cesta stala 100 CZK, my jeli mistnim busem za 7 CZK. Ve meste jime v jedne z mistnich jidelen (kari ryze s kurecim masem). Obsluha se nas nestale pta, zda je vse OK :-) Pochutnali jsme si:-)
Nase dalsi kroky miri do "Chramu Buddhova zubu", nejvyznamnejsi buddhisticke svatyne Sri Lanky. Protoze mam jen tilko, tak se balim do satku (abych mela zakryta ramena a paze). Vstup pro muze a zeny je oddeleny. Ukazuji obsah kabelky, prohlizeji si nase pasy (mam tam i nuz v pozdre, ale toho si pri kontrole pani nevsimla). Martin ukazoval batoh, na displej GPS mu tukali :-) Odevzdavame boty do uschovny, kupujeme listky (jeden za 170 CZK). Legenda rika, ze kdyz byl Buddha v roce 543 pr. n.l. upalen, tak byly zachraneny nekte casti jeho tela, vcetne zubu. Ten se pak putoval z Indie na Sri Lanku a v 16. stoleti se jej zmocnili Portugalci a zub rozdrtili na prach, pote jej spalili a hodili do more. Ovsem tvrdi se, ze rozdrcena byla replika zubu a ze popel ze zubu se magickou moci opet spojil a odletel zpet na Sri Lanku. Skutecna povaha a autenticita zubu je nejasna. At uz je to jakkoliv, zub zustava pro mnohe veci mimoradne ucty. Zub je ulozen ve zlate schrance, ve ktere je jeste dalsich pet v sobe (jako babusky) a je ulozen v miste, kam se nesmi. Jen v dobe PUDZI (mse) je mozno do mistnosti s relikvii nakouknout. My jsme u hlavniho "oltare" videli se modlit mistni buddhovi stoupence, kteri mu prinaseli dary v podobe lotosovych kvetu, ovoce a prispivali do pokladnice. Nijak zvlast nas to neuchvatilo.
Nyni jsme sli do obchudku s cajem. Tam jsme nakoupili, dali jsme si v cajovne cajicek a hura domu. To uz lilo jako z konve. Ulici se valila voda a my shaneli tuk-tuka, ktery by nas odvezl do "Blue Heaven" naseho ubytovani. Casto to ridici tuk-tuku neznaji a tak jim radime, kudy jet :-) Martin statecne smouva o cenu a nakonec jednoho nasel.
Dest je opravdu silny, na kaluzich se delaji bubliny -  tak to asi bude dlouho prset :-((

12. Sri Lanka - Kandy

22.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Dnes jsme si polezeli, vstavame v 8 hodin. Celou noc prselo a rano to neni jine. Na takoveto pocasi nejsme pripraveni. Navic tady v horach je velmi chladno. Po snidani a zabaleni batuzku jedeme na autobusove nadrazi a tady nasedame do busu smer Kandy. Jeste si zvladam odskocit "na malou". Ptam se po WC, odkazuji me kamsi do podivne vyhlizejici ulicky. Tak jdu, sice trochu pochybuji zda tam nejake WC bude, ale jsem mile prekvapena. Z podivneho domecku s oknem s pletivem mi stary pan ukazuje smer "damy". Zde je par postarsich zen, ktere se usmivaji a ukazuji, ze muzu klidne predbehnout. Wc bylo na mistni pomery ciste a dokonce tu tekla i voda :-) Jeste si kupuji tocenou sojovou zmrzlinu, ananasovo-vanilkovou, pricemz ananasova ma zelenou barvu jako brcal :-)
V autobuse jsme si zabrali pro sebe, nase batohy a jednu tasku (tu jsme museli koupit, abychom prevezli nakoupene veci - kosile, boty, darecky, ...) tri sedacky. Sotva se bus rozjel, tak se z vsudypritomnych reproduktoru ozvala priserna a hlasita hudba. Hruza a bes. Cesta z hor se klikatila po uboci kopcu a nam se z toho udelalo trochu nevolno. Pomohl nam cerstvy vzduch a par hlubokych nadechu. Na okraji Kandy jsme chytli nasi prvni dpravni zacpu na Sri Lance a tak cesta trvala pres 3 hodiny. Dest neustaval, spise silil. V Kandy na autobusovem nadrazi byl takovy zmatek, ze jsme ani nebyli schopni si sehnat tuk-tuk, aby nas dovezl do smluveneho ubytovani. Martin tedy telefonicky dohodl, ze nas nekdo z naseho ubytovani vyzvedne. Ale pri tom vsem chaosu jsme nebyli schopni vysvetlit, v ktere casti mesta, natoz nadrazi se nachazime a tak zadame mistniho chlapika o pomoc. Moc ochotny nebyl, ale snad to dotycnemu vysvetlil (domluva probihala v sinhalstine). Cekame pomerne dlouho, pak zvoni telefon a nemuzeme se dohledat. Nakonec vyrazime do deste a potkavame se cca o 100 m dale.
Bydlime v peknem, cistem penzionu trosku dale od centra. Pujcujeme si destnik a jedeme do mesta okouknout civilizaci. Doted jsme se pohybovali spise v chudych a malo obydlenych oblastech. Nyni jsme v druhem nejvetsim meste Sri Lanky - Kandy - cca 1 mil obyvatel. Lezi uprostred ostrova a je bastou sinhalskych tradic. Jsou tu dokonce nakupni centra; vecereli jsme v KFC (opet se potvrdilo, ze nad nase ceske KFC neni :-) Koupili jsme si jeden skladaci destnik, protoze prodirat se davem lidi pod jednim destnikem je vec nemozna.
Zitra nas ceka navsteva historickeho centra mesta, Chram Budhova zubu a dalsi pamatky, budeme nakupovat darecky. Na Stedry den zrejme povecerime ve meste a dame si neco dobreho z ulice a budeme myslet na Vas, jak si pochutnavate na bramborovem salatu s kaprem, jak rozbalujete darecky ...

11. Sri Lanka - Special - Nase batuzky

Tento dil je venovan nasi vybave, se kterou cestujeme. Jiste se Vam stava, ze po navratu z dovolene ci vyletu zjistite, ze jste cast veci vubec nevyuzili a tak jste se s tim vlaceli zbytecne. Nebo naopak Vam neco chybelo. Treba prave v tomto clanku najdete par uzitecnych informaci pro Vase pristi vypravy.

Ja osobne se ridim heslem: "Co nemam, to nepotrebuji".

Po Thajsku jsme cestovali s jednim velkym 70 litrovym batohem a jednim s objemem 28 litru. V te dobe mel Martin "mensi" fotoaparat a nepotreboval na nej specialni batoh ci ledvinku. S velkym batohem je clovek neohrabany, spatne se vejde do busu do ulicky nebo maleho tuk-tuku. Pro tentokrate jsme zvolili dva batohy mensi velikosti. Jsme verni znacce Deuter (maximalni funkcnost, spolehlivost a kvalita). Ja nosim na zadech typ Futura s objemem 32 litru v damske verzi a Martin nosi ten samy s objemem 38 litru.

Kdyz jsme nase zavazadla dali v Praze na letisti k odbaveni, tak vazila 8kg a 12kg (to je nejmene, co jsme kdy nekam leteli na 3 tydny).
Janikuv batoh obsahuje:
* lekarnicku - roztok na desinfekci vody, vsemozne leky, obvazy, naplasti, repelenty, teplomer (celkem cca 1 kg)* osobni hygienicke potreby, opalovaci a poopalovaci krem, tekuty praci prasek Trimin, kontaktni cocky a potrebne roztoky
* sandale a plne outdoorove boty
* kalhoty (ty jsme hodne zvazovali, ale jsou dobre proti komarum a pak preci jen jsme odletali v dobe, kdy v Praze snezilo :-), 3/4 kalhoty a sukne
* 1 triko s dlouhym rukavem - to jsem ztratila hned pri priletu na letisti v Colombu, 1 tricko s kratkym rukavem a 3 natelniky
* 3x kalhotky, 1x podprsenka a 1x plavky, 2x ponozky, 1x kapesnik
* 1x satek, 1x head (viceucelova textilni tuba, ze ktere se da udelat celenka, nakrcnik, cepice, kukla ci piratsky satek) a sarong, ze ktereho si muzu uvazat sukni, prehodit pres ramena, pripadne na plazi pouzit jako deku (je z viskozovych vlaken a tak je lehoucky a velmi skladny)
* mikina a cyklisticka vetrovka
* maly cestovni rucnik
* zaviraci nuz, cestovni verze priboru, celovka, maly zapisnik, psaci potreby

Martin nosi na zadech:
* notebook a jeho prislusenstvi (kabely a dalsi veci, kterym nerozumim :-)
* prislusenstvi k fotoaparatu
* prislusenstvi k GPS (nahradni baterie, nabijecku)
* hyg. potreby
* velmi podobnou skladku obleceni jako ja co se poctu a druhu tyka (tedy jeho panskou verzi)
* jako spravny muz, nosi v kapse nuz :-) celovku, ksiltovku

Fotoaparat je ulozen ve specialni ledvince, kterou nosi Martin.

Oba mame knizku na cteni a slunecni bryle. Jeste mame s sebou moskitiery (ktere se daji dat pres postel) ale zatim jsme je nepotrebovali, obvykle je to zde soucasti postele :)

Takto, pomerne nalehko, cestujeme a myslim se, ze maximalne vyuzivame vsechny veci. Nic nam nechybi a nic neprebyva.

Zaverem tohodo specialniho dilu bych si dovolila poznamenat: "To zda jsme ci nejsme spokojeni se svou dovolenou nezalezi na vecech, ktere sebou mame na jejich kvalite ci kvantite (ty nam jen cestovani ulehcuji), ani na mistu pobytu, ale na lidech se kterymi dovolenou travime a ktere na sve ceste potkavame."

10. Sri Lanka - Horton Plains, Tea factory

21.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Budicek dnes mame ve 4:30 hodin. Vubec se nam nechce z postele, ale v 5 hodin nas maji vyzvednout a tak vylezame. Jedeme do Narodniho parku Horton Plains. Hortonovy plane lezi vice jak 2000m nad morem, je to uzemi nemajici na Sri Lance obdoby. Nedotcene uzemi pustych, vysoko polozenych planin, ukoncenych na jiznim konci dramatickym skalnim srazem, povestnym "koncem sveta". Mraky zahali prales kolem 10 hodiny do mlzneho kabatu. Diky chladnemu a vlhkemu klimatu se tu vyskytuje jedinecna flora (rododrendrony, bambusy, stromove kapradiny a dalsi rostliny). Z mistni zvireci rise jsme meli tu cest potkat velkeho jelena, jenz nam prebehl pres cestu. Zrovna jsem sla prvni :) Zrejme se lekl jako ja, zatroubil a zmizel v lese. Nas trek v parku vedl od "maleho konce sveta" k "velkemu konci sveta", dale pak k vodopadum a ke krasnemu jezirku. Celkem jsme usli asi 10 km touto krasnou krajinou. Byli jsme prvni navstevnici a vse jsme si prohledli za krasneho slunecneho rana.

Kolem 11 hodiny se zacalo pocasi kazit. Kopce zakryly mraky a vypadalo to na dest. Ten se spustil kolem 14 hodiny, kdyz jsme jeli k vodopadum. Uz se nedalo fotit a to je velika skoda. Cesta k vodopadum vedla pres uzasne cajove plantaze napasovane na strme uboci kopcu. Cajova pole se hemzila sberackami (tuto praci na celem Cejlonu vykonavaji prevazne zeny, jejich asi 300.000), ktere trhaji listky rucne. Pytel, do nehoz davaji utrzene listky, maji pomoci popruhu zaveseny na hlave. Je to velmi tvrda prace. Jeden pytel cajovych listku vazi asi 20 kg a s timto se zeny pohybuji ve velmi narocnem terenu.
Navstivili jsme mistni tovarnu na zpracovani caje. Cely proces od privezeni nasbiranych listku po zabaleni do pytlu pripravenych k transportu do balirny trva 24 hodin. Ze 100 kg listu je pak jen 22 kg caje. Prvni cajova plantaz byla zalozena v roce 1867, do te doby se tu hojne pestovala kava (te se tu ale prestalo darit). Tu jsme tu take meli moznost ochutnat, ale nezaujala nas (i ceska melta je lepsi :-) a tak si vsude rikame o konvici caje, velmi casto podavanou s mlekem.
Pocasi se neumoudrilo, stale prselo a viditelnost byla hodne spatna. I presto vsechno nas zavezl ridic na vyhlidku, kde se platil vstup. Totalni blbost, byli jsme nastvani. O cene a kvalite vyletu vecer Martin diskutoval s Wasanthou a Nishantou, majiteli penzionu, kteri nam vylet zajistili. Slevu nam sice nedali, ale nezapocitali nam do vysledneho uctu za ubytovani 3 konvice caje, vodu a pivo. Snaha byla projevena a tak jsme spokojeni.
Protoze predpoved pocasi na pristi dny je neuspokojiva, tedy destiva, rozhodli jsme se zmenit plan cesty. Vynechavame vystup na Adam`s Peak - nejvyznamnejsi prirodni pametihodnost ostrova a zaroven jedno z nejuctivanejsich poutnich mist. Hora je opredena legendami, ktere se tykaji predevsim podivne prohloubeniny zvane "Posvatna slepej" na vrcholu hory. Podle buddhistice mytologie jde o otisk nohy samotnoho Buddhy. Hora je vysoka 2234 m, musite vystoupat pres 5 000 schodu, vystup se tradicne uskutecnuje v noci, aby poutnici dorazili na vrchol pri vychodu slunce - postupne jak se rozedniva, vytvari stoupajici slunce stin hory, ktery jako by se vznasel v prostoru pred vasimi zraky (je to podivuhodny prirodni ukaz).

09. Sri Lanka - Vlak Haputale - Nuwara Eliya

20.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Vstavame v 6 hodin, balime si batuzky a vyrazime na vlakove nadrazi. Vlak nam jede v 7:45 hod, ale bylo nam receno, ze na nadrazi mame byt v 7 hodin. Netusime proc a tak stojime v 7 na nastupisti. Par lidi uz tam bylo. Listky se vsak prodavaji od 7:30 hodin. Na vyber je jizda druhou nebo treti tridou. Kupujeme listky pro druhou tridu (uroven komfortu je stejna - bidna - jen ve treti tride si neni ani kam stoupnout :) Nastupiste se zacalo pomerne hodne plnit lidmi. V dali je jiz slyset houkani vlaku a tak jsme pripraveni nastupovat. Prijela souprava 4 vagonu, jiz hodne plna, ale my jsme se nedali a do vlaku jsme se doslova procpali. Uvazovat o mistu k sezeni je naprosta blahovost. Stojime blizko nevabne voniciho WC, batohy oprene o sedadla v ulicce. Cestujici se prodiraji vlakem (netusime kam jdou) a tak neustale se makate, uhybate, ... Cesta vede horami a tak jsme mohli pozorovat nadherne vyhledy do udoli, na okolni vrcholky hor a na mraky, ktere prichazely z udoli. I par peknych vodopadu a policka mistnich rolniku se zelim, porkem, mrkvi a salatem, stada krav, to vsechno je Srilanska vysocina. Ve meste Nanu-Oya jsme vystoupili, mimochodem moc radi a hnedka jsme si nasli navazujici autobusovy spoj do Nuwara Eliyi. Autobus byl plny, my sedime na zadnich sedackach. I kdyz se presunujeme do vice turisticke oblasti, tak jsme opet v buse jedini "bili". Na autobusovem nadrazi vyhlizime zeleny tuk-tuk, ten pro nas poslali z dohodnuteho ubytovani. Bydlime v King Fern Bungalow, jehoz majitelem je Nishantha - velmi prijemny chlapik. Udelal nam caj, coz jsem velmi privitala. Jsme vysoko v horach cca 2000 mnm, je pod mrakem, cca 18 °C a pofukuje chladny vitr.
Jdeme si prohlednout mesto, obedvame v mistni jidelne. Zasli jsme i do cukrarny, davame si kavu (je to maly plastovy kelimek s jiz sladkym obsahem) a zakusky. Docela jsme si pochutnali, i kdyz jsem si cheesecake predstavovala jinak, presto mi chutnal.
Pak nas odchytl chlapik, jestli chceme znackove obleceni jako je Marco Polo, Lacosta a dalsi, tak at jdeme za nim. Zavedl nas do obchudku, kde tyhle veci maji, ale nejak se nam to nezda, prilis nas do nakupu tlaci. Tak odchazime. Koukame po nejakych peknych kosilich pro Martina, nachazime outdoorove obleceni znacky Colombia, Jack Wolfskin, H+H a dalsi. Smejdime, vybirame a nakonec kupujeme 8 kusu kosil, peknou teplou bundu pro Martina, mikiny a u Baty boticky :-) Nemohli jsme odolat, Martin si veze domu dva pary a ja jeden :-) Vse za neuveritelne ceny v perfektni kvalite (kozene sandaly Bata za 120 Kc, perfektni konfekcni kosile za 200 Kc :)
Vecer pak vylepsujeme blog (snad se Vam libi jeho nova podoba) a pridavame dalsi zapisky, Martin zpracovava fotky. Vecerime poprve v miste ubytovani. Vari mama majitele a vari opravdu excelentne. Ja mela dynovou polevku (je jina nech si ji delam doma, vyborna, jen trochu mastna). Martin ma kure s kari ryzi, zeleninou a fazolemi. Dali jsme si pivko. Jako pridavek nam z kuchyne poslali ovocny salat (my jsme jej nechteli, ale jiste se nam na ucte objevi). Jsou tu vsichni ochotni a mili, ale vseho s mirou :-)

08. Sri Lanka - Lipton's seat

19.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Rano se nam nechce z postele, vstavame v 5:30 a chvilku po 6 hodine nasedame do tuk-tuku, jehoz ridicem je Juma. Je to pratelsky, hovorny tamil verici v Alaha. Na peknych vyhlidkach nam zastavuje, aby Martin mohl fotit. Prave vychazi Slunce a tak se nam naskytaji pekne pohledy na mistni cajove plantaze. Obloha neni uplne cista. Za smluvenou cenu nas dovezl na Lipton seat, jeste jsme mu dali neco navic za ochotu nechat se usmlouvat na bezkonkurencni cenu a pratelskost.

Stoupame mezi cajovymi poli k vyhlidce, kde snidame. V chatrci z klacku jsme si objednali 2 salky caje z mistnich plantazi. Voda na caj se ohrivala v kotliku na ohni. Z chatrce se podivne kourilo (moc jsme neverili, ze caj uvari), ale nakonec pan sef caj prinesl. Pochutnali jsme si a vyrazili smer "poklad". Bohuzel jsme velice zklamani. Poklad jsme nenasli a jeste se Martin prodiral neproniknutelnou dzungli, odrel se, uspinil, ... a pritom keska mohla byt ulozena na velmi peknem a pristupnem miste. Vydali jsme se tedy na jiny poklad s vidinou uspechu (mozne FTF). Byla to pro nas vyzva. Poklad je ulozen na konci 25 m dlouhe jeskyne. Bojime vyskytu mozne haveti, ale jdeme. Hledame, prevracime kameny, ... opet marne. Nyni uz jsme opravdu znechuceni.
Vracime se do Haputale, je to asi 18 km po uboci kopcu s keriky caje. Je to az neuveritelne, do jak strmych strani jsou kere nasazene a hlavne jak je tam mistni tamilske zeny sbiraji. My bychom meli problem se v mistnim prikrem terenu udrzet, natoz sbirat listky a nosit je v pytli na zadech. O poradnych botach nemuze byt ani rec. Bud chodi naboso nebo maji "zabky".
Pekne pocasi, ktere panovalo tak do 10 hodin rano se rychle meni, prichazeji mraky a prinasi sebou vlhkost. Diky temto zmenam klimatu se zde caji dari a patri k nejkvalitnejsim na svete. Odpoledne tu pak pravidelne prsi. Takto je to kazdy den a po cely rok.
Zitra nas ceka presun vlakem do Nuwara Eliya, coz je nejvyse polozena vesnice/mestecko Sri Lanky. Jsou zde krasne plane, vyhledy a cajove plantaze. Tesime se na samotnou jizdu vlakem, zkusime tu nejobycejnejsi 3.tridu at mame na co vzpominat :)

07. Sri Lanka - Autobus Tissamaharama - Haputale

18.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Na dnesni den mame v planu se presunout do mestecka Haputale. Boss naseho ubytovani nam slibil zajistit tuk-tuka na 7:45, ale nejak to nezvladl a tak jsme se vydali nejakeho tuk-tuka najit sami. Nasli jsme a tak jiz po 8 hodine hledame zastavku busu do Wellawaya. Napisy jsou pro nas necitelne "kliky-haky" a tak se ptame, zjistujeme a nakonec tedy snad stojime na te spravne casti "nadrazi". Pro mistni jsme zrejme zvlastnosti a tak po nas pokukuji a usmivaji se. Tezko se nam hleda nekdo s anglictinou, vsichni se snazi nam pomoci :) Bus prijel na cas, ale uz plny. Mistni udelali misto pro me mezi vetchou babickou a dedouskem. Martin bohuzel stal celou cestu, tedy 1 h a 50 minut.

Ve Wellawaye vystupujeme a po chvilce se ptame na navazujici spoj do Haputale stareho vousateho dedy s kloboukem a ten nas vede k autobusu. Odjizdi za 25 minut a tak Martin sel sehnat neco k jidlu (ruzne smazene dobroty, palive se zeleninou, vyborne mango, zmrzlinu a mou oblibenou prazenou korenenou cizrnu). Autobus je opravdu stara vyhrkana kraksna, ale stoupala s nami do ohromnych krpalu a serpentin. Cesta trvala 2 hodiny, ujeli jsme 35 km s prevysenim 1500 m. Dvere autobusu se obvykle nezaviraji, mistni naskakuji a vyskakuji "skoro" za jizdy (uz vime kam pan Troska zajel pro inspiraci :) Par snimku za jizdy poridil Martin vykukujic ze dveri ven, drizici se jednou rukou madla a druhou premlouval svuj aparat k povedenym zaberum.

Vystupujeme v Haputale a ihned pocitujeme zmenu klimatu. Velka vlhkost, vane studeny vitr a je pod mrakem. Chvilkami poprchava. Vytahujeme z batohu mikiny a delsi kalhoty. Ve meste shanime tuk-tuka na zitrejsi den. Martin mistrovsky smlouva a nakonec nasel borce, ktery s nami rano v 6 hodin pojede na Lipton seat - cajovou plantaz. V hotelu nam nabizeli dopravu za 1000 rupii, Martin to dokazal za 500, pricemz 800 se povazuje za velmi slusnou cenu :) Vecerime v mistnim bistru a kupujeme si rovnou na zitra obed a snidani. Zasli jsme do obchodu s textilem. Pokukovala jsem po sari, nemohla jsem si vybrat snad z tisice kousku. Rozhodovala jsem se mezi zelenkavym a smetanovym s fialovymi listky. Martin vybral zelenkave, ale vecer jsme se jeste pro fialove vratili :-)

06. Sri Lanka - YALA National Park

17.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Budicek pro dnesni den je 5:00. Studena sprcha nas opravdu probrala (tepla voda zde netece:-) k tomu salek caje a v 5:20 jiz sedime v armadnim voze Land Rover z roku 1970 anglicke vyroby a jedeme smerem do narodniho parku Yala. Jsme plni ocekavani, jaka zvirata uvidime a hlavne, zda se nam podari najit levharta (sance tu je, ale podle turistickeho pruvodce znacne mala).

Yala zabira plochu 1260 km2 a jen 1/5 je pristupna navstevnikum. Krajina, kterou jsme videli, to jsou nescetna bahnita jezirka, v nekterych se povalovali buvoli, krovinate plane, dunami posete pobrezi Indickeho oceanu, ... dzungle. Videli jsme ruznobarevne capy, tukany, buvoly, divokou vysokou zver - zrejme to byla stada danku, tokajici pavy s nadhernymi vejirovitymi ocasy, opice, stada slonich samic s mladaty a samotarske sloni samce, zajice, "munguse", rozlicne vodni ptactvo jako volavky, pelikany, lednacky, orly, ruzne papousky, dale divoka prasata, sambary a v neposledni rade varany. Kur bankivsky je narodni ptak Sri Lanky, je to neco jako nas kohout :-), tak tech behalo po parku hodne. Asi v 9 hodin jsme si udelali prestavku na snidani, tu jsme si polozili na kapotu naseho stareho Land Roveru a behem chvilky se kolem nas zacaly srocovat opice. Jedna byla tak drza, ze ukradla Martinovi kus sendvice i s ubrouskem :-) a to jsme si svacu bedlive hlidali :-) Prirovnani "drzy jako opice" fakt sedi:-)

Pri pauze na obed, kdy jsme parkovali na brehu jezera se na nas prisel podivat slon (pozorovali jsme ho dalekohledem) opet se v korunach stromu pohupovaly opice, ale tentokrate si drzely odstup. Sedime, bastime ryzi a kari, k tomu zelenina, vajicko, "krupaky" mistni specialita a najednou se na brehu jezera objevil obrovsky krokodyl. Tak 20 metru pred autem. Peknej macek a prekvapil nas, chvilku tam cihal a pak zalezl do jezera. Chtelo se mi "curat", ale radeji jsem se ani pruvodce-ridice neptala jestli muzu z auta (Martin mi rekl ze to neni dobry napad, kdyz tu byl pred chvilkou krokodyl:-) (vystoupit z vozu neni povoleno, pokud to pruvodce nedovoli a to lze jen na urcitych mistech).

Hodne jsme potkavali slony, matky se slunaty a pak slony samotare. Nekteri byli od nas necele 3 m, takze skoro na dosah. V rezervaci jich zije asi 200 kusu a jen asi 10 jich ma kly. Pozorovat takoveho hromotluka, jak se prodira dzungli je zazitek. A kdyz z krovi vybehne male slune, tak jeste vetsi, protoze je takove "legracni". Je hodne chlupate, rychle cupita, ... no to chce videt ve volne prirode ... tezko se mi to popisuje.

Projezdili jsme pristupnou cast parku krizem krazem a jen jedine zvire jsme nevideli - LEVHARTA. V celem parku jich zije jen 40 kusu a tak by to byla velika nahoda. Aale nakonec se nam preci jen postestilo! Uz jsme se meli vratit, ale nas pruvodce zastavil u jezera ve stinu, ze si mame odpocinout (trosku jsme nechapali proc) a tak jsme si tedy lehli na sedacky a usnuli. Asi po hodine a pul jsme opet vyrazili na cestu a po dalsi hodine hledani - prechazi levhart pres cestu. okamzite vypiname motor a dojizdime. On zachazi do dzungle, startujeme tedy auto a rychle za nim. Joooo krasna, velika, puntikata kocka kracejici dzungli videna na par metru. Nepodarilo se ho Martinovi bohuzel kvalitne vyfotit, ale nevadi i tak to byl dech-berouci zazitek.

Videli jsme snad vsechna zvirata zijici v parku a tak jsme se mohli vratit do Tissamaharamy. Jeste pri navratu jsem zahledla v rece krokodyla, ale nez stihl pruvodce zastavit auto, tak se ponoril:-( Cestou se nam jeste porouchalo neco u predniho praveho kola. Chvilku to opravoval sroubovakem a klicem, pak si vytahl kladivo a nakonec vymontoval "cosi - kus tyce" a se slovy, ze to ma co do cineni s nahonem na 4 kola, prebytecny kus hodil na podlahu u spolujezdce, usedl za volant a jeli jsme dal:-) asi uz jen po dvou kolech :)

V hotylku jsme se rychle osprchovali, oblekli jsme se vhodne (dlouha sukne, 4/3 kalhoty, zakryta ramena) na vecerni navstevu Kataragamy, kde se kazdy vecer kona vecerni Pudza, Jde o jedno ze tri nejvyznamnejsich poutnich mist na Sri Lance. Setkavaji se tu tri nabozenstvi a konaji se bohosluzby. My jsme sli do budhistickeho chramu, takoveho vyznani byla nas pruvodce.Boty jsme si daly do "uschovny" a hura do fronty pred chram. Kazdy dostal barevne znameni na celo a do ruky nam nalili vodu k piti. Videli jsme modliciho se budhistu, jak prosi o spleni sveho prani. v rukach mel horici kokosovy orech, se kterym pak po dokonceni sve motlitby prudce triskl o zem. Kdyz se kokos rozpukl pekne na pulky, prani bude splneno. Pokud se nerozbije vubec, ceka prosebnika nestesti. Martin se zapojil do ritualu s ohromnou stuhou - 3 krat dokola se musi obejit chram :-) mistni se na nej smali, takze to bylo v pohode.

Pri navratu jsme jeste pozvali naseho pruvodce s rodinou na veceri. Dali jsme si sekane roty s vajickem a zeleninou - zatim nase nejoblibenejsi jidlo.
Vecer se balime na ranni presun do Haputale a jdeme spat, jsme unaveni cestovanim v dzipu.

05. Sri Lanka - Presun busem z Unawatuna do Tissamaharama

16.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Dnes jsme si privstali a po posledni snidani na Land's End jsme jeli tuk-tukem s Vasikem. On do skoly a my na autobusove nadrazi. Tuk-tukar nam pomohl najit autobus, tyto totiz uz nemeli zadne oznaceni v anglictine, jen v sinhalstine a to jsou pro nas "kliky-haky". Nasedame do poloprazdneho busu. Jedeme do Matary, cesta trvala 1 h a 45 minut, ujeta vzdalenost 45 km. Byli jsme jedini "bili" a docela si nas osazenstvo busu prohlizelo a usmivali se :-) Cena za jizdenky je uplne smesna, 48 Rupii na osobu (8 Kc).
V Matare vystupujeme na autobusovem nadrazi a hledame bus do Tissamaharamy. Nasli jsme :-) ale zda se nam nejak plny. Prodavac jizdenek nas ale pobidl, at jdeme dovnitr a "udelal nam misto". Mistni si presedli :-) Jsme radi, zadne jizdni rady neexistuji a tak nikdo nevi, kdy pojede dalsi bus. Jizdenka nas stala 107 Rupii (18 Kc) pro jednoho, cesta trvala 3h a 55 minut a urazili jsme 112 km. Nejvyssi rychlosti jsme jeli 74 km/h a to po uplne nove zbudovane silnici. Opet jsme byli jedini belosi a tak to zrejme i zustane (vyuzivame mistni dopravu nejnizsi tridy). Kdyz uz jsme si si mysleli, ze autobus je plny, tak to byla tak 1/3 cestujicich. Na sedacce pro 5 lidi nas chvilema sedelo 6 dospelych a 2 deti. Batohy jsme meli postavene mezi nohami, kterymi jsme za celou cestu nemohli hybat, protoze nebylo kam (zlate letadlo, tam je mista hafo :-) Kdyz jsme vystoupili v Tissamaharame, tak jsme meli nohy tak o dve cisla vetsi, totalne natekle, vlastne jsme citili, ze mame cele telo otekle.
Pres Keluma (ten nas vyzvedaval na letisti) jsme si dohodli ubytovani a vylet s pruvodcem Janthou do narodniho parku Yala. Kdyz jsme procitali pruvodce, tak tam doporucovali nejlepsiho pruvodce s vice jak 20-ti letou zkusenosti - jen jsme koukali na jmeno Jantha :) Je to tak, byl to nas Jantha. Tak jsme se na nej tesili. Byl to perfektni zachavaly deda a povest si ho predchazela. Na nadrazi nas chteli nahaneci lapit a vnutit nam jejich nabidku na prohlidku parku, ale stacila odpoved cekame na Janthu a bylo po natlaku. Mistni do jednoho rikali "jo Jantha, toho znam". Tak jsme si s Janthou dohodli na zitra (17.12.) celodenni safari v jeepu. Videt bychom meli slony, buvoly, krokodyly, levharty, hady, vodni ptactvo a dalsi "obyvatele dzungle". Naveceru nas pak vezme do jednoho ze tri nejposvatnejsich mist na Sri Lance a to do Kataragamy. Tam se na jednom miste potkavaji budhiste, hinduiste a muslimove a kazdy vecer se zde kona spolecna "bohosluzba". Sjizdeji se sem denne tisice lidi.
Zatimco Martin zpracovava fotky z dnesniho dne, tak ja vyrazim do mesta pro veceri, koupit nejake ovoce (1 vodni melounek, 1 kokosovy orech a 3 manga celkem za 110 rupii, coz je asi 66 CZK, toaletni papir (na mistni pomery docela draha zalezitost 1 rolicka se prodava za 12 Kc) a vodu. K veceri jsme meli "hopers", coz je neco jako vajickova palacinka a zelenina smazene na grilu s korenim a necim jako testoviny :-) No, moc jsme si za 15 Kc pochutnali a oba se dosyta najedli.

04. Sri Lanka - snorchlovani a pohodicka

15.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Po snidani jsme se odebrali k bazenku, presun byl asi 3 metry :-) a tam jsme blbli skoro do 12 hodin. Ve 13 hodin jsme meli sraz s "kapitanem" mistniho skuneru. Tedy lepe receno rybarske lodky na rucni pohon. Lod byla siroka asi 30 cm a hluboka asi 80 cm. Martin s Vasikem stali, ja mela k dispozici prkynko, ktere bylo pres vrsek lode a ja na nem sedela. Lodky bych nazvala polovicnim katamaranem. Zazitek plout na takove barce byla fakt zazitek a vlny nebyli nijak male. Kapinat se s nami poradne zapotil.
Snorchlovacka nebyla nic moc, spatna viditelnost, malo rybicek a same male. Celkove jsme ale spokojeni sli hledat misto, kde bychom poobedvali. Na hlavni silnici mimo turisticky ruch jsme zasedli ke stoleckum a nechali si prinest ryzi s kari, kureci maso, korenenou cocku s cimsi, nudle se zeleninou a cosi zelene - pripominalo to chut spenatu. Kazdy jsme si nandal na talir co jsme chteli a pustili se do toho. K tomu vsemu jsme zakusovali kukuricne placky, ooo byla to dobrota. Jeste jsme zi zakoupili neco sladkeho k veceri a takovu "ceskou amoletu" s vajickem. K tomu jsme koupili papaju a dva druhy manga.
Do zapadu slunce jsme se koupali v bazene, odpocivali s knizkou v ruce. Vecer balime batuzky a zitra rano (ctvrtek 16.12.) po 7:30 odjedeme tuk-tukem do Galle a odtud pak jiz mistni autobusovou dopravou, ale to si jiz prectete v pristim dile :-)

03. Sri Lanka - zelvi a hadi farma

14.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Po snidani nas vyzvedl "nas"tuk-tukar (ten ze vcerejsiho dne) a odvezl nas na zelvi farmu. Vstup stal 300 rupii na osobu (100 rupii deleno 6 jsou ceske kacky). Prohledli jsme si misto, kde jsou zahrabana zelvi vajicka, pak asi 2 dny stare mrnave zelvicky. V dalsim bazenku byly asi 2 roky stare. dozvedeli jsme se zajimave veci - napr. ze na jeden nadech vydrzi zelva asi 30 minut pod vodou.
Od zelv jsme se presunuli k hadum. Jeli jsme pres uzasnou krajinu, dzungli, ryzova pole, ... videli jsme pava. Hadi farma ma 300 letou tradici a ma i sve dalsi rodinne pokracovatele, kteri se uci s hady zachazet. Pan nam ukazal casopis v cestine, kde se o farme psalo, fotky zajimavych navstevniku, od mimistra zemedelstvi az po dalsi vyznamne Sri Lanske uredniky.
Ukazka hadu byla opravdu imposantni a s vybornym vykladem. Videli jsme různe druhy krajt, kobry - s temi Martin pozoval a ja fotila jako o zivot s myslenkou at uz to mame za sebou. Hadi, kteri nebyli jedovati, ty jsme si mohli pohladit, dat kolem krku, ... no Martin byl v sedmem nebi a ja jsem se odvazila sahnout jen na dva, zadne davani kolem krku, jen jemne doteky hadiho tela. Pan nam rikal, na co si mame dat pozor, ze nekteri hadi utoci pokud na nej slapnete a jini jen ze predu. Kazdopadne jsem na hady nazor nezmenila, je to havet, ktere se budu i nadale vyhybat. Asi po hodinove ukazce jsme se rozloucili a vyrazili zpet. Tahle hadi zalezitost nas stala 650 rupii pro jednoho. Fakt pakatel.
Cestou do Galle jsme se zastavili na pozdnejsi obed, tuk-tukar nas vzal na jidlo k mistnim. Trosku na nas koukali, ale tak co, nandali jsme si na talire a pustili jsme se do toho. Kdyz jsem kousla do feferonky, tak me od vedlejsiho stolu pozorovali a usmivali se. Ja si toho radeji nevsimala a rychle jsem to zajidala porci ryze. Joo dost to palilo :-)
V Galle jsme zasli do obchodu s nazvem Wicky a nakoupili Martinovy nejake kravaty a kratasy, v lekarne pak olejicek s citronelou proti komarum a hura domu do bazenu, odkud jsme pozorovali zapad slunce.

02. Sri Lanka - Unawatuna, Galle, Jungle beach

13.12.2010

Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Vstavali jsme po 10 hodine, nasnidali jsme se a vyrazili jsme s Jitkou tuk-tukem do blizkeho mesta Galle. Vyzvedli jsme Vasika ve skole a sli jsme se projit po meste. Navstivili jsme starou tvrz, krestansky kostel z roku 1874, na radnici jsme okoukli nejakou besidku. U "muslimu" jsme chteli smenit penize, ale meli zavreno, tak jsme meni li jinde. Chvilku jim trvalo, nez sehnali "rupie" a ja byla nervozni, aby to klaplo. My s balikem penez v kabelce, tam se prostridalo 20 chlapu a my jsi nerozumeli ani slovo :-) Nakonec to vyslo a my odchazeli spokojeni. Jeste jsme zasli na trh koupit manga ke svacine. Na zpatecni cestu jsme si usmlouvali tuk-tuka za 250 Rupii - dobra cena :-)

Po 17 hodine jsme s Vasikem vyrazili na Jungle beach. Cestou jsme prochazeli ryzova pole, nekde se pasli byci. Z kazdeho staveni se na nas chodili divat deti a radili nam cestu. Dosli jsme k Japonske pagode, kde jsme akorat zastihli zapadat slunce. Na Jungle beach to bylo uz jen kousek. Byl vysoky priliv a tak jsme se jen rozhledli po okoli a hura zpet. Jeste ze jsme meli sebou baterky - nechtela bych slapnout na zadneho hada nebo jinou priseru z dzungle.

01. Sri Lanka - Prilet

11. - 12. 12. 2010

Jeste pred odletem jsme se potkali ve Starbucksu s rodici Martina. U dobre kavy jsme si popovidali a hura na letiste. Tam jsme skoro hodinu cekali na obaveni (nejak hodne lidi). Z Prahy jsme odletali vcas Airbusem A330. Mista jsme meli u okna. Vitanym zpestrenim letu byly kamery, jedna vpredu, ktera nam ukazovala, co vidi piloti a pak jedna zespodu letadla. Opravdu zajimava podivana. V Dubaji jsme pristali po 5 hodinach a 16 minutach letu, leteli jsme v hladine okolo 11 880 metru a prumerna rychlos byla 900 km/h. Nesmim opomenou dobre jidlo, kureci s kari, chessecake, ovocny salat, jo jo "emiraty" se fakt ukazali :-)
V Dubai jsme cekali asi 2 hodiny na dalsi spoj. Moc lidi "bile" pleti s nami jiz neletelo. Opet jsme sedeli u okna, nasi trojsedacku s nami sdilel postarsi pan z Britanie. Byly trochu turbolence, ale piloti to zvladali s prehledem. Let trval asi 6 hodin, ale uz na letisti v Dubai jsme nabrali hodinu zpozdeni.
V Colombu nas cekal teplotni sok. Cca 32 stupnu C a vysoka vlhkost. Behem chvilky jsme meli propocena tricka. Na letisti jsem ztratila funkcni tricko s dlouhym rukavem (zrejme ho jiz nebudu potrebovat, pokud ano, tak koupim nove :-)
U vychodu na nas cekal Kalum s ceduli Mr. Soucek, ktery nas odvezl do Unawatuny. Cca 140 km jsme jeli pres 4 hodiny. No des a hruza, pravidla silnicniho provozu se tu tom nedodrzuji, neustale troubeni klaksonu nas burcovalo k pozornosti :-) Cestou jsme dali nas prvni poklad.
V Unawatune nas privital Jarda s Jitkou a malym Vasikem. Pokecali jsme, vykoupali v bazene a sli jsme na veceri do podniku s nazvem "Lacky Tuna". Dali jsme si zraloka sesalatem a tunaka s hranolkama a oblohou. Tyhle dobroty jsme zapijeli zazvodovou limonadou. Nasi prvni veceri na Sri Lance jsme zavrsili zmrzlinou. Pak jsme uz jen lezeli na plazi, poslouchali splouchani more a pomalu jsme usinali.

00. Sri Lanka 2010 - rozcestnik

Odkazy na vsechny dily blogu Sri Lanka 2010 jsou zde:
01. Sri Lanka - Prilet
02. Sri Lanka - Unawatuna, Galle, Jungle beach
03. Sri Lanka - zelvi a hadi farma

04. Sri Lanka - snorchlovani a pohodicka

05. Sri Lanka - Presun busem z Unawatuna do Tissamaharama

06. Sri Lanka - YALA National Park
07. Sri Lanka - Autobus Tissamaharama - Haputale
08. Sri Lanka - Lipton's seat
09. Sri Lanka - Vlak Haputale - Nuwara Eliya
10. Sri Lanka - Horton Plains, Tea factory
11. Sri Lanka - Special - Nase batuzky
12. Sri Lanka - Kandy
13. Sri Lanka - Kandy mesto
14. Sri Lanka - Kandy - Stedry den
15. Sri Lanka - Anurathapura, Sigiria, Dambula

Fotogalerie zde:

Fotogalerie - Sri Lanka JIH
Fotogalerie - Sri Lanka STRED
Fotogalerie - Sri Lanka SEVER
Fotogalerie - Sri Lanka jinym pohledem

GPS zaznam z naseho cestovani po Sri Lance je ZDE
GPS zaznam z YALA National Park je ZDE

Dovolena na Sri Lance

Vazeni priznivci naseho blogu.
Za 15 hodin se z prazskeho letiste vznese letadlo, ktere leti smerem na vychod od Cech. Cilovu destinaci je Colombo, hlavni mesto Sri Lanky. Na tomto ostrove budeme travit pristi tri tydny. Ceka nas nadherna priroda, plaze, more, asijska strava - mnam :-) chutne ovoce, cajove plantaze, ...
Pokud podminky dovoli, tak budeme pravidelne psat denicek, ktery si pak zde muzete precist. Fotodokumentace je samozrejmosti.

Vsem prejeme prijemne proziti Vanoc a vse nejlepsi do roku 2011!!!

Protože nebudeme na letošní vánoce doma v Berouně a tak jsme se rozhodli si je udělat tuto sváteční neděli. Stromeček jsme si půjčili od domacích, krasný svítící a měňavý ...
K večeři jsme meli kapra (v naší verzi to byl chlazený pangas - kapra jsem chlazeného nesehnala) v sýrovopepřové krustě a zapečenou zmrzlinu.

Ježíšek nám naježil samé krásné dárečky :-), už to tak bude, byli jsme hodní. Vikouška sváteční večeře unavila, jako dezertíček méla kostičku a teďka už spinká v pelíšku :-)

Spinning pro PT na Zlicine

30.10.2010

Je to jiz rok, co jsme poprve okusili 6-ti hodinovy spinn marton a jeste k tomu pro dobrou vec :-) pro Pomocne Tlapky :-) Tentokrate mistem konnani bylo Fitness Olgy Sipkove na Zlicine. Potkali jsme stare zname, predevsim organizatora a "duchovniho otce" Hejvyho.
Letos ke spinnu pribyla horka novinka zumba - v rytmu energicke hudby se vlnil narvany sal :-)
Vse se povedlo, vybrala se pekna suma penez, ktera poputuje na konto Pomocnych tlapek. Verim, ze si to vsichni uzili a pristi rok se opet uvidime.

Zelezna Ruda

28.10. - 30.10. 2010

Fotogalerie je ZDE

Na tento prodlouzeny vikend nas pozvali nasi pratele do Zelezne Rudy. Rano jsme dozabalili zbytek veci a vyrazili jsme smerem Stary Plzenec. Tam na nas uz cekal Petr, presedl si k nam do auta a frceli jsme do Zelezne Rudy. Chvilku po 10 hodince jsme se uz vitali s Hanickou a "velkou" Hankou. Dali jsme vyborne kaficko, probrali plany na dnesni a pristi den, poobedvali burtiky na pivu s vybornym chlebem. Pak jsme bez psu (Vicky, Ciryl a Ema zustali doma) vyjeli do Nemecka na pruzkum "vyhlidky ve stromech" v Narodnim Bavorskem lese. Blizsi info se dozvite ZDE Pekne jsme se tam prosli a z vyhlidkove stavby ve tvaru vejce byly uzasne vyhledy. Pocasi se celkem povedlo. Jen jsme potkavali same "cechacky" (bylo totiz volno :-) a zkoro zadne nemce.
Pri navratu jsme se zastavili si koupit nejake dobroty a zasoby v Aldi (marcipan, fondan, svarene vino, losos, jogurty, vynikajici chleba z automatu a precliku ... hm, ty nam chutnali mooc).
Hanicka, ja a Petr jsme si vzali kazdy jednoho psa a vyrazili jsme se vencit. Martin s Hankou meli za ukol pripravit bastu pro psi, ale nejak to nezvladli :-) lepe receno, to prokecali :-)
Vecer jsme pak hrali kosticky, povidali a chvilkami sledovali TV.
V patek dopoledne jsme sli vencit a pritom jsme si dali jeden poklad :-) Po obede jsme pak vyrazili na Javor, samo i se psim doprovodem. Pri vystupu jsme brobrali vsechno mozne i nemozne ... Pocasi bylo nadherne, slunicko svitilo, vyborna viditelnost, jen na vrcholu trochu foukal vitr a byl tam snih. Na vrcholu je ukryt poklad, ale bohuzel uz pod snehem, tak ho najdeme priste (tedy nejlepe v lete).
Vecer jsme opet dali kosticky, vinecko a hura do hajan, protoze v sobotu nas cekal spinn maratonek pro Pomocne Tlapky ve Fitnessu Olgy Sipkove na Zlicine.

Prochazka Berounem

Berounska fotogalerie je k nahednuti ZDE

Na to, ze je konec rijna, tak je krasne pocasi. Moc neprsi - to nema nase Vicky rada. Dost si toho uzila s nami v Irsku (tam byla mokra i 5x denne, fuj). Na jednu z nasich odpolednich prochazek jsme si pujcily Martinuv fotoaparat a bez znalosti ovladani jsme cvakala a cvakala ... ku podivu z toho jsou i nektere pekne fotecky. Sly jsme ke kaplicce, ktera je na strani nad Berounem (cca 12 minut pesky od naseho domu) a pak jeste o kousek vys k vysilaci.

Vylet na Karlstejn

17.10.2010

Fotogalerie je k nakouknuti ZDE

Mame to blizko domova a Martin delsi dobu nebyl na Karlstejne, tak jsme vyrazili. Martin omrknul kesky a naplanoval jejich sber. Pocasi se vyvedlo, slunicko svitilo a tak jsme na lavicce s vyhledem na hrad chvilku posedeli. Dnesni skore bylo 2 (nalezene) :1.

Janikovo 33

Fotogalerie je ZDE

Uz jsou to 3 roky, co se muj vek prehoupl do ciselne rady pocinajici TROJKOU. K te prvni pribyla jeste jedna :-) Asi jako kazdy jsem chtela mit oslavu v rodinnem kruhu s poradnym dortem. Vse jsem si naplanovala, ale clovek mini a zivot meni.
Rodinna oslava sice byla, ale neucastnili se vsichni, ale dort, ten byl. A jaky, ZIRAFICI :-)) Pekla mi ji pani z Citova. Zirafa vazila cca 5 kg a prepravovali jsme ji v papirove bedne od ovoce. Do lednice se jen tak tak vesla.
S Martinovymi rodici a brachou jsme zasli na obidek do restaurace U hradeb, kde jsme si vsichni pochutnali. Mala prochazka po Berounskem namesti a hura domu na porcovani dortu, tedy nasi zirafy, ktera se nam usidlila v lednici. Pro kazdeho kavu a dve porce dortu, to byla nase odpoledni svacinka.
V nedeli jsme jeli na obed k segre do Prahy, kde jsme se potkali i s moji mamkou. Ta nam pripravila k obedu cinskou kachnicku se zelim, knedliky delala segra s Davidem. Pochutnali jsme si a s plnymi brisky jsme vyrazili za tatkou do nemocnice na Karlovo namesti. Vickouska jsme nechali u segry, ti s ni sli na prochazku se vyvencit.
Na zpatecni ceste jsme se jeste zastavili u pratel Petry a Jirky v Dobrichovicich. Kava a jeste teply strudlicek na verande ... nedelni pohodicka jak ma byt.
Vsem dekuji za darky a priste nam to jiste vyjde, ze se sejdeme v plnem poctu :-)

Carmen

17.09.2010 od 19 hodin nas cekal nevsedni zazitek. S Petrou a Georgem jsme meli koupene listky na muzikal Carmen do Hudebniho divadla Karlin, kde jsme pred tim nikdy nebyli. Hlavni roli Carmen hrala Lucie Bila, Katarinu Dasha, starostu Jiri Korn a Garciu Vaclav Noid Barta. Hvezdne obsazeni nas nezklamalo a pribeh se nam libil.

Po predstaveni jsme jeste zasli do divadelni kavarny :-) na pokec.

Vice o muzikale ZDE a zajimave cteni ZDE

Hrncirske trhy v Beroune

Vikend 11. a 12. 09 byl zasvecen keramice. U nas v Beroune se poradaly hrncirske trhy. Vice ke cteni ZDE a ZDE a ZDE.

My jsme se sli podivat v sobotu okolo poledne a to bylo namesti totalne "narvane". Co stanek to jiny druh keramiky, ale vse bylo krasne. Martin si dal klobasku, koupili jsme si turecky med, ... a krasnou lampicku na cajovou svicku :-)

Bavlnene vyroci

Na 09.09.2010 pripada nase prvni vyroci svatby. Protoze je Martin pracovne hodne vytizenen, tak jsem spolecnou veceri presunuli na 10.teho. Spolecne jsme si pochutnali na veprovych nudlickach na kari s ryzi. Jako zakusek jsem vyrobila dort potazeny marcipanem. Lepe chutnal nez vypadal, bylo to me prvni marcipanove dilo.

Fotogalerie je ZDE

Verer s Lenkou a Davidem

06.09.2010

Fotogalerie nasich veceri je ZDE

Dnesni den jsme s Martinem obas stravili v Havlickove Brode, Martin pracovne, ja a Vicky vyletove :-) Hnedka po ranu nas dovezl k Lence a Davidovi domu. Doma byla jen Lenka s fenkou rhoderskeho ridgebacka Freyou. Zasly jsme do mesta nakoupit nejake drobnosti, nejake vino navecer a navstivily jsme Davida v praci :-)
Pak jsme si daly lehky obidek a vyrazily jsme do lesa na houby. Freya a Vicky jely s nami. V lese holky behaly navolno a myslim, ze se jim to libilo. Hlavne Vicky, ktera nezaprela ze je labradorka - pri navratu k autu se mnohokrat probehla ohromnou bahnitou louzi. Asi jsem to tusila a mela jsem sebou rucnik :-) Houbicky jsme nasly, ale jen uplne cerstve narostle. Takze to byli fakt prndove.
Na 17 hodinu jsme s Lencou vyrazily autem plnym Oriflame vyrobku smerem Chotebor. Lenca tam licila jednu slecnu a jednu pani. U obou se ji podarilo je promenit a krasne nalicit :-)
Na 20 hodinu jsme meli rezervaci v holetu Lev na Havlicko-brodskem namesti. Nabidka jidel byla siroka, ale nakonec si kazdy vybral. Pochutnali jsme si a pak vyrazili zpet k Lence a Davidovi domu. Prohlizeli jsme si fotky z naseho cestovani po Australii. Spet jsme sli po pulnoci.
Rano jsme s Lenou, Freyou a Vicky vypravili na prochazku - ranni venceni. Bylo uz docela mrazivo, misty byla na poli jiz jinovatka. Holky se pekne probehly a my jsme se pro ranu take dobre prosly. Nasledovala snidani a louceni.
Lenco a Davide, diky za Vasi pohostinnost, radi Vam ji oplatime :-)

Netopyri noc na Krivoklate

04.09.2010

Okolo pul seste jsem vyrazila bez Martina (ten zustal doma odpocivat) s nasi pani domaci a jejimi ctyrmi detmi na "netopyri noc" na hrad Krivoklat. Deti si v aute zpivali, slo jim to pekne. Cestou mi ukazali, kde bydli Osmani Laffita; silnici nad kterou letela Petra Cernocka co by Saxana na kosteti a honila 3 uprchle kamarady :-)
Na Krivoklat jsme prijeli brzo, tak si deti zastrileli z kuse a luku, trosku jsme si zaplnili briska dobrotami s mistniho bufetu a od 19 hodin zacala prednaska o netopyrech. Vice o prubehu netopyri noci na Krivoklate se doctete ZDE
Nam se to moc libilo, dozvedeli jsme se zajimave veci, deti si mohli netopyra pohladit a pak je pustit.

Narozeniny Martinovo babicky

28.08.2010

Fotogalerie je ZDE. Omluvte prosim kvalitu nekterych fotek, fotili jsme mobilnim telefonem.

V sobotu jsme se seslo cele pribuzenstvo u babicky doma v Holysove. Doslova jsme se nasackovali do jedne mistnosti (15 lidi, jedna holcicka a jeden pes). Babicka mela pripravene chlebicky a vyborne zakusky, ktere neustale nabizela se slovy: "Vem/te si!"
Mala Natalka si celou dobu hrala s Vicky a pak spolu spinkali, Martin se pak k nim pridal :-) Prijemne jsme si popovidali a domu jsme odjizdeli s vysluzkou.

Cyklo vikend ve Valticich

21. - 22. 08.2010

Fotogalerie je ZDE

Nasim puvodnim planem bylo vyrazit s koly k Bodamskemu jezeru, ale nejak nam to nevyslo a nakonec jsme jeli do Lednicko-Valtickeho arealu. Je to cyklistu raj, krasna krajina propletena cyklo-stezkami, vinice a vina v dosahu, ... co vic si prat? Pekne pocasi a to nam vyslo.
V sobotu slunicko prazilo tak, ze si Martin prismahl oblicej a v nedeli i ruce. Pamatkou mu je "bile tricko" :-) Po cestach i necestach nas provedli poklady. Bohuzel skoro z poloviny jsme byli zklamani urovni, nebo jsme jej vubec nenalezli :-( Bud jsme zhyckani nebo se uroven zhorsila.
Prvni vecer jsme zasli na veceri do Avalonu , kde jsme si pochutnali. Soucasti restaurace je cajovna, tak jsme tam zasli si zarelaxovat. Dali jsme si vodni dymku s visnovym tabakem. Pro me to byl zazitek, protoze jsem to zkousela poprve. Zajimave ucinky, mozna i diky nim jsem nad Martinem vyhrala "damu". V nedeli jsme vecereli ve vyhlasene Valticke rychte Drive jsme ji uz navstivili a byli jsme spokojeni. Tentokrate se to nejak nevydarilo a jeste nas tam malem "sezrali komari". Behem 10 minut na nas utocili, ze jsme si jidlo dojidali v restauraci a ne na zahradce.
Celkove se vylet vydaril, jen jeste dnes mame pamatku na komary v podobe strupu po stipancich.

Sutronada

13. - 15.08. 2010
Fotogalerie je k nahlednuti ZDE

"Šutronáda" ??? Co to pro boha znamena? To je oznaceni prodlouzeneho vikendu, na ktery jsme vyrazili s Martinovym kolegou Milosem a jeho zenou. Milos je nadseny mineralog (pro me šutrolog - odtud ten nazev :-)) a podarilo se mu svuj konicek nadchnout i Martina. Puvodni plan byl sber grantu (neee valecnych, ale kamennych :-) v alpach v oblasti Brenneru.
V patek rano jsme vse nasackovali do auta, Vikousek jela samozrejme s nami a z Berouna jsme si to valili smerem na Teplice. Tam jsme se potkali s Milosem a Danou, doprovod jim delala fenka Bibina. Pocasi nebylo moc pekne, po cele republice byly hlaseny prehanky a misty i zaplavy. Jeste jsme si zaskocili koupit nejake pecivo, pastiky a syry na svacinky a hura do Loucne pod Klinovcem, kde Milos zajistil ubytovani v penzionu Anna. V blizkosti vesnicky Medenec jsme si udelali prestavku a vyrazili se podivat na "halze" Milos si vzal sve nacini, kladivo a stary kozeny batoh s novinami. Ukazoval nam, kam nemame chodit - takove doliky o prumeru asi 2-5 metru - stara stola, pres kterou napadali vetve a pomalu zarustala, ale dira pod zem zustala. Vsude bylo plno boruvek a tak jsem za chvilku byla cela fialova. Kdyz jsem se boruvek prejedla, tak jsem jimi krmila Vicky. Ta si je dokonce i trhala sama :-) Tato oblast bylo mistem vyskytu cervene halze a tak Milos rozklepaval kladivem kameny jako divy. Nasel par peknych kousku, hodne fialovych achatu a jeste dalsi, jejichz nazvy si nepamatuji.Prosli jsme se okolo stareho (nyni jiz nefunkcniho dolu), na Medenci jsme si odlovili poklad a tim pridali bod do nasi, letos velmi spatne, statistiky. Cestou jsme natrefili na hlavni centrum vetrne elektrarny, ktera citala 21 vrtuli, kazda mela vykon asi 2 MW.
V miste naseho ubytovani vyborne varili, tak jsme si dali veceri. Polevka cesnekova se syrem, sunkou a opecenymi chlebovymi kostickami - vyborna. Ja mela lososa se spenatem a smetanou, Martin a Milos meli steaky a Dana tataraka z lososa. Vsichni jsme si pochutnali. Pak prisly naradu kosticky, ktere jsme si dovezli z Thajska. Pekne jsme se u toho bavili. Dali jsme 4 hry a z toho jsem 2krat prohrala :-( Spat jsme sli okolo pulnoci.
Rano po snidani jsme vyrazili se podivat na doly Rudolf II. a dalsi, po kterych nas provedla multi-kes. Bohuzel jsme na konci poute poklad nenasli. Hledali jsme dlouho, prepocitavli sve vypocty (vse se zdali v poradku), ale poklad nam zustal skryt. V Jachymove po dalsim, jiz uspesnem nalezu pokladu, jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli na Cerny potok sbirat cerne halze a my po dalsich pokladech v okoli Jachymova. Mesto nic moc, takove usmudlane, mozna na nas pusobila minulost. Kazdopadne zvlastni misto. Poklad z dopoledne, ktery nam odolal nam lezel v zaludkach a tak jsme na nej znova vydali. Zkouseli jsme mozne varianty, ale stejne nic. Zklamani jsme se vydali na ubytko.
Opet byla vyborna vecere a pak jsme hrali clovece napij se. Uz ani nevim kdo prohral, ale hra byla plna taktiky, vyhazovani ze hry a soupereni, kdo bude mit vsechny figurky v domecku. Martin delal holubicku a kvakal, Dana 10 drepu, ...
V nedeli dopoledne jsme se s Milosem a Danou rozloucili, oni jeli do Jihlavi a my pres poklady do Berouna.
Akce "sutronada" se i pres nepriznive pocasi vydarila, nahlidli jsme pod poklicku Milosove zalibe v kamenech a sami si trosku vylepsili geostatistiku.

Felcarova 33

Sobota 31.07. 2010
Uz delsi dobu na nas v mailu blikala zprava, od naseho Geo-kamarada Martina, zvaneho Felcar. Ten nas pozval na oslavu svych v poradi jiz tricatych tretich narozenin. Dobre jidlo a piti nas lakalo a my neodolali.
Vyrazili jsme v plne sestave, tedy i s Vikouskem. Jeste jsme se zastavili pro par campovacich veci jako je stan, karimatky, ... a hlavne pro pullitry :-))
Hned u vratek nas vitali 2 chlupati psi, kteri patri Felcarovo rodicum. Pak uz prisli na radu nasi "davni" pratele, ktere jsme vice jak rok nevideli. Prijemne jsme si pokecali, psi se probehli. V jednu chvilku se tam prohanelo 9 psu. Selatko, pivo, slane, sladke, takovymi dobrotami nas neustale zasobovala Katka - Felcarovo pritelkyne. Nejdrive se povidalo, pak se zacalo zpivat, k tomu se postupne okrajovalo selatko, popijelo Choteborske pivo. Spat jsme sli okolo druhe hodiny.
Rano jsme se umyli u pumpy, nasnidali a vyrazili smerem k Vlasimi.

Nase obcasne "cinema vecery"

Kdyz jsme bydleli v Cernicich, tak jsme to meli do kina kousek (10 minut pesky). Nyni jezdime z Berouna do Metropole na Zlicin. (15 minutek autem). Za posledni pul rok jsem byla v kine vickrat nez za cely zivot :-)

Co jsme videli?
Avatar
Zeny v pokuseni
Prestupny rok
Zelena zona
Prince of Persia: The Sands of Time
Spatnej polda
Kuky se vraci
Shrek 3D
Kajinek
Expendables


Jeste asi dva nebo tri filmecky, ale uz si nepamatuji nazev :-)

Fotogalerie

Slibena fotogalerie k zapisu v deniku Svato - Anennska pout, narozeniny je ZDE

Stehovani do Berouna

Po pouti v Horsove nas cekala nedele ve znameni stehovani :-(( Uz se stehujeme po X-te a oba jsme se u snidane shodli, ze se nam do toho nechce. Opet krabice, tasky plne veci, ... vse co jsme do tretiho patra nanosili nas cekalo odnosit dolu, nalozit do auta a prevezt do Berouna. Tam nas cekalo vybaleni veci a najit vhodne misto pro danou vec. Dopoledne jsme jeli jednou a odpoledne nam pomohli s vetsimi vecmi rodice.
My jsme byli z toho vecneho noseni veci sem a tam unaveni, ale nase Vicky, ta byla vystrasena, nechapala co se deje. Nechali jsme ji v uz skoro prazdnem byte a jak ta nas vitala :-)) Bereme ji vsude sebou a stehovala se s nami jiz nekolikrat, tak se bala, ze ji nekde nechame. Zrovna moc dobre nesnasi to nase vecne harcovani z mista na misto. Verime, ze jsme veci do krabic balili na predposledy :-)

Svato - Anennska pout, narozeniny

Fotogalerie bude doplnena behem tohoto tydne.

Jak z nazvu dilu vyplyva, cekala nas prijemna sobota :-)
V Horsovskem Tyne o vikendu 23. -25.07. se slavila pout. (Jen pro pripomenuti co "pout" znamena: V krestanskem svete se k cilum nabozenskych pouti, zejmena vyrocnim poutim k mistnim kotelum v den jejich zasveceni nebo v den svatku jejich patrona, soustredil se spolecensky zivot vcetne komediantu; s potupnou ateizaci se tento zvyk osamostanil od nabozenskeho puvodu a pout se tak v profannim svete stala synonymem zabavniho parku.) Prevzato z Wikipedie) K tomu se jeste pridaly narozeniny Martinovy maminy :-)
Pocasi nam bohuzel nepralo, prselo a hlavne bylo hodne chladno. Vetsinu casu jsme stravili v dome povidanim a pojidanim vybornych pochutin (chodske kolace, kolacky, muffinky, slane tycinky, ... meloun ...) K veceru se trosku vycasilo a tak jsme skakali na trampoline a prohaneli psi po zahrade. Dorazili dalsi clenove pribuzenstva, ty jsme uspesne zabavili hlavolamy :-)
K veceri jsme meli masicko z grilu a utopence.
I pres neprizen pocasi se sobota vydarila :-)

Plzenska ZOO

Fotogalerie je ZDE

06.06.2010 jsme se po obede vypravili do ZOO, ktera lakala navstevniky nove otevrenymi pavilony, novymi mladaty a novou japonskou zahradou. Nejvice jsme se tesili na dva male zirafici kluky (do teto doby plzenska ZOO zirafy nemela).
Prohledli jsme si pekne z blizka drave ptaky, kteri sedeli na svych bydlech a byli privazani za jednu nohu (sokolnickym zpusobem, ktery je pro ptaky bezpecny), videli jsme hady ruznych barev a velikosti a spoustu dalsi haveti :-)
Ja osobne jsem byla zvedava na "japonskou zahradu" (vice o ni ZDE), kterou vytvoril japonsky filozof a stala asi 9 milionu korun. Svou miniaturnosti mne nenadchla - zajimave, ale za ty penize "trosku male".
Pak jsme to vzali pres tucnaky a novy pavilona Madagaskar ke klobase a pak uz smerem k zirafam. Pavilon sdileji s nosorozci a ma dve patra. Z vyssiho se muzete divat zirafam primo do oci :-)
Protoze byl statni svatek a jeste k tomu krasne pocasi, tak byla ZOO prelidnena. Vedro i premira lidi nas unavilo a tak jsme se vydali domu s malou zastavkou na zmrzlinu:-)

Fotogalerie Nebilovy

Pidi-fotogalerie je k nahlednuti ZDE

Piknik v blizkosti Nebilov

04.07. jsme se rozhodli poobedvat netradicnim zpusobem v blizkosti vesnicky Nebilovy. Plan znel jasne - piknik. Dopoledne jsem stravila drobnymi pripravami na obed v trave :-) Mame uz skoro rok piknikovaci tasku vybavenou nadobim, dokonce i sklenicky na sampanske a prkenko jsou obsahem tasky. Upekla jsem "empanady", coz jsou tasticky plnene ruznymi smesi - masova, surova, ... zeleninova. Nasla jsem novy recept na pizu, tak tu jsem take ozkousela a povedla se! Vsechny veci jsme naskladali do tasky a nezapomneli jsme vzit neco dobreho pro Vikouska a zamozrejme vodu. V tomhle horku a jeste k tomu jeji cerny kozisek - neni ji co zavidet, ten sundat nejde :-(

Nebilovy jse mala vesnicka nedaleko Plzne, kde je krasny zamecek. Nasli jsme si misto u lesa s krasnym vyhledem na zamek a okoli. Ve stinu jsme si vse rozlozili a pustili se do pripravenych dobrot. Vikousek na nas mlsne koukala a nechtela moc pochopit, ze ona neobedva. Po dezertu jsme se pekne natahli na deku a nechali jsme nase zaludky pracovat. Prijemne jsme si polezeli, chvilkami jsme podrimovali a Vicky, ta nas hlidala :-)
Stravili jsme pekne odpoledne a vecer nas cekalo grilovani u nasich pratel na zahrade. Tam jsme si briska naplnili masickem a grilovacimi klobaskami.
Tuto nedeli jsme stravili prijemnym nic-nedelanim a bylo to moc fajn :-) Kdo by totiz v tomhle horku neco delal?

Fotogalerie bude dodana behem pristiho tydne :-)

Trampolina

Fotogalerie je ZDE

26.06. jsme jeli na navstevu k Martinovo rodicum. Synovec Michal mel 6-te narozeniny a tak jsme se tesili na same dobroty :-)

Michalek dostal spousty darku, ten hlavni byla uzasna velka trampolina. Dort nam take moc chutnal, ale trampolina pritahovala male i velke. Hopsani si uzivali vsichni dosyta :-)

Geo vylet na Senecak

Fotogalerie je ZDE

Ponekud zanedbavame nase keserske povinnosti a tak jsme se rozhodli to trosku napravit. Pekne letni pocasi zvalo k vyletu. Martin vybral lokalitu velkeho Seneckeho rybnika, ktery se nachazi v blizkosti plzenske casti Bolevec.
Auto jsme zaparkovali na konecne tramvaje cislo 1 a odtud jsme pokracovali uz po svych. U prvniho rybnika si Vikousek poradne zaplavala. Pak jsme uz nasledovali "sipku", ktera nas dovedla k prvnimu pokladu. Obtiznost 4 z 5ti nas trosku prekvapila. Stali jsme pod stromem a cca 2 m nad zemi byla v dutine stromu schovana mala pixlicka s cedulkou "hledej vyse". Martin se tedy vydal vzhuru do koruny stromu. Po chvilce se vratil s tim, ze nic nenasel. Sla jsem zkusit stesti ja. Splham, splham a uz pomerne hodne vysoko (viz foto, pokud me tam najdete :-) jsem poklad objevila. Zalogovala jem nas, vse vratila na puvodni misto a opatrne jsem lezla dolu, coz bylo o trosku narocnejsi nez cesta nahoru :-) Me to nevadi (Martin rika ze jsem jako z gumy) a zavrate z vysek take nemam. Po male svacince jsme vyrazili na dalsi poklady, ktery jsou rozesety kolem rybniku.
Pekne jsme se prosli, konecne skore je 6, coz nas plne uspokojilo.

La Putyka a koncert NightWork

Uz od zacatku dubna mame koupene listky na predstaveni La Putyky s naslednym koncertem skupiny NightWork. Mistem konnani je "cirkusove sapito u Jeziska" v Plzni. Prestoze nejsem vubec kulturni typ, tak jsme se 17.06. pred 18 hodinoy vypravili za zabavou.
Na miste jsme byli vcas, pred 18:30. Bohuzel doslo ke zpozdeni a nejakemu chaosu, takze kdyz jsme se konecne dostali do sapito, tak uz byla vsechna mista obsazena, lide sedeli i na zemi. Martin nekde sehnal jednu zidli a tak jsme umelecky vykon La Putyky sledovali s "drevenelymi udy a zadecky", protoze jsme se mackali na te jedne zidli. Po uvodnich drobnych nedostatcich vse zacalo s hodinovym zpozdenim. Predstaveni bylo zajimave, plne krkolomnych kousku a vykon hercu byl obdivuhodny. Vice o La Putice se doctete ZDE
Po predstaveni nas z sapito vyhnali ven. Cekali jsme asi 45 minut, uvnitr probihala priprava na koncert. Tentokrate jsme si pockali hodne blizko u vchodu abychom meli dobre misto. Sedli jsme si do treti rady a libovali si. Bohuzel ne dlouho, protoze nadsene fanousky pustili skoro az ke kapele, takze jsme skoro nevideli. Slo sice o poslech, ale stejne. Jedna z jejich nejzajimavejsich pisni je Vcelka Maja. Opravdu zajimave pojeti :-)
Co nas velmi zujalo, byl pocet lidi ze starsich generaci. Videli jsme manzelsky par ve veku okolo 70.ti let. Byli muzikou nadseni, tleskali, ... uzasna podivana :-)

Cerna princezna

Fotky nasi cerne krasky si muzete prohlednout ZDE

Uz jsou tomu 3 roky a 4 mesice, to se narodila Vicky. Vyklubala se z ni typicka labradorka - ma neskutecnou chut k jidlu, vyborne plave a je to vodomilka (jedna jedina kaluz v ceste a 1000% ji projde, no spise si ji uzije) a v neposledni rade je to mazlik a je to pes vitaci :-)

Tot nase Vicky :-)